Zákoník práce 2014 Mgr. Ilona Kostadinovová advokát, pedagog

Prezentace na téma: "Zákoník práce 2014 Mgr. Ilona Kostadinovová advokát, pedagog"— Transkript prezentace:

1 Zákoník práce 2014 Mgr. Ilona Kostadinovová advokát, pedagog
Tel. +420/ Zákoník práce 2014 Pracovní právo v praxi

2 Zákoník práce a vazba na nový občanský zákoník
I. K Zákoník práce a vazba na nový občanský zákoník Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, zejména ve znění novely č. 303/2013 Sb. účinné od , dále též jen ZP Občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb., účinný od , dále též jen OZ (nahradil starý občanský zákoník, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění účinný do ) Pracovní poměr - § 2401 OZ Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon, tím je právě zákoník práce/ZP.

3 Smlouva o výkonu závislé práce
I. K. § 2401 odst. 1 věta druhá OZ Smlouva o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem obdobný závazek. Smlouva o výkonu závislé práce dle § 2 ZP + § 307a ZP Základní pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem: Pracovní smlouva Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti Odvozený související pracovněprávní vztah například odpovědnostní se řídí zákoníkem práce, existuje-li primární základní pracovněprávní vztah. Smlouva o výkonu závislé práce

4 Pojmosloví navazující na nový občanský zákoník
I. K. Pojmosloví navazující na nový občanský zákoník Právní jednání/svéprávnost (doposud právní úkon) – schopnost učinit projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností Právní osobnost (doposud právní subjektivita ve smyslu způsobilosti mít v právních vztazích práva a povinnosti) Fyzická osoba – Zaměstnanec/ZN a Zaměstnavatel/ZV Právnická osoba - ZV

5 Rámcový sylabus okruhů problémů řešených v praxi
I. K. Rámcový sylabus okruhů problémů řešených v praxi Pojem pracovní právo a jeho základní zásady. Druhy pracovních vztahů. Pracovní poměr. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vznik, změna a skončení pracovního poměru. Pracovní doba, doby odpočinku. Odměňování. Odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele. Dohoda o srážkách ze mzdy. Řešení sporů o nároky z pracovněprávních vztahů. Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů. Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, základní povinnosti ve vztahu k příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně atd. Zaměstnávání osob zdravotně postižených a poživatelů invalidního a starobního důchodu. Souběh příjmů ze zaměstnání a pobírání dávek hmotného zabezpečení.

6 I. K. ZP, z. č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, zejména ve znění novely č. 365/2011 Sb. účinné od , novely č. 303/2013 Sb. účinné od včetně souvisejících zákonů a prováděcích předpisů Závislá práce – zákaz tzv. švarcsystému, resp. výkonu nelegální práce Základní zásady pracovněprávních vztahů – smluvní svoboda, právo zaměstnance na přidělování práce, odpovědnost zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance Vznik pracovněprávních vztahů – pracovní poměr na dobu určitou, zkušební doba, kratší pracovní doba, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce, náplň práce, mzdový a platový výměr, odměna, náhrada mzdy při překážkách v práci (nemoc, ošetřování jiného člena domácnosti, těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená) Změna pracovněprávních vztahů – dodatky k pracovní smlouvě – mzda s přihlédnutím k práci přesčas, převedení zaměstnance na jinou práci, přeložení zaměstnance, pracovní cesty Skončení pracovněprávních vztahů – dohoda, výpověď a právo zaměstnance na odstupné, okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době, skončení pracovního poměru uplynutím doby, zákaz výpovědi pro dočasně práce neschopné zaměstnance, těhotné a zaměstnance čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou Pracovní podmínky zaměstnance – pracovní doba, její rozvržení a evidence, doby odpočinku, přestávky v práci na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávky, přestávky ke kojení, práce přesčas, noční práce, práce ve svátek, pracovní pohotovost, příplatky za práci v sobotu a v neděli, dovolená Povinnosti zaměstnance – porušování pracovní kázně soustavné méně závažné, závažné, zvlášť hrubé Povinnosti zaměstnavatele – odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání, pracovnělékařské služby – vstupní a periodické prohlídky, sankce ukládané inspektoráty práce

7 Podklady: Prezentace power point
I. K. Podklady: Prezentace power point Vzory dokumentů k praktické aplikaci zákoníku práce 2014 – word příloha (elektronická verze) Výukový odborný web: Zákoník práce 2012, 2013, ÚZ č Zákoník práce po rekodifikaci 2014 Pracovněprávní předpisy, Učebnice pracovního práva: Bělina, M. a kol. Pracovní právo, C. H. Beck, Praha 2012 Galvas, M. a kol. Pracovní právo, MUNIPRESS, Brno 2012 Komentáře k zákoníku práce

8 Osnova Pojem zaměstnanec a zaměstnavatel
I. K. Osnova Pojem zaměstnanec a zaměstnavatel Prameny pracovního práva – zdroj obecných pravidel chování v pracovněprávních vztazích Základní zásady pracovněprávních vztahů Pracovní poměr – doba určitá a neurčitá, náležitosti pracovní smlouvy – zkušební doba Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - dohoda o provedení práce - dohoda o pracovní činnosti Pracovní doba – rozvrh směn, seznámení zaměstnanců Doby odpočinku, dovolená – čerpání v praxi Odměňování za práci – minimální mzda, srážky ze mzdy Pracovní podmínky zaměstnanců Překážky v práci – na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele

9 I. K. Pojem zaměstnanec, § 6 ZP § 6 ZP původní znění Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v tomto zákoně dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. § 6 ZP nové znění 2014 Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v pracovněprávním vztahu. § 34 OZ Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem, tj. zákonem o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění (dále též jen ZZ).

10 Pojem zaměstnavatel, § 7 ZP
I. K. Pojem zaměstnavatel, § 7 ZP § 7 ZP původní změněn, § 8 ZP zrušen § 7 nové znění 2014 Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Prakticky! V zásadě je nutné tedy podotknout, že nová právní úprava vychází i nadále ze subsidiarity občanského zákoníku, který upravuje nově ve větším rozsahu základní pojmy soukromého práva, jakými jsou pojem fyzická a právnická osoba, a proto je nutné v praxi pracovat nejen se zákoníkem práce, ale nově mnohem častěji rovněž s občanským zákoníkem. Navíc otázky obchodních společností v pozicích zaměstnavatelů upravuje nově zákon o obchodních korporacích, z. č. 90/2012 Sb., který s účinností od nahradil dosavadní obchodní zákoník, z. č. 513/1991 Sb. účinný do

11 I. K. Prameny práva Obecné normativní právní akty – Ústavní zákony, zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev: Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění zejména novely č. 365/2011 Sb. účinné od , ve znění novely č. 303/2013 Sb. účinné od dále též jen ZP Občanský zákoník, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění do , od ledna 2014 nový občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb. – subsidiární použití, není-li něco upraveno v zákoníku práce, použije se občanský zákoník jako základní norma soukromoprávních vztahů „Lex specialis derogat lex generali“ Úředníci – z. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, v platném znění Vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, Vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků Policie, Záchranné sbory, Vojáci atd. Normativní smlouvy – mezinárodní dvoustranné či vícestranné dohody mezi státy o podmínkách výkonu práce jejich státními příslušníky na území jiného státu - Kolektivní smlouvy – podnikové a vyššího stupně Vnitropodnikové předpisy - vnitropodnikový mzdový předpis - organizační řád - vnitropodnikový předpis o provádění kontrol práce neschopných zaměstnanců, o používání ochranných pracovní prostředků atd. Dobré mravy – morální pravidlo chování, na které odkazuje psané právo Nálezy Ústavního soudu České republiky – př. kompetence odborů, tzv. karenční doba

12 I. K. EU Směrnice Nařízení, Ústava, LZPS Zákony
Nařízení vlády, vyhlášky ministerstev Kolektivní smlouvy, vnitřní předpisy pracovní smlouvy

13 Kodexy soukromého práva 2014
I. K. Kodexy soukromého práva 2014

14 Základní zásady pracovněprávních vztahů
I. K. Základní zásady pracovněprávních vztahů Listina základních práv a svobod–usn.č.2/1993 Sb., o vyhlášení její součásti ústavního pořádku ČR - čl. 26 právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu jakož i právo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost Zákoník práce - § 2 ZP definice závislé práce, § 1a ZP + § 346a,b,c ZP zásady Ochrana postavení zaměstnance – historický nestarší ochranná funkce pracovního práva Uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky - ochrana zdraví, OZP=osoby zdravotně postižené, viz základní informace na webu Spravedlivé odměňování – rovnost, zákaz diskriminace Řádný výkon práce ZN v souladu s oprávněnými zájmy ZV Rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace, § 16, 17 ZP + Antidiskriminační zákon, z. č. 198/2009 Sb., v platném znění Práce fyzických osob do 15 let a do skončení povinné školní docházky je zakázána, povolení činnosti dítěte – krajská pobočka Úřadu práce ČR, v souladu se zákonem o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění – viz zvláštní tiskopis dostupný na Nelze ukládat peněžní postihy zaměstnanci ani je od něho požadovat, ani požadovat peněžitou záruku, což se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá. ZV nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance. ZV nesmí ZN postihovat nebo znevýhodňovat za to, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Př. Činnost v odborové organizaci. ZN nemůže ZV zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících ZN v souvislosti s výkonem práce. Př. A co smluvní ujednání o mzdě s přihlédnutím k práci přesčas?

15 Základní zásady pracovněprávních vztahů
I. K. Základní zásady pracovněprávních vztahů Nový odst. 2 § 1a ZP - Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.

16 Pracovněprávní vztah I. K.
Základní a odvozený (související, odpovědnostní) Pracovní poměr X samostatná výdělečná činnost Další pracovní poměr - § 34b ZP u téhož zaměstnavatele, resp. v téže organizační složce státu, nesmí být na výkon práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., § 136 ukládá zaměstnavateli povinnost prokázat v případě kontroly existenci pracovněprávního vztahu mezi ním a osobami vykonávajícími u něj práci. „švarcsystém?“ – je legální či nelegální? Nelegální práce – umožnění výkonu a výkon – přestupek a správní delikt, zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb., v platném znění - pokuta zaměstnanci až ,- Kč - pokuta zaměstnavateli až ,- Kč Tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ve věci prováděných kontrol – ze dne 3. dubna 2012,

17 Pracovní poměr na dobu určitou
I. K. Pracovní poměr na dobu určitou Mezi týmiž účastníky pracovněprávního vztahu Zaměstnavatel/ZV – PO, FO Zaměstnanec/ ZN – FO Maximální délka trvání 3 roky, prodloužit lze 2x, přerušení vztahu na 3 roky mezi stejným ZV a ZN Všechny výjimky účinné do konce roku 2012 zrušeny, měla je pouze agentura práce, avšak od byly opět výjimky zakotveny novelou zákoníku práce č. 155/2013 Sb. – jsou –li k tomu vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, § 39 ZP Do konce roku 2011 bylo možné uzavírat maximálně na 2 roky v celku bez omezení počtu opakování – přerušení 6 měsíců – přechodné ustanovení do

18 I. K. Agentura práce Agentura – povolení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, dle zákona o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění Uživatel – najímá si agenturní zaměstnance a hradí je jako výkon práce v rámci obchodněprávního vztahu s agenturou práce V případě zájmu o danou problematiku doporučuji můj článek a samostatnou prezentaci, dostupné na webu Doporučuji též web

19 Pracovní smlouva písemná
I. K. Pracovní smlouva písemná Právní úkon= nově právní jednání dvoustranné – subjektivní právní skutečnost směřující ke vzniku pracovního poměru na základě obecné právní normy (zákoník práce či zvláštní právní předpis) náležitost formy – písemná § 34 odst. 2 ZP náležitost subjektu – ZV (oprávněný zástupce) a ZN (osoba 15let s ukončenou povinnou školní docházkou) náležitost svobodného projevu vůle obou smluvních stran Obligatorní neboli podstatné náležitosti pracovní smlouvy, § 34 odst. 1 ZP – druh práce, místo výkonu práce a den nástupu Fakultativní náležitosti – doba trvání pracovního poměru, pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, zkušební doba max. 3 měsíce (u vedoucích až 6 měsíců) atd. Jmenování - § 33 odst. 3 ZP – na vedoucí pracovní místo v případech stanovených pro rozpočtovou sféru, v podnikatelské sféře jde o tzv. smluvně sjednanou odvolatelnost dle § 73 a § 73a ZP Důležité osobní údaje – ZV je musí chránit, z. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů, Př. Používání rodného čísla v pracovní smlouvě atd. Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnanců - § 316 ZP

20 I. K. Dohoda o práci konané mimo pracovní poměr – doplňkové formy pracovněprávního vztahu Dohoda o provedení práce, § 75 ZP – doposud více než ,- Kč měsíčně odvod pojistného na sociální zabezpečení, - max. 300 hodin v kalendářním roce u téhož ZV (do konce roku 2011 to bylo jen 150 hodin) Dohoda o pracovní činnosti, § 76 ZP – 2.500,- Kč měsíčně odvod pojistného na sociální zabezpečení - max. polovina stanovené týdenní pracovní doby Lze smluvně sjednat nárok ZN na dovolenou, příplatky za práci přesčas, v noci, ve svátek, v sobotu a v neděli Výpovědní doba – 15 dní, běží od dne následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně

21 I. K. Nejenom zaměstnanci, ale i další osoby s příjmy zdaňovanými jako příjmy ze závislé činnosti (které současně nejsou od této daně osvobozeny) jsou od 1. 1. 2014 ze zákona účastny nemocenského a důchodového pojištění. Jsou také označeny za zaměstnance a dny jejich pojištěné činnosti se započítávají do doby pojištění, která je potřebná pro vznik nároku na dávky z důchodového a nemocenského pojištění. O účasti zaměstnanců na pojištění již nerozhoduje, na základě jakého právního vztahu činnost u zaměstnavatele vykonávají. Rozhodným kritériem je výkon činnosti zdaňované jako závislá činnost. Tyto zaměstnance, kteří nově spadají do okruhu pojištěných osob, k účasti na pojištění přihlašuje zaměstnavatel. Změny od vyvolalo nabytí účinnosti zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.

22 Zaměstnání malého rozsahu
I. K. Zaměstnání malého rozsahu U zaměstnanců se sjednaným příjmem do 2 500 Kč (nebo u kterých příjem nebyl sjednán) nově platí, že pokud těchto zaměstnání vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více a úhrn jejich příjmů z těchto zaměstnání dosáhne v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu 2 500 Kč, vzniká jim účast na pojištění. Zaměstnanci jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v daném kalendářním měsíci. U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance OSSZ do 20. kalendářního dne měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění.

23 Skončení pracovněprávních vztahů
I. K. Skončení pracovněprávních vztahů Subjektivní právní skutečnosti = právní jednání - § 48 odst. 1 ZP – dohoda - výpověď - okamžité zrušení pracovního poměru - zrušení pracovního poměru ve zkušební době Objektivní právní skutečnosti= právní události - § 48 odst. 2-4 ZP – uplynutí doby určité - smrt ZN, ZV FO (nepokračuje-li v živnosti) - Uplynutí doby platnosti pracovního povolení a povolení k pobytu u cizinců (občané mimo Evropskou unii) Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru lze uplatnit u soudu, místně příslušný dle sídla nebo bydliště žalované strany a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Jde o tzv. prekluzivní hmotněprávní lhůtu, marným uplynutím zaniká právo domáhat se určení neplatnosti soudní cestou. Poslední den lhůty musí žaloba už být na soudu, nestačí předání k poštovní přepravě. Občanský soudní řád, z. č. 99/1963 Sb., v platném znění, řeší procesní otázky. Soud určí neplatnost rozvázání pracovního poměru, tzv. žaloba určovací. Soud přizná náhradu mzdy, ode dne, kdy zaměstnanec písemně oznámil svému zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, § 69 a násl. ZP, tzv. žaloba na plnění, a případně ji může přiměřeně snížit, přesahuje-li celková doba 6 měsíců, tzv. moderační právo soudu bylo opět zakotveno v roce 2012, ze zákoníku práce bylo vypuštěno v roce 2006.

24 I. K. Výpověď – písemně, doručit - § 334 a násl. ZP, jde o jednostranný právní úkon, který musí být řádně doručen bez ohledu na vůli druhé strany, ta nemusí s výpovědí souhlasit, jen přebírá listinu Daná zaměstnancem: – s udáním důvodu i bez - kdykoli bez ohledu na to, v jaké je sociální situaci, tedy i je-li nemocný Daná zaměstnavatelem: – jen s udáním důvodu podle § 52 písm. a) až h) ZP - nelze dát v tzv. ochranné době – nemocný ZN, rodič čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou atd. § 53 ZP - Důvody lze rozdělit do 4 základních skupin: Organizační důvody na straně ZV - § 52 a, b, c – odstupné nově v závislosti na délce trvání pracovního poměru, § 67 ZP (méně než rok – 1násobek, 1- 2 roky dvojnásobek, 2 roky a více trojnásobek prům. výdělku ZN) Zdravotní důvody na straně ZN - § 52 d, e –prac.úraz – odstupné 12nás. prům. výdělku Nesplňování předpokladů ZN - § 52 f – výzva v době posl. 12 měsících Porušování povinností ZN - § 52 g – výzva v době posl. 6 měsících, nově písm. h) ZP

25 I. K. Výpověď daná zaměstnavatelem z organizačních důvodů, § 52 písm. a), b), c) ZP nebo dohoda z týchž důvodů - odstupné dle § 67 ZP § 52 písm. a) ZP – var. 1 ruší-li se zaměstnavatel - var. 2 ruší-li se část zaměstnavatele § 52 písm. b) ZP – var. 1 přemísťuje-li se zaměstnavatel - var. 2přemísťuje-li se část zaměstnavatele Nadbytečnost zaměstnance, § 52 písm. c) ZP Rozhodnutí zaměstnavatele/příslušného orgánu o: Změna úkolů, technického vybavení Snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce Jiné organizační změny

26 I. K. Výpověď daná zaměstnavatelem ze zdravotních důvodů na straně zaměstnance, též dohoda dle § 52 písm. d) nebo e) ZP § 52 písm. d) ZP – zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, na pracovišti nejvyšší přípustné expozice - doloženo lékařským posudkem vydaného zařízením pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí správního orgánu přezkoumávajícího Odstupné ve výši nejméně 12ti násobku průměrného výdělku zaměstnance. Pokud se zaměstnavatel zcela zprostí své odpovědnosti podle § 367 odst. 1 ZP, odstupné nenáleží. § 52 písm. e) ZP – zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci - Doloženo lékařským posudkem vydaným zařízením pracéovnělékařské služby nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává

27 I. K. Výpověď daná zaměstnavatelem z důvodů nesplňování předpokladů na straně zaměstnance, též dohoda dle § 52 písm. f) ZP § 52 písm. f) varianta 1 ZP – nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce § 52 písm. f) varianta 2 ZP - nesplňování požadavků pro řádný výkon práce Bez zavinění zaměstnavatele! Zaměstnavatel stanovuje požadavky na řádný výkon práce z hlediska bezpečnosti atd. § 52 písm. f) varianta 3 ZP „neuspokojivé pracovní výsledky“ – kvantitativně a kvalitativně objektivně změřitelné hodnocení způsobu plnění pracovních úkolů zaměstnancem - zaměstnanec musí být v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil

28 I. K. Výpověď daná zaměstnavatelem z důvodů porušování povinností ze strany zaměstnance, též dohoda dle § 52 písm. g), h) ZP § 52 písm. g) varianta 1 ZP – závažné porušení pracovních povinností § 52 písm. g) varianta 2 ZP - soustavné méně závažné porušení pracovních povinností - zaměstnanec byl v souvislosti s porušením povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi v době posledních 6 měsíců Zaměstnavatel stanovuje požadavky na řádný výkon práce z hlediska řádného plnění pracovních úkolů ze strany zaměstnance, stanovuje začátek a konec pracovní doby, pravidla pro používání ochranných prostředků a bezpečné obsluhy strojů atd. §52 písm. h)ZP„zvlášť hrubý způsob porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené § 301aZP“ – zaměstnanec je povinen dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, tj. Zdržovat se v místě pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti Dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek Podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění. A to v době prvních 14 kalendářních dnů, resp. v letech 2011 – 2013 v době 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Za účelem kontroly režimu dočasně práce neschopného zaměstnance lze vydat u zaměstnavatele tzv. vnitropodnikový předpis. Dle individuálních požadavků mohu takový vnitropodnikový předpis vytvořit. Zaměstnavatelé si najímají na kontrolu nemocných zaměstnanců externí subjekty, které o provedené kontrole podávají podrobnou zprávu. Lze dát podnět ke kontrole, kterou provede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.

