KANYLACE PERIFERNÍCH ŽIL Mgr. Alexandra Dvořáková

Prezentace na téma: "KANYLACE PERIFERNÍCH ŽIL Mgr. Alexandra Dvořáková"— Transkript prezentace:

1 KANYLACE PERIFERNÍCH ŽIL Mgr. Alexandra Dvořáková
PÉČE O ŽILNÍ KATÉTR Mgr. Alexandra Dvořáková

2 PROČ? v současné době je žilní přístup využíván až u 90% hospitalizovaných pacientů žilní řečiště je ideální aplikační místo pro léky, infuze a transfuze (rychlý nástup účinku) žilní punkce a kanylace žilního řečiště patří mezi základní výkony související s léčebným procesem u pacienta zajištění žilního řečiště, aplikace léků a infuzí a péče o žilní katétr patří k nejfrekventovanějším výkonům všeobecných sester

3 PŘÍSTUP DO OBĚHOVÉHO SYSTÉMU
Přímý přístup: periferní žilní systém centrální žilní systém Nepřímý přístup intraoseální přístup sublingvální přístup intratracheální přístup V urgentních stavech je bezpečnější, jistější a výhodnější kanylace více periferních vstupů dostatečného průměru. Kanylace periferie je metodou volby!

4 + - KANYLACE PERIFERIE rychlost zavedení
nízké riziko komplikací při zavádění kanyly zajištění žilního vstupu: všeobecná sestra více možností k zavedení kanyly - nutnost pravidelné výměny kanyly nemožnost aplikace koncentrovaných léčiv omezená rychlost aplikace roztoků

5 INDIKACE K ZAJIŠTĚNÍ ŽILNÍHO PŘÍSTUPU
zajištění potenciálně rizikového pacienta intravenózní podání léčiv aplikace infúzních roztoků a krevních derivátů podání parenterální výživy odběry krve diagnostická vyšetření měření žilního tlaku kardiostimulace

6 ŽÍLY VHODNÉ K PERIFERNÍ KANYLACI
žíly na horní končetině – hřbet a předloktí žíly většího průsvitu a rovného průběhu snadno hmatné žíly, s dobrým plněním žíly uložené co nejperiferněji žíly na nedominantní končetině Směrnice pro prevenci intravaskulárních katétrových infekcí doporučuje preferovat žíly horní končetiny.

7 vv. metacarpae dorsales
v. basilica v. cephalica Zdroj: autor v. cephalica v. mediana cubiti

8 ŽÍLY NEVHODNÉ K PERIFERNÍ KANYLACI
málo viditelné žíly, křehké a sklerotické žíly žíly v místech ohybu, v blízkosti tepen a nervů žíly podrážděné předchozí kanylací žíly v oblasti infikované na končetině se shuntem nebo rezervované pro shunt žíly v místě zlomenin a jiných poranění žíly na končetině plegické nebo paretické, s anatomickými deformitami, s lymfedémem žíly na dolní končetině

9 VOLBA KANYLY předpokládaný terapeutický postup – typ a množství podávaného roztoku, doba podání, rychlost podání poměry periferního žilního systému volba kanyly co nejmenšího průměru a délky menší kanyla ve vztahu k průsvitu žíly umožní větší průtok krve a tím rychlejší ředění přiváděného roztoku nebo léku, sníží riziko mechanického dráždění a naředěním preparátu sníží poškození endotelu

10 PERIFERNÍ ŽILNÍ KANYLA
typ (s portem, bez portu) provedení (bez nebo s křidélkem) materiál velikost (14G – 26G, čím větší G, tím je katétr tenčí) rozměry (průsvit, průměr, délka) průtok v ml/min bezpečnostní mechanismus způsob finální úpravy punkční jehly

