ZOOLOGIE SAVCI MAMMALIA.

Prezentace na téma: "ZOOLOGIE SAVCI MAMMALIA."— Transkript prezentace:

1 ZOOLOGIE SAVCI MAMMALIA

2 Charakteristika savců
Homoiotermní živočichové (schopni udržovat stálou tělesnou teplotu). Vyšší potřeba energie – více potravy. Rozšíření po celém světě včetně severního a jižního pólu. Většina suchozemských nebo žijících střídavě na zemi a ve vodě, méně je vodních savců. U většiny je pokryvem těla srst. U všech savců výměna mléčného chrupu za trvalý. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

3 Charakteristika savců
Dorozumívání prostřednictvím zvuků, postojů, gest, obličejové mimiky a pachů, mají dobře vyvinutý čich, výtečný sluch a dobrý zrak. Všichni savci mají dobře vyvinuté plíce, srdce a cévní systém. Kyslík je vdechován do plic, kde je okysličen a poté cévami rozváděn do celého těla. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

4 Rozmnožování a péče o mláďata
Výrazný pohlavní dimorfismus. Vnitřní oplození. Vývoj plodu v těle matky, výživa zajištěna z krve matky placentou. Všichni savci s výjimkou ptakořitních jsou živorodí. Mláďata savců sají mateřské mléko z mléčných žláz. Bradavky (vyústění mléčných žláz) umístěny na břišní straně těla. Počet bradavek závislý na druhu a počtu mláďat. Samice (někdy i samec) chrání mláďata proti nepřátelům. Velikost těla se velice liší – největším savcem je plejtvák obrovský (až 30 m), nejmenší jsou rejskové (v dospělosti 5 cm). SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

5 Systematika V rámci třídy savců dvě podtřídy:
vejcorodí (7 druhů) – řád ptakořitní živorodí (asi druhů) – 2 nadřády: vačnatí – krátký děložní vývoj, mláďata nedokonale vyvinutá, vývoj dokončují ve vaku, placentálové – dlouhý nitroděložní vývoj, metabolismus plodu dokonale zajišťován placentou, mláďata v okamžiku porodu vcelku dokonale vyvinutá a mají schopnost aktivně sát mléko. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

6 Systematika třídy savců Asi 4 600 různých druhů ve 26 řádech:
ptakořitní vačice vačíci kolokové bandikuti kunovci vakokrti dvojzubci chudozubí hmyzožravci tany letuchy letouni primáti šelmy kytovci sirény chobotnatci lichokopytníci damani hrabáči bércouni sudokopytníci hlodavci zajíci luskouni SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

7 Ptakořitní Snášejí až 3 cm velká, žloutkem bohatá vejce v pergamenové bláně. Vývoj mláďat u ježury v břišním vaku, u ptakopysků v hnízdě, kde snůšku 2 vajec zahřívá samice. Mláďata ptakopysků olizují stékající mléko z mléčných políček a mláďata ježur sají ve vaku mateřské mléko do doby než jim začnou narůstat ostny. Výskyt v Austrálii, Tasmánii a Nové Guineji. Ptakopysk podivný Ježura australská SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

8 Nadřád vačnatí – řády vačice, vačíci a kolokové
Řád vačice – vačice oposum (asi 40 cm) - výskyt Severní a Střední Amerika, 5-8 mláďat 1-2 x do roka. Mláďata jsou ve vaku déle než 2 měsíce, odrostlejší nosí samice na zádech, osamostatňují se asi v 8 měsících. Řád vačíci – vačík rejsčí (10 cm) - podobný vačici, žije v Kolumbii a Venezuele. Řád kolokové – kolokolo (12 cm, g) je nejvzácnější vačnatec, žije v Chile. Vačice SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

9 Nadřád vačnatí – řády bandikuti, kunovci a vakokrti
Řád bandikuti – bandikut králíkový (70 cm), výskyt Austrálie, vrh 1x do roka, 3 mláďata zůstávají ve vaku matky asi 2 měsíce. Řád kunovci – australský mravencojed žíhaný (nemá vak, mláďata se drží chlupů), tasmánský ďábel medvědovitý (vývoj mláďat ve vaku). Řád vakokrti – vakokrt písečný, slepý, podobný našemu krtkovi. Bandikut králíkový SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

