▪ AMERIKA ▪  Kryštof Kolumbus ( ostrov San Salvador) → Nový svět

Prezentace na téma: "▪ AMERIKA ▪  Kryštof Kolumbus ( ostrov San Salvador) → Nový svět"— Transkript prezentace:

1 ▪ AMERIKA ▪  Kryštof Kolumbus ( ostrov San Salvador) → Nový svět ◦ Normané (Vikingové): 985 - Grónsko (Erik Rudý) první Evropané na americké pevni-ně (Leif Eriksson)  název podle Ameriga Vespucciho (Ital; [ameriko vespuči]) - popsal Ameriku ◦ od 1. poloviny 16. století souborný název pro světadíly na západní polokouli  42,2 mil km2 (2. kontinent po Eurasii)

2 • dělení (hlediska): I. fyzickogeografické:
→ Severní Amerika (SA ; 24,4 mil km2; 3. světadíl) → Jižní Amerika (JA ; 17,8 mil km2; 4. světadíl) spojeny Panamskou šíjí (nejužší na světě → Panamský průplav = hranice) - Střední Amerika (StA) - součást SA (Tehuantepecká šíje [teuantepecká] - Panamská šíje + ostrovy v Karibském moři - Karibská Amerika) SA - Tehuantepecká šíje - StA - Panamská šíje - JA (Mexiko ve StA) II. historické, kulturní, hospodářské: → Angloamerika (Anglosaská Amerika; AA = Angličané, Francouzi - Kanada, USA) → Latinská Amerika (LA = StA + JA = Španělé, Portugalci)

3 • oceány: Tichý - Atlantský - Jižní - Severní ledový
• průlivy: Beringův (SA - Asie) Drakeův ([drejkův]; JA - Antarktida) • krajní body pevniny: SA S - Murchisonův mys [merčisonův] J - mys Mariato Z - mys prince Waleského [vejlského] V - Charlesův mys [čárlsův] JA S - mys Gallinas J - mys Froward [frouerd] Z - mys Parinăs [pariňas] V - mys Branco [branku]

4 • členitost pobřeží (horizontální členitost)
SA - velká (25,4 %; 2. po Evropě = nejdelší pobřeží) JA - nejmenší na světě (1,1 %) ◦ poloostrovy: Labrador Yucatán [jukatán] Kalifornský Florida Melvillův Aljaška Guajira [gvachira] ◦ zálivy: Mexický Aljašský Hudsonův [hadsnův] záliv svatého Vavřince Kalifornský Fandy ([fundy]; největší příliv na světě; 19,6 m) Venezuelský La Plata

5 Grónsko - největší na světě Kanadské arktické:
◦ ostrovy, souostroví: Grónsko - největší na světě Kanadské arktické: → Baffinův [befinův] Viktoriin Ellesmerův [elsmírův] Newfoundland [njúfendlend] Velké Antily (Kuba - Haiti [hajty] = Hispaniola [hyspanyola] - Portoriko - Jamajka) - pevninský původ Malé Antily (Grenada - Trinidad - Martinik - Dominika) - sopečné Aleuty - sopečné Galapágy - želva sloní - leguán - tučňák Ohňová země Falklandy (Malvíny)

6

7 • vertikální členitost (povrch; reliéf)
◦ nadmořská výška a členitost georeliéfu se zvy- šuje od V na Z → V a střed: nížiny, plošiny, zarovnaná pohoří, vrchoviny → Z: mladá vrásová pohoří, sopky ◦ jádrem SA je Kanadský (severoamerický, laurentinský) štít = severoamerická litosférická deska ◦ jádrem JA je Guayanský a Brazilský štít (G. a B. vysočina) = jihoamerická litosférická deska ◦ rozhraní litosférických desek: divergentní (vzdalování desek; ← →) - vznik nové zemské kůry = středooceánský (Středoatlantský) hřbet

8 konvergentní (desky se k sobě přibližují;
→ ←) - kolize = dvě pevninské desky (u Ameriky není) - subdukce = podsouvání oceánské (větší hustota = těžší) desky pod pevninskou vznikají: → na dně oceánu hlubokomořský příkop → na pevnině pohoří, sopky, zemětřesení neutrální (konzervační; horizontální pohyb desek Pacifické a Severoamerické - do stran, vedle sebe, míjí se, drhnou) → zemětřesení zlom San Andreas v Kalifornii

9 6 194 m Mt. Mac Kinley ([maunt mek kinly]; Denali
SA: 6 194 m Mt. Mac Kinley ([maunt mek kinly]; Denali = indiánsky Nejvyšší, Velký; USA) - 86 m Údolí smrti (Death Valley [des vely]; USA) střední nadmořská výška: 730 m JA: 6 959 m Aconcagua ([akonkagva]; Argentina / Chile) -105 m Gran Bajo de San Julián ([gran bacho de san chulián], Argentina) obě nej na západní polokouli střední nadmořská výška: 580 m

