USA Rozloha: km² (3. na světě) z toho 4,9 % vodní plochy

Prezentace na téma: "USA Rozloha: km² (3. na světě) z toho 4,9 % vodní plochy"— Transkript prezentace:

1 USA Rozloha: 9 631 000 km² (3. na světě) z toho 4,9 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mount McKinley (6 194 m n. m.) Časové pásmo: od -5 do -10 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 312 000 000 (3. na světě, 2011) Hustota zalidnění: 33,7 obyvatel ob. / km² (169. na světě) HDI: ▲ 0,902 (vysoký) (4. na světě, 2010) Jazyk: formálně není, de facto angličtina Náboženství Křesťanské protestantské směry (celkem 54 %), katolíci (24 %), mormoni (5 %), judaismus (1,6 %) Státní útvar Státní zřízení federativní prezidentská republika Vznik (vyhlášení nezávislosti na Velké Británii ) Prezident Barack Obama Měna Americký dolar (USD )

2 Index lidského rozvoje = HDI
Protože kvalita lidského života nesouvisí pouze s příjmy, byl vyvinut indikátor "Index lidského rozvoje", který se snaží lépe postihovat skutečnou kvalitu lidského života a nepodřizovat vše pouze hospodářskému růstu. Zahrnuje bohatství, zdraví a vzdělanost. Index lidského rozvoje je sestaven z HDP na osobu, úrovně dosaženého vzdělání a očekávané délky života. Co se týče České republiky, tak ta se s HDI=0,87 umístila o něco výše, než by odpovídalo naší hmotné životní úrovni.

3 Spojené státy americké (United States of America, zkratka USA) je federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán. Na souši sousedí s Kanadou a Mexikem. Díky exklávě Aljaška sahá území USA i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od území Ruska) a na některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády a KONGRESU(District of Columbia), přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko,Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených států (Guam,Panenské ostrovy,Americká Samoa a další). Po konci studené války a kolapsu Sovětského svazu(1991) se USA staly hlavní světovou velmocí s dominantním světovým postavením v ekonomice, politice, kultuře a vojenské síle. kapitol

4 Pentagon Bílý dům

5 Historie Původní obyvatelstvo (Indiáni a Eskymáci) osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím přistáli u břehů Ameriky Vikingové okolo roku 1000 (Leif Eriksson). V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA. Deklarace americké Nezávislosti

6 1. prezident Spojených států amerických
Prezident Spojených států amerických (je hlavou Spojených států amerických. Podle Ústavy je vedoucí osobou federální exekutivy (vlády) a vrchním velitelem ozbrojených sil. Spojuje v sobě pravomoci, které se v evropských zemích obvykle dělí mezi prezidenta (či jinou formální hlavu státu) a premiéra. Vzhledem k jeho silné pozici se tak mluví o prezidentském systému. Výkonná moc je striktně oddělena od zákonodárné moci. To znamená, že Kongres je všemocný v oblasti legislativy, ale nevlastní žádné exekutivní nástroje. Naopak prezident je vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných možností. Navíc je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci, což znamená, že jmenuje členy vlády a všechny úředníky (v praxi až ). Důležité také je, že spolu s vládou není odpovědný Kongresu. V prezidentském systému neexistuje instituce hlasování o důvěře, zastupitelský orgán nemůže politickou cestou odstranit hlavu státu ani vládu. Prezident zase nemůže zákonodárný sbor rozpustit. 1. prezident Spojených států amerických Ve funkci: 30. dubna 1789 – 4. března 1797 Znak prezidenta USA

7

8 Demografie Spojených států amerických je poměrně pestrá, jelikož území státu bylo osídleno převážně imigranty, kteří do USA přijeli z celého světa. Několik kolonizačních vln mělo různé složení v závislosti na zemi původu. Lidé sem přicházeli za lepším životem, utíkali před chudobou a před náboženským utlačováním. Ve Spojených státech poté nalezli svobodu a mohli začít nový život. K imigraci také přispěly zlaté horečky a vidina rychlého zbohatnutí. V předchozích staletích se do USA stěhovali hlavně Evropané, dnes jsou to Asiaté a imigranti z Latinské Ameriky. V roce 2006 překročil počet obyvatel USA 300 milionů.