11 Zdroj: autor

12 OZNAČENÍ PERIFERNÍCH ŽILNÍCH KANYL
Zdroj: autor

13 PŘÍPRAVA PŘED KANYLACÍ
indikace ke kanylaci žilního systému identifikace a edukace pacienta zhodnocení žilního systému a volba vhodné žíly volba vhodné kanyly příprava pomůcek příprava pacienta, zajištění vhodné polohy

14 příprava pomůcek Zdroj: autor dezinfekce rukou

15 HYGIENICKÁ DEZINFEKCE RUKOU
před manipulací s invazivními pomůckami, bez ohledu na to, zda se používají rukavice či nikoli před nasazením a po sejmutí rukavic přípravek určený k hygienické dezinfekci rukou přípravek vtírat na suchou pokožku v množství cca 3 ml po dobu minimálně 20 vteřin ruce musí být po celou dobu trvání postupu vlhké přípravek aplikovat na suchou pokožku rukou a nechat zcela zaschnout ruce neoplachovat, „nemávat“, neotírat

16 naložení škrtidla využití metod ke zvýšení prokrvení dezinfekce místa vpichu

17 DEZINFEKCE MÍSTA VPICHU
volba preparátu – dle hygienických směrnic, jodové nebo alkoholové, baktericidní, virucidní, fungicidní dodržení expoziční doby (jodový preparát minimálně 1 minutu, alkoholový 30 sekund) nutnost zaschnutí přípravku! minimální plocha 8x8 cm NA ODEZINFIKOVANOU PLOCHU NESAHÁME!

18 fixace žíly natažením kůže kanylu zavádíme pod úhlem 30-40 st.
vstup jehly do žíly signalizuje přítomnost krve v signální komůrce Zdroj: audit

19 povytažení mandrénu a zavedení zbytku kanyly do žíly
Nikdy nezasunovat mandrén zpět do kanyly! odstranění škrtidla stisk žíly těsně nad kanylou Zdroj: audit

20 odhození kovové jehly do připraveného kontejneru
připojení spojovací hadičky s FR a proplach kanyly Zdroj: autor

21 připojení infuzního setu nebo uzavření celého systému
fixace kanyly připojení infuzního setu nebo uzavření celého systému Zdroj: autor

22 FIXACE PERIFERNÍ ŽILNÍ KANYLY
netransparentní: netkané textilie, neprůhledné, dobře drží, nemožnost vizuální kontroly místa vpichu transparentní: průhledné, přilnavé, nepropustné pro vodu, zvýšená tvorba vlhkosti pod obvazem a riziko macerace pokožky, psychický dyskomfort pro pacienta polotransparentní: krytí z netkané textilie a průhledné polyuretanové fólie, vyšší adherence a možnost vizuální kontroly místa vpichu Zdroj: autor

23 UZAVŘENÍ ŽILNÍHO VSTUPU
V případě intermitentní aplikace léčiv je nutné kanylu na určitou dobu bezpečně uzavřít. Žilní uzávěr musí být sterilní, bezpečný, stabilní a neomezující pacienta. kombi zátka: jednorázové uzavření systému mandrén: slouží k jednorázovému přechodnému uzavření kanyly, brání vzniku krevní sraženiny bezjehlové konektory (bezjehlová spojka, bezjehlový vstup): vhodné pro bezpečné uzavření kanyly, chrání katétr i pacienta proti vniku infekce, umožňují maximálně bezpečný přístup do cévního řečiště

24 PÉČE O PACIENTA správná péče a ošetřování místa zavedení kanyly významným způsobem ovlivňuje prevenci infekčních komplikací, umožňuje prodloužit dobu zavedení a omezuje výskyt dalších komplikací edukace pacienta dodržování zásad asepse (nedotýkáme se vnitřních průsvitů uzávěrů a omezíme manipulaci s kanylou na minimum) pravidelná kontrola místa vpichu (při podání krevních derivátů a dráždivých látek á 15min, u infuzí podávaných rychlostí nad 150 ml/hod á 30min, u pomalejších infuzí po 1 hodině)

