Psychologie Rok 2013.

Prezentace na téma: "Psychologie Rok 2013."— Transkript prezentace:

1 Psychologie Rok 2013

2 Řecké písmeno Psí Bývá občas používáno jako symbol psychologie

3 Základy psychologie Psyché – duše ; logos – věda
jako samostatná věda vzniká psychologie až ve druhé polovině 19.soletí Roku 1879 vznik psychologické laboratoře v Lipsku ( W. Wundt). Ve své práci se opíral o metodu introspekce. Zkoumal vjemové prahy u člověka . 20. století – vznik nových psychologických směrů (behaviorismus, hlubinná psychologie,kognitivní psychologie, humanistická psychologie, transpersonální psychologie apod. Psychologie je věda o člověku, jeho prožívání, chování, postojích a motivaci. Cíl psychologie: - využít získané poznatky ke zvýšení lidské spokojenosti - k léčebným účelům

4 Prožívání / Chování Prožívání – je souhrnný název pro všechny vnitřní, subjektivní psychické procesy u člověka. Vědomé prožívání Nevědomé prožívání (podvědomí ) Předvědomí Prožívání se projevuje navenek v chování člověka. Chování - soubor vnějších projevů, které jsou vyjádřením vnitřní situace člověka. Expresivní chování – vyjadřuje skutečné pocity člověka (bezprostřední chování) Adaptivní chování – účelně se přizpůsobující dané situaci (předstírání).

5 Psychologické disciplíny
Obecná psychologie – podává celkový obraz o člověku - věnuje se základním teoretickým otázkám psychologie - zabývá se problematikou poznávacích procesů - zkoumá lidské postoje, zájmy, motivaci Psychologie osobnosti – zkoumá podrobnosti a odlišnosti mezi lidmi Vývojová psychologie – věnuje se vývojovým etapám u člověka Sociální psychologie – předmětem je konkrétní osoba, žijící v konkrétních společenských podmínkách Psychopatologie – zabývá se otázkami pojetí psychických poruch a potíží, zkoumá příčiny jejich vzniku a hledá léčebné metody, které je odstraňují.

6 Aplikované disciplíny
Využívají poznatků základních teoretických disciplín. Pedagogická psychologie - zabývá se výchovou, klima třídy, vyučováním Klinická psychologie – orientuje se na diagnostiku duševní nemoci a na psychoterapeutickou péči o duševně nemocné. Součástí je i zdravotnická psychologie a psychoonkologie. Zabývá se také pacienty s psychosomatickým onemocněním (nachází vazby mezi fungováním psychiky a tělesným onemocněním). Poradenská psychologie – zabývá se výchovným,profesním a manželským poradenstvím. Soudní (forenzní ) psychologie – zabývá se studiem zločinnosti, psychologií pachatelů trestních činů. Další disciplíny – psychologie zdraví,práce, reklamy, sportu, umění apod.

7 Metody výzkumu Cílem výzkumu v psychologii je sběr empirických dat. Jejich vyhodnocování, posuzování a interpretování. 1) POZOROVÁNÍ - metoda, kterou sledujeme člověka a jeho projevy bez záměrného zásahu psychologa. Projevy zaznamenáváme. a) introspekce – pozorování vlastních vnitřních psychických projevů (hněv, strach) b) extrospekce – pozorování vnějších projevů u člověka (přirozené /speciální situace) 2) EXPERIMENT – vědecká metoda, ve které záměrně zasahujeme do podmínek a vlivů na zkoumanou osobu tak, aby všechny proměnné byly kontrolovány a za změn se daly kvantitativně vyjádřit souvislosti. Při této metodě používáme dalších výzkumných metod a technik ( dotazník, rozhovor, analýza slovních projevů)