9 Podle odhadů z roku 2005, vypadá rasové složení USA takto:
Bílí Američané, 74,7%, nebo něco kolem 215,3 milionu. Tento pojem zahrnuje osoby původem z Evropy, severní Afriky, Středního východu (např. Arabové) a ze střední Asie. Dále osoby hispánského původu (Hispanoameričany nebo Hispánce), kteří se z rasového hlediska považují za bělochy. Černoši nebo Afričtí Američané, 12,1% (asi 34,9 milionu) Asijští Američané, 4,3% (12,5 milionu) Američtí Indiáni, 0,8 % (2,4 milionu) Původní obyvatelé Havaje a ostatní pacifičtí ostrované, 0,1 % (0,4 milionu) Dvě nebo více ras, 1,9 % (5,6 milionu) Ostatní, 6 % (17,3 milionu) Tato čísla zahrnují i takové osoby, které se označují jako Hispánci. Od sčítání z roku 2000, znamená termín „Hispánec“ takového člověka, který má španělské kořeny. Ať už je to rodilý Španěl, nebo osoba z Latinské Ameriky, (Latinská Amerika byla osídlena Španěly kteří se později smísili s místními Indiány) např. z Mexika, Portorika, Kuby, Kolumbie, atd. Rasa je totiž při americkém sčítání lidu jedna věc, zatímco hispánský původ („Hispánskost“) věc druhá. Proto může být člen jakékoliv rasy zároveň Hispánec. Tyto osoby většinou hovoří španělsky. Hispánci, (zároveň členy jedné z výše uvedených ras) tvoří 14,5% obyvatelstva, což odpovídá asi 42 milionům. Z tohoto počtu se 47,9% pokládá z rasového hlediska za bělochy, 42,2% za ostatní (většinou mestice, atd.) 2% za černochy a 1,6% za ostatní rasy (Asiaty, Indiány, atd.).

10 křesťané 76,7 % protestanti 52 % baptisté 16,3 % metodisté 6,8 % luteráni 4,6 % římští katolíci 24,5 % agnostici, ateisté, bez vyznání 14,2 % židé 1,6 % muslimové 0,6 % buddhisté 0,5 % hinduisté 0,4 % <30% <40% <50% >50% Catholic Baptist Methodist Lutheran Mormon No religion

11 Města a metropolitní oblasti
Americká společnost je vysoce urbanizovaná, i když statistika uvádí, že na venkově žije ještě více než 20 % obyvatel. Charakteristické jsou velké městské aglomerace se satelity rozsáhlých čtvrtí rodinných domků často se nacházejících v jiném státě než centrum. Dalším typickým rysem americké společnosti je intenzivní vnitřní migrace. Města a metropolitní oblasti Více než 83% Američanů žije v jedné z 361 metropolitních oblastí. V roce 2005 bylo ve Spojených státech 254 měst s populací větší než 100 tisíc, 9 měst mělo více než 1 milion obyvatel a 4 města (New York, Los Angeles, Chicago a Houston) s populací větší než 2 miliony. Ve Spojených státech je 50 metropolitních oblastí, které mají počet obyvatel přes 1 milion. Mezi nejrychleji rostoucí aglomerace patří Dallas, Houston, Atlanta a Phoenix.