25 KONTROLA FIXACE KANYLY
kontrola fixace a převaz dle druhu krytí a potřeby transparentní typy krytí neměníme, pokud jsou čisté, nepoškozené a místo vpichu nebo jeho okolí nevykazuje známky infekce nebo zvýšené citlivosti netransparentní typy krytí vyměníme po 24 hod při výměně postupujeme šetrně záznam do dokumentace o typu krytí, stavu krytí a jeho aplikaci, event. výměně

26 PROPLACH KANYLY proplach kanyly 1x za 8-24 hodin 10ml FR
vždy po zavedení katétru, před a po každém podání medikace, včetně transfuzních přípravků, parenterální výživy nebo odběru krve (potvrzení průchodnosti, transfer léku do oběhu, snížení rizika vzniku chemické flebitidy, prevence kontaktu inkompatibilních léků) neproplachovat silou! záznam do dokumentace o provedeném proplachu kanyly

27 VÝMĚNA A ODSTRANĚNÍ KANYLY
doba zavedení a frekvence výměn žilních kanyl se řídí klinickými stavem, standardy daného zařízení a doporučením výrobce výměna moderních polyuretanových kanyl může být prodloužena na 72 až 96 hodin, u rigidních materiálů je maximální délka zavedení 48 až 72 hodin v případě prodloužení doby zavedení nad 72 hodin je nutný záznam lékaře do dokumentace

28 INDIKACE PRO VÝMĚNU A EXTRAKCI
překročení doporučené doby zavedení kontaminace jakékoliv části infuzní linky zavedení centrálního žilního katétru nebo portu ukončení terapie výskyt komplikací (infekce, extravazace, neprůchodnost kanyly, bolest) výměna kanyly dle platného standardu zdravotnického zařízení

29 OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE
datum, čas a místo zavedení kanyly, druh krytí, možné komplikace při zavádění délka zavedení, popis místa vpichu, převaz kanyly, proplach, komplikace v průběhu zavedení kanyly důvod odstranění kanyly, komplikace edukace pacienta ošetřovatelské diagnózy

30 KOMPLIKACE v průběhu zavádění uzávěr kanyly krevní sraženinou hematom
embolie poranění nervu i.a. punkce KOMPLIKACE v době zavedení kanyly flebitida infiltrace /extravazace uzávěr kanyly embolie sepse při odstraňování krvácení embolie hematom Zdroj: autor

31 FLEBITIDA zánětlivá reakce žíly, která je způsobena chemickým nebo mechanickým drážděním, případně infekcí projevy: citlivost, bolest, zarudnutí, otok, hmatné provazcovité zatvrdnutí v průběhu žíly, až febrilie, zimnice, třesavka léčba: odstranit kanylu, protizánětlivá mast, studené obklady

32 MECHANICKÁ FLEBITIDA reakce na mechanické trauma žilní stěny při obtížném zavádění kanyly, nedostatečné fixaci, časté manipulaci se systémem, při pohybu končetiny CHEMICKÁ FLEBITIDA chemické dráždění vyvolá zánět způsobený vysokou koncentrací dráždivé látky BAKTERIÁLNÍ FLEBITIDA vniknutí bakterií do oběhu při nedodržení aseptických zásad, bakterie vyvolají lokální infekci, zánět narušuje normální funkci endotelu, dochází k agregaci destiček až ke vzniku tromboflebitidy

33 EXTRAVAZACE, INFILTRACE
pronikání podávaných látek mimo cévní řečiště únik některých látek může vyvolat lokální zánět nebo nekrózu tkáně (vazopresory, kardiotonika, cytostatika, koncentráty elektrolytů) příznaky: bledá kůže, na dotek chladná, otok, bolest nebo pálení rizikové faktory: těsná nebo nedostatečná fixace kanyly, pohyb končetiny, pacienti s periferní neuropatií, rakovinou, senioři, nezhojené otvory po předchozích kanylacích ukončit podání farmak, antidota (kortikoidy, heparin), studené nebo alkoholové obklady

