AGENDA Střednědobý výhled Co určuje cenu elektřiny v Německu?

Prezentace na téma: "AGENDA Střednědobý výhled Co určuje cenu elektřiny v Německu?"— Transkript prezentace:

0 PRG-ZPD P1C Česká energetika v evropském kontextu – střednědobý a dlouhodobý výhled Seminář AEM, Praha, 28.května 2007 Petr Štulc, vedoucí odboru strategie, ČEZ, a.s. Pavel Řežábek, vedoucí oddělení analýz trhů, ČEZ, a.s.

1 AGENDA Střednědobý výhled Co určuje cenu elektřiny v Německu?
Jak probíhá integrace ČR s okolními trhy? Jak se mění dynamika energetických trhů ve střední Evropě? Dlouhodobý výhled

2 CENA V NĚMECKU SE PO DVOU LETECH STABULIZOVALAPO DVOU LETECH RYCHLÉHO RŮSTU, KDY NÁSLEDOVALA CENY ROPY, UHLÍ A CO2 55 53 46 28 Coal Oil CO2 Source: * average of spot price, 2007 forward (december 2006)

3 PRŮMĚRNÉ CENY NA EEX SLEDUJÍ VARIABILNÍ NÁKLADY
Srovnání průměrných kvartálních cen na EEX spot a v modelu založeném na variabilních nákladech EUR/MWh Průměrná cena elektřiny v dlouhodobém pohledu sleduje trendy dané variabilními náklady Průměrné kvartální odchylky jsou sice významně vyšší, ale příčiny jsou známé Srážkové úhrny (suchý/mokrý rok) volatilita CO2 Suché údobí Volatilita způsobená CO2

4 51 PRG-ZPD P1C PRO STŘEDNÍ EVROPU BYL DOSUD CHARAKTERISTICKÝ TOK ENERGIE SMĚREM NA ZÁPAD A PŘETÍŽENÍ PŘENOSOVÝCH PROFILŮ NA HRANICÍCH NĚMECKA A RAKOUSKA Consumption Production 2005, TWh Congested profiles 130 140 Change against EEX price (EUR/MWh) 63 77 26 29 Congestion mainly on the joint auctioning zone with Germany And Slovak Hungarian borders 39 33 14 14 70 74 52 55 17 12 11 13 40 40 32 40 7 6 Source: EURPROG; UCTE; Balkan News; team analysis

5 SITUACI ALE PODSTATNĚ MĚNÍ POKLES NADBYTEČNÉHO VÝKONU V ČR A SR . . .
06-07 change of power balance in Czech and Slovak market: TWh Temporarily (retrofit) SR CR source: Slovak balance change – Platts, Energy in East Europe Issue 82 (decreased by 10% to reflect own consumption); CEZ

6 … KTERÝ VEDL K POKLESU PŘESHRANIČNÍCH PŘENOSOVÝCH POPLATKŮ V TOMTO ROCE
German prices* vs. Czech prices in EUR/MWh: German price CR price Export cross border fee to Germany declined from12 to 6 EUR/MWh in 2006/07 respectivaly Cross border fee does not cover the price difference in 2007 Opportunity to increase margin on cross border trading Price of annual export capacity from Czech republic to Germany (profil E.On) v EUR/MWh: * Annual forward prices in time of capacity auctions (November, December)

7 ZMĚNA BILANCE BUDE V PŘÍŠTÍCH LETECH POKRAČOVAT SPOLU S RŮSTEM SPOTŘEBY A DALŠÍM ODSTAVOVÁNÍM ELEKTRÁREN V CELÉM REGIONU Bilance energie na trzích ČR a SR: TWh Demand in CR/SR plus export (Germany, Austria, Hungary) Available load in CR/SR plus import (Poland, Ukraine) Additions: Repowering: 2008 Mochovce + 44 MWe, 2010: Bohunice MWe Novaky B – upgrade: 125 MWe Repowering: Prunerov 420 MWe Patnow II: : 390 MWe Deductions: Bohunice: 2007: 440 MWe, 2008: 440 MWe Novaky A–B 2007: 274 MWe, Vojany I. a II. 2x Prunerov 2010: 420 MWe (repowering) Patnow I a II: 400 MWe, Old (no DESOX – Poland): 659 MWe Source: CEZ

8 51 PRG-ZPD P1C ZMĚNA BILANCE VE STŘEDNÍ EVROPĚ A NA BLAKÁNĚ POVEDE ZŘEJMĚ KE ZMĚNĚ TOKU ELEKTŘINY SMĚREM NA VÝCHOD A NA JIH 2008, TWh Consumption Production 138 146 Congested profiles 66 79 28 30 Congestion partially relieved mainly on the joint auctioning zone with Germany Increased flows on the czech slovak 40 45 13 15 70 74 57 67 18 15 12 14 43 39 39 39 7 6 Source: EURPROG; UCTE; Balkan News; team analysis

9 AGENDA Střednědobý výhled Dlouhodobý výhled Vývoj bilance v Evropě
Bilance ČR a možnosti jejího pokrytí

10 V OBLASTI CENTRELU VZNIKNE PO ROCE 2010 POTŘEBA NOVÝCH KAPACIT
PRG-ZPD P1C V OBLASTI CENTRELU VZNIKNE PO ROCE 2010 POTŘEBA NOVÝCH KAPACIT Špičkové zatížení voda Vývoj poptávky a nabídky v oblasti Centrel* GW** max olej/plyn základní ČU min HU jádro uspokojení poptávky si vyžádá masivní investice do obnovy zdrojů pouhá obnova zdrojů nepostačí pokrýt rostoucí poptávku 19 GW * Špičkové zatížení vs. čistý instalovaný výkon ** Předpokládaná životnost uhelné, resp. plynové elektrárny 45 let

11 DLOUHODOBÝ VÝVOJ CEN ELEKTŘINY NA ZÁPADOEVROPSKÝCH TRZÍCH BUDE OVLIVNĚN CHYBĚJÍCÍ VÝROBNÍ KAPACITOU
Souhrnná bilance disponibilní dodávky / poptávky v regionu DE, FR, AT, BE, ND a CH: GW Peak load Hard coal Lignite Oil/gas Other Hydro Nuclear Source: Euroelectric

12 NOVÁ VÝSTAVBA NENÍ DOSTATEČNÁ
Počet nových zdrojů větších než 100 MW ve výstavbě Zdroj: Platts Power in Europe ( ), Platts Energy in East Europe ( )

13 FAKTA – SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR
101,0 PRG-ZPD P1C FAKTA – SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR TWh 101 110 2020 Předpoklady Intenzita spotřeby elektrické energie zůstane stejná HDP poroste průměrným tempem 4% do roku 2012 a pak 3% tempem (resp. 5% a 3,5% při scénáři vysoké spotřeby) +37,1 Scénář vysoké spotřeby elektrické energie Jak velká bude spotřeba v roce 2020, pokud poroste HDP a nebudeme spořit? Shrňme si tedy základní fakta: spotřeba elektrické energie v České republice roste a není pochyb o tom, že tomu tak bude i nadále. Nabízí se tedy první otázka: jak vysoká bude spotřeba elektrické energie v roce 2020, pokud i nadále poroste HDP tří až čtyř procentním tempem a pokud nebudeme spořit, tedy intenzita spotřeby elektrické energie zůstane stejná? Roční spotřeba elektrické energie by v tomto případě v roce 2020 přesáhla 100 TWh ročně a v případě rychlejšího růstu HDP (tedy až 5%) by se mohla vyšplhat až k 110 TWh. 63,4 59,8 60,9 2003 2004 2005

