EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)

Prezentace na téma: "EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)"— Transkript prezentace:

1 EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší) Tvar – různý (kulovitý, protáhlý, zploštělý, nepravidelný, hvězdicovitý,…) Má - pravé jádro - velké množství organel - membránové organely

2

3 ROZLIŠUJEME 3 TYPY EUKARYOTICKÝCH BUNĚK
ŽIVOČIŠNÁ ROSTLINNÁ BUŇKA HUB

4 STRUKTURA MODELOVÉ EUKARYOTICKÉ BUŇKY
BUNĚČNÉ POVRCHY BUNĚČNÁ STĚNA – JEN U ROSTLINNÝCH BUNĚK A BUNĚK HUB CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA – POLOTEKUTÁ, PLASTICKÁ, FOSFOLIPIDY A BÍLKOVINY, REGULACE PŘÍJMU A VÝDEJE LÁTEK BUŇKOU (BIOMEMBRÁNA)

5

6 2. ZÁKLADNÍ CYTOPLAZMA – POLOTEKUTÁ HMOTA, NEUSTÁLÝ POHYB, ROZVOD ŽIVIN PO BUŇCE, PROBÍHAJÍ V NÍ ZÁKLADNÍ BIOCHEMICKÉ POCHODY V NÍ CYTOPLAZMATICKÉ STRUKTURY (ORGANELY): a) MEMBRÁNOVÉ – OBSAHUJÍ BIOMEMBRÁNY b) FIBRILÁRNÍ (VLÁKNITÉ) – TVOŘENÉ VLÁKNITÝMI MOLEKULAMI BÍLKOVIN c) INKLUZE – VÁČKY SE ZÁSOBNÍMI A MINERÁLNÍMI LÁTKAMI

7 MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY MITOCHONDRIE

8 NĚKOLIK SET V BUŇCE, V PŘÍPADĚ POTŘEBY MNOŽSTVÍ PŘIBÝVÁ
DVOJITÁ BIOMEMBRÁNA - VNĚJŠÍ = OBAL - VNITŘNÍ – JE ZŘASENA V PŘIHRÁDKY = = CRISTY - VNITŘEK = MATRIX ENERGETICKÉ CENTRUM BUŇKY – PROBÍHÁ ZDE HLAVNĚ DÝCHÁNÍ = OXIDACE LÁTEK, UVOLŇUJE SE ENERGIE

9

10 ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM (SÍŤ)

11 SYSTÉM NAVZÁJEM POSPOJOVANÝCH, PROTÁHLÝCH, ZPLOŠTĚLÝCH MĚCHÝŘKŮ, KANÁLKŮ A VÁČKŮ
NAPOJENO NA JÁDRO A CYTOPLAZMAT. MEMBRÁNU PROSTUPUJE CELOU BUŇKOU DRSNÉ – NA MEMBRÁNĚ PŘIPOJENY RIBOZÓMY – TVORBA BÍLKOVIN 2. HLADKÉ – TVORBA TUKŮ A CUKRŮ

12

13 GOLGIHO KOMPLEX (APARÁT, SYSTÉM) (DIKTYOZÓM)

14 SYSTÉM ZPLOŠTĚLÝCH MĚCHÝŘKŮ S ODŠTĚPUJÍCÍMI SE KULOVITÝMI MĚCHÝŘKY NA OKRAJÍCH
ÚPRAVA A TVORBA LÁTEK KTERÉ JSOU Z BUŇKY VYMĚŠOVÁNY NEBO PŘENÁŠENY DO JINÉ ČÁSTI BUŇKY KE ZUŽITKOVÁNÍ PŘENOS ZAJIŠŤUJÍ MĚCHÝŘKY

15 PLASTIDY JEN V ROSTLINNÝCH BUŇKÁCH ASI 20 – 100 DVOJITÁ MEMBRÁNA NA POVRCHU

16 3 TYPY PLASTIDŮ: CHLOROPLASTY UVNITŘ - STROMA - GRANA Z TYLAKOIDŮ

17 OBSAHUJÍ FOTOSYNTETICKÁ BARVIVA CHLOROFYLY – ZELENÁ BARVA
JEN V ZELENÝCH ČÁSTECH ROSTLIN

18 2. CHROMOPLASTY V BAREVNÝCH ČÁSTECH ROSTLIN (KVĚTY, PLODY, BAREVNÉ KOŘENY) OBSAHUJÍ ŽLUTÁ, ORANŽOVÁ A ČERVENÁ BARVIVA (XANTOFYLY, KAROTENY)

19 CHROMOPLASTY V DUŽNINĚ JEŘABINY

20 3. LEUKOPLASTY KOŘENECH, ODDENCÍCH, NEBAREVNÝCH ČÁSTECH ROSTLIN NEOBSAHUJÍ BARVIVA HROMADÍ SE V NICH ZÁSOBNÍ LÁTKY (NAPŘ. ŠKROB)

21 ZOPAKUJTE SI !!! KTERÉ ORGANELY JSOU VÁM ZATÍM NEZNÁMÉ?

22 VAKUOLA JEN V ROSTLINNÝCH BUŇKÁCH MĚCHÝŘKY TVOŘENÉ 1 MEMBRÁNOU UVNITŘ ROZTOK ZÁSOBNÍCH A ODPADNÍCH LÁTEK, ENZYMŮ, BARVIV,… = BUNĚČNÁ ŠŤÁVA

23 MLADÉ BUŇKY – VÍCE MALÝCH VAKUOL
STARŠÍ BUŇKY – 1 VELKÁ CENTRÁLNÍ VAKUOLA, CYTOPLAZMA ZATLAČENA K CM = NÁSTĚNNÁ CYTOPLAZMA ŠTĚPENÍ LÁTEK („TRÁVICÍ“ FUNKCE)

24 LYSOZÓM JEN V ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH KULOVITÉ MĚCHÝŘKY S ENZYMY PRO ŠTĚPENÍ LÁTEK („TRÁVENÍ“) ODPOVÍDAJÍ VAKUOLÁM U ROSTLIN (PODOBNÁ FUNKCE)

25 FIBRILÁRNÍ (VLÁKNITÉ) STRUKTURY
CYTOSKELETÁRNÍ SOUSTAVA SÍŤ JEMNÝCH VLÁKEN (MIKROFILAMENTY) A JEMNÝCH TRUBIČEK (MIKROTUBULY) ZAJIŠŤUJÍ OPORU A POHYB CYTOPLAZMY

26

27 2. ORGANELY POHYBU BIČÍKY, BRVY, ŘASINKY 3. CENTRIOLY DĚLÍCÍ TĚLÍSKA V BLÍZKOSTI JÁDRA TVOŘENA MIKROTUBULY VÝZNAM PŘI DĚLENÍ BUŇKY

28 JÁDRO

29

30

31