DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL"— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy Předmět Tematický okruh Světová ekonomika – vývoj, rozmístění, tendence, primární sektor Téma Obecná charakteristika průmyslu Označení DUMU VY_32_INOVACE_816 Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová Datum vytvoření Anotace Charakteristika světového průmyslu, základní znaky, rozmístění tendence, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.

2 Sekundární sektor = druhovýroba
zpracovatelský průmysl nákladní doprava stavebnictví + těžební a úpravárenskou činnost v řadě zemí nelze obě činnosti oddělit, a proto často zařazujeme těžební průmysl do sekundárního sektoru

3 Obecná charakteristika průmyslu
Zůstává klíčovým odvětvím – zaměstnává cca 25 % ek. aktivního obyvatelstva na celkovém objemu hmotné produkce má ¾ podíl Značné rozdíly: – téměř nedotčené oblasti (Jemen, Nepál) X vyspělé země = značná specializace a mnoho odvětví + spojeno s výzkumem a vědou == hi-tec - špičkové technologie (jaderný výzkum, elektronika, elektrotechnika, biochemie, měřící technika, kosmické a letecké strojírenství, …

4 Obr. č.1 – podíl průmyslu na HDP a zaměstnanosti

5 Charakteristické rysy
Bodový charakter – v uzemním rozložení je základní jednotkou je bod na mapě - průmyslový podnik (u zemědělství je základní jednotkou plocha) Koncentrace do středisek – průmyslové uzly a oblasti – výhodné z pohledu N na dopravu, odbyt, na PS, … Průmyslová centra jsou základem základem celé struktury hospodářství ve státě – na ně jsou vázána např. výzkumná pracoviště, školství (VŠ) dopravní infrastruktura, bankovnictví, obchod,.. Průmysl je hlavním nositelem globalizace – propojení výrobní, finanční i prodejní struktury všech zemí + dopad na život obyvatelstva

6 Faktory ovlivňující rozmístění průmyslové výroby
Socioekonomické trh (struktura trhu, umístění  faktor spotřeby) pracovní síla (množství a kvalifikace) doprava vojensko-strategická a bezpečnostní hlediska věda a výzkum jejich vliv stoupá Přírodní zdroje nerostných surovin a paliv (těžební průmysl) zdroje vody (chem. průmysl, hutnictví) klimatické poměry jejich vliv klesá

7 Vývoj průmyslu Nultá fáze = počátky industrializace
- využívání energie vody a větru, tažných zvířat – prvopočátky rozvoje textilního a potravinářského průmyslu fáze – průmyslová revoluce = objev a rozvoj parního stroje – hlavně v oblastech těžby uhlí následně rozvoj hutnictví,strojírenství a dopravy - hlavně železnice

8 Vývoj průmyslu 2. fáze - založena na rozvoji výbušného motoru (rozvoj dopravního strojírenství) a výrobě a využívání elektřiny + rozvíjejí se další odvětví průmyslu chemický, specializované strojírenství

9 Nové trendy v průmyslové výrobě
Umístění průmyslových zón – přemístění těchto zón do okrajových částí a do zázemí měst Rozmístění zón u hlavních dopravních tahů - např. úprava rud přímo v místě naleziště zpracování dřeva v místě těžby Posílení významu přístavů - spojeno s úsporou nákladů na další přesuny dovážených surovin + budování následné infrastruktury (banky, pojišťovny, obchodní firmy)

10 Nové trendy v průmyslové výrobě
Silné napojení na výzkum a vědu technologické parky – laboratoře, výzkumné a vývojové závody – např. „silikonové údolí“ u San Franciska v Kalifornii Postupné snižování zaměstnanosti - rozvoj automatizace a robotizace (dnes cca 20 – 25 %), ale vyšší nároky na vzdělanost

11 Nové trendy v průmyslové výrobě
Přesun některých odvětví do rozvojových zemí – u fyzicky náročných oborů (levná PS a její dostatek) – metalurgie, strojírenství,.. - někdy nižší nároky státu na ochranu bezpečnosti práce a ochranu ŽP – např. Argentina, Mexico,.. Restrukturalizace průmyslu u transformujících se států - dříve relativně uzavřené světovému vývoji – zaostalost + nevhodná struktura – především těžké a zbrojní strojírenství, hutnictví, chemie přechod na moderní + útlum některých odvětví snaha zachovat tradiční obory a značky (v ČR – Škoda, Pilsner Urquell, Moser,..)

12 Hlavní průmyslové oblasti světa
Severoamerický region Kanada – oblast Velkých kanadských jezer USA – severovýchod – megalopole Boswash západní pobřeží oblast při Mexickém zálivu Evropa Německo – Porůří, Porýní Francie – okolí Paříže, sever Francie V. Británie – Anglie Itálie – sever (Janov, Turín, Miláno)

13 Východní Asie Japonsko, Jižní Korea, JV Čína asijští draci“ – Tchaj-wan, Hongkong, Singapur „asijští dráčci“ – Malajsie, Thajsko, Indonésie, Filipíny Rusko Moskva a okolí Petrohrad Povolží, Ural

14 Obr. č. 2 – Rozmístění průmyslu ve světě

15 Použitá literatura Bičík I.:Hospodářský zeměpis- Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN , s Kašparovský K.: Zeměpis I. v kostce, 1. vyd. Fragment, Praha 2008, ISBN , s Obrázky a grafy: Obr. č Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN , s. 50 Obr. č. 2 - Dnešní svět – časopis pro moderní výuku, č. 2, ročník 2012/2013, TERRA Praha 2012, ISSN , s. 5