34 INTRAARTERIÁLNÍ PUNKCE
nejnebezpečnější komplikace, méně častá typický je pulzující charakter krevního sloupce v kanyle nebo zpětný tok světle červené pulzující krve po uzavření soupravy bolest, ischémie končetiny, bílé až modravé zabarvení až nekróza tkáně, event. celková reakce organismu ohrožující život pacienta okamžitá extrakce kanyly s důkladnou kompresí

35 EMBOLIE vzácná, ale možná komplikace při všech formách i.v. terapie
vzniká zanesením vzduchu, krevní sraženiny nebo uvolněných fragmentů kanyly žilním tokem do srdce a do plicního řečiště příznaky: klidová dušnost, bolest na hrudi, neklid, změny kvality vědomí, cyanóza

36 vzduchová embolie důsledkem negativního tlaku v žíle (místo punkce nad úrovní srdce, zvýšení polohy paže, neodvzdušněný systém), fatální je aplikace 100ml vzduchu embolie uvolněným fragmentem z kanyly při opětovném zavádění jehly do katétru, nešetrné manipulaci při převazu, extrakci, .. prevence: využívat kanyly z flexibilních materiálů, nezasunovat zpět jehlu do kanyly embolie krevní sraženinou uvolnění sraženiny z katétru nebo stěny žíly (v případě proplachu neprůchodné kanyly, kanyly na DKK)

37 PORANĚNÍ NERVU nejčastěji v oblasti loketní jamky: poranění n. medianus přímé poškození hrotem kanyly nepřímé (útlakem) při rozsáhlém otoku, infiltraci nebo extravazaci příznaky: ztráta citlivosti, bolest, ochrnutí části končetiny

38 REKAPITULACE NA ZÁVĚR ………

39 Pomůcky ke kanylaci: periferní žilní katétry několika velikostí
dezinfekce na kůži rukavice škrtidlo sterilní tampony nebo čtverečky prodlužovací hadička a injekční stříkačka s FR infuzní set s infuzním roztokem bezjehlový konektor fixační krytí, náplast emitní miska nádoba na ostré předměty

40 Kanylace periferní žíly:
edukace pacienta příprava pomůcek dezinfekce rukou a nasazení rukavic úprava polohy pacienta výběr vhodné žíly zaškrcení končetiny dezinfekce místa vpichu zavedení kanyly stisk žíly nad kanylou, vytažení mandrénu odhození mandrénu do připravené nádoby

41 uvolnění škrtidla napojení spojovací hadičky a stříkačky s fyziologickým roztokem proplach kanyly napojení infúzního setu nebo uzavření systému pomocí bezjehlového konektoru fixace kanyly úklid pomůcek záznam do dokumentace průběžná monitorace místa vpichu, kontrola průchodnosti kanyly, aplikace i.v. medikace, ..

42 Nejčastější chyby: neinformovanost pacienta nedodržování zásad asepse
nepoužívání osobních ochranných pomůcek špatná volba kanyly nedostatečná doba expozice u dezinfekčního roztoku „vyhmatání žíly“ v odezinfikovaném terénu odhození kovového mandrénu mimo určenou nádobu opakované pokusy o kanylaci jednou sestrou …….

43 LITERATURA KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelsví v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., s. ISBN KRIŠKOVÁ, A. a kolektiv. Ošetrovateľské techniky – metodika sesterských činností. 2. vyd. Martin: Osveta, s. ISBN Příručka ke krátkodobé periferní i.v. kanylaci. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kolektiv. Klinická onkologie pro sestry. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing a.s., s. ISBN Veškerý použitý obrazový materiál pochází z vlastních zdrojů autorky.

44 DĚKUJI ZA POZORNOST.