14 PRG-ZPD P1C DOŽITÍ SOUČASNÝCH UHELNÝCH ELEKTRÁREN A RŮST SPOTŘEBY POVEDOU K NEDOSTATKU ELEKTRICKÉ ENERGIE Výroba existujících elektráren vs. vývoj spotřeby TWh Domácí spotřeba TWh Chybějící objem výroby Pokud nyní porovnáme vývoj spotřeby elektrické energie až do roku 2030 s dostupnými zdroji, zjistíme, že již po roce 2010 nebudou stávající výrobní kapacity schopny pokrýt tuto rostoucí poptávku. To je způsobeno zejména velmi rychlým dožíváním současných uhelných elektráren. V roce 2020 bude chybějící objem dosahovat již 59TWh, v roce 2030 pak zhruba 100TWh. Proto pokud chceme tento problém řešit, je nutné již nyní rozhodnout o obnově zdrojů v České republice. TWh 59-68 TWh Existující uhelné elektrárny Plyn a obnovitelné zdroje Jaderné elektrárny Voda

15 JAK MŮŽEME POKRÝT CHYBĚJÍCÍ OBJEM ELEKTRICKÉ ENERGIE
1 PRG-ZPD P1C JAK MŮŽEME POKRÝT CHYBĚJÍCÍ OBJEM ELEKTRICKÉ ENERGIE 59-68 TWh Jaké jsou maximální možnosti pokrytí chybějícího objemu úsporami a dovozem? Jaký mix paliv by ČR měla zvolit pro zbývající chybějící objem? S jakým předstihem je třeba začít stavět, abychom s jistotou pokryli spotřebu v roce 2020? ? 5 Uhlí a jádro ? 4 Plyn Pokud se zamyslíme nad možnostmi, jak tuto situaci řešit, napadne nás jistě řada možností. Mezi ty hlavní, kterým se budu věnovat ve svém dnešním referátu bezesporu patří úspory, dovoz a dále pak zvýšení kapacity jednotlivých palivových možností, ať již obnovitelných zdrojů, plynu, uhlí či jádra. V souvislosti s těmito možnostmi se nám tedy nabízí tři otázky: - Jaké jsou maximální možnosti pokrytí chybějícího objemu úsporami a dovozem? - Jaký mix paliv, by ČR měla zvolit pro zbývající chybějící objem? - A kdy je nutné učinit rozhodnutí a začít tyto nové kapacity stavět, abychom s jistotou pokryli spotřebu v následujících letech? ? 3 Obnovitelné zdroje ? 2 Dovoz ? 1 Úspory Chybějící objem elektrické energie v roce 2020

16 ÚSPORY MOHOU POTENCIÁLNĚ DOSÁHNOUT PŘIBLIŽNĚ 20 TWh
78 PRG-ZPD P1C Scénář vysoké spotřeby elektrické energie (HDP roste rychlejším tempem) ÚSPORY MOHOU POTENCIÁLNĚ DOSÁHNOUT PŘIBLIŽNĚ 20 TWh Dopad vyššího scénáře růstu HDP na spotřebu je přibližně stejný, jako kdyby bylo zrealizováno pouze 50% úsporných opatření Domácnosti Příklady úspor domácností Přinesou každá úsporu spotřeby elektrické energie 0,2 TWh ročně 2020 spotřeba s úsporami 87 20,4 Celkové úspory průmyslu a služeb 2,6 Celkové úspory domácností 2020 Spotřeba bez úspor 110 -23 Obměna 10% ledniček za energeticky úspornější Výměna 1 žárovky v každé domácnosti za energeticky úspornější Zateplení 10 tisíc rodinných domků topících elektřinou … Dám vám jednu otázku: co mají společného … - Obměna 10% ledniček za energeticky úspornější? - Výměna jedné žárovky v každé domácnosti za energeticky úspornější? - Zateplení 10 tisíc rodinných domků topících elektřinou? Všechny tyto příklady jsou možné úspory domácností, které nám každý přinesou roční úsporu elektrické energie ve výši 0,2 TWh. Celkové možné úspory domácností, které mohou dosáhnout až 2,6TWh ročně, sice nejsou zanedbatelné, ovšem poměrně nevýznamné v porovnání s úsporami, které předpokládáme, že přinese průmysl a služby. Předpokládáme, že se jejich energetická intenzita do roku 2040 sníží až k 55% jejich dnešní hodnoty a toto postupné snižování již v roce 2020 přinese úspory ve výši přes 20 TWh. Celkový objem úspor, který tedy bude v roce 2020 možné dosáhnout, je 23 TWh. A významně tedy sníží chybějící objem elektrické energie. Přinesou celkovou úsporu 20,4 TWh roce 2020 Snížení intenzity průmyslu (z 1,31 MWh/HDP na 0,95 do roku 2020) Snížení intenzity služeb (z 0,5 MWh/HDP na 0,38 do roku 2020) Průmysl a služby

