Difrakce světla O difrakci mluvíme samozřejmě tehdy, když vlnění se setká s překážkou a postupuje v jiných směrech,než ve směrech předvídaných zákony přímočarého.

Prezentace na téma: "Difrakce světla O difrakci mluvíme samozřejmě tehdy, když vlnění se setká s překážkou a postupuje v jiných směrech,než ve směrech předvídaných zákony přímočarého."— Transkript prezentace:

1 Difrakce světla O difrakci mluvíme samozřejmě tehdy, když vlnění se setká s překážkou a postupuje v jiných směrech,než ve směrech předvídaných zákony přímočarého šíření v akustice (  1 m) v optice (  1 nm) Difrakci světla lze objasnit Huygensovým – Fresnelovým principem

2 Rozdělení ohybových jevů
A.) Fresnelovy ohybové jevy – tzv.ohybové jevy v konečné vzdálenosti

3 Fresnelovy ohybové jevy
Ohyb na kruhovém otvoru

4 Ohyb na hraně

5 B.) Fraunhoferovy ohybové jevy – tzv.ohybové jevy v nekonečnu

6 d.sin  =  d.sin  = 2k. Ohyb světla na optické mřížce
kde je ohybový úhel k  maximu k-tého řádu

7 Je-li světlo dopadající na optickou mřížku monochromatické, pak mají maxima
stejnou barvu jako je barva světla.

8 Jestliže mřížku osvětlíme bílým světlem, bude maximum nultého řádu bílé a
maxima vyšších řádů jsou duhově zbarvená, přičemž nejvíce se ohýbá světlo barvy červené a nejméně světlo fialové. Barva ohybových minim nezávisí na vlnové délce použitého světla – všechna jsou tmavá

9 V závislosti na počtu štěrbin optické mřížky nemusí být všechna interferenční minima
patrná – mřížková spektra některých vyšších řádů se mohou překrývat. Jako ohybová mřížka může sloužit také CD disk nebo DVD disk: Ohyb světla má opět využití ve spektrální analýze látek (ve spektroskopu nahradíme rozkladný hranol ohybovou mřížkou), v optické holografii (trojrozměrná metoda zaznamenání obrazu).

10