10 Nadřád vačnatí - řád dvojzubci
Nejrozšířenější jsou býložraví klokanovití, největší je klokan rudý (samec délka včetně ocasu 1,7 m a hmotnost asi 70 kg), narozené mládě váží 1 g, je nevyvinuté, slepé a holé, ve vaku pobývá asi 8 měsíců. V Austrálii druhý významný zástupce koala závislý na listech blahovičníku, mláďata ve vaku 6-7 měsíců a dále je matka nosí na zádech a kojí je zhruba rok. Další zástupci dvojzubců jsou vakoveverka létavá (Austrálie a Tasmánie), vakoplšík létavý (Austrálie) a vombat medvědovitý (Austrálie) – dosahuje délky až 1 m a váhy 40 kg. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

11 Nadřád vačnatí - řád dvojzubci
Klokan SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

12 Nadřád vačnatí - řád dvojzubci
Koala SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

13 Nadřád vačnatí - řád dvojzubci
Wombat Vakoveverka létavá SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

14 Chudozubí Mravenečník velký (2 m) – výskyt Jižní Amerika, jedno mládě se vozí na hřbetě matky, březost 6,5 měsíce, potravou jsou mravenci a všekazi, lepkavý jazyk vysune do délky 60 cm. Lenochod dvouprstý (Jižní Amerika), noční býložravec, 1 mládě, březost 270 dní. Další zástupci chudozubých: Pásovec devítipásý (Amerika) Pásovec štětinatý (Jižní Amerika) SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

15 Chudozubí Mravenečník velký Lenochod dvouprstý SOŠS a SOU Kadaň
Zoologie - Savci

16 Hmyzožravci Vývojový základ ostatních placentálů. U nás 3 čeledi:
Ježkovití – na hřbetě a bocích těla pesíky přeměněné v ostny, podkožně svalový vak umožňuje svinutí a „naježení“. Jídelníček: žížaly, hmyz, plži, myši, malí plazi a obojživelníci. 5 týdnů březost, 6 mláďat ve vrhu. Ježek západní Ježek ušatý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

17 Hmyzožravci Rejskovití – drobní savci – rejsci a bělozubky (náš nejmenší savec rejsek malý – asi 5 g, největší rejsec vodní asi 30 cm). Jídelníček: hmyz,drobní savci, plazi, obojživelníci . Krtkovití – krtek obecný - přizpůsobeni podzemnímu životu, hlavně se orientují hmatem, vnímají chvění. Jídelníček: téměř vše, hmyz, larvy, členovci, plži, hlodavci, obojživelníci. Bělozubka bělobřichá Rejsek obecný SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

18 Krtek obecný SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

19 Hmyzožravci Bodlínovití – bodlín bezocasý, žije výhradně na Madagaskaru a na Komodách. Samice rodí až 30 mláďat, má 24 prsních bradavek. Jídelníček: hmyz, ovoce a rostlinná strava. Upadá do letního spánku – 6 měsíců. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

20 Tany a letuchy Tany – podobné našim veverkám, žijí v Asii, jsou to všežravci. Březost 47 dní, 1-3 mláďata ve vrhu. Letuchy – býložravci, velikost asi 42 cm, velké kožní lemy, táhnoucí se od hlavy přes oboje končetiny až k ocasu – „padákové ústrojí“ umožňuje seskakování z vyvýšených míst klouzavým letem i na 100 m vzdálenost. Nedostatečně vyvinuté mládě (60 dní březost) se přisaje na mléčnou bradavku matky. Letucha filipínská SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