17 ČESKÁ REPUBLIKA NEMŮŽE SPOLÉHAT NA DOVOZ ELEKTRICKÉ ENERGIE
PRG-ZPD P1C ČESKÁ REPUBLIKA NEMŮŽE SPOLÉHAT NA DOVOZ ELEKTRICKÉ ENERGIE Politické rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny (27% současné spotřeby) I přes investiční boom v budoucnu maximálně pokryje svoje potřeby Uzavření MW uhelných elektráren z ekologických důvodů (NOx) v roce 2015 již jistých, potencionálně až 7 000 MW Již uzavření MW způsobí, že Polsko se stane závislé na dovozu V současnosti neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby Nelze spoléhat na dovoz z okolních zemí Celkově bude v regionu střední Evropy uzavřeno přes 30 GW kapacity do roku 2020 Celkově bude chybět až 15 GW instalované kapacity Polsko Slovensko Maďarsko Rakousko Česká republika Německo Bude možné nedostatek elektrické energie v ČR v roce 2020 pokrýt dovozem z okolních zemí? Podívejme se na jejich energetickou situaci. Maďarsko je již dnes největším dovozcem ve střední Evropě – dováží 18% své spotřeby. Je velmi limitováno omezenými palivovými zdroji a navíc neexistuje ucelená koncepce plánů výstavby. Podobně jako Maďarsko i Rakousko je již dnes ve špičkách závislé na dovozu. Polsko a Slovensko jsou sice v současné době čistými vývozci elektrické energie, jejich výrobní kapacity se ovšem v budoucnu dramaticky sníží – v Polsku dojde k uzavření 3500 MW instalované kapacity z ekologických důvodů (toto číslo se může zvýšit až na 7000 MW), na Slovensku bude uzavřeno téměř 1600 MW instalované kapacity. Energetická situace Německa bude zásadním způsobem ovlivněna politickým rozhodnutím uzavřít veškeré jaderné elektrárny do roku Pokud bude toto politické rozhodnutí realizováno, pokryje Německo, i přes značný investiční boom do energetiky, maximálně svoji spotřebu elektrické energie. Uzavření celkového instalovaného výkonu MW do roku 2008* Z čistého vývozce se stane čistý dovozce elektrické energie Dnes závislé ve špičkách na dovozu Celkový dovoz v roce 2005 byl 16,3 TWh Největší dovozce ve střední Evropě (18% spotřeby) Neexistující plány výstavby Omezené palivové zdroje * Nováky, Vojany, Jaslovské Bohunice

18 ZHODNOCENÍ RŮZNÝCH PALIVOVÝCH MOŽNOSTÍ
PRG-ZPD P1C ZHODNOCENÍ RŮZNÝCH PALIVOVÝCH MOŽNOSTÍ Výhoda Nevýhoda Charakteristika Jaderná energie Ekonomické, stabilita dodávek Politicky kontroverzní Vhodné na základní zatížení Žádné palivo není ideální z hlediska všech kritérií Je třeba najít vhodný mix Ekologie Sociální přijatelnost Ekonomika Bezpečnost dodávek Politická závislost na Rusku Hnědé/ černé uhlí Ekonomické, stabilita dodávek Vysoké emise CO2 Vhodné na základní zatížení Jelikož tedy nelze spoléhat na dovoz z okolních zemí, je nutné chybějící objem výroby pokrýt z jednoho či více palivových zdrojů. Které palivo bychom tedy měli vybrat, které je ideální? Všechny palivové možnosti mají jak své výhody tak i nevýhody, a tak abychom je optimalizovali, měl by výsledný energetický mix být kompromisní kombinací všech těchto palivových možností. Plyn Flexibilita výroby Ekonomická (a potenciálně politická) závislost na Rusku; vysoké náklady Výhodný na vykrytí výkyvů (např. balancování větrných elektráren) Voda Ekologická Výstavba velkých vodních elektráren ekologicky a politicky kontroverzní V ČR ideální pro systémové služby; má již ale pouze omezený potenciál Biomasa Minimální emise a politicky přijatelná Logistická a skladovací náročnost limituje velikost elektráren na biomasu Doplňkový, ale nejistý zdroj, dlouhodobě neověřený Vítr Nulové emise Negativní vliv na krajinu a nestabilita dodávek; v ČR tolik nefouká  Nutné pokrytí instalované kapacity flexibilním zdrojem

19 7 PRG-ZPD P1C LZE OČEKÁVAT, ŽE Z ČÁSTI BUDE ROSTUCÍ POPTÁVKA POKRYTA VYUŽITÍM POTENCIÁLU NOVÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ…. Celkový dodatečný potenciál TWh za rok Vodní energie rozvoj hydroenergetiky pouze v oblasti MVE* (do 10 MW výkonu) potenciál pro novou výstavbu do 0,5 TWh ročně obměna starých technologií – potenciál zvýšení účinností o 10-20% – přínos: 0,1 TWh ročně 0,6 V České republice není situace pro významný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů příliš příznivá – celková dodatečná výroba z OZE se může při maximálním využití pohybovat kolem 7 TWh ročně. -Pro rozšiřování vodních zdrojů už jsou vhodné kapacity téměř vyčerpány. -Ani s masovými investicemi do větrných elektráren nelze kvůli klimatickým podmínkám počítat. Navíc si stávající plán na výstavbu 400 megawattů větrných el. do roku 2010 vyžádá třímiliardovou investici do přenosové soustavy. Nicméně ČEZ plánuje v příštím 15 letech investovat do OZE 30 miliard korun (z toho 20 mld. do větrných elektráren). Výroba z OZE roste v rámci ČEZu o téměř 20% ročně a v minulém roce (2006) se z tímto způsobem vyrobilo téměř 2 TWh energie.(in BACK UP) Větrná energie 0,8 - 2,2 odhadovaný větrný potenciál je MW** předpokládané časově nepredikovatelné využití: % 3,0 - 4,5 Biomasa výnosnost biomasy (liší se dle typu energetické rostliny): t/ha ročně spotřeba biomasy: ~1 t = 1 MWh orientační rozloha využitelné půdy: ha (17% z celkové orné půdy v ČR) 4,4 - 7,3 * MVE – malé vodní elektrárny ** Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie; plány investorů Celkem

