Řecko-perské války (500 př.n.l. – 448 př.n.l.)

Prezentace na téma: "Řecko-perské války (500 př.n.l. – 448 př.n.l.)"— Transkript prezentace:

1 Řecko-perské války (500 př.n.l. – 448 př.n.l.)
série konfliktů mezi řeckými městskými státy a perskou říší Řecko-perské války (500 př.n.l. – 448 př.n.l.)

2 vypuknutí řecko – perských válek:
perská říše začala obsazovat řecké osady v Malé Asii a to se občanům nelíbilo – došlo ke vzpouře, která byla potlačena →počátek války perská armáda měla obrovskou početní převahu, na první pohled slabší Řekové byli však silnější v tom, že se dokázali proti nepříteli sjednotit Řekové zvolili vhodný způsob boje a Peršany nakonec porazili

3 Bitva u Marathonu (490 př.n.l.)
hlavní hrdina Řeků Miltiadés vydal rozkaz vyrazit v plném běhu proti nepříteli – Peršané tak nestihli použít většinu svých šípů dlouhý a tvrdý boj, ve kterém zvítězili Řekové běžec Feidippidés byl ihned po bitvě poslán Miltiadem do Athén oznámit obyvatelům jejich vítězství – uběhl dlouhých 42 km, zvolal „Radujte se, zvítězili jsme“ a zemřel dnes se na jeho počest běhá maratónský běh

4 Themistoklés přesvědčil své athénské obyvatelstvo, že pro příští střetnutí s Peršany je třeba vybudovat silné loďstvo – velmi prozíravé rozhodnutí nechal postavit 100 nových triér

5 Bitva u Thermopyl (480 př.n.l.)
Perské vojsko se vrátilo do Řecka po deseti letech v čele s králem Xerxem řecké síly se pokusily nepřítele zastavit v soutěsce u Thermopyl – perské přesile se postavil spartský král Leónidás prohra Řeků byla jasná, proto Leónidás poslal spojence domů a on sám se Sparťany vytrval až do konce Themistoklés přesvědčil Athéňany opustit své město a uchýlit se na ostrov Salamína Athény Peršané vypálili

6 Bitva u Salamíny (480 př.n.l.)
měla to být rozhodná bitva díky lsti Themistokla dojde k vítězství Řeků nad Peršany

7 Bitva u Platají (479 př.n.l.) řecké vojsko spojilo všechny své síly (asi těžkooděnců) a porazili Peršany, kterm velel Mardonios malé Řecko porazilo obrovskou perskou veleříši

8 Atény za Perikla

9 Periklés upevnil demokracii v Athénách měl bezmeznou důvěru lidu
v čele státu stál díky své přirozené autoritě (byl také stratégem = vojenský velitel) zavedl vyplácení peněžitých odměn za vykonávání úřadu štědře podporoval výstavbu města, slavnosti i umění

10 Peloponéský spolek zatímco se Athény hospodářsky velmi rozvíjeli a bohatly (vytvořily Athénský námořní spolek), jejich věčný soupeř Sparta na tom byli pořád stejně a stále žili prostě a velmi chudě Sparta se svými spojenci vytvořila Peloponéský spolek a napětí mezi oběma soupeři vyústilo v ozbrojené střetnutí

11 Peloponéská válka roku 445 př.n.l. byla uzavřena mírová smlouva mezi Athénami a Spartou, která byla porušena dříve než uplynula polovina smluvené doby boj Řeků proti Řekům by zpočátku vyrovnaný druhá mírová smlouva v roce 421 př.n.l. byla také porušena r.405 př.n.l. v námořní bitvě u AIGOSPOTAMOI porazili Sparťané Athény a donutili je kapitulovat

12 důsledky války V Athénách byla nastolena místo demokracie vláda oligarchie (vláda bohatých) – návrat k demokracii proběhl až r. 403 př.n.l. sjednotit Řecko pod svou moc se však Spartě nepovedlo

13 konec