29 I. K. Okamžité zrušení pracovního poměru – písemně, doručit - § 334 a násl. ZP, jde o jednostranný právní úkon = nově jednání, který musí být řádně doručen bez ohledu na vůli druhé strany, ta nemusí s okamžitým zrušením pracovního poměru souhlasit, jen přebírá listinu, musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží - § 60 posl. Věta ZP Ze strany zaměstnance - § 56 ZP: – ZV nepřevedl ZN na vhodnou práci do 15 dnů po předložení lékařského posudku o dlouhodobé nezpůsobilosti ZN vykonávat dosavadní práci - ZV nevyplatil ZN mzdu nebo jakoukoli její část do 15 dnů po její splatnosti Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu, do konce roku 2011 to bylo označeno jako odstupné. - Od roku 2014 nový § 56a – zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl 16 let, může v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého zaměstnance s přivolením soudu – stejnopis okamžitého zrušení pracovního poměru a přivolení soudu musí být doručen nezletilému zaměstnanci Ze strany zaměstnavatele - § 55 ZP: – ZN pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, resp. 6 měsíců spáchal-li trestný čin při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním - ZN porušil povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Nelze s těhotnou, zaměstnankyní na mateřské dovolené a zaměstnancem čerpajícím rodičovskou dovolenou, kterým lze z tohoto důvodu dát výpověď podle § 52 písm. g) varianty 1 ZP. Míra a stupeň intenzity porušování povinností ze strany zaměstnance musí být hodnocena vždy v individuálním případě ve vtahu k závažnosti porušování povinností s ohledem na druh vykonávané práce a výši škody, kterou zaměstnanec způsobil. Podstatné je plnění pracovních povinností, kvalifikace zaměstnance, vlastní odpovědný přístup, četnost porušování pracovních povinností atd. Lze se setkat s právní úpravou obsaženou ve vnitropodnikových předpisech, kde zaměstnavatelé upravují obecně tyto stupně porušování pracovních povinností zaměstnanci.

30 I. K. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době – písemně, doručit - § 334 a násl. ZP, jde o jednostranný právní úkon, který musí být řádně doručen bez ohledu na vůli druhé strany, ta nemusí se zrušením pracovního poměru ve zkušební době souhlasit, jen přebírá listinu Fakultativní náležitost pracovní smlouvy: – zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den nástupu do práce - zkušební doba maximálně 3 měsíce, nově od roku 2012 u vedoucích zaměstnanců až 6 měsíců, maximálně však polovina délky trvání pracovního poměru Zrušení pracovního poměru ve zkušební době, § 66 ZP: – písemně a doručit druhému účastníkovi - nelze v době prvních 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnance, v době od roku to bylo 21 dní Doručení ZN do vlastních rukou na pracovišti, v bytě nebo kdekoliv bude ZN zastižen nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb – 10 dní fikce doručení (odmítne-li ZN převzít) nebo elektronicky s kvalifikovaným elektronickým certifikovaným podpisem a musí být do 3 dnů potvrzeno ZN přijetí, což lze v praxi považovat za poněkud kontraproduktivní ustanovení

31 Pracovní doba a doby odpočinku
I. K. Pracovní doba a doby odpočinku Listina základních práv a svobod – usn. č. 2/1993 Sb., o vyhlášení její součásti ústavního pořádku ČR, čl. 28 právo ZN na uspokojivé pracovní podmínky Právo zaměstnance na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, § 34b odst. 1 ZP Zákoník práce - § 78 a násl. Stanovená týdenní pracovní doba – max. 40 hodin týdně, § 79 ZP Evidence pracovní doby – směna maximálně 12 hodin, § 82 ZP, nařízený přesčas 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce, § 93 ZP Rozvržení pracovní doby - § 84 ZP – 2 týdny dopředu, u konta 1 týden Přestávky v práci – § 88 ZP na jídlo a oddech po 6 h, mladiství po 4,5 h, bezpečnostní, ke kojení § 242 ZP Nepřetržitý odpočinek mezi směnami - § 90 ZP alespoň 11 hodin (novela 155/2013 Sb. od snížila o 1 hodinu, mladiství 12h Nepřetržitý odpočinek v týdnu - § 92 ZP 35 hodin, mladiství 48 h Dovolená § 211 ZP – za kalendářní rok, za odpracované dny, dodatková Sankce: Krácení dovolené za neomluvenou absenci o 1-3 dny, § 223 odst.2 ZP Překážky v práci na straně ZN – dočasná pracovní neschopnost, ošetřování člena domácnosti, školení a studium, dárcovství krve či kostní dřeně atd. – viz samostatný článek word viz můj web Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci Překážky v práci na straně ZV – prostoj, nepříznivé povětrnostní vlivy a jiné překážky – viz samostatný článek word viz můj web