21 Tana velká SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

22 Letouni Jediní savci přizpůsobení dokonale k letu.
Mezi protaženým prstem přední končetiny vyvinuta neosrstěná letová blána táhnoucí se po stranách těla k zadním končetinám, u některých druhů až k ocasu. Živí se hmyzem, chytají ho za letu. Orientace pomocí echolokace – vysílají zvuky o určité vlnové délce ve vysoké frekvenci (40-90 kHz), na základě vracející se ozvěny z okolí se na mm přesně orientují, mohou létat i v naprosté tmě. Škody na banánových plantážích v indomalajské oblasti způsobuje kaloň malajský, ostatní hmyzožraví. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

23 Letouni Vrápencovití – mají blanité výrůstky v okolí nozder a boltec bez víčka. Zástupce upír obecný (Amerika) – zraňuje kopytníky, líže z ranky vytékající krev, ve slinách protisrážlivá látka, takže vytékající krev zůstává tekutá. Nebezpeční přenášením vztekliny. U nás vrápenec malý a velký živící se hmyzem. Vrápenec malý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

24 Letouni Netopýrovití – většinou drobní živočichové. Netopýr černý je nejčastější v Evropě (tělo 5 cm, rozpětí křídel asi 26 cm). Živí se převážně hmyzem s výjimkou kalifornského netopýra rybařícího, který se živí výhradně rybami. Netopýr vodní Netopýr černý Netopýr ušatý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

25 Primáti Vývojově navazují na hmyzožravce.
Evoluce směřovala k stromovému způsobu života, k denní aktivitě, k redukci čichu a zdokonalení oka, k rozvoji šplhací funkce nohy a rozvoji mozku. Vyvinutá klíční kost, pětiprsté končetiny. Samice mají 2 prsní bradavky a samci varlata uložena v šourku. Systematické dělení: Poloopice Opice SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

26 Primáti - poloopice Lemurovití – lemur kata (Madagaskar)
Všežravci s převahou rostlinné stravy. Zadní končetiny vyvinuty mohutněji než končetiny přední. Velké oči umožňují noční aktivitu. Stromovému způsobu života napomáhá uchopovací ovíjivý ocas. Výskyt v Africe, Asii a Madagaskaru. Další zástupci ksukol, outloň, komba, nártoun. Lemur kata SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

27 Primáti - opice Ploskochodci, mají na všech prstech vyvinuty nehty.
Těžiště těla přesunuto na zadní končetiny. Samice mají jednoduchou nebo terčovitou placentu. Převládá rostlinná potrava. Dělení na ploskonosé a úzkonosé. Ploskonosé - jihoamerické býložravé druhy - vyspělý sociální život. Zástupci: Kosman bělovousý Malpa kapucínská Vřešťan rezavý Chápani Vřešťan rezavý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

28 Primáti - opice Úzkonosí. Schopnost stereoskopického vidění.
Mléčný chrup mláďat 20 zubů, trvalý 32 zubů. Palce proti ostatním prstům protistojné postavení. Samice mají menstruační cyklus. Zástupci: Pavián pláštíkový Kočkodan zelený Makak rhézus. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

29 Lidoopi a lidé (Hominoidea)
Velké druhy, předozadně zploštělý hrudník a prodloužené ruce umožňující pohyb zavěšováním ve větvích – brachiace (pohyb). Stoličky mají hrboly a lišty ve tvaru písmene Y. Nejpokročilejší vývoj mozku a psychiky. Samice má menstruační cyklus a nejdelší graviditu. Mláďata na matce velmi závislé. Zařazujeme zde: Gibony Gorily Šimpanze Orangutany Gibon běloruký SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

30 Lidoopi SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

31 Luskouni Příbuzní chudozubým, zejména mravenečníkům.
Silně hrabavé pětiprsté nohy s drápy. Potravou mravenci a termiti. Nejpočetnější západoafrický stromový luskoun dlouhoocasý s ovíjivým ocasem. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

32 Hlodavci Druhově nejpočetnější savčí řád.
Malé až střední druhy s jednotnou anatomickou stavbou. Krátká březost. Velký počet mláďat. Rychle pohlavně dospívají. Býložravci, převážně semenožraví, příp. všežraví. Trvale dorůstající hlodavé řezáky (sklovina pouze vpředu). Špičáky chybí – mezera. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

33 Hlodavci Dva podřády: Veverkočelistní (myši, podkani, krysy, veverky, tarbíci,svišti, lumíci, ondatry,křečci, křečíci, bobři, pískomilové a psouni). Dikobrazočelistní (nutrie, mary, kapybary, činčily, dikobrazi, osmáci a rypoši). SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

34 Hlodavci dikobrazočelistní
Morče Činčila Dikobraz běloocasý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

35 Hlodavci veverkočelistní
Džungarský křeček Veverka Pískomil Potkan SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

36 Hlodavci veverkočelistní
Svišť Burunduk Plch Sysel SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

37 Šelmy Karnivoři, masitou potravu si zajišťují lovem.
Mohutný dravý chrup. Bystré smysly. Dokonalé pohybové schopnosti. Rozvinuté duševní vlastnosti. Nemají klíční kost a slepé střevo. Oční cévnatka obsahuje odrazovou vrstvu. Spodní čelist se pohybuje pouze v jedné rovině. Systematické dělení: Šelmy pozemní Šelmy vodní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

38 Šelmy pozemní - Medvěďovití
Obecně: poslední třenák a první stolička horní čelisti přeměněny ve špičaté trháky. Jednoduchý žaludek, krátké střevo, vynikající čich. Medvědovití – největší pozemní šelmy, všežraví, mají zakrnělý ocas, tupé drápy, našlapují na celé chodidlo. Zástupci: medvěd hnědý, lední a panda velká. Medvídkovití – medvídek mýval. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

39 Panda velká a červená SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

40 Šelmy pozemní - Kunovití
Kunovití – malé až středně velké šelmy s krátkýma nohama, mimořádně ohebnou páteří a s pachovými žlázami kolem řitního otvoru. Zástupci: lasice kolčava a hranostaj, kuna lesní a skalní, tchoř tmavý, sobol, norek, skunk, rosomák, jezevec, vydra. Kuna lesní Vydra říční Jezevec SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

41 Šelmy pozemní - Hyenovití
Promykovití – surikata – společenské zvíře žijící ve skupinách, živí se hmyzem, plazi, vejci, ptáčaty a rostlinnou stravou. Hyenovití – hyena skvrnitá – mrchožravé statné šelmy s pokleslou sraženou zádí těla, mohutně vyvinutý chrup a mimořádně silné žvýkací svaly. Surikata Hyena skvrnitá SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

42 Šelmy pozemní - Kočkovití
Kočkovití – rozmanitá a velice specializovaná skupina šelem. Poslední prstní články mají ohrnuty vzhůru a kromě geparda mají zatažitelné drápy. Mimořádně vyvinutý sluch a zrak, loví plížením a krátkým útokem ze zálohy. Zástupci: kočka divoká a domácí, rys ostrovid a velké „kočky“ rod Panthera – lev, gepard, tygr, jaguár, puma. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

43 Šelmy pozemní - Kočkovití
SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

44 Šelmy pozemní - Psovití
Psovití – loví svou kořist štvaním. Prstochodci s dlouhýma nohama, žijí většinou ve smečkách se společenskou organizací a dělbou práce. Zástupci: liška obecná a polární, fenek, vlk a pes domácí, šakal, kojot, pes dingo. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

45 Šelmy pozemní - Psovití
Šakal Fenek Dingo SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

46 Šelmy vodní - ploutvonožci
Společní předci s medvědovitými šelmami, od nichž se oddělili v třetihorách. Přizpůsobeni k vodnímu životu. Na pevnině se pouze páří, rodí a kojí. Pětiprsté končetiny přeměněny ve veslovací ploutve. Zadní končetiny plní funkce ocasní ploutve. Silná vrstva podkožního tuku – termoizolační funkce a schopnost zadržovat v krvi kyslík. Uzavíratelné ušní boltce a dýchací otvory. Oko přizpůsobené k dobrému vidění pod vodou. Život polygamní ve stádech s vůdčím samcem. Hrotité zuby přizpůsobené k chytání ryb. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