12 Šest nejlidnatějších měst ve Spojených státech (2006)
Pořadí Město Populace samotného města Metropolitní oblast Region populace pořadí 1 New York Severovýchod 2 Los Angeles Západ 3 Chicago Středozápad 4 Houston 6 Jih 5 Phoenix 13 Philadelphia

13

14 USA poloha

15 Státy USA

16 Armáda a vojenství Ozbrojené síly Spojených států amerických se skládají z pěti složek: armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní stráže. V aktivní službě je lidí. Mezi výzbroj americké armády patří např. letadlové lodě, jaderné ponorky, „neviditelná“ letadla či tanky Abrams. Pokročilými technologiemi disponují i výstroje a vybavení pěších a speciálních jednotek. Zapojila se do velké části hlavních konfliktů 20. století. V současné době mají USA nejlépe vybavenou a nejsilnější armádu na světě. V současné době má 823 základen rozmístěných ve více než 130 z 194 zemích světa Od 2. světové války v Německu a v Japonsku, od Korejské války v Jižní Koreji a v dalších zemích. Z mezinárodních vojenských aliancí patří USA k NATO, jejímž jsou nejsilnějším členem. Ozbrojené síly USA jsou subjektem s největším dopadem na znečištění ovzduší na světě a též největší spotřebou ropy .

17 Přírodní poměry USA I když USA tvoří velké přírodní celky, krajina je regionálně velmi rozmanitá. Pouze pobřeží je s výjimkou Aljašky relativně málo členité. Charakteristické je uspořádání terénních forem od severu k jihu. Tento průběh má velehorský systém Kordiller, centrální plošina i nížina a východní středohory. Existují tak velké geografické rozdíly nejen mezi severem a jihem, ale i západem a východem. Také podnebí se mění od arktického na severní Aljašce až téměř po tropické na Floridě.

18 Mount Whitney (4417 m) Horopis
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít. Rozprostírá se v severovýchodní části kontinentu. Jeho střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Tvoří jej velmi staré přeměněné a vyvřelé horniny. V současnosti se podsouvá tichooceánská litosférická deska pod západní okraj desek amerických kontinentů. Zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi. Kordillery začínají Aljašským hřbetem (nejvyšší bod Mount McKinley – 6194 m) a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech. Při pobřeží Tichého oceánu to je pobřežní pásmo/Coast Range/ a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Coloradská plošina, Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. souvislých Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada. Mount Whitney (4417 m)

19 Jen pár desítek kilometrů od něj leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (Death Valley). Tato proláklina je 86 m pod úrovní hladiny moře. Své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život (poušť bez vody s velkými horky, ve stínu naměřili 56,7 °C). Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory. Mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Centrální roviny a Velké planiny.

20

21 Povrch USA lze členit na 5 hlavních geografických oblastí
Povrch USA lze členit na 5 hlavních geografických oblastí. Na východě a jihovýchodě se podél pobřeží Atlantiku a Mexického zálivu rozkládá široká Pobřežní nížina. Souběžně s východním pobřežím se táhne Appalačské pohoří. Západně od nich centrální nížina přechází v prérijní plošinu. Celou západní polovinu USA vyplňuje horské pásmo Kordiller. Jejich západní větev při tichomořském pobřeží a Skalnaté hory na východě uzavírají krajinu náhorních plošin, pánví a pohoří.

22 Pobřežní nížina začíná na severovýchodě USA poloostrovem Cape Cod v Massachusetts. Je v této části poměrně úzká a patří k ní také ostrov Long Island ve státě New York. K jihu se táhne přes bažinatý poloostrov Delaware a ve Virgínii se rozšiřuje na více než 200 km. Sleduje stupeň Piedmontu a největšího rozpětí dosahuje na jihu v Georgii. Téměř podél celého 1700 km dlouhého východního pobřeží se táhne jako vlnolam řada ostrovů. Moře v této oblasti zaplavilo četná údolí řek při ústí a vytvořilo hluboko zaříznuté zátoky jako Delaware a Chesapeake Bay s Potomacem, Pamlico Sound a další. Nížinný a bažinatý poloostrov Florida na jihu vznikl vynořením části pobřežního pevninského šelfu. Na jihu Atlantská nížina přechází v Mississippskou nížinu, která sahá na sever až k soutoku s Ohiem. Do Mexického zálivu vybíhá rozsáhlou deltou, kterou naplaveniny každým rokem posunují dále do moře.

