OŠETŘOVÁNÍ DĚTÍ S ONEMOCNĚNÍM DÝCHACÍCH CEST

Prezentace na téma: "OŠETŘOVÁNÍ DĚTÍ S ONEMOCNĚNÍM DÝCHACÍCH CEST"— Transkript prezentace:

1 OŠETŘOVÁNÍ DĚTÍ S ONEMOCNĚNÍM DÝCHACÍCH CEST
OLGA BÜRGEROVÁ

2 CÍLE: POPSAT MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT IDENTIFIKOVAT PROBLÉMY DÍTĚTE
SESTAVIT OBECNÝ PLÁN OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE

3 Dýchání Zabezpečují: Dýchací cesty Plíce

4 Dýchací cesty a. nosní dutina - cavitas nasi
b. nosohltan - nasopharynx c. hrtan - larynx d. průdušnice - trachea e. průdušky – bronchy (f. plícní sklípky – alveoly)

5 Stěna dýchacích cest sliznice (mucosa) podslizniční vazivo – submukosa
chrupavčitý skelet (u dutin kostěný skelet) (v malých průduškách-menší jako 1mm chrupavka není) hladká svalovina serosa (povrchní vazivo)

6 Hrtan Kostra hrtanu = Řeč: složitý děj za pomoci proudu
5 chrupavek + vazy + svaly(napínají hlasivky) (…+ hlasivky) Řeč: složitý děj za pomoci proudu vydechovaného vzduchu a mluvidel tj. (hlasivek, průdušnice, dutiny ústní- měkké patro, jazyk, zuby, dásně, rty..) Koniotomie – akutní, život zachraňující výkon 1.pomoci, kdy při otoků hrtanu, dušení pacienta jehlou nebo nožem propíchneme, prořízneme vazy mezi chrupavkami, zavedeme kanylu

7 Nemoci -Hrtan - larynx (hlasivky) zánět hrtanu = laryngitis
-Průdušnice - trachea tracheitis = zánět hrtanu -Průdušky - bronchy bronchitis = zánět průdušek astma bronchiale = plícní astma -zánět plic = pneumonie

8 Dýchání - respirace Respirace je výměna plynů (O2, CO2) mezi
atmosférou a krvi ev. krvi a tkání -zevní: vzduch - krev -vnitřní: krev – tkáně (buňky) ..okysličování buněk= oxidace Vdechovaný vzduch se v DC čistí, zvlhčuje a otepluje Vydechovaný vzduch se v DC ochlazuje (a tím šetří teplo) Převod plynů (O2) ve sklípcích se děje DIFUZÍ, tj. pasivním přestupem -přes stěnu plícního sklípku (velice plochá epitelová buňka), -přes stěnu kapiláry – vlásečnice -přes buněčnou membránu erytrocytu …..aby se nakonec O2 navázal na Hemoglobin erytrocytů

9 Dýchání - respirace Inspirium = vdech = aktivní děj za pomoci dýchacích svalů (bránice, mezižeberní svaly) a vytvoření podtlaku v dutině hrudní Expirium = výdech = pasivní děj (pružnosti plic a hrudní stěny dojde k vytlačení vzduchu z plic a dýchacích cest) Dechový objem – 500ml (při námaze 1-2 litry) Vitální kapacita = množství vydechnutého vzduchu po hlubokém nádechu u můžů asi 4200ml, u žen 3200ml. Spirometrie Dýchání řídí dýchací centrum – sídlí v prodloužené míše. Řídí se podněty z krve a z různých chemoreceptorů a baroreceptorů v cévách, tkáních (a to zejména změny pH, koncentrace CO2,…)

10 Hodnoty fyziologických funkcí
Krevní tlak: kojenec 80/45 VD 110/70 Puls: novorozenec kojenec 100 – 140 10 leté dítě 90 Dech novorozenec 35-60 kojenec

11 Fyziologické funkce Desetileté dítě 20

12 Příznaky onemocnění dýchacích cest
KAŠEL (TUSSIS) - obranný reflex;může býtvyvolánpodrážděním(chemickým,mechanickým,tepelným) sliznice dých. cest od hrtanu až do jemné větve průdušek

13 Příznaky DYSPNOE - subjektivní pocit
CYANÓZA - NAMODRALÉ AŽ MODROFIALOVÉ ZBARVENÍ KŮŽE A SLIZNIC BOLEST NA HRUDI - pohrudnice(pleurální) bolest - ostrá,bodavá ,vázaná na dých.pohyby,zvláště vdech

14 Laryngitis acuta zánět horního úseku dýchacích cest – hrtanu, postihuje hlasivky a jejich okolí, projevuje se bolestí v krku, suchým dráždivým kašlem a chrapotem

15 Příčiny Viry, bakterie,

16 patogeneze Virová infekce vyvolává zánět v dýchacích cestách, včetně laryngu a trachey Infekce je provázena otokem sliznice Nejužším místem d.c. u dětí je subglotický prostor – několik mm pod hlasovými vazy - vyvolá zúžení prostoru o 70%