47 Šelmy vodní - ploutvonožci
Lachtanovití – lachtani, lvouni - zachovány ušní boltce, podstavují nohy pod tělo – obranný pohyb po souši. Tuleňovití – tuleň obecný, postavení zadních končetin dozadu umožňuje po souši jen obratné plazení, vynikající plavci. Mrožovití – mrož lední - samci mají špičáky v horní čelisti jako kly (vyhrabávání vodních živočichů ze dna), délka až 4 m a váha 1,5 tuny. Tuleň Lachtan Lvoun SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

48 Zajícovci Středně velcí býložravci.
Bezkořenné neustále dorůstající řezáky kryté sklovinou na celém povrchu. Samci - uložený šourek před penisem. Cekotrofie – požírání a opětovné trávení vlastních kašovitých výkalů. Zástupci: pišťucha horská, králík divoký a domácí, zajíc polní. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

49 Damani Býložraví savci připomínající sviště.
Na předních končetinách 4 a na zadních 3 prsty s nehtovitými kopýtky. Žijí ve stádečkách a jsou aktivní ve dne. Výskyt – skalnatý terén Afriky a Přední Asie. Zástupce: daman kapský. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

50 Hrabáči Hrabáč kapský. Kůže připomíná kůži prasete domácího.
Čenich připomíná rypák prasete. Trvale rostoucí zuby, u dospělých jen vzadu (celkem 20). Jídelníček: termiti. Velikost až 2 m a hmotnost kg. Březost 7 měsíců, 1 mládě. Noční zvířata. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

51 Bércouni SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

52 Chobotnatci Největší suchozemští savci vážící v dospělosti 3-5 tun.
Chobot vznikl srůstem silně prodlouženého nosu s horním pyskem. Chrup tvořen řezáky horní čelisti přeměněné v dorůstající kly a stoličkami. Ušní boltce slouží k termoregulaci. Prsní bradavky samic mezi předníma nohama. Březost 21 měsíců, mládě váží 100 kg a měří 80 cm. Dospívají ve 20 letech, dožívají se 80 let. Mají vynikající paměť. Zástupci: slon indický a africký. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

53 Chobotnatci Slon indický SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

54 Chobotnatci Slon africký SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

55 Sirény Přizpůsobeny životu ve vodě.
Býložravé – živí se řasami a chaluhami. Prsní bradavky samic mezi předníma nohama, pouze 1 mládě. Zástupci: moroň indický, kapustňák širokonosý. Kapustňák širokonosý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

56 Kytovci Vřetenovité tělo zcela lysé.
Přední končetiny přeměněné v ploutve, pohyblivé pouze v ramenním kloubu, zadní zakrnělé. Nemají klíční kost, potní a slinné žlázy. Čich je zakrnělý. Vynikající sluch. Oči přizpůsobeny k vidění ve vodě. Samice rodí 1 mládě, délky až 7 m, mléko kytovců má asi 10 krát větší hustotu než kravské a denní produkce je až 300 l. Mozková kůra zvláště u delfínů silně zbrázděná, dosahuje složitosti lidoopů. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

57 Kytovci Žijí ve skupinách, dorozumívají se zvuky.
Podnikají daleké cesty za potravou. Dělení dle chrupu: ozubení – delfíni, kosatky, vorvani a narvalové kosticovci – plejtvák a velryby. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

58 Kytovci Kosatka dravá Delfín skákavý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

59 Kytovci Vorvaň Plejtvák Velryba černá SOŠS a SOU Kadaň
Zoologie - Savci

60 Lichokopytníci Velká zvířata, na končetinách zredukován počet prstů, většina váhy spočívá obvykle na prostředním (3.) prstu, krátký poslední prstní článek je rozšířen a na povrchu je kryt rohovinovým pouzdrem. Tapírovití – dlouhé zavalité tělo a chobotovitý horní pysk. Na předních končetinách 4 a na zadních 3 prsty s malými kopýtky. Krátký ocas. Zástupce: tapír jihoamerický. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