23 Rovnoběžně s Atlantskou pobřežní nížinou se z Kanady až do severovýchodní Alabamy táhne 3000 km dlouhé Appalačské pohoří. Na severu je rozděleno v několik pásem (nejvyšší jsou White Mountains, 1917 m) s četnými ledovcovými jezery, v Pensylvánii se rozšiřuje v rozsáhlou plošinu. Vlastní Appalače tvoří systém paralelních, dlouhých zaoblených hřbetů téměř bez příčných údolí. Dříve zemědělsky velmi využívaný zvlněný Piedmont na jihovýchodě vysoko převyšuje dlouhý hřbet Blue Ridge Mountains s nejvyšší horou Mount Mitchell (2037 m) v Severní Karolíně. Západně od hlavního pásma se rozprostírá Velké Appalačské údolí prořezané řekou Tennessee a jejími přítoky. Za ním se rozkládá plošina Cumberland, která k severovýchodu přechází v pohoří Allegheny.

24 Střed USA zaujímá rozsáhlá pánev Centrální nížiny (roviny), široká až 2500 km. Na severu v oblasti Velkých jezer do ní zasahují výběžky vysočin Kanadského štítu, které kolem Hořejšího jezera dosahují m. Směrem k jihu pánev klesá a přechází v Mississippskou nížinu. Celá obrovská oblast je odvodňována řekou Mississippi-Missouri a Ohio. Na východě nížinu lemují plošiny Kentucky a Tennesse, na západě se v Missouri a Arkansasu zvedají vysočiny Ozark Plateau a Ouachita Mts. Dále na západ nížiny přecházejí v suchou až polopouštní oblast Velkých planin nebo prérií (Great Plains), nad nimiž se prudce zvedají Skalnaté hory.

25 Horský systém Kordiller pokrývá téměř polovinu území USA
Horský systém Kordiller pokrývá téměř polovinu území USA. Tvoří jej dvě hlavní horská pásma, která se táhnou z Kanady na jih do Mexika. Mohutnější, až 600 km široké, jsou Rocky Mountains na východě, dosahující nejvyšších výšek na území Colorada (Mt. Elbert 4399 m). Větší plochu vyplňují náhorní plošiny a pánve jako např. Wyomingská, kterou vede hlavní průchod Skalnatými horami a tudy kdysi vedly stezky prvních pionýrů, stejně jako nyní dálnice. Nedaleké národní parky Yellowstone a Grand Teton představují nejkrásnější přírodní scenérie USA. Také na jihu v Novém Mexiku převládají náhorní plošiny, členěné řekou Rio Grande a Pecos, a přecházející k jihovýchodu do polopouště Llano Estacado. Západně od Skalnatých hor se rozkládají rozsáhlé pánve a náhorní plošiny. Na severu obrovské lávové plošiny prořezané řekami Columbie a Snake obklopují úrodnou Kolumbijskou kotlinu, ležící převážně ve státě Washington. Dále na jih se prostírají velké horské sníženiny, převážně suché bezodtoké pánve oddělené relativně nízkými horskými hřbety. Největší z nich je Velká pánev, zajímající většinu Nevady. Na jejím severovýchodním konci ve státě Utah leží Velké Solné jezero. Jižně, převážně na území Arizony, se rozkládá Coloradská plošina proříznutá v délce 350 km nejhlubším kaňonem světa (až 1800 m) řeky Colorado. Národní park Grand Canyon doplňuje v této oblasti řada dalších národních parků s četnými bizarními útvary stolových hor, skalních věží a kaňonů, které vytvořila eroze.

