ÍRÁN جمهوری اسلامی ایران Jomhuri-ye Eslami-ye Iran

Prezentace na téma: "ÍRÁN جمهوری اسلامی ایران Jomhuri-ye Eslami-ye Iran"— Transkript prezentace:

1 ÍRÁN جمهوری اسلامی ایران Jomhuri-ye Eslami-ye Iran
(Džomhúríje eslámíje Írán)

2

3 Obecné údaje: Český název: Íránská islamská republika Rozloha:  km2 (17. na světě), 0,3% vodstvo Poloha: 44°-64° v. d. a 25°-40° s. š.  Využití plochy: 10 % orná půda, 27 % pastviny, 7 % lesy, 56 % ostatní  Časový odstup: UTC + 3,5 hodiny Povrch: nejvyšší bod - Qolleh-ye Damavand 5671 m, nejnižší bod - Kaspické moře -28 m   Pouště: Lút, Velká solná poušť Pohoří: Elborz, Iránská Vysočina, Kohrúdské hory, Zagros Vodstvo: nejdelší řeka - Aras km, Urmijské jezero Perský záliv, Ománský záliv, Hormuzský průliv Klima: subtropický pás, tropický pás Sousedé: Afghánistán 936 km, Arménie 35 km, Ázerbájdžán- 432 km, Ázerbájdžán-Nahičevanská exkláva 179 km, Irák 1,458 km, Pákistán 909 km, Turecko 499 km, Turkmenistán 992 km hranice: 5,440 km

4 Velká solná poušť Elborz Damavand Iránská vysočina Lút Zagros Kohrúdské hory

5

6 Obyvatelstvo: Počet obyvatel (2006):  ,15. na světě Hustota zalidnění: 41 obyv./km2 ,128. na světě Národnostní složení: Peršané 51%, Ázerbájdžánci 24%, Kurdové 9%, Gílánci a Mazandarani 8%, Arabové 3%, Balúčové 2%, Lúrové 2%, Turkmeni 2% Náboženství: šíitští muslimové 89%, sunnitští muslimové 9% Věkové složení: 0-14 let 32,97 %, let 62,38%, nad 65 let 4,65%  Roční přirozený přírůstek: 1,04% Gramotnost: 72,1 % Urbanizace: 64,7% Úřední jazyk: perština Hymna: Sorud-e Melli-e Iran

7

8

9 Politika: Hlavní město: Teherán ( obyvatel) Další města (v počtu obyvatel): Mashhad , Esfahan Správní členění: 30 provincií(ostanha) Datum vzniku: 1935, nezávislost: Forma vlády: islámská Státní zřízení: republika Ayatollah: Ali Hoseini-KHAMENEI (1989) Prezident: Mahmud AHMADI-NEJAD (2005) Viceprezident: Parviz Davudi Prezident je volen na 4 roky Jednokomorový parlament (Madžlis) má 290 křesel. Volební právo mají občané již od 15 let mimoparlamentní instituce - duchovní vůdce ajatolláh, Rada dohlížitelů a Rada expertů Mezinárodní organizace: Interpol, OPEC, UNESCO

10

11 Irán podporuje Hamás (Palestina)
Izrael: Irán podporuje Hamás (Palestina) a Hizballáh (Libabon) ve válce proti Izraeli (Iránská revoluční garda) Jaderný program: Spor s OSN, MAAE, USA obohacování uranu, stavba jaderné elektrárny v Bušehru, výroba atomové zbraně

12 Hospodářství: Tvorba HDP: 48 % služby, 28 % průmysl, 24 % zemědělství
Zaměstnanost: 42 % služby, 25 % průmysl, 33 % zemědělství HDP :569,9 mld. USD HDP na 1 obyvatele (parita kupní síly): USD Inflace (2005): 13,5 % Hospodářský růst: 6,1 % Populace žijící v chudobě: 40% Nezaměstnanost (2005): 11,2 % Dluh (2005): 19,06 mld. USD Zemědělství - sklizeň: pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, brambory, cukrová třtina, cukrová řepa, slunečnice, sezam, čaj, pomeranče, citróny, mandarinky, hrozny, vlašské ořechy, datle, pistácie Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, kozy, osli, velbloudi, koně Průmysl - těžba: ropa, zemní plyn, železná ruda, chrom, olovo, měď, zinek, uran, slída Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 93,16 %, vodní 6,84 % (výroba): 103 mld. KWH (spotřeba): 95,84 mld. KWH Vývoz: ropa, koberce, potraviny, železo a ocel, chemikálie  Dovoz: stroje, potraviny a další spotřební zboží Odběratelské země: Japonsko, Itálie, Čína, Jižní Korea Dodavatelské země: Německo, Švýcarsko, Itálie, SAE, Francie, Japonsko Doprava: km železnice, km silnice, 321 letišť Obchodní loďstvo : 141 lodí Měna: íránský riál (IRR), 1 riál=100 dinárů, 10 riálů=1 tomán, 2,2321 Kč