8 Metody výzkumu 3) EXPLORAČNÍ (zjišťující) metody
a) SOCIOMETRIE – slouží ke zjišťování a analýzy vztahů mezi členy malých skupin. Využívá forem dotazníku. Je důležité vymezit si hranice co chci vlastně zkoumat. b) OBSAHOVÁ ANALÝZA – zkoumá výskyt určitých témat v médiích. Složí k charakteristice určitých projevů a jejich historických proměn. Může sloužit i k identifikaci autora. c) SÉMANTICKÝ DIFERENCIÁL – slouží k měření různých objektů a jeho srovnávání ( dotazovaný je požádán, aby popsal něco/někoho pomocí několika připravených škál, jejich póly tvoří protikladná slova, např. moudrý hloupý) 4) PSYCHODIAGNOSTICKÉ METODY je soubor metod, které zjišťují úroveň vývoje člověka, vlastnosti jeho osobnosti, jeho aktuální stav, přítomnost symptomů a syndromů. Ke sběru dat se využívají – výkonové testy, test osobnosti, rozhovor…..

9 Vybrané psychologické směry XX. století
HLUBINNÁ PSYCHLOGIE ( 20.léta 20. století) zaměřuje se na zkoumání těch prožitků, kterých si člověk není vědom (jsou uloženy v hlubinách) a podle teorie přesto ovlivňují vývoj psychiky u člověka. Jedná se například o negativní zážitky z dětství, traumata. Sigmund Freud (1856 – 1939) – vypracoval metodu a teorii PSYCHOANALÝZY Podle psychoanalýzy má duševní život člověka energetický charakter, ten se v lidském těle přelévá a vyvolává různé způsoby reagování. Tento pohyb je určován traumatickými a konfliktními situacemi, které jsou důsledkem potlačování pudů – především sexuálního pudu. Život člověka je ovládán principem slasti (libido) a principem reality (společnost) . Ke zkoumání využíval metody rozhovorů a hypnózy. Freud se zabýval i strukturou osobnosti založenou na uspokojování a) Id – (ono) – uspokojování slasti (pudy, přání, touhy). b) Ego (Já) – racionální složka c) Superego (Nadjá) – naše „já“prahnoucí po ideálech.

10 Vybrané psychologické směry XX. Století
Pokračovatelé S. Freuda odmítali zdůrazňování přehnaného vlivu sexuálního pudu. C. G. Jung ( ) představitel a zakladatel analytické psychologie Užíval termín kolektivní podvědomí lidstva – archetyp je to kolektivní zkušenost lidstva předávaná z generace na generaci, se kterou člověk přichází na svět, zjevuje se mu především ve snech, může být určitým poselstvím. Vybízí, aby člověk přemýšlel co je smyslem života – jinak by jeho život postrádal patřičnou hloubku a člověk by žil povrchně. Do psychologie zavedl pojem INTROVERT a EXTROVERT Alfred Adler ( ) představitel individuální psychologie Tvrdil, že to co ovlivňuje naši psychiku je pocit méněcennosti, se kterým se rodíme a že svým jednáním se ho snažíme překonat. Cílem jedince je zařazení do společnosti! Erich Fromm ( ) opouští Freudův „ biologismus“ a zdůrazňuje sociálně psychologické hledisko. Je představitelem kulturní psychoanalýzy. Hlavní cesta ke spokojenému životu vede skrze ideální lásku. Mluvíme o trojici protikladů a) láska k životu kontra láska ke smrti b) láska k bližnímu kontra narcismus c) svoboda kontra připoutání

11 Vybrané psychologické směry XX. století
Kognitivní (poznávací) psychologie Předmětem zkoumání je člověk a jeho poznávání světa na základě vnitřních obrazů (modelů) vnějšího světa, ve kterém žije. Zdůrazňuje především myšlení člověka, které mu pomáhá poznávat situace, události a učinit smysluplné rozhodnutí. Představitelé: G. A. Kelly Humanistická psychologie Vznikla v roce 1962 v USA Zdůrazňuje, že člověk má naslouchat sám sobě, nepotlačovat to, kým je, svou identitu, protože jinak to může způsobit psychické problémy. Přistupuje k člověku holisticky Zajímá se o každodennost člověka a zdůrazňuje jedinečnost každého z nás. Zajímá se o hodnotový systém u člověka a jeho životní potřeby Představitelé: A.H. Maslow, Carl R. Rogers

