Gymnázium, Broumov, Hradební 218

Prezentace na téma: "Gymnázium, Broumov, Hradební 218"— Transkript prezentace:

1 Gymnázium, Broumov, Hradební 218
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU030107 Název: První Přemyslovci 3 Autor: Mgr. Marek Lengál Třída: 6. V Doporučený čas: 15 – 20 minut Stručná anotace Materiál slouží k výkladu o sjednocení českého státu za prvních Přemyslovců do r. 955. Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/

2 Boleslav I. Ukrutný (935 - /967 Kosmas/972)
přestal platit východofranské říši tribut buduje stát, buduje hrady, na kterých nechává stavět kostely → přispěl tím k šíření křesťanství vybíral od obyvatel daně na vydržování vojenské družiny za knížecí ochranu – daň z míru, pobíral poplatky z kontroly dálkového obchodu nechal razit první české mince – stříbrné denáry (1 denár = 10 šátečků, jimiž se tehdy běžně platilo) 1

3 Denár Boleslava I. 2

4 Boleslav vedl výbojné války (Slezsko a Krakovsko muselo platit Čechám tribut pacis)
14 let válčil s východofranskou říší, ale nakonec se r. 950 podřídil a stejně tribut pacis musel platit Čechy už byly dost silné a nehrozilo proto pohlcení Německem r. 955 na řece Lechu Boleslav I. spolu s Otou I. porazili Maďary, kteří byli přinuceni zanechat kočovného způsobu života a usadili se v Panonii provdal svoji dceru Doubravku za polského knížete Měška snažil se prostřednictvím své dcery Mlady (abatyše Jiřského kláštera) vyjednat u papeže zřízení biskupství v Praze a vymanit se tak z vlivu Řezna

5 Boleslav I. Bojuje po boku Oty I. S Maďary na řece Lechu
3

6 Nejstarší zmínka o Praze
Někdy v letech cestoval západní a střední Evropou cestovatel, pravděpodobně diplomat a také obchodník arabského původu Ibráhím ibn Jákúb, Žid z Pyrenejského poloostrova. Zápisky z jeho cesty, během níž byl údajně dokonce přijat římským císařem Otou I., se nám bohužel nedochovaly v originální kompletní podobě, ale jsou nám známy z referencí a úryvků jiných autorů. Jsou to ale právě jeho zápisky, kde se poprvé objevuje popis Prahy (Frága).

7 Boleslav II. Pobožný (972 - 999)
rozšířil území českého státu o Moravu, i dále na východ (ne však natrvalo) všemožně podporoval církev a tak získal přízvisko „Pobožný“ r. 973 bylo založeno v Praze biskupství → Čechy se vymanily ze závislosti na biskupství v Řezně biskupství v Praze podléhalo Mohučskému arcibiskupství prvním biskupem byl Sas Dětmar. 4

8 Sv. Vojtěch Druhým biskupem se stal r. 982 Vojtěch z rodu Slavníkovců (pozd. sv.), znalý a zcestovalý muž usilující o emancipaci církve (snaha o posílení moci církve) → konflikty s Boleslavem. Vojtěch usiloval o odstranění zbytků pohanství (mnohoženství, prodej zajatců do otroctví,...); založil r. 993 první mužský klášter v Čechách (v Břevnově; řád Benediktinů). Již dříve byl založen ženský klášter u sv. Jiří na hradě (první abatyší zde byla Mlada - sestra Boleslava II.) Úsilí Vojtěcha zapříčiňovalo spory s Boleslavem II. a tak Vojtěch opouštěl Prahu a odcházel do Říma, Maďarska; nakonec odešel do Pruska šířit křesťanství, kde byl v roce 997 zabit tamními pohany. Byl pohřben v Polsku (v Hnězdně) a prohlášen za svatého. V roce 1000 Ota III., císař Římský podnikl pouť do Hnězdna, kde korunoval polského knížete Boleslava Chrabrého na polského krále. Hnězdno se stalo arcibiskupstvím a jeho patronem sv. Vojtěch. Oto III. podobně postupoval v Uhrách, snažil se obnovit Imperium Romanum (základem by byla jednota moci světské a duchovní) = „křesťanský universalismus“.

9 Rakev s ostatky sv. Vojtěcha ve Hnězdně
5

10 Dveře katedrály ve Hnězdně na nichž je zobrazena svatovojtěšská legenda
6

11 Vyvraždění Slavníkovců
28. září 995 Přemyslovci přepadli slavníkovské hradiště Libici nad Cidlinou (Slavníkovci - konkureční rod Přemyslovců ovládající východní Čechy) a všechny Slavníkovce včetně žen a dětí zavraždili. Zachránil se jen sv. Vojtěch a ještě jeden příslušník Slavníkovského rodu (Radim). Tím bylo tedy dokončeno sjednocení českého státu pod nadvládou Přemyslovců.

12 Sousoší Svatého Vojtěcha a Radima v Libici nad Cidlinou
7

13 Použité materiály a seznam citací
Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, s. ISBN