13

14

15 Ropa v Íránu

16 Historie: První íránské kmeny se zde usazovaly už ve 2. tisíciletí před naším letopočtem, jeden z nich - Peršané - vytvořil veleříši od Indie po Evropu. V polovině 7. století byl Írán dobyt Araby, kteří jej připojili ke své říší (Chalífátu). V 11. století vládli na území Turci (Seldžukové), ve 13. století Mongolové. Od konce 16. století do poloviny 18. století ovládli zemi Sáfijovci, kteří připojili Ázerbájdžán, Arménii, dočasně i Afghánistán a Irák. Poté nastalo období střídání vlád různých dynastií. Po nástupu dynastie Pahlaví počátkem 20. století byla Persie přejmenovaná na Írán(1935). Ve 2. světové válce byl Írán zpočátku neutrální, ale došlo k jeho obsazení sovětskými a britskými vojsky, poté vyhlásil válku Německu. rusko-perské války, vojenské konflikty mezi Ruskem a Persií v 18. – 19. stol., vyvolané ruskou snahou o ovládnutí Zakavkazska. Zahájeny tzv. perskými taženími cara Petra I. Velikého 1722 – byla k Rusku připojena Gruzie, po válce 1804 – 13 Dagestán a část Ázerbájdžánu, po válce 1826 – 28 část Arménie a byla vytvořena dnešní hranice. V politickém a vojenském tlaku na Írán pokračoval i SSSR, 1946 – 47 se neúspěšně pokusil o zisk zbylého pobřeží Kaspického jezera. íránská revoluce 1978 – 1979, svržení monarchie islámskými fundamentalisty. Aktivita opozice přerostla v roce 1978 v masové demonstrace inspirované z exilu vůdcem šíitského duchovenstva ájatolláhem Chomejním. Šáh reagoval represemi, v lednu 1979 jmenoval předsedou vlády Š. Bachtijára a opustil Írán. Po návratu Chomejního revoluce zvítězila povstáním v Teheránu. Moci se chopili radikální islámští šíitští fundamentalisté. V březnu 1979 vyhlášena islámská republika. Chomejní se stal doživotní hlavou státu a v roce 1980 prvním prezidentem zvolen Baní Sadr. irácko-íránská válka 1980 – 1988, ozbrojený konflikt na Blízkém východě, vyvolaný zápasem o hegemonii v oblasti mezi arabskými nacionalisty v Iráku a islámskými fundamentalisty v Íránu. Záminkou hraniční spor v oblasti Šatt al-Arab. Po íránské revoluci v roce 1978 Irák zpochybňoval íránskou suverenitu nad příhraniční oblastí Chúzestán obydlenou Araby, Írán podněcoval irácké šíity k islámské revoluci. Bojové operace ukončeny v červenci 1988 v souvislosti s kuvajtskou krizí. Irák a Írán uzavřeli v srpnu 1988 mír.

17 Svátky: Den Republiky, 1.4.(1979) Den Revoluce 11.2.(1979)
Noruz (Nový rok), 21.3. Den Konstituční monarchie, 5.8.(1925)

18 Památky:

19 (Ali-Sard) Jeskyně

20 Persepolis:ruiny města

21 Teherán(تهران ): Mauzoleum (Chomejní)

22 Khorosan: Zlatý minaret Svatyně (Iman Reza)

23 Kerman: (Jame' Kabeer či Mozatfari) mešita

24 Další: Shiraz

25 Islám: islám, odevzdání se Bohu; druhé největší světové náboženství (miliarda vyznavačů). Vznikl počátkem 7. stol. v západní Arábii jako přísně monoteistické učení, které hlásal prorok Muhammad, jenž navázal na židovství, východní sektářské křesťanství a staroarabské prvky. Učil, že Bůh postupně prostřednictvím proroků zjevoval lidem svou vůli, ale ti poselství odmítali nebo pokřivili. Proto byl Muhammad vybrán za pečeť proroků a konečné ryzí zjevení – korán – už nebude pokaženo. Právní systém upravuje vztahy člověka k Bohu i vzájemné mezilidské vztahy; muslim je povinen dodržovat pět zásad, tzv. pět sloupů islámu (arkán ad-dín). Islámská teologie a právní systém byly propracovány zvláště v 8. – 12. stol. Od 10. stol. se šířily také mystické směry (súfismus) jako duchovní protipól k zemitým příkazům šarí'i (právo islámské). Politické spory o vedení obce vyvolaly již v 7. stol. schizma: od sunnitské většiny (sunna) se oddělily cháridža a ší'a.

26 arkán ad-dín pět sloupů islámu – základní zásady, které musí dodržovat každý muslim vyznání víry (šaháda), pětkrát denně modlitba (salát) placení náboženské daně (zakát) půst v měsíci ramadánu (saum) hadždž, pout‘ do Mekky (Kaaba, arabsky kostka; krychlovitá svatyně v nádvoří Velké mešity v Mekce) Vykonat pout‘ alespoň jednou v životě patří k základním povinnostem muslima. Má přesně stanovený rituál, koná se každoročně. Obřady připomínají proroka Ibráhíma, biblického Abrahama. Poutník získává titul hádždží.

