Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 7. dubna 2013 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací.

Prezentace na téma: "Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 7. dubna 2013 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací."— Transkript prezentace:

1 Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 7. dubna 2013 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. Metodický list/Anotace: Materiál slouží k pochopení typických znaků a projevů mlokovitých obojživelníků. S jeho využitím se žák také dovede orientovat v jejich systému, poznat a pojmenovat typického zástupce v naší fauně. Žák dovede objasnit jeho ekologii a vyvozuje důsledky změn prostředí pro zkoumaný taxon. Dovede hodnotit míru základních rizik pro jeho přežití. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace III/2 VY_32_INOVACE_338

2 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. http://www.hlasek.com/salamandra_salamandra_ec7582.html

3 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. MLOKOVITÍ Larvy mají 3 páry vnějších žaber. Dospělci mají zuby na čelistech i na patře. Mají také vcelku dobře vyvinuté plíce. Většinou žijí alespoň částečně na souši. MLOK SKVRNITÝ http://cs.wikipedia.org/wiki/Mlok_skvrnit%C3%BD

4 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. MLOKOVITÍ Patří mezi ně dvě poněkud odlišné skupiny – mloci a čolci. Mloci jsou více vázáni na souš a jejich ocas je na průřezu oblý a nevytváří lem. Čolci jsou více vázáni na vodu, ocas je ze stran zploštělý a u samců je v době rozmnožování opatřen lemem. Mlokovití se vyskytují v Evropě, severozápadní Africe, v Asii a v Severní Americe. Tento areál je ale nesouvislý. Příklady: MLOK SKVRNITÝ ČOLEK OBECNÝ ČOLEK VELKÝ ČOLEK HORSKÝ http://www.hlasek.com/salamandra_salamandra_ec7582.html http://www.hlasek.com/triturus_vulgaris_ha7338.html

5 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. MLOK SKVRNITÝ –Dorůstá až do 28 cm, v ČR do 20 cm. –Za očima má výrazné parotidy. –Jejich toxický výměšek má také pro predátory odpornou chuť. –Na nohách nemá plovací blány. –Má výrazné výstražné zbarvení. –Na černém podkladu jsou žluté až oranžové skvrny, které mohou na hřbetě splývat ve dva podélné pruhy (podle poddruhu). Vyústění jedových žláz se jeví jako výrazné černé tečky na parotidách. http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-8298.html

6 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. MLOK SKVRNITÝ –Je to pozemní druh. –Aktivní je v noci. –Ve dne a za sucha se ukrývá ve vlhkých štěrbinách apod. http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-673.html

7 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. Zbarvení v rámci areálu výskytu se liší – zde ze Španělska (Pyreneje). MLOK SKVRNITÝ http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-18397.html

8 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. MLOK SKVRNITÝ –Rozmnožují se na souši. –Samec nesoucí samici na zádech odkládá na zem balíček spermií (spermatofor), který samice okrajem kloaky sebere. –Vývoj oplozených vajíček probíhá dlouho v těle samice. –Na jaře následujícího roku klade do vody vajíčka s vyvinutými larvami, které již mají všechny 4 nohy a ihned opouštějí vaječné obaly (vejcoživorodost). –V některých oblastech svého areálu v rámci Evropy je živorodý. –Larvy se živí vodními bezobratlými. Mladý mlok krátce po proměně. http://vkskaut.blog.cz/0704/mlok-skvrnity

9 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. MLOK SKVRNITÝ –Dospělci bezobratlými na souši. –Přezimuje často ve větších skupinách v podzemních úkrytech. –Obývá vlhké listnaté a smíšené lesy ve středních polohách, méně v nížinách nebo vyšších horách. –Vyhledává členitý terén podél čistých lesních potůčků nebo tůní. –V ČR se vyskytuje mozaikovitě. –S nástupem smrkových monokultur, intenzifikací zemědělství apod. se jeho stavy rapidně snížily. –Pro ČR zranitelný druh. Rozšíření mloka skvrnitého. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mlok_skvrnit%C3%BD

10 ZDROJE – ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY HLÁSEK, Lubomír. Salamandra salamandra ec7582. In: Hlasek.com [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.hlasek.com/salamandra_salamandra_ec7582.html Mlok skvrnitý. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mlok_skvrnit%C3%BD BOHDAL, Jiří. Mlok skvrnitý. In: Naturfoto.cz [online]. 2010. vyd. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-673.htmlhttp://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-673.html ANDĚRA, Miloš. Mlok skvrnitý. In: Naturfoto.cz [online]. 1992. vyd. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-18397.html MRÁZ, Luboš. Mlok skvrnitý. In: Naturfoto.cz [online]. 2008. vyd. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-8298.html HLÁSEK, Lubomír. Triturus vulgaris ha7338. In: Hlasek.com [online]. 2013 [cit. 2013- 04-01]. Dostupné z: http://www.hlasek.com/triturus_vulgaris_ha7338.html Mlok skvrnitý. In: Vkskaut.blog.cz [online]. 2007 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://vkskaut.blog.cz/0704/mlok-skvrnity

11 ZDROJE – LITERATURA DUNGEL, Jan a Zdeněk ŘEHÁK. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 181 p. ISBN 978-802-0012-821. ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců: evoluce, fylogeneze, systém. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 512 p., [16] p. of plates. ISBN 80-200-0858-6. Flóra a fauna Evropy. 1. české vyd. Editor Michael Chinery. Praha: Slovart, 1998, 384 s. ISBN 80-720-9038-0. Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN 80-242-0862-8.