32 Pracovní doba a doby odpočinku
I. K. Pracovní doba a doby odpočinku Rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení, maximálně 12 hodin denně Písemný rozvrh směn alespoň 2 týdny dopředu, nedohodne-li se ZV se ZN na jiné době seznámení Kontrola režimu práce neschopného pojištěnce, vycházky – maximálně 6 hodin denně do hodin Dovolená – zaměstnanec si bude moci sám určit nástup na dovolenou, pokud mu neurčí čerpání ZV ani do 30. června následujícího kalendářního roku

33 I. K. Odměňování za práci Listina základních práv a svobod – usn. č. 2/1993 Sb., o vyhlášení její součásti ústavního pořádku ČR čl. 28 právo ZN na spravedlivou odměnu za práci Právo zaměstnance na tzv. minimální úroveň zaručené mzdy. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Zákoník práce - §§ 109 a násl. ZP Mzda – minimální (8.000,- Kč), od ,- Kč a zaručená, naturální Plat – v rozpočtové sféře Odměna za práci – dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Příplatky za práci – zákoníkem práce minimálně určené, smluvně sjednané Práce v noci, – alespoň 3h ze směny Práce přesčas – příplatek minimálně 25% průměrného výdělku nebo náhradní volno Pracovní pohotovost – jen mimo pravidelné pracoviště, odměna ve výši nejméně 10% průměrného výdělku Práce v sobotu a v neděli – příplatek minimálně 10% Jiná výše příplatků může být sjednána v kolektivní smlouvě a nově od roku 2012 i jakoukoli jinou smlouvou, například dodatkem k pracovní smlouvě apod. Náhrada výdajů spojených s výkonem práce - Stravné – tuzemské a zahraniční pracovní cesty - Ubytování - Prokázané nutné vedlejší výdaje Prováděcí předpisy stanovují pravidelně stravné, průměrnou cenu pohonných hmot, doporučuji portál

34 Srážky ze mzdy § 327 ZP zrušen
I. K. Srážky ze mzdy § 327 ZP zrušen § § 2046 OZ (nový občanský zákoník) Zajištění dluhu zaměstnance jakožto dlužníka vůči věřiteli zaměstnavateli. Nejde-li o takové zajištění, je třeba vždy k uzavření dohody o srážkách ze mzdy předchozího souhlasu zaměstnavatele. Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. § 2046 OZ Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy nebo platu; má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka tedy zaměstnance.

35 I. K. Srážky ze mzdy Nový kogentní § 144 a ZP postoupení pohledávky na mzdu, plat, odměnu a jejich náhrady se zakazuje. Zakazuje se použít právo na mzdu, plat, odměnu a jejich náhrady k zajištění dluhu. Výjimku tvoří právě dohoda o srážkách ze mzdy podle § 2045 OZ. § 144 a odst. 4 ZP Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu a jejich náhrady smí být provedeno za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu, z. č / 1963 Sb., v platném znění novely č. 293/2013 Sb. Blíže též článek: Faktická realizace ochrany před diskriminací 2014, dostupné na webu:

36 I. K. Změna pracovního poměru – změna některého z prvků pracovněprávního vztahu Změna subjektu pracovního poměru Není možná na straně zaměstnance – končí vztah Na straně zaměstnavatele/ZV – přechod práv a povinností na nový subjekt, tzv. univerzální sukcese, §§ 338 a násl. ZP Změna objektu pracovního vztahu Druhu práce = převedení ZN na jinou práci s jeho souhlasem nebo bez jeho souhlasu, jde-li o jiný druh práce, než je sjednán v pracovní smlouvě Místa výkonu práce = přeložení ZN jinam – dočasně nebo trvale Změna obsahu pracovního poměru - Práv a povinností ZN Práv a povinností ZV V praxi jde většinou o uzavření písemného dodatku k pracovní smlouvě.

37 Odpovědnost ZN za škodu
I. K. Odpovědnost ZN za škodu Obecná odpovědnost ZN za škodu - § 250 ZP Zaviněné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Jednání Následek/škoda příčinná souvislost související s porušením povinnosti ZN Kategorie zavinění, tj. vnitřního psychického vztahu jednajícího k výsledku svého jednání, jsou upraveny v §§ 15 a 16 trestního zákoníku, z. č. 40/2009 Sb., v platném znění. Úmysl - přímý a nepřímý – rozsah náhrady škody skutečné Úmysl přímý = chtěl porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, tedy zájem a majetek zaměstnavatele chráněný zákoníkem práce. Úmysl nepřímý = věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem a majetek zaměstnavatele chráněný zákoníkem práce, a pro případ, že se tak stane, byl s tím srozuměn. Nedbalost – vědomá a nevědomá – rozsah náhrady škody maximálně 4,5 nás. průměrného výdělku zaměstnance Nedbalost vědomá = věděl, že může porušit nebo ohrozit zájem zaměstnavatele, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí Nedbalost nevědomá = nevěděl, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. V praxi pracovněprávních vztahů půjde zejména o odpovědnost vedoucích zaměstnanců apod. Zvláštní druhy odpovědnosti ZN Odpovědnost za škodu v důsledku nesplnění povinnosti k odvrácení škody hrozící ZV, § 251ZP- spoluúčast - maximálně 3násobek průměrného výdělku zaměstnance Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, § ZP, tzv. hmotná odpovědnost zaměstnance za hodnoty svěřené k vyúčtování a určené k oběhu – individuální – odpovědnost za plnou výši škody bez ohledu na příjem zaměstnance - kolektivní - odpovědnost za škodu v závislosti na pozici zaměstnance, zaměstnanci odpovídají do výše průměrného hrubého výdělku, vedoucí a jeho zástupce uhradí zbytek podle poměru svých dosažených hrubých výdělků, § 260 odst. 2 ZP Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů, § 255 – 256 ZP – přesahuje-li hodnota věci ,- Kč, smí být zaměstnanci od 18 let svěřena jen na základě písemně uzavřené dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí . Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, prokáže-li že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