26 Západní pásmo Kordiller má dvě hlavní větve
Západní pásmo Kordiller má dvě hlavní větve. Pobřeží pásmo (Coast Ranges) se táhne od ledovcových hor poloostrova Olympia na severu po Los Angeles na jihu. Vyšší, východní pásmo tvoří na severu Kaskádové pohoří (Cascade Range) a na jihu Sierra Nevada. Mezi nimi se rozkládají údolí, která začínají na severu u zátoky Puget Sound, pokračují v Oregonu údolím řeky Willamette a v Kalifornii širokým Centrálním údolím. Cascade Range dosahuje nejvyšších výšek masivem zaledněné sopky Mt. Rainer (4391 m) ve Washingtonu. Nedaleko od něj leží hora Sv. Heleny, jejíž ničivá erupce v roce 1980 patří k nejsilnějším na světě. Pohoří pokračuje v Oregonu dalším řetězem sopek až po Lassen Peak v severní Kalifornii. Tam začíná krystalická Sierra Nevada, rozřezaná řadou říčních a ledovcových údolí do jednotlivých masivů. Nejvyšší horou je Mount Whitney (4418 m) a nejznámějším národním parkem Yosemite s pověstnými vodopády. Na jihovýchod leží propadlina Údolí smrti, nejhlubší americké sníženiny (86 m pod hladinou moře). V rámci Coast Ranges se od severní Kalifornie až po mys Point Conception táhne systém tektonických zlomů a celá oblast je postihována častými zemětřeseními. Nejznámější zemětřesení ve zlomu San Andreas zničilo v r a 1993.

27 Kaskádové pohoří -mapka
sopka Mt. Rainer (4391 m)

28 Podnebí studeného severního proudění z Kanady a teplých vlhkých větrů z Mexického zálivu. Velikost severoamerického kontinentu zajišťuje většině území USA kontinentální klima, které se vyznačuje studenou zimou, horkým létem a velkým rozpětím denních teplot. Západní pobřeží je ovlivňováno Pacifikem. Na severozápadě vlhký vzduch přináší na podzim a v zimě nejvyšší srážky návětrným oblastem států Washington a Oregon (v Olympia Mts. i přes 3000 mm za rok) a způsobuje zde mírné zimy. Kalifornie, jejíž pobřežní oblast je pod vlivem studeného mořského proudu, má klima podstatně sušší a zemědělství Central Valley ( mm srážek) je silně závislé na zavlažování. Na jihu ve srážkovém stínu hor (Sierra Nevada), kde absolutní teploty přesahují 50°C, leží pouště Údolí smrti, Mohavská poušť a další v Nevadě a Arizoně. Suché jsou všechny horský plošiny a pánve, více srážek spadne až ve Skalnatých horách. Východně od nich se rozkládají semiaridní Grea Plains (opět ve srážkovém stínu), ale dál na východ již centrální nížiny dostávají zejména v létě více srážek (až 1200 mm) v důsledku vlhkého a teplého vzduchu proudícího z Mexického zálivu. Méně příznivé jsou klimatické podmínky v oblasti středozápadu, kde se vlhké vzdušné hmoty z jihu setkávají se studenými větry vanoucími ze severu a z hor. Výsledkem může být cokoli, od bouřkových lijáků, krupobití a vánic až po prachové bouře a tornáda. Není překvapující, že tato oblast také trpí největšími výkyvy teplot v průběhu roku i během dne. Pouze krátké jaro a podzim jsou příjemné. Směrem na sever se zimní období se sněhem a mrazy prodlužuje.

29 Oblasti při Mexickém zálivu mají zimu většinou mírnou a krátkou, ale v pozdním létě a začátkem podzimu bývají často vystaveny hurikánům. Stejně zranitelný je jihovýchod s Floridou, která má téměř celý rok teplé a vlhké subtropické podnebí. Appalače vykazují dostatek srážek ( mm) prakticky po celý rok. Severovýchod USA má spíše kontinentální klima ovlivněné více prouděním ze západu a severu než od oceánu. Nízké zimní teploty společně s nestálými větrnými podmínkami přinášejí silné sněhové srážky, léta jsou zase horká s vysokou vlhkostí vzduchu.