10

11 ▪ Tři základní oblasti: SA
Západní - velehory Kordillery [kordyljery] ◦ třetihorní stáří ◦ nejdelší pohoří na souši ( km + Andy) ◦ 2 pásma: Skalnaté hory (Rocky Mauntains [roki mauntynz]) - Aljašské pohoří (Mt. Mac Kinley) Pobřežní pásmo - Kaskádové pohoří - Sierra Nevada mezi nimi náhorní plošiny: Kolumbijská Velká pánev (Údolí smrti; pouště: Mohavská) Koloradská (Velký kaňon - Grand Canyon [grend kenjen]) Mexická

12 na jihu sopky (činné + zemětřesení):
Sierra Madre Oriental - Occidental [oksidental] (Východní - Západní) Citlaltépetl [sitlaltepetl], m Popocatépetl [popokatepetl], m - činná ▪ Střední - nížiny: Arktická - Mississippská - Pobřežní ( km) - roviny: Centrální (Vnitřní) - plošiny: Velké planiny (Velké prérie; m n. m.) ▪ Východní - středohorská pásma: Laurentinská vysočina (Kanadský štít - nejstarší, ½ Kanady) Appalačské pohoří (prvohory - vrásnozlomové) - nížiny: Atlantská Florida Yucatán

13 ▪ Tři základní oblasti: JA
• Pobřežní nížina při Tichém oceánu • Vysokohorská oblast And (Kordiller) sopky: Guallatiri ([gvalatyry], m; nejvyšší činná; Chile) Chimborazo ([čimborazo], m; Ekvádor) Cotopaxi ([kotopachi], m; Ekvádor) náhorní plošiny (puny): Altiplano (jezero Titicaca [tytykaka])

14 • Nížiny a vysočiny na východ od And
Guyanská [gvijanská] (vodopád Angel [anchel]; nejvyšší na světě; 979 m) Brazilská nížiny: Orinocká Amazonská - největší na světě Laplatská plošiny: Patagonská tabule

15 vodstvo: - úmoří tří oceánů - rozvodím jsou Kordillery/Andy Atlantský - největší (75 %) Amazonka (Amazonas; Solimoes [solimóins]) - největší říční systém světa světová nej: nejdelší nejvodnatější - mořský příliv (pororoca [pororoka]) největší povodí - zdrojnice: Apurimac [apurimak] + Ucayali [ukajali] - přítoky pravé: Madeira [madejra] - Purus – Tapajós [tapažos] levé: Maraňon - Negro splavná do Manausu

16 Mississippi (indiánsky = Velká voda, řeka; 4. svět)
přítoky: pravé: Missouri ([misúri]; ind. Bahnitá řeka) - Arkansas - Red levé: Ohio [ohájo] - Tennessee [tenesí] splavná do New Orleans [ňu orlienz] - námořní (Minneapolis) velká delta Paraná hydroelektrárna Itaipú - 2. největší svět ( MW) přítoky: Grande [grandy] - Paraguay [paragvaj] Iguaçu [iguasú] - největší vodopádový systém světa řeka svatého Vavřince - odvodňuje Velká jezera Rio Grande (Rio Bravo del Norte) - hranice USA - Mexiko

17 Orinoco [orinoko] - největší vodopád světa Angel ([anchel]; 979 m; v povodí řeky Churún)
Panamský průplav Tichý (10 %) - řeky krátké, prudké, vodnaté = přehrady, hydroe- lektrárny Yukon [jukon] Colorado [kolorádou] - Velký kaňon Severní ledový (5 %) Mackenzie [mekenzí] - odvodňuje jezera

18 ▪ jezera: - většinou ledovcového původu
Velká jezera (ledovcová + tektonická) - lodní doprava  řeka svatého Vavřince Hořejší - největší sladkovodní na světě Huronské Michiganské [mišigenské] Erijské - Niagarské vodopády – Ontario Velké Medvědí Velké Otročí Winnipežské Maracaibo [marakajbo] Lagoa dos Patos [dus patus] - lagunová Titicaca [tytykaka] - nejvýše položené splavné na světě

19 ▪ bezodtoké oblasti: (10 %)
Kordillery = Velká pánev - Velké solné jezero Andy = bezodtoké pánve (bolsóny) = solné bažiny (salary)