17 příznaky celková slabost, chrapot a obtížné mluvení, ztráta hlasu,bolest v krku,39 stupňů Celsia, suchý štěkavý kašel, oteklá sliznice,obtížné dýchání,inspirační stridor dušnost se obvykle zhorší v pozdních večerních hodinách, otok hrtanu může v nejtěžších případech způsobit dušení, cyanóza, zatahování měkkých částí hrudníku, stoupá pus a mění se saturace

18 diagnostika celkový stav a pohled do krku (laryngoskopie). charakteristické zduření hlasivek a sliznice hrtanu.. při podezření na případnou doprovodnou bakteriální infekci při virovém zánětu hrtanu může lékař požadovat mikrobiologické vyšetření hodnocení závažnosti dle Downese

19 terapie Poloha Inhalace Prieznitz Tekutiny Zvlhčený vzduch studený
Analgosedace Prometazin Kortikosteroidy dexametazon Adrenalínová nebulizace

20 terapie Kyslík Heliox Paracetamol

21 Akutní epiglotitis patří mezi záněty hrtanu. Je to náhle se vyskytující závažné onemocnění, které bez včasného lékařského zásahu může končit smrtí udušením.

22 charakteristika Postihuje příklopku hrtanovou (epiglottis), což je chrupavčitá deštička pokrytá sliznicí nacházející se za kořenem jazyka. V průběhu polykání uzavírá vstup do průdušnice a tím zabraňuje vniku potravy a tekutin do dýchacích cest.

23 charakteristika Při tomto onemocnění dochází k jejímu zánětu se vznikem otoku, čímž se příklopka několikanásobně zvětší a působí jako mechanická překážka dýchání vedoucí k uzávěru dýchacích cest, nebo může vyvolat podrážděním reflexní stáhnutí svalů hrtanu (laryngospasmus) a vést k udušení.

24 charakteristika Onemocnění se vyskytuje nejčastěji v zimních měsících a postihuje převážně malé děti ve věku 3–6 let. Jako původce onemocnění u dětí se uplatňuje nejčastěji bakterie Haemophilus influenzae typu B.

25 Rizikové faktory epiglotitis
nemocnění se vyskytuje častěji v zimě, proto je toto období jedním z rizikových faktorů. Rizikovou skupinou jsou malé děti. Důvod častějšího výskytu onemocnění u dětí je vysvětlován odlišným anatomickým uspořádáním dýchacích cest v dětství, kdy je velikost příklopky k poměru velikosti dýchacích cest větší než v dospělosti, a tím je riziko rozvoje příznaku při jejím zánětlivém otoku větší. Také je v tomto věku oproti dospělosti neúplně vyvinutý imunitní systém, konkrétně je snížená schopnost produkovat protilátky typu IgG2.

26 Prevence epiglotitis Nejúčinnější prevencí je očkování proti bakterii Haemophilus influenzae typu B.

27 Příznaky a projevy epiglotitis
náhle, rychle se zhoršují. Začínají jako nespecifické projevy infekce horních cest dýchacích. Bývají přítomné vysoké horečky (nad 38°C), dítě je celkově zchvácené. Prvním příznakem obvykle bývá řezavá bolest v krku a bolestivé polykání (odynofagie). Dítěti proto vytékají sliny, nechce pít, i když má následkem horečky žízeň, má pootevřená ústa, lehce vyplázlý jazyk. Postupně se začíná rozvíjet dechová nedostatečnost, problémy s dýcháním, nejdříve v poloze na zádech. Dítě má bledou kůži, je zpocené. Větší děti si vynucují polohu vsedě, v mírném předklonu, opírají se o ruce, brání se položení, mají otevřená ústa a předsunutou čelist. Kojenci ležící na zádech zaklánějí hlavu dozadu, čímž se zlepšuje průchod vzduchu dýchacími cestami. Při nádechu i výdechu je slyšet srkavý až bublavý hlasitý zvuk. Dítě mluví tiše, huhňavým monotónním hlasem. Kašel pro jeho vyvolávání bolesti nebývá přítomen. Dítě jen lehce pokašlává. Celkově je dítě až nápadně klidné, nebrečí, protože to vyvolává bolest. Je unavené, bez zájmu (apatické) a obluzené v důsledku nedostatečného přísunu kyslíku (hypoxie). Časté jsou i příznaky sepse.

28 Léčba epiglotitis Když dojde ke kritickému uzávěru dýchacích cest a dušení provádí se okamžitá intubace- přes ústa nebo nos přímo do průdušnice na zabezpečení dýchání, případně tracheostomie (přes kůži na přední straně krku se udělá otvor do průdušnice a do té se zavede rourka) či koniotomie (výkon podobný tracheostomii, otvor se jen udělá výš).