38 Odpovědnost ZV za škodu
I. K. Odpovědnost ZV za škodu Obecná odpovědnost ZV za škodu Objektivní odpovědnost bez ohledu na zavinění ZV nese hospodářské riziko za škodu vzniklou při plnění pracovních povinností , § 273 ZP, nebo při činnostech, které jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních povinností, § 274 ZP ZV se může zčásti zprostit své odpovědnosti, § 270 ZP ZV se může výjimečně zprostit zcela své odpovědnosti, bylo-li jedinou příčinou vzniku škody porušení povinností ZN. Zvláštní druhy odpovědnosti ZV za škodu Odpovědnost za škodu při odvracení škody, § 266 ZP věcná škoda Odpovědnost za škodu na odložených věcech, § 267 ZP – skutečná škoda za věci, které se obvykle nosí do práce hodnota do ,- Kč tzv. zvláštní úschova – hodnota skutečná zaměstnanec musí zaměstnavateli škodu do 15 dnů nahlásit, tzv. prekluzivní lhůta Pracovní úrazy a nemoci z povolání Povinné pojištění zaměstnavatele, vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Vzor záznamu o úrazu, nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, účinnost od , N. v. č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání Nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců č. 266/2006 Sb. měl původně v roce 2013 nově upravovat odpovědnost ZV, nabude účinnosti pravděpodobně až v roce 2015 Pracovnělékařské služby – namísto původní tzv. závodní preventivní péče, nový zákon č. 373/ 2011 Sb., o specifických zdravotních službách, účinnost od , přechodná ustanovení pro zaměstnavatele do konce roku 2013

39 Kolektivní pracovní právo
I. K. Kolektivní pracovní právo Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů do konce roku 2013 Občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb. od roku 2014 – SPOLEK, ODBORY Samostatný článek: Odborová organizace jakožto občanské sdružení alias spolek, dostupné na webu: Zákon o veřejných rejstřících, z. č. 304/1013 Sb. od roku 2014 Odborová organizace – občanské sdružení evidované Ministerstvem vnitra České republiky a od roku 2014 vedené rejstříkovým soudem Ministerstva spravedlnosti České republiky ? Podle § 286 ZP jsou odborové organizace oprávněny jednat a kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy, jestliže jsou k tomu oprávněny podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Kolektivní vyjednávání – uzavírání kolektivních smluv podnikových nebo vyššího stupně, uložené na MPSV ČR Řešení sporů z kolektivních pracovních sporů, zejména při uzavírání kolektivních smluv – prostřednictvím zprostředkovatele nebo rozhodce, seznam vede MPSV ČR Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška MPSV ČR č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně

40 Úředníci územních samosprávných celků
I. K. Úředníci územních samosprávných celků Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen zákon o úřednících Zákon upravuje pracovní poměr úředníků a jejich vzdělávání. Zákoník práce se na pracovněprávní vztahy úředníků vztahuje, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Zákon o úřednících se nevztahuje na zaměstnance zařazené v jeho organizačních složkách, jen v jeho zvláštních orgánech a na zaměstnance vykonávající výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce nebo kteří výkon těchto prací řídí. Obec, kraj, město, statutární město, hlavní město Praha a městská část hlavního města Prahy. § 3 zákona o úřednících – zařazení k výkonu správní činnosti v souladu s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě provádí vedoucí úřadu. Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka a předpoklady pro jmenování vedoucího úřadu, §§ 4, 5 zákona o úřednících. Veřejná výzva a výběrové řízení, §§ 6-9 zákona o úřednících.