20  podnebí (klima): - všechna podnebná (klimatická) a vegetační pásma - vliv: mořských proudů - studené: Labradorský - Kalifornský Peruánský (Humboltův) - Západní příhon (největší svět) - teplé: Severopacifický - Golfský - Severní rovníkový – Rovníkový protiproud - Jižní rovníkový - Brazilský větrů - pravidelné: západní (mírný pás) pasáty (tropický a subtropický pás) blizárdy (sněhové bouře, Kanada) pamperos (studené sněhové bouře, Argentina)

21 - ničivé: tornádo (otáčivý vzdušný vír, březen –
říjen, JV pobřeží USA) hurikán (tropická větrná smršť, konec léta, karibská oblast) postavení hor v poledníkovém směru → převládající západní větry = málo srážek (pouště)

22 ◦ teplota: nejvyšší absolutní: + 56,7 °C Údolí smrti (USA) nejnižší absolutní: - 78 °C Fort Good Hope ([gud houp]; Kanada) průměrná roční: -19,1 °C Eureka ([jurika]; Kanada) ,9 °C Maracaibo (Venezuela) ◦ srážky: průměrné roční nejvyšší: mm Buenaventura (Kolumbie) nejnižší: 0,8 mm Arica ([arika]; Chile [čile]) ◦ největší rychlost větru (svět): 416 km/hod. Mt. Washington ([mount vošingtn]; USA) ◦ nejvíce sněhu za rok (svět): 31,1 m Mt. Rainier ([mount rejnýr/rejnjer]; USA)

23 ¤ studený (polární) pás SA • podnebí: - polární → polární pustiny
(mrazové pouště) - ostrovy (Grónsko - Kanadské arktické) - subpolární → tundra - pobřeží Severního ledového oceánu - polární kruh ¤ mírný pás SA • podnebí: vnitrozemské = většina území SA = střed - blizárdy pobřeží - vliv mořských proudů ◦ východní = chladnější (Labradorský) ◦ západní = teplejší (Severopacifický) lesy: ⅓ území SA - JA málo → jehličnaté (tajga) → smíšené (50° s.š.) většinou přeměněny → listnaté pro zemědělské stepi = prérie (obilnice) účely

24 ¤ subtropický pás SA jih (40° s.š. - obratník Raka) - vliv mořských proudů: ◦ pobřeží: západní = suché = pouště (Kali- fornský) jihovýchodní = vlhké (Golfský) stále zelené lesy: - listnaté - JV USA pouště, polopouště: pánve Kordiller - stromové kaktusy (15 m) Mohavská - Solná - Gilská [chílská] ¤ teplý (tropický) pás = většina StA (oceánské podnebí) a JA tropické lesy → stále vlhké (deštné) - Amazonie (nejvíce na světě) - úbytek + Orinoco - střídavě vlhké - StA - jih Floridy savany - Brazílie (campos [kampus]) - Venezuela (llanos [janos])

25 ¤ subtropický pás JA obratník Kozoroha - 40° j.š. západní pobřeží - Peruánský proud (studený) = sucho = poušť Atacama [atakama] ¤ mírný pás JA na jih od 40° j.š. stepi (pampy) - Laplatská nížina → pšenice - skot ¤ studený (polární) pás JA podnebí: subpolární = Patagonie - Ohňová země → studený Západní příhon

26 Andy - výškové vegetační stupně (nadmořská výška)
• Tierra caliente ([tyera kaliente], horká země; °C) - do m = tropický deštný les (selva) • Tierra templada (mírná země; °C) - do m = subtropy - horský les • Tierra fría (chladná země; °C) - do m = mlžný les - křovinaté savany • Tierra helada [elada] (studená země; 4-10 °C) - do m = horské louky + kaktusy • Tierra nevada (zasněžená země; 0-4 °C) - nad m = mechy, lišejníky, sníh, ledovce

27 ¤ rostlinstvo: • 2 fytogeografické oblasti (S-J): ◦ holoarktická (na S od Mexika) → tundra - tajga - prérie ◦ neotropická (na jih od Mexika) → tropické lesy - pampa - tundra - pravlast řady kulturních plodin: brambory, kukuřice, kakaovník, tabák, rajčata, paprika ¤ živočišstvo: • 2 zoogeografické oblasti (S-J): zvířata - většinou endemité ◦ neoarktická - SA: skunk - medvěd mýval – medvěd grizzly - kojot - bizon - chřestýš - sob karibu – puma - psoun - rosomák - bobr - ondatra - norek ◦ neotropická - JA: tapír - lenochod - mravenečník pásovec - anakonda - kondor - kolibřík - lama - piraňa – jaguár - kapybara - morče - činčila - nutrie - tukan - nandu pampový (pštros) - opice (vřešťan)