30 Stát Aljaška se nachází na dalekém severozápadě Severní Ameriky, na východě hraničí s Kanadou a na západě je od Ruska oddělen Beringovou úžinou. Nejjižnější část Aljašky je nazývána Panhandle. Je to úzký pruh území podél pobřeží severního Pacifiku hraničící s Kanadou. Tvoří jej vysoké zaledněné pohoří s četnými fjordy a ostrovy. Také pobřeží Aljašského zálivu je lemováno téměř nepřetržitým řetězem hor, z nichž sestupují ledovce jako Malaspina až k mořské hladině. Horské pásmo se táhne v oblouku od Boundary Range v Panhandle přes pohoří na poloostrově Aljaška a Aleutských ostrovech. Severně od Alaska Range se rozkládá rozsáhlá centrální náhorní plošina, rozdělená širokými údolími řeky Yukon a jejího přítoku Tanana. Na západě Yukon vytvořil velkou náplavovou nížinu posetou tisíci jezery. Na severu se napříč Aljaškou od kanadské hranice až po Beringovu úžinu táhne pohoří Brooks Range. Pobřeží Severního ledového oceánu lemuje široká nížina pokrytá tundrou. Podnebí je celkově chladné, ale dost se liší v závislosti na zeměpisné šířce a expozici. Největší teplotní extrémy se vyskytují na sušší Yukonské plošině (-55°C až 25°C). Jižní pobřeží a Aleuty mají vlhké oceanické klima s srážkami za rok.

31 Mt.Mc Kinley 1.nej.hora S.Am m.n.m.

32 Havajské ostrovy Havajské ostrovy jsou vlastně vrcholy podmořského hřebenu sopek, který se táhne v širokém oblouku napříč středem Tichého oceánu. Největší z hlavních ostrovů jsou Hawaii, Maui, Oahu a Kauai. Kromě nich se zde nachází 124 menších ostrovů. Podnebí je teplé a vlhké. Návětrné severovýchodní svahy patří k nejdeštivějším místům světa (Waialeale na Kauai zaznamenalo světové maximum mm) a jsou porostlé bujnou tropickou vegetací. Na ostrově Hawaii jsou dvě velké sopky Mauna Kea (4205 m) a Mauna Loa (4170 m) a velmi aktivní kráter Kilauea. Na Havajských ostrovech se nevyskytují žádní původní plazi ani savci, ale ptactvo je zde obdivuhodně rozmanité, vesměs endemické.

33 Ekonomika Ekonomika Spojených států amerických je nejsilnější národní ekonomikou a druhý největší ekonomický celek na světě (za ekonomikou eurozóny ) Její hrubý národní produkt v roce 2008 byl 14,2 bilionu dolarů, s 46 800 dolary na obyvatele. Ekonomiku USA z velké části tvoří služby a výzkum; primární (suroviny-zpracovávající) průmysl tvoří jen nepatrnou část. Zemědělství tvoří pouhé 1% HNP (hrubého národního produktu). Obchodní bilance USA

34 Mezi problémy americké ekonomiky patří státní a veřejný dluh, který tvoří již 93 % HNP s perspektivou dosáhnout 102 % v roce 2015, což podle zprávy pro Kongres z roku 2010 zpomaluje ekonomický růst země.[ Podle jiných metod výpočtu fiskální mezera činí až 202 bilionů dolarů. Mezi další problémy patří korporátní dluhopisy, hypoteční krize vyvolaná pádem cen nemovitostí, nízké úroky, výrazně negativní saldo zahraničního obchodu, vzrůstající inflace a uspokojení nároků tzv. babyboom generace, která v současnosti začíná čerpat sociální důchody. Mezi největší obchodní odvětví patří maloobchodní a velkoobchodní prodej, sektor (finančních, obchodních, zdravotnických, sociálních) služeb, proporcionálně vysoký podíl má i věda a výzkum nebo třeba zábavní průmysl. Spojené státy mají nejvyšší spotřebu na světě co se týče ropy, zemního plynu, elektřiny a řady dalších komodit. Hlavními obchodními partnery jsou Kanada, Mexiko, Japonsko, Čínská lidová republika a Spojené království.