41 I. K. Úředníci územních samosprávných celků, úprava pracovního poměru,§§10–15 zákona o úřednících Doba trvání pracovního poměru, § 10 zákona o úřednících, na dobu neurčitou. V pracovní smlouvě nebo ve jmenování do funkce musí být uveden výslovně důvod podle § 10 odst. 1 zákona o úřednících, pro který nebyl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Jinak jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Na dobu určitou lze podle § 10 odst. 1 zákona o úřednících uzavřít pracovní poměr v případech: - potřeby zajištění časově omezené správní činnosti nebo - jako náhradu za dočasně nepřítomného úředníka, v případě mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnost trvající podle lékařského posudku déle než 3 měsíce, výkon civilní nebo vojenské služby nebo výkonu veřejné funkce. Převedení na jinou práci, §11 zákona o úřednících, neprokázal-li úředník zvláštní odbornou způsobilost ve lhůtě podle § 21 odst. 2 zákona o úřednících, převede jej územní samosprávný celek na jinou činnost, pro kterou úředník předpoklady splňuje. Pracovní pohotovost, § 14 zákona o úřednících, je-li vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (z. č. 240/2000 Sb., krizový zákon). Lze nařídit úředníkovi na pracovišti nebo na jiném místě a jestliže je dán předpoklad výkonu práce přesčas a jen na dobu nezbytně nutnou nepřesahující 400 hodin v kalendářním roce. Odpovědnost územního samosprávného celku za škodu na majetku, § 15 zákona o úřednících, za škodu na majetku způsobenou úředníkovi též, bylo-li prokázáno, že tato škoda byla způsobena úředníkovi na jeho majetku pro plnění pracovních úkolů.

42 Úředníci územních samosprávných celků
I. K. Úředníci územních samosprávných celků Odvolání z funkce, § 12 zákona o úřednících, písemné a doručené, jinak je neplatné. Musí obsahovat důvody, výkon funkce končí dnem následujícím po doručení, nebyl-li uveden den pozdější. Pracovní poměr nekončí, což neplatí, byl-li pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou. Návrh na změnu dalšího pracovního zařazení odpovídající zdravotnímu stavu a kvalifikaci úředníka. Nemá-li pro něj takovou práci nebo ji vedoucí úředník odmítne, jde o překážku v práci na straně územního samosprávného celku a současně je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP. Odstupné nenáleží po odvolání nebo vzdání se funkce. Další odstupné, § 13 zákona o úřednících, výpověď z důvodů podle § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, náleží vedle odstupného podle §§ 67,68 ZP další odstupné ve výši a za podmínek stanovených v § 13 odst. 2až4 zákona o úřednících.

43 Úředníci územních samosprávných celků
I. K. Úředníci územních samosprávných celků Základní povinnosti úředníka, § 16 zákona o úřednících Vzdělávání úředníků, §§ zákona o úřednících Etický kodex….. DISKUTABILNÍ Zákon o službě státních zaměstnanců, v současné době jeden z klíčových zákonů prosazovaných v souvislosti s novou vládou. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) zatím nenabyl účinnosti Zákony pro personální agendu dostupné na webu Rejstřík klíčových slov:

44 Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb.
I. K. Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb. Povinný podíl zaměstnávání 4% osob zdravotně postižených/OZP plní zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci – omezení náhradního plnění Doporučuji výklady a stanoviska MPSV a ÚP ČR dostupné na: Potřebné doklady: Zrušena povinnost zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa, je tu možnost DONEZ (diskutabilní projekt byl zrušen) – docházka nezaměstnaných, hlášení na Czech Point - Česká pošta? Ale zaměstnanci nedostanou většinu informací jako na příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky (z. č. 73/2011 Sb. od nová struktura – generální ředitelství) Podpora v nezaměstnanosti – nástroj pasivní politiky zaměstnanosti, výše v závislosti na způsobu skončení pracovního poměru, jde-li o zvlášť hrubé porušení povinnosti vůbec nepřísluší, jde-li o výpověď danou zaměstnancem nebo dohodu, je nižší základ pro určení její výše, obdržel-li zaměstnanec odstupné, podpora po tuto dobu ZN nepřísluší (muselo být vyplaceno!) Rekvalifikace, resp. pracovní rehabilitace pro OZP – nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, Aktuální příručka MPSV 2014 pro OZP -

45 Výše podpory v nezaměstnanosti
I. K. Výše podpory v nezaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti činí v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65%, další 2 měsíce 50% a po zbývající podpůrčí dobu 45%  45% po celou podpůrčí dobu, pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (nevztahuje se na ukončení samostatné výdělečné činnosti a na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů). Podpora v nezaměstnanosti se stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost. Průměrná mzda pro rok 2012 činí ,-Kč. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj ,-Kč. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy, tj ,-Kč. „Průměrná mzda“, 25 942 Kč v roce 2014, Kč v roce 2013 Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání, kterému je ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti  - do 50 let věku - 5 měsíců - od 50 do 55 let věku - 8 měsíců - nad 55 let věku -11 měsíců.

46 Náměty do diskuse a další spolupráce
I. K. Tel. 420/ Náměty do diskuse a další spolupráce Milí posluchači, odborná diskuse a zpětná vazba je pro mne velmi důležitá. Nabízím proto všem zájemcům trvalou spolupráci při řešení problémů souvisejících nejen s pracovněprávními vztahy. Spolupráci lze realizovat v obecné rovině při výkladu právních norem a jejich novel nebo v konkrétním případě při řešení problémů v individuálních případech na základě smlouvy o poskytování právních služeb. Nabízím rovněž možnost poskytování právních služeb na základě paušálně sjednaných dohod o trvalé spolupráci při řešení právních problémů. Individuální přístup, flexibilita a spokojenost klienta je pro mne vždy prioritou a samozřejmostí.

47 Mgr. Ilona Kostadinovová
advokát Tel. +420/ Děkuji za pozornost a přeji příjemný a pohodový zbytek dnešního dne milí posluchači. Plzeň 2014