Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Prokaryota
2
členění organismů prokaryota a eukaryota
prokaryota jsou mnohem jednodušší uspořádání DNA organizace syntézy proteinů
3
Prokaryota název z řeckého pro (před) a karyon (jádro) → prvojaderní
vznik před 3,5 - 3 mld let → zřejmě nejstarší organismy na Zemi nejméně 2 mld let převládaly prokaryota → poté se objevily eukaryota (zřejmě vývoj právě z bakterií) → PROKARYOTNÍ BUŇKA
4
prokaryotní buňka schopná samostatné existence a rozmnožování
jednodušší než buňka eukaryot minimální množství biomembrán nevytváří mnohobuněčný org., max kolonie kulovitý (oválný) nebo tyčinkovitý tvar velikost μm
5
SLOŽENÍ součástí každé buňky:
buněčná stěna, cytoplazmatická membrána, cytoplazma, nukleoid, ribozómy součástí některých buněk: pouzdro, bičík, fimbrie, plazmidy, inkluze, mesozomy, glykokalyx
6
buněčná stěna pokrývá celou buňku
pevná → mechanická ochrana, tvar buňky propustná = permeabilní tvořena peptidoglykany (polysacharidy = dlouhé řetězce a peptidy = kratší příčné řetězce), lipidy několikanásobně silnější než PM
7
cytoplazmatická membrána
šířka asi 7 nm obal buňky a případně vnitřních součástí tvořena 2 vrstvami fosfolipidů hydrofóbní ocas (řetězec MK) a hydrofilní hlavička (fosfát)
8
cytoplazmatická membrána
polopropustná = semipermeabilní ! osmotický tlak ! vnořené bílkovinné přenašeče (specifické) iontové pumpy a kanály
9
cytoplazmatická membrána
stavba je proměnlivá - jednotlivé části se mohou přesouvat - „plavat“ v membráně → fluidní mozaika rychlost pohybu se zvyšuje s rostoucí teplotou zpevněná molekulami cholesterolu plastická - oddělování a splývání váčků místo metabolických dějů aparát pro fotosyntézu, enzymy syntézy ATP, dýchací řetězec
10
cytoplazmatická membrána
11
cytoplazma viskózní koncentrovaný roztok pH více méně neutrální
anorganické látky K+, Mg2+, Ca2+, Cl-, HCO3-, fosforečnany, … i organické látky cukry, AK, organické kyseliny - neustálá přeměna bílkoviny - zajišťují metabolismus a další projevy proměnlivé složení prostředí pro metabolické děje obsahuje nukleoid a ribozomy
12
nukleoid „jádro“ jediná molekula DNA (chromozom) cirkulární
až 1000x delší než buňka není oddělený od cytoplazmy
13
ribozomy místo syntézy proteinů = proteosyntéza
velikost asi 20 x 30 nm složeny z rRNA a bílkovin 2 podjednotky velká - 2 molekuly rRNA + 31 bílkovin malá - 1 molekula rRNA + 21 bílkovin bez membrány jiné složení než u eukaryot
14
ribozomy
15
inkluze (granula) zásobní látky uložené v cytoplazmě glykogen
β-hydroxymáselná kyselina (karboxylová kyselina - zdroj uhlíku a energie) volutin (zásoba fosfátu) síra (u sirných bakterií)
16
plasmidy obsahují další cirkulární molekulu DNA
asi 1% celkové genetické informace: resistence na antibiotika a chemoterapeutika resistence na těžké kovy - degradace a oxidace produkce antibiotik a baktericidních látek mutualismus hlízkových bakterií a další
17
mesozom vchlípenina cytoplazmatické membrány
funkce není dostatečně známa štěpení přijatých látek účast při respiraci a při dělení buňky další vchlípeniny cytopl. membrány: thylakoidy, chromatofory, chlorobiové váčky váčky ohraničené membránou fotosyntetická barviva – bakteriochlorofyl, karotenoidy, chlorofyl
18
mesozom
19
bičík vlákno delší než buňka
z flagelinů (bílkoviny podobné myozinu) → duté vlákno stočené do šroubovice zakotven bazálním tělískem umožňuje pohyb ( μm/s) 1 nebo i více, různě rozmístěných
20
bičík atricha - bez bičíku monotricha - 1 bičík
lofotricha - 2 a více bičíků na konci těla amfitricha - 1 nebo více bičíků na obou pólech peritricha - bičíky umístěné po celém povrchu buňky
21
bičík
22
fimbrie = pili (pilus) křehká vlákna na povrchu buňky
z bílkovin uspořádaných do šroubovice přilnutí k povrchu pohyb
23
pouzdro glykokalyx kapsula nad buněčnou stěnou
hydratovaná vrstva lipidů, bílkovin a polysacharidů zvyšuje odolnost buňky vnější obal složen z polysacharidů umožňuje buňce, aby se mohla přichytit k podkladu
25
ROZMNOŽOVÁNÍ dělením 1 buňka → 2 nové buňky bez výměny genet. info
po dosažení určité velikosti přichycení nukleoidu k mesozomu → zdvojení (replikace) nukleoidu (DNA) → oddělení kopií DNA a tvorba přepážky (CM, BS) → oddělení buněk
26
konjugace u bakterií výměna genet. info, ale nevzniká další buňka
dárcovská buňka (donor) vytvoří pilus (fimbrie) → napojí se na přijímající buňku (recipient) → rozdělení dvou řetězců plasmidové DNA → jeden řetězec je předán přijímající buňce → oddělení buněk → dotvoření druhých řetězců plasmidové DNA
27
ROZMNOŽOVÁNÍ transformace donor a recipient nejsou v kontaktu
bakterie získává geny z jiných (většinou usmrcených) bakterií volná DNA - přichycení na BS → průnik do cytoplazmy → výměna za část DNA nukleoidu
28
VÝŽIVA způsoby získávání živin a energie autotrofie = samoživení
schopnost syntetizovat všechny org. látky z anorg. zdrojů heterotrofie = cizoživení org. látky přijímají z vnějšího prostředí fototrofie = světloživení zdrojem energie je sluneční záření chemotrofie = látkoživení chemoorganotrofie získávání energie oxidací org. l. (glukóza, …) chemolitotrofie získavání energie oxidací anorg. l. (sulfan, síra)
30
SYSTÉM nový systém Prokaryota Archea Bakteria bakterie sinice
starý systém nový systém Prokaryota Archea Bakteria bakterie sinice Eukaryota 6 supergrup
31
Archea jiné složení buněčné stěny, nebo ji vůbec nemají
jiné složení plazmatické membrány (izoprenoidy) v mnohém podobné eukaryotním buňkám často extrémní stanoviště vysoký obsah solí metanogenní bakterie (abaerobně) horké sirné prameny (100° C) nepohlavní rozmnožování (někdy konjugace) kmeny: Nanoarchaeota, Korarchaeota, Euryarchaeota, Crenarchaeota, Thaumarchaeota, Aigararchaoeta, Geoarchaeota
32
Archea
33
Bakterie rozmnožování vlhko, teplo (30° C) tvary nepohlavní konjugace
příčné dělení, pučení někdy b. zůstávají spojené konjugace spory, cysty vlhko, teplo (30° C) sušení potravin, horečka, převáření slunce tvary koky, tyčinky, zakřivené, větvící se a bičíkaté
35
koky kulovitý tvar, různé uspořádání
36
tyčinky samostatně, dvojice, řetízky
uvnitř někdy (endo)spory - vysoce odolné → bacily
37
zakřivené pokroucené tyčinky jednou → vibria zvlněné → spirily
šroubovice → spirochety
38
větvící se bičíkaté úplně → aktinomycety částečně → mykobakterie
jeden, dva, trsy nebo po celém povrchu
39
Bakterie členění podle výživy aerobní - prostředí s kyslíkem
anaerobní - málo nebo žádný kyslík obligatorně anaerobní, fakultativně anaerobní autotrofní - zdrojem C je CO2 zdrojem N jsou anorganické látky fotoautotrofní - E slunečního záření schopné fotosyntézy – bakteriochlorofyl oxidují molekulární vodík na vodu – zdrojem je sirovodík chemoautotrofní (chemolitotrofní) - E oxidací anorg. látek nitrifikační bakterie - oxidují amonné soli na dusitany a dusitany na dusičnany sirné bakterie - oxidují síru nebo siřičitany na sírany bakterie oxidující methan na CO2 a H2O
40
Bakterie heterotrofní - zdrojem C jsou org. látky
zdrojem N anorganické, ale spíš org. látky fotoheterotrofní nejméně druhů bakterií zdrojem C především organické kyseliny chemoheterotrofní naprostá většina kvašení (fermentace) oxidace kyslíkem org. látky bez přístupu vzdušného kyslíku alkoholové, mléčné, máselné, polysacharidy, AK energeticky nevýhodné dýchání (respirace) oxidace vzdušným kyslíkem glukóza → CO2 + H2O energeticky výhodnější
41
Bakterie členění podle způsobu života členění podle prostředí
saprofytismus → rozkladači, nitrifikační bakt. parazitismus → patogenní bakterie mutualismus → především střevní bakterie, hlízkové bakterie (vzdušný N) členění podle prostředí půda → většina, úrodnost půdy, mineralizace vzduch → prach, průmyslové oblasti, uzavřené místnosti - saprofytické i patogenní voda → znečištěné vody, moře lidské tělo → kůže, ústa, dýchací cesty, střeva
42
Bakterie členění podle typu buněčné stěny Grampozitivní bakterie
velké množství peptidoglykanů v BS po G. barvení zůstanou fialové Gramnegativní bakterie více vrstev BS BS méně odolná mechanicky, lépe chemicky po G. barvení zůstanou růžové
43
Bakterie
44
význam biotechnologické procesy genové inženýrství
výroba kys. mléčné, kys. octové, kys. máselné, … mléčné výrobky (sýry, jogurty, kefír) aminokyseliny, vitamíny, antibiotika, bioplyn genové inženýrství součást ekologického řetězce rozkladači (dekompozitoři - heterotrofní bakterie) čištění odpadních vod producenti (fotoautotrofní bakterie) komensálové a mutualisté trávení, produkce vitaminu K2
45
význam toxické a alergenní látky patogenní bakterie původci nemocí
přímé účinky (destrukce buněk, toxiny) nepřímé účinky (vysílení organismu, vstup další infekce, imunopatologie)
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.