35 Ochrana přírody v USA

36 Dry Tortugas Everglades Virgin Islands
Desert and Basin Parks   Great Basin   Death Valley   Joshua Tree   Saguaro   Guadalupe Mountains   Carlsbad Caverns   Big Bend Rockies and Prairie Parks   Glacier   Yellowstone   Grand Teton   Rocky Mountain   Great Sand Dunes   Theodore Roosevelt   Badlands   Wind Cave Eastern Hardwoods Parks   Voyageurs   Isle Royale   Cuyahoga Valley   Acadia   Shenandoah   Great Smoky Mountains   Mammoth Cave   Congaree   Hot Springs Alaska Parks   Glacier Bay   Wrangell-St Elias   Kenai Fjords   Lake Clark   Katmai   Denali   Gates of the Arctic   Kobuk Valley   Dry Tortugas   Everglades   Virgin Islands Pacific Coast and Mountains Parks   Olympic   Redwood   Channel Islands   North Cascades   Mount Rainier   Crater Lake   Lassen Volcanic   Yosemite   Kings Canyon   Sequoia Colorado Plateau Parks   Arches   Black Canyon of the Gunnison   Canyonlands   Capitol Reef   Bryce Canyon   Zion   Grand Canyon   Petrified Forest   Mesa Verde Tropics Parks   American Samoa   Haleakala   Hawaii Volcanoes   Biscayne  

37

38 Aljaška mapa,chráněná území

39 Kaskádové pohoří

40 MT.Rainier Nevyšší hora m.n.m.

41 Mt.Rainier

42 Mesa Verde Mesa Verde Památky na předkolumbovskou kulturu Indiánů Anasaziů na stejnojmenné náhorní planině ve státě Colorado Yellowstonský národní park Yellowstone Národní park významný geotermálními jevy (gejzíry, fumaroly, horké prameny) a divokou přírodou Národní park Everglades Everglades National Park Národní park, který chrání ekosystém zaplavovaných nížin na Floridě Grand Canyon Grand Canyon National Park Soutěska hluboká až m, kterou vytvořila řeka Colorado Pramen Grand Prismatic v národním parku Yellowstone.

43 Národní park Great Smoky Mountains Great Smoky Mountains National Park Národní park chrání panenskou přírodu Yosemitský národní park Yosemite National Park Národní park typický granitovými skalními reliéfy, jezery a vodopády Chaco Chaco Culture National Historical Park Národní historický park v Novém Mexiku zahrnuje památky na kulturu Chaco, která kvetla v století

44 Národní park Kluane Kluane/Wrangell-St Elias/Glacier Bay/Tatshenshini-Alsek Přírodní rezervace na hranicích Kanady a Aljašky. 1979, 1992, Národní park Redwood Redwood National Park Národní park s nejvyššími stromy na světě (Sekvoja vždyzelená) Mamutí jeskyně Mammoth Cave National Park Národní park zahrnující nejrozsáhlejší síť vápencových jeskyní na světě Národní park Olympic Olympic National Park Národní park zahrnující vysokohorskou krajinu s ledovci i pobřeží Tichého oceánu s deštnými lesy mírného pásma )

45 Havajské sopky Hawaii Volcanoes National Park Národní park zahrnuje dva nejaktivnější vulkány na světě a sopečnou krajinu v okolí Taos Pueblo de Taos Indiánská puebla, tradiční obydlí Indiánů žijících na Coloradské plošině Carlsbadské jeskyně ''Národní park v Novém Mexiku s 81 krasovými jeskyněmi Národní park Waterton Waterton Glacier International Peace Park Národní parky na hranici Kanady a USA. Krajina byla modelována působením ledovců

46 Carlsbadské jeskyně ''Národní park v Novém Mexiku s 81 krasovými jeskyněmi. 1995

47

48

49

50 Články z blog.zemepis.net
Denali - národní park (USA) New Orleans (USA) New York City (USA) Niagarské vodopády (USA, Kanada) Redwood - národní park (USA) Washington D. C. (USA)