Úvodní strana bez textu.

Prezentace na téma: "Úvodní strana bez textu."— Transkript prezentace:

1 Úvodní strana bez textu.

2 KMEN: KROUŽKOVCI (Annelida)

3 Systematické zařazení kmene
nadříše: Jaderní (Eukaryota) říše: Živočichové (Animalia) podříše: Mnohobuněční (Metazoa) odd. B: Triblastica řada: Prvoústí (Protostomia)  prvoústí coelomoví článkovaní (Articulata) kmen: Kroužkovci (Annelida)

4 Rozdělení kmene

5 Charakteristika kmene
stavba těla bilaterálně souměrné pravá tělní dutina = coelom schizocelní prostorný, v každém článku oddělený přepážkami - septy peritoneum drží střevo a jiné orgány v určité poloze červovité tělo - článkované - segmentované (metamerické orgány) chitinózní štětiny ve svazečcích na každém článku šíjové smyslové orgány obrvená pokožka kutikula (nesvlékaná) kolagen, skleroprotein velikost 1 mm až 3 m

6 parapodia = panožky štětiny - chéty, séty
nesegmentované (kloubně nepřipojené) měkké, vystužené silnou osní štětinou acikulem s množstvím tenkých ohebných štětin (chitinózních) připojeno několik svalů vycházejících z tělní okružní svaloviny horní lalok = notopodium (smyslová a dýchací funkce) spodní lalok neuropodium (obvykle slouží k pohybu) u mnoha skupin málo vyvinuté až samotné svazečky štětin štětiny - chéty, séty chitinové válečky spojené skleroproteinem produkují vnořené epidermální buňky kutikula

7 trávicí soustava rovná trubice ústa lícní orgán žaludek střevo
svalnatý hltan vysunutelný chobotek dorzální nebo ventrální orgán v hltanu čelisti chitinózní s FeO nebo CuO žaludek střevo tyflosolis = zvětšení povrchu střevní sliznice chloragogenní žláza

8 dýchací soustava oběhová soustava pokožkou, notopodiem
není těsně spojená s oběhovou soustavou oběhová soustava uzavřená velká pulzující hřbetní céva proud zezadu dopředu postranní konektivy některé silné a pulzující 1-2 břišní cévy kapiláry chybí u pijavek a drobných forem krevní barviva rozpuštěná v krvi hemoglobin a chlorocruorin

9 vylučovací soustava protonefridie nefridie u larev
kombinace s celomostomem nebo metanefrídiemi se společným vývodem nefridie pár nálevek v každém článku splývá se segmentálním orgánem otevřené do celomu reabsorbční kanálek vyústění (nefridioporus) na následujícím článku

10 nervová soustava smysly mozek dorzálně obhltanové konektivy
ventrální žebříčková soustava dva sblížené a propojené provazce v každém článku ganglia a postranní nervy smysly makadla (někdy přeměněná na filtrování potravy) tykadla oči (ploché, miskovité až i s čočkou) statocysty šíjové (nuchal [njúkl] {ňuchavé}) orgány párové obrvené struktury inervované zadní částí mozku laterální orgány

11 pohyb potrava okružní svaly podélné svaly parapodia filtrátoři
vně kolem celého těla vytvářejí hydrostatický tlak celomové tekutiny zvlášť v každém článku žížalovité přímé lezení podélné svaly hlouběji ve čtyřech pruzích vlnovitý nebo píďalkovitý pohyb (pijavky ve vodě i na souši) parapodia potrava filtrátoři detritofágové v bahně moří i sladkých vod, v půdě predátoři

12 rozmnožování pohlavní gonochoristé s nepřímým vývojem (kromě žížaly)
z oplozeného vajíčka si líhne plovoucí larva trochofora pokročilejším stádiem je metatrochofora – nárůst tělních článků oplození vnější - zvýšení pravděpodobnosti oplození přesným načasováním vypouštění gamet (délka dne, fáze měsíce, příliv, teplota vody) epitokie - morfologická změna (části) těla na rozmnožovacího jedince i vnitřní - spermatofóry, pseudokopulace, kopulace až 100 penisů hypodermální impregnace Clitellata a jednotlivé čeledi polychétů jsou hermafrodité

13 vývoj nepohlavní rýhování spirální larva trochofora
řetízkový rozpad - schizotomie slušná regenerace vývoj rýhování spirální larva trochofora více typů obrvená, planktonní přirůstání článků Clitellata - přímý vývoj rournatci pečují o potomstvo

14 PK: Bezopasovci (Aclitellata) T: Mnohoštětinatci (Polychaeta)
mořští živočichové trup bez opasku gonochoristi pohlavní: vývin nepřímý (larva trochofora – na obvodu dva věnce brv, pokročilejším vývojovým stádiem je metatrochofora) nepohlavní: fissiparie (rozpad článkovaného těla na vícesegmentové části), z nichž každá dorůstá v dospělce PK: Bezopasovci (Aclitellata) T: Mnohoštětinatci (Polychaeta) stavba těla: cefalizace ( = v přední části těla se soustřeďují smyslové orgány) na bocích každého článku se nacházejí specializované pohybové orgány se štětinkami = parapodia

