Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody 420 397 11 P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Č.

Prezentace na téma: "Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody 420 397 11 P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Č."— Transkript prezentace:

1 Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody 420 397 11 P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Č í slo DUM: VY_32_INOVACE_KUB_14 Tematick á oblast: Biologie T é ma: Buňka prokaryotická Anotace: Prezentace slouží k výkladu nové látky o stavbě buněk. Cílová skupina Žáci školy Autor: Mgr. Josef Kub Datum vytvořen í : 29.1. 2013

2 Existují dva základní strukturální typy buňky: 1) Prokaryotická b. 2) Eukaryotická b.

3 1) Prokariotická buňka např. u bakterií, sinic a archeí např. u bakterií, sinic a archeí její vnitřní prostor není dále dělen membránami její vnitřní prostor není dále dělen membránami typická velikost: 1 až 2 μm typická velikost: 1 až 2 μm rychlý metabolismus rychlý metabolismus –běžně se jejich počet za 30 min zdvojnásobí! –protože mají relativně velký povrch a nedělený vnitřní prostor

4 Prokariotickou buňku vždy tvoří: Prokariotickou buňku vždy tvoří: –jádro (= nukleoid) –cytoplazmatická membrána –cytoplazma –ribozómy –buněčná stěna (další struktury být součástí prokariotické buňky nemusí)

5 Jádro tvořené jednou dvouřetězcovou cyklicky uzavřenou molekulou DNA tvořené jednou dvouřetězcovou cyklicky uzavřenou molekulou DNA (vázaná do struktury vyššího řádu molekulou RNA) nemá kolem sebe membránu nemá kolem sebe membránu nese genetickou informaci (asi 3 500 genů) nese genetickou informaci (asi 3 500 genů) připoutáno k cytoplazmatické membráně připoutáno k cytoplazmatické membráně

6 Plazmidy malé dvouřetězcové cyklicky uzavřené molekuly DNA malé dvouřetězcové cyklicky uzavřené molekuly DNA nesou pomocnou genetickou informaci nesou pomocnou genetickou informaci (např. o rezistenci proti antibiotikům) bývá jich více bývá jich více

7 Cytoplasma vyplňuje prostor buňky vyplňuje prostor buňky je to vodný roztok různých molekul (enzymů, substrátů pro stavbu buňky, …) je to vodný roztok různých molekul (enzymů, substrátů pro stavbu buňky, …) je velmi viskózní je velmi viskózní vytváří reakční prostředí vytváří reakční prostředí

8 Ribozómy jsou jich stovky i tisíce jsou jich stovky i tisíce složeny z rRNA a z bílkovin složeny z rRNA a z bílkovin jsou menší než u eukaryot jsou menší než u eukaryot podle zápisu v mRNA vytvářejí bílkoviny podle zápisu v mRNA vytvářejí bílkoviny

9 Cytoplazmatická membrána z fosfolipidů a bílkovin z fosfolipidů a bílkovin ohraničuje buňku (izoluje ji od okolního prostředí) ohraničuje buňku (izoluje ji od okolního prostředí) umožňuje selektivní transport látek umožňuje selektivní transport látek vchlípením mohou vznikat: vchlípením mohou vznikat: –u heterotrofních bakterií mezozómy (v nich enzymy → trávení) –u autotrofních bakterií chromatofory (v nich fotosyntetické pigmenty → fotosyntéza)

10 Buněčná stěna zajišťuje mechanickou i chemickou odolnost buňky zajišťuje mechanickou i chemickou odolnost buňky hlavně z peptidoglykanu (polysacharid) hlavně z peptidoglykanu (polysacharid) –barvitelný → rozlišujeme grampozitivní a gramnegativní bakterie

11 Pouzdro nejčastěji z bílkovin nebo polysacharidu nejčastěji z bílkovin nebo polysacharidu různá tloušťka různá tloušťka zvyšuje odolnost proti fyzikálním i chemickým vlivům zvyšuje odolnost proti fyzikálním i chemickým vlivům Fimbrie jemná vlákna na povrchu funkce neznámá

12 Bičík slouží k pohybu slouží k pohybu jeden i více (nebo bez) jeden i více (nebo bez) z molekul bílkovin tvořících duté vlákno z molekul bílkovin tvořících duté vlákno šroubovitě stočený šroubovitě stočený ukotven v cytoplazmatické membráně dvěma destičkami – spodní funguje jako rotor, horní jako stator ukotven v cytoplazmatické membráně dvěma destičkami – spodní funguje jako rotor, horní jako stator

13 Granula zrníčka zásobních látek v cytoplazmě zrníčka zásobních látek v cytoplazmě např. glykogen – zdrojem uhlíku a energie např. glykogen – zdrojem uhlíku a energieGlykokalyx polysacharidový obal umožňující přilnout k povrchu – např. zubů, sliznic, kamenů …) polysacharidový obal umožňující přilnout k povrchu – např. zubů, sliznic, kamenů …)

14 Použité zdroje: ROMANOVSKÝ, Alexej a kol. Obecná biologie. Praha: SPN, 1988, ISBN 66-03-31/1 14-469-85 03/13. JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2006, ISBN 80-7182-217-5. ODSTRČIL, Jaroslav. Biologie. Brno: Institut pro vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1998, ISBN 80 - 7013 - 258 - 2.