12 Vybrané psychologické směry XX. století
Behaviorismus (S +R psychologie) Zakladatelem BP je J. B. Watson ( 1878 – 1958), ten říká, že jedině vnější pozorování je objektivní. Odmítal tedy metodu introspekce. Prováděl pokusy na zvířatech i lidech (zkoumal jejich metody učení) Chování pak vysvětloval vzorcem CH=S=R (CH –chování, S – stimul, R- reakce) tedy S – R model Chování tedy považoval za sled naučených odpovědí (svobodná vůle tak byla chápána jako pouhá iluze). Naopak vše je podmíněno genetice a sugesci ( vnucení). Citát „ Dejte mi 20 dětí a já vám z nich udělám, co chcete“! Roku 1920 uskutečnil J.B.Watson spolu s Rosalie Rayner pokus, který nazvali „Malý Albert“. Jednalo se o experiment s 11 měsíčním chlapcem Albertem a bílou myší. Pokus prokázal, že emoce mohou být podmíněnou reakcí na podnět.

13 Behavioristé

14 Vybrané psychologické směry XX. století
Neobehaviorismus je pokračovatelem behaviorální psychologie Cílem zkoumání je výchova a učení u člověka Teorie o odměně a trestu ( vždy je významnější odměna než trest) Hlavní představitel: B.F.Skinner (1904 – 1990) americký psycholog Transpersonální psychologie Zkoumá mimořádné stavy vědomí, jsou rovněž součástí našeho prožívání Tyto stavy vědomí vznikají při meditaci, hypnóze, užití drog apod. V těchto situacích je omezena lidská vůle, pozornost, schopnost ovládat své rozhodování a city. Zakladatel TP je Stanislav Grof (1931*) Objevitel holotropního dýchání Vědomí je podle něj prvotní vlastností bytí Pracoval se změnami vědomí během holotropních stavů Obohacuje tedy tradiční model psychiky (biologická) o oblast perinatální a transpersonální Kniha Psychologie budoucnosti, Perla 2004

15 Na jednom ze svých sezení s podáním LSD měl Richard velmi neobvyklý zážitek podivného a astrálního světa, zahaleného do strašidelné světélkující záře, plného zemřelých bytostí, které se velmi naléhavě dožadovaly komunikace s ním. Neviděl je ani neslyšel, a přesto téměř fyzicky cítil jejich přítomnost a dostával od nich telepatické zprávy. Zapsal jsem si jednu z nich, byla velmi konkrétní a posléze ji bylo možné i ověřit. Jednalo se o žádost, aby se Richard spojil s jedním manželským párem z moravského města Kroměříž, a dal jim vědět, že jejich synovi Ladislavovi se daří velmi dobře, a že je o něj postaráno. Zpráva obsahovala jméno manželů a jejich telefonní číslo. Žádný z těchto údajů před tím nebyl znám ani mně, ani mému pacientovi. Tento zážitek byl velmi záhadný, přičemž neměl žádnou souvislost s Richardovým životem, ani nijak nesouvisel s jeho poruchou, či léčebným procesem. Po určitém váhání a se smíšenými pocity jsem se konečně odhodlal provést něco, co by ze mě určitě udělalo cíl vtipů mých kolegů, kdyby se o tom dozvěděli. Šel jsem k telefonu, vytočil kroměřížské číslo a zeptal se, zda mohu mluvit s Ladislavem. K mému údivu žena na druhém konci drátu začala plakat. Když se uklidnila, sdělila mi přerývaným hlasem: Náš syn už není mezi námi. Před třemi nedělemi zemřel.

16 Stanislav Grof