Kultura a společnost v 17. s 18. století

Prezentace na téma: "Kultura a společnost v 17. s 18. století"— Transkript prezentace:

1 Kultura a společnost v 17. s 18. století
Společnost a kultura Kultura a společnost v 17. s 18. století

2 Anotace Materiál tvoří 41 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy kulturních dějin počínaje barokem přes rokoko ke klasicismu cílová skupina: 8. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák získá základní přehled o období od baroka ke klasicismu, seznámí se s základními barokními prvky i představiteli je schopen v reálu poznat a odlišit styl barokní a klasicistní od ostatních použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek

3 Základní pojmy střídání uměleckých stylů vzdělanost literatura hudba
baroko rokoko klasicismus

4 Baroko počátky už na přelomu 16. a 17. století
velký rozvoj po třicetileté válce v první čtvrtině 18. stol. plynule přechází v rokoko typické znaky: nádhera, velkolepost, monumentalita touha po větší zbožnosti rekatolizace odkazy na antiku, ale v menší míře než v renesanci

5 Architektura stavby mají působit dynamicky, což lze dosáhnout rozvlněním půdorysu obliba půdorysu oválného nebo složitého, vzniklého průnikem různých geometrických tvarů oblíbený stavební prvek – kopule velké množství postavených kostelů, chrámů a klášterů množství zámků a městských paláců (Versailles, Petrodvorce), obklopených nádhernými zahradami a parky stavby měšťanských domů a radnic selské baroko – statky bohatých sedláků na vesnicích

6 Barokní půdorysy

7 Architekti baroka Břevnovský klášter Kryštof Dientzenhofer
Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen u Brannenburgu, Bavorsko – 20. června 1722, Praha) byl český architekt a stavitel německého původu. Byl představitelem vrcholného baroka. Jeho nejvýznamnějšími stavbami je Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, Kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, klášterní Kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře a kostel svaté Kláry v Chebu. Jako architekt a stavitel se podílel na mnoha dalších barokních stavbách v Čechách. Působil také jako pevnostní stavitel v Chebu a Praze a jako klášterní stavitel Břevnovsko-Broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. Břevnovský klášter

8 Architekti baroka Kylián Ignác Dientzenhofer Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689 Praha – 12. prosince 1751 Praha) byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka, pátý syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Navštěvoval jezuitské gymnázium na Malé Straně, po jeho ukončení studoval na pražské univerzitě filozofii a matematiku. U svého otce se vyučil stavitelství a kolem roku 1707 odešel na zkušenou do ciziny, zejména do Vídně, kde se seznámil s barokní tvorbou architekta Johanna Lukase von Hildebrandta. Byl ovlivněn také F. Borrominim a rovněž stavitelem J. B. Santinim- Aichlem, v pozdní fázi své tvorby spolupracoval se svým zetěm A. M. Luragem. K jeho zákazníkům patřila šlechta a církevní instituce. Mezi nejvýznamnější počiny patří dostavba chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně, kerou zahájil jeho otec.