15

16

17

18 Zástupci Polychaet Pískovník rybářský Pakroužkovec neapolský (Arenicola marina) (Polygordius neapolitanus)

19 PT: Bloudivci (Erratia)
volně pohyblivý Afroditka plstnatá Palolo zelené (Aphrodite aculeata) (Eunice viridis)

20 PT: Sedivci (Sedentaria)
přisedlý žijí v rourkách, které si tvoří kolem těla Rournatec vejířový (Sabella spallanzanii)

21 T: Lilijicovci (Myzostomida)
ektoparazité ostnokožců, nejčastěji lilijic zploštělé tělo vybaveno háčky a přísavkami savá ústa na spodní straně těla, jimiž vysávají tělní tekutiny svých hostitelů měří jen několik milimetrů

22 PK: Opasovci (Clitellata)
mají v některých předních článcích těla kožní žlázky tvořící opasek (clitellum) výměšky opasku slouží k přenosu spermií a k vytváření pouzdra (kokonu) kolem kladených spermií vždy chybějí tykadla a parapodia dýchají celým povrchem těla jsou hermafroditi (varlata v 10. a 11. článku; vaječník ve 13. – vyúsťuje do 14.) vývin přímý

23 T: Máloštětinatci (Oligochaeta)
výskytují si ve sladké vodě, půdě schopnost regenerace poškozených částí svého těla pohlavní (výměna spermií) i nepohlavní (fissiparie) rozmnožování trávicí soustava: jícen rozšířen ve vole (žláznatý žaludek), po jehož stranách jsou zřetelné vápenaté žlázky (slouží k neutralizaci huminových kyselin, obsažených v tlejícím listí, které je podstatnou složkou jejich potravy) svalnatý žaludek, střevo (na jeho hřbetní straně je prokrvená epiteliální vnitřní řasa = typhlosolis, která umožňuje dokonalejší využití potravy střevo je obaleno exkrečním, tzv. chloragogenním epitelem, jehož buňky mají schopnost hromadit v sobě tělu škodlivé látky), řitní otvor smyslová soustava: v pokožce světločivné buňky (phaosomy – rozlišují světlo a tmu) – jsou fotofóbní hmatové buňky (hmatový prstík v přední části těla) žížala obecná – svou činností provětrává a převrstvuje půdu, sama je součástí potravního řetězce, je činitelem přispívající k zúrodňování

24

25

26

27 Zástupci Oligochaet Žížala hnojní Nitěnka větší (Eisenia foetida) (Tubifex tubifex)

28 T: Pijavky (Hirudinea)
sladkovodní ektoparazité stavba těla: zmnožená povrchová segmentace (3-14 kožních zářezů na jeden vnitřní článek) neodpovídá segmentaci vnitřní články bez štětin vytvořeny dvě přísavky (přední a zadní), příď těla je zúžená, záď široká trávicí soustava: ústa se třemi chitinózními čelistmi uprostřed přísavky, jimiž narušují pokožku hostitele za ústy je svalnatý sací hltan, do něhož ústí žlázky vylučující látku hirudin, zabraňující srážení krve střevo pijavek má vychlípeniny, v nichž se hromadí nasátá krev, žijí v nich symbiotické mikroorganismy, které krev konzervují

29 PT: Štětinovky (Acanthobdellida) PT: Potočnice (Branchiobdellida)
místo přední přísavky mají několik věnečků štětinek kromě sání krve polykají i kousky rozmělněné tkáně ryb vyskytují si ve velmi čistých řekách za polárním kruhem zástupci: štětinovka sibiřská (Acanthobdella peledina), štětinovka kamčatská (A. livanowi) 15. tělních článků bez štětinek přísavky na obou koncích těla žijí na povrchu těla a na žábrách sladkovodních korýšů zástupci: potočnice račí (Branciobdella astaci)

30 PT: Pijavice (Hirudinea)
jsou to „pravé“ pijavky se dvěma přísavkami 34 tělních článků silně redukovaná tělní dutina

31

32

33

34 Použitá literatura Zoologie, Vladimír Zicháček, Nakladatelství FIN, 1. vydání, Olomouc 1995 Pavoukovci a další bezobratlí, J. H. Reichholf & G. Steinbach, přeložil a doplnil RNDr. Antonín Kůrka, Euromedia Group k.s. – Knižní klub v Praze 2003 Bezobratlí, Jaromír Zpěvák, AVENTINUM nakladatelství, s.r.o., Praha 1995 Svět zvířat X. – Bezobratlí (1), Vladimír Motyčka & Zdeněk Roller, Albatros nakladatelství, a.s., 1. vydání, Praha 2001 www. biolib.cz, studuj.jinak.cz,

35 © Dominika Kafoňková 2005