20 25 PRG-ZPD P1C ….A Z ČÁSTI TAKÉ NOVÝMI PLYNOVÝMI ELEKTRÁRNAMI, KTERÉ SE VŠAK ZATÍM VYPLÁCEJÍ JEN PŘI POSKYTOVÁNÍ PODPŮRNÝCH SLUŽEB NEBO PŘI KOGENERACI Základní fakta o plynových elektrárnách v ČR Poloviční produkce CO2 v porovnání s hnědým uhlím Flexibilní zdroj schopný stabilizovat soustavu a pokrýt volatilitu špiček Vysoká závislost na Rusku a prakticky nemožná diversifikace Významně vyšší cena vyrobené elektřiny než z hnědého uhlí a jádra Při dnešních cenách plynu nejistá návratnost investice do nového zdroje nově instalovaná kapacita může dosáhnout až 1 500 MW (pokrytí regulačních potřeb a pro kombinovanou výrobu) dodatečná výroba až 5 TWh Další palivovou možností je plyn. I ten má své zřejmé výhody i nevýhody. Dodatečná výroba na pokrytí regulačních potřeb a pro kombinovanou výrobu i při velmi optimistickém odhadu nepřekročí 5 TWh ročně.

21 PRG-ZPD P1C I PŘI REALIZACI PROGRAMU OBNOVY UHELNÝCH ZDROJŮ ČEZ BUDE ČESKÁ REPUBLIKA PO ROCE 2015 DEFICITNÍ Domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP Domácí spotřeba se zahrnutím úspor Očekávaná dodávka českých zdrojů vs. vývoj spotřeby TWh I když se plně využije potenciál ČR pro vybudování nových plynových a OZE zdrojů, obnova uhelných zdrojů ČEZ stěží pokryje spotřebu ČR při nízkém růstu HDP a plné realizaci úsporných opatření Další zdroje je možné vybudovat již pouze v jádru nebo v hnědém uhlí Pro obě tyto technologie musí existovat politická podpora (podpora nové jaderné elektrárny, prolomení limitů těžby hnědého uhlí) Tento potřebný nárůst uhelných a jaderných kapacit již částečně řeší plán ČEZu na obnovu uhelných zdrojů – tento plán rekonstrukci elektráren však problém řeší jen do roku 2015, pak již stávající těžba uhlí nebude dostačovat. Pozn.: Obnova uhelných zdrojů zhrnuje: ETU (4x200 MW retrofit) EPR II (4x200 MW retrofit) EPC (660 MW nové + 3x200 MW retrofit) ELE IV (1x660 nové) 31 TWh 15 TWh Obnova uhelných zdrojů ČEZ* Existující uhelné elektrárny Plyn a obnovitelné zdroje Jaderné elektrárny Voda * ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW, EPC retrofit 3x200 MW, EPC new 660 MW

22 PRG-ZPD P1C JEDNOU Z MÁLA MOŽNOSTÍ JAK POKRÝT DLOUHODOBÝ DEFICIT JE VÝSTAVBA NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE JAK NAZNAČUJÍ I PROBÍHAJÍCÍ DISKUSE V CELÉ EVROPĚ USA Již existují pobídky pro výstavbu jádra Finsko Staví se největší blok v Evropě Rusko Ve výstavbě jsou čtyři bloky a o dalších se jedná Británie Diskuse o potřebě nových jaderných zdrojů Švédsko Diskuze o odkladu odstavování V porovnání s politickou nepřijatelností jádra v Rakousku, většina zemí Evropy a USA ukazuje pozitivní přístup k jaderné energetice Polsko Otevřena diskuze o výstavbě 1. bloku A nakonec se samozřejmě podívejme i na země, které v současné době při své výrobě elektřiny vůbec nevyužívají energii z jádra. Německo Diskuse o odkladu odstavování Slovensko Oznámena výstavba další kapacity VVER v EMO 3&4 Francie Oznámeny nové jaderné bloky, program EPR – již zahájena stavba Maďarsko Aktuální diskuze o rozšíření elektrárny Paks Bulharsko a Rumunsko Zdroje (Belene, Cernavoda) ve výstavbě Portugalsko Vláda jedná o potřebě prvního bloku Itálie ENEL zakoupil jaderné zdroje na Slovensku, aby získal znalosti pro výstavbu v Itálii Slovinsko Diskuze o rozšíření NPP Krško