9 Architekti baroka Jan Blažej Santini
Narodil se 3.února 1677, na den sv. Blažeje jako nejstarší syn do vážené rodiny pražského kameníka Santini-Aichela a druhého dne byl pokřtěn v chrámu sv. Víta jako Jan Blažej Aichl. Narodil se s tělesnou vadou – byl na část těla ochrnutý a chromý, což mu bránilo úspěšně pokračovat v otcově kariéře a převzít po něm kamenickou dílnu. Kamenictví se přesto vyučil (stejně jako bratr František), ale studoval také malířství, pravděpodobně u Kristiána Schrödera. Po vyučení se okolo roku 1696 vydal sbírat zkušenosti obvyklou vandrovní cestou. Do roku 1699 prošel Rakousko a v Itálii dorazil až do Říma, kde měl možnost se seznámit s díly tesinského Francesca Borrominiho, radikálního architekta považovaného římskými konzervativními současníky za „blázna“. V Itálii pravděpodobně získal kvalifikaci architekta a také přebral do svého jména otcovo jméno Santini, stejně tak učinil i bratr František. V roce 1700 už Santini samostatně realizoval stavby, projektoval a měl z těchto činností příjmy. V té době není doloženo, že byl členem některého ze stavitelských cechů a vlastnil stavební firmu. Byl pouze projektantem, dohlížejícím na provádění vlastních staveb. V činnosti navazoval na architekta J. B. Matheye, po jehož smrti některé projekty přebral a dokončil, přebral i Matheyův okruh stavebníků a částečně navázal i na jeho styl. Jeho prvním významnějším stavebníkem byl zbraslavský cisterciácký opat Wolfgang II. Lochner, který jej neváhal doporučit dalším opatům. Začátkem roku 1703 úspěšně nahrazuje zkušeného architekta Pavla Ignáce Bayera při přestavbě klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Téhož roku začíná pracovat na dostavbě kostela Panny Marie Božské Prozřetelnosti pro pražské malostranské theatiny, kde zdařile navázal na projekty Guarino Guariniho a Jana Batisty Matheye. V roce 1704 se podílí na přestavbě kapitulního děkanství na Pražském hradě. Již příštího roku dokončuje přestavbu, dnes sice již nezachovaného, staroměstského paláce pro Jana Rudolfa hraběte z Lissau, který se též zasloužil o mnohá doporučení jeho práce. To vše dokládá, že již od začátku svého působení Santini pracuje pro významnou klientelu, získává velké, náročné zakázky a u zákazníků je velmi uznávaný, váženy i obdivovaný. Santinimu se dařilo a v roce 1705 koupil Valkounský dům (čp. 211) v Nerudově ulici za 3000 zlatých v hotovosti. O dva roky později koupil i sousední dům U zlaté číše (čp. 212) a oba domy spojil. Po Schröderově smrti si Santini roku 1707 vzal za ženu jeho dceru Veroniku Alžbětu. S Veronikou měl čtyři děti, ale všichni tři synové – Jan Norbert Lukáš (* 1707), Josef Rudolf Felix Řehoř (* 1708) a František Ignác (* 1710) – zemřeli na souchotiny ještě jako děti a zbyla jen dcera Anna Veronika (* 1713). Když v roce 1720 manželka Veronika umřela, oženil se s jihočeskou šlechtičnou Antonií Ignatií Chřepickou z Modliškovic, čímž si zajistil nejen úzké rodinné vazby na českou nižší šlechtu, ale prostřednictvím vlivných švagrů i na vyšší církevní hodnostáře. S ní měl v roce 1721 dceru Janu Ludmilu a v roce své smrti syna Jana Ignáce Rocha. Kmotry všech Santiniho dětí se stali Santiniho mecenáši z řad vysoké šlechty. Jan Blažej Santini umírá po delší nemoci v Praze a je pochován dle posledního přání na dnes již zrušeném hřbitově u bývalého kostela Svatého Jana Křtitele v dnešní Šporkově ulici.

10 Loreta, Praha – K. Dientzenhofer
V Praze na Hradčanech se  již více než 300 let nachází tento pozoruhodný areál sestávající z ambitů, kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.

11 Chrám sv. Mikuláše – otec a syn Dientzenhoferové
Praha, Malostranské náměstí

12 Poutní kostel na Zelené hoře – J. B. Santini

13 Nejkrásnější ukázky barokní architektury
průčelí chrámu sv. Jiří, Praha Kuks

14 Nejkrásnější ukázky barokní architektury
Katedrála Panny Marie, Sedlec

15 Nejkrásnější ukázky barokní architektury
Zámek Veltrusy

16 Nejkrásnější ukázky barokní architektury
Zámek a hrad Český Krumlov

17 Nejkrásnější ukázky barokní architektury
Holašovice

18 Nejkrásnější ukázky barokní architektury
Zámek Milotice

19 Nejkrásnější ukázky barokní architektury
Zámek Valtice

20 Nejkrásnější ukázky barokní architektury
Křtiny

21 vnitřní výzdoba kostelů zámecké a palácové interiéry
Výtvarné umění Sochařství vnitřní výzdoba kostelů zámecké a palácové interiéry venkovní schodiště sochy v zahradách, na mostech atd. většinou byl ztvárněný náboženský nebo antický motiv, vždy však byl zachycen výraz postavy

22 Ferdinand Maxmilián Brokoff Matyáš Bernard Braun Gian Lorenzo Bernini
Výtvarné umění Sochařství – nejvýznamnější sochaři Ferdinand Maxmilián Brokoff sochy na Karlově mostě Matyáš Bernard Braun sochy na Karlově mostě, Kuks, Betlém v Kuksu Gian Lorenzo Bernini

23 Barokní sochařské skvosty
Karlův most

24 Barokní sochařské skvosty
sochy ctností a neřestí v Kuksu

25 Barokní sochařské skvosty
Braunův Betlém

26 Barokní sochařské skvosty
Extáze sv. Terezie

27 malby olejovými barvami na plátno výjevy z antické mytologie
Výtvarné umění Malířství malby na stropech falešný mramor malby olejovými barvami na plátno výjevy z antické mytologie válečné scény portréty, zátiší, výjevy z běžného života hra světel a stínu dodávala dramatičnost

28 Caravaggio Rembrandt van Rijn Petr Paul Rubens Karel Škréta
Výtvarné umění Malířství – nejvýznamnější malíři Caravaggio Rembrandt van Rijn Petr Paul Rubens Karel Škréta Jan Kupecký Petr Brandl

29 Klenoty barokního malířství
Caravaggio

30 Klenoty barokního malířství
Anhtonis van Dyck

31 Klenoty barokního malířství
Rembrandt van Rijn

32 Klenoty barokního malířství
Rubens, Petr Paul

33 Klenoty barokního malířství
Karel Škréta

34 Klenoty barokního malířství
Jan Kupecký

35 Klenoty barokního malířství
Petr Brandl

36 Vzdělanost a literatura v 17. století
Literatura v Evropě je podobná výtvarnému umění – okázalá, se složitou větnou stavbou zdobný jazyk, květnatost velký význam divadla Moliére - Lakomec atd. inspirace antickými komediemi

37 Vzdělanost a literatura v 17. století
Vzdělanost a literatura v českých zemích většina lidí je negramotná školství je placené, dostupné jen pro bohatší, kteří mohou svým dětem platit domácí učitele kdo chtěl, mohl navštěvovat placené kvalitní školy pod vedením jezuitů a piaristů, které provozovaly jak gymnázia a univerzity (jezuité) Bohuslav Balbín Jan Ámos Komenský

38 Vzdělanost a literatura v 17. století
Hudba začíná se pracovat s harmonií všechny hlasy musí ladit dvorské kapely velký význam hrají varhany Johan Sebastian Bach Friedrich Händel Pavel Josef Vejvařovský Antonio Vivaldi opera – velký rozmach prodělala až v 18. století

39 Rokoko hravost, veselost, nespoutanost ornamenty
kombinace zlaté a bílé barvy pastelové tóny drobné porcelánové sošky miniatury zpodobňování zvířátek a dětí galantní scény móda – krinolíny, vysoké účesy, sešněrovyný pas, paruky

40 Klasicismus objevení Herculanea a později Pompejí nastartovalo velkou vlnu zájmu o antiku styl věrně napodobující antiku druhá polovina 18. století velký vliv na architekturu a sochy na módu vliv zanedbatelný (napodobit se totiž dalo jen to, co se zachovalo) hudba – Josef Mysliveček, Jan Václav Stamic, Jiří Benda

41 Společnost a kultura 1754 – sčítání lidu – 24 mil. obyvatel monarchie, z toho 3 mil. v českých zemích průměrný věk pouze 32 let změny ve školství – povinná školní docházka od roku 1774 1792 – zřízena katedra českého jazyka a literatury na pražské univerzitě věda se provozuje v tzv. učených společnostech (1747 – Olomouc) studovat mohli pouze chlapci 1753 – 1775 – probíhá přestavba Pražského hradu ve stylu klasicismu s rokokovými interiéry – Ignác František Platzer