27 KORÁN: - arabsky čtení, přednes; základní kniha islámu; podle víry muslimů autentické, věcné, nestvořené Boží slovo, zjevené proroku Muhammadovi. Výroky byly uchovávány v paměti a sepsány kolem 650 komisí v čele s někdejším Muhammadovým sekretářem. Vznikl tak text, rozdělený do 114 kapitol (súr). První je fátiha, další jsou řazeny od nejdelších k nejkratším.Obsah koránu připomíná biblické příběhy, klade důraz na Boží moc a její znamení a na posmrtnou odměnu nebo trest. HADÍS: - vyprávění; v islámu tradice, vyprávění o výrocích a činech Muhammada, někdy též jeho druhů. Po koránu druhý zdroj islámského práva. Podle obsahu se dělí na věroučné, právní, historické. Zpočátku předávány ústně, od 9. stol. sepisovány do sbírek.

28 právo islámské arabsky šarí’a (správná cesta) – systém islámských právních norem vyjadřujících Bohem daný Zákon.Vyhází z Hadísu a Koránu. V 8. – 9. stol. se ustanovily právní školy (mazhaby) a rozvinulo soudnictví (kádí). Právo islámské se v islámských zemích uplatňuje zejména v otázkách práva rodinného a dědického, jehož ustanovení se opírají přímo o korán. Právníci rozdělili všechny činy do pěti skupin, od přikázaného přes lhostejné k zakázanému. Trestní právo kombinuje tresty stanovené koránem (za smilstvo, křivé nařčení, krádež, opilství aj.) s lidskými normami. Mazhab – islámská právní škola či směr. První mazhaby vznikaly v 8. – 9. stol. Dodnes zachovány 4 sunnitské mazhaby: nejrozšířenější hanafíjský, málikovský, šáfi’ovský a nejpřísnější hanbalovský.Každý převládá v jiné oblasti, vzájemně se uznávají. Islámské ekumenické snahy uvažují o ší’itském právu jako o 5. mazhabu. Kádí,muslimský soudce. Rozhoduje a stvrzuje právní úkony podle šarí'i a zvykového práva (adat). Dosazen do úřadu vládcem, rozhoduje jako samosoudce a je za svá rozhodnutí osobně odpovědný.

29 Další pojmy: súfismus, islámská mystika
umma, v islámu obec věřících,V moderní arabštině = národ ramadán, devátý měsíc kalendáře islámského. Podle legendy měsíc, v němž byl zjeven korán. Po dobu ramadánu se muslimové každodenně od východu do západu slunce postí. cháridža, nejstarší islámská sekta. Vznikla oddělením od vznikajících ší’itů v 7 století. džihád, arabsky úsilí, boj, svatý zápas (nepřesně svatá válka) – v islámském právu povinnost usilovat o vlastní zdokonalování a o rozvoj obce, popř. státu. Často chápán jako ozbrojený boj za islám nebo za národní cíle; může být veden také pokojnými prostředky. mudžáhid, účastník džihádu; bojovník za islám nebo osvobození, např. v Alžírsku proti francouzské nadvládě, v Afghánistánu proti sovětské okupaci nebo proti USA mahdí, arabsky Bohem správně vedený; v islámu vůdce (spasitel), který přijde před koncem světa nastolit spravedlnost.

30 kalendář islámský kalendář lunární užívaný v islámu. Rok má 12 měsíců po 29 nebo 30 dnech. Celkově je tedy o 11 – 12 dní kratší než rok solární. Jednotlivé měsíce se o toto období každoročně oproti gregoriánskému kalendáři posouvají. Např. ramadán tak za 33 let projde všemi ročními obdobími. Letopočet vychází od roku hidžry; zaveden chalífou Umarem. V Íránu užíván letopočet solární (začátek roku ).

31 sunnité muslimové, kteří (na rozdíl od menšinových ší' itů) uznávají posloupnost historických chalífů a hlásí se k některému ze čtyř mazhabů islámského práva. Vedle koránu uznávají i tradici (sunnu). Sunnitismus se zformoval v 7. – 9. století.

32 ší'ité muslimové hlásící se k menšinovému směru islámu (asi 13,5 % věřících). Za hlavu muslimské obce s titulem imáma uznávají jen Alího Ibn Abí Táliba a jeho potomky. Ší’a vznikla schizmatem již v 7. stol. v dalším vývoji se rozvětvila: imámovská ší’a uznává posloupnost 12 imámů, z nichž poslední se skryl a vrátí se jako mahdí (tento směr má od počátku 16. stol. oficiální statut v Íránu) Ší’ité se liší od sunnitů hodnocením historie, výkladem některých míst koránu, vlastním souborem tradic a některými odchylkami právního systému. Rozšířen je kult mučedníků. Šíitismus tvoří většinové náboženství v Íránu, jižním Iráku a v Jemenu, menší skupiny jsou v Libanonu a v Sýrii.