61 Lichokopytníci Nosorožcovití – nosorožec dvourohý, indický a bílý.
Lysá až 6 cm tlustá zrohovatělá kůže. Předními i zadními končetinami našlapují na 3 prsty. Váha až kg. Koňovití – velká, rychle se pohybující zvířata. Stádová zvířata se sociální hierarchií. Našlapují na špičky prodlouženého 3. prstu, krytého rohovitým pouzdrem. Zástupci: koně, osli, poloosli a zebry. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

62 Lichokopytníci Nosorožec SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

63 Lichokopytníci Zebra SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

64 Lichokopytníci Kůň Převalského SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

65 Sudokopytníci Nesourodá skupina, řazená pouze díky sudému počtu prstů na končetinách. Mezi 3. a 4. prstem prochází osa končetiny, jsou zakončeny „kopýtky“. Zpravidla býložravci. Dělíme na 3 podřády: Nepřežvýkavci Mozolnatci (velbloudi a lamy) Přežvýkavci SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

66 Sudokopytníci Velbloud dvouhrbý - zástupce mozolnatců. Mají složený žaludek a od pravých přežvýkavců odlišný metabolismus přežvykování SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

67 Sudokopytníci Nepřežvýkavci – úplný chrup, mohutné špičáky tvořící kly. Jednoduchý žaludek. Řadíme čeledi: prasatovití (prase divoké, bradavičnaté, pekari, babirusa) Prase divoké je jedním z předků v mnoha plemenech chovaného prasete domácího, všežravci. hrochovití (hroch obojživelný) Lysá vysychavá kůže Kulovité, stále dorůstající řezáky i špičáky Živí se trávou SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

68 Sudokopytníci Prase bradavičnaté Prase pekari Prase divoké
SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

69 Sudokopytníci Přežvýkavci – dlouhé silné končetiny s prsty chráněnými na špičce kopyty. Složený žaludek: bachor, čepec, kniha, slez (vlastní žaludek). V bachoru symbiotičtí nálevníci – tráví celulózu. Horní řezáky redukovány. Výrazný pohlavní dimorfismus. Čeledi přežvýkavců: Jelenovití Žirafovití Turovití Žirafa SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

70 Sudokopytníci Jelenovití – jsou nápadní kostěnými parohy na hlavě samců, které se každým rokem obnovují. Zástupci: jelen evropský, srnec obecný, daněk skvrnitý, sob polární, los evropský. Jelen evropský SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

71 Sudokopytníci Srnec obecný Daněk skvrnitý SOŠS a SOU Kadaň
Zoologie - Savci

72 Sudokopytníci Sob polární Los evropský SOŠS a SOU Kadaň
Zoologie - Savci

73 Sudokopytníci Turovití - nejpočetnější sudokopytníci.
Obě pohlaví mají rohy pokožkového původu, které jsou duté, citlivé a zvířata je neshazují. Zástupci: antilopy, kamzík, kozy, kozorožci, ovce, ovce muflon, buvol, jak, zebu, zubr a bizon. Zubr evropský SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

74 Sudokopytníci Kamzík horský Antilopa losí SOŠS a SOU Kadaň
Zoologie - Savci

75 Sudokopytníci Ovce Muflon SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

76 Sudokopytníci Kozorožec kavkazský Buvol SOŠS a SOU Kadaň
Zoologie - Savci

77 Sudokopytníci Bizon SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

78 Sudokopytníci Jak Zebu SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

79 Opakování Charakterizujte třídu savců. Uveďte u nás žijící řády.
Čím se vyznačují hlodavci. Uveďte odlišnosti šelem a jejich zástupce. Charakterizujte sudokopytníky a jejich systematické členění. Co jsou to kytovci? SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

80 Přiřazování pojmů Nosorožec Šelmy Velbloud Sudokopytníci Kosatka
Lichokopytníci Plch Hlodavci Vlk Kytovci SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

81 Použité zdroje Zicháček, V.: Biologie živočichů. Nakladatelství Olomouc, 1997 Verhoef – Verhallen, E.: Encyklopedie volně žijících živočichů. REBO Productions, 2001 SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci

82 Použité zdroje http://www.rozhlas.cz http://www.wwg.cz
SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Savci