Friedrich Nietzsche hlasatel morálky o „nadčlověku“ aneb Zarathustra versus eugenika. Marek Matějka.

Prezentace na téma: "Friedrich Nietzsche hlasatel morálky o „nadčlověku“ aneb Zarathustra versus eugenika. Marek Matějka."— Transkript prezentace:

1 Friedrich Nietzsche hlasatel morálky o „nadčlověku“ aneb Zarathustra versus eugenika.
Marek Matějka

2 „Lidé se netlačí ke světlu aby lépe viděli, ale aby mohli více zářit.“
„Na počátku bylo vše pospolu, a pak přišel rozum a stvořil řád.“ Anaxagoras „Lidé se netlačí ke světlu aby lépe viděli, ale aby mohli více zářit.“ Nietzsche

3 Nietzscheho archív (*1894)

4 Friedrich Nietzsche 15.10. 1844, Röcken bei Lützen, Sasko
, Výmar O: Altenburg Karl Ludwig Nietzsche ( ) – protest. farář M: Franciska Nietzsche, rozená Ohler ( ). S: Therese Elisabeth Alexandra Förster-Nietzsche (1846 – 1935)

5 Biografie v datech 1846: narození sestry Elizabeth
1849: stěhování do Naunburgu 1850 – 1856: v domácnosti se sedmi ženami 1864: studium teologie a filologie v Bonnu 1865: čte Schopenhauera 1866: slouží u artilerie v Norimberku 1868: pád z koně a zproštění služby, seznámení s Richardem Wagnerem 1869: profesorem klasické filologie v Basileji 1876: rozchod s Wagnerem 1879: ze zdravotních důvodů rezignoval 1879 – 1889: filosofem na volné noze

6 Biografie v datech 1889: nervový kolaps (paralytická ataka)
1893: návrat sestry z Paraguaje 1894: založení Nietzscheho archívu jeho sestrou (Výmar) 1897: žije po smrti matky v jejím domě ve Výmaru (Vila Silberblick) 1900: umírá na zápal plic po několikátém infarktu

7 Události roku 1900 Zemřeli: Narodili se: Emil Škoda Zdeněk Fibich
Jiří Wolker Vítězslav Nezval Karel Teige Eliška Junková Jacques Prévert Luis Bunuel Spencer Tracy Heinrich Müller Heinrich Himmler Antoine de Saint-Exupéry Zemřeli: Emil Škoda Zdeněk Fibich Friedrich Nietzsche Oscar Wilde

8 Literární dílo Zrození tragédie z ducha hudby (1872)
Nečasové úvahy (1872) Lidské, příliš lidské (1878) Ranní červánky (1881) Radostná věda (1882) Tak pravil Zarathustra (1885) Mimo dobro a zlo (1886) Genealogie morálky (1887) Případ Wagner (1888) Soumrak bohů, aneb jak se filosofuje kladivem (1889) Nietzsche kontra Wagner (1889) Dionysos-Dithyrambem (1889) Antikrist (1885) Ecce Homo (1908)

9 Kdo ho ovlivnil Arthur Schopenhauer Richard Wagner

10 Koho ovlivnil Sigmunda Freuda Carla Gustava Junga

11 Koho ovlivnil Martina Heideggera Ladislava Klímu

12 Koho ovlivnil Theodor Karl Jaspers Martin Buber

13 Kdo s k němu hlásil Adolf Hitler Heinrich Himmler

14 Richard Wagner 22.5. 1813, Lipsko  13.2. 1883, Výmar
O: Karl Friedrich Wagner ( ) – policejní úředník M: Johanna Rosine Wagner, rozená Pätz ( ) CH: Minna Planer (1809 – 1866) S: Sigfried (1869 – 1930)

15 Richard Wagner Je autorem množství skladeb, z nichž k českým zemím má vztah Tanheuser, k němuž čerpal Wagner inspiraci na hradě Střekově. K proslulým skladbám patří například lehký vzdušný Svatební pochod nebo poněkud mystičtější Jízda Valkýr.

16 Události roku 1883 Narodili se: Zemřeli: František Drtikol
Jaroslav Hašek Franz Kafka Alexej Nikolajevič Tolstoj William Carlos Williams Zemřeli: Karel Marx Richard Wagner Samo Chalupka Ivan Sergejevič Turgeněv

17 Zdravotní stav Nietzscheho
Trpěl od dětství: migrénou (cefalgie) žaludečními potížemi (duodena?) těžká krátkozrakost až slepota v dospělosti: syfilis (neprokázáno) progresivní paralýza (následek syfilitidy?) infarkty myokardu. Zemřel na: zápal plic (terciální stádium syfilis – záněty vnitřních orgánů, tj. srdce, plíce, ledviny)

18 Poznámka Stejnou chorobou i stavy jako F. Nietzsche trpěl i “fešák oficír“ v podání Petra Čepka v Havlíčkových Petrolejových lampách ve filmu Juraje Herze z roku 1971. Symptomatika u obou postav si je nápadně podobná, což nasvědčuje faktu, že Nietzsche skutečně trpěl progresivní paralýzou. Kdyby tomu tak nebylo, musel by být Nietzsche geniální herec. Jsem přesvědčen, že byl psychicky nemocný.

19 Nietzscheho filosofie
I inspirace Schopenhauerem (kultura a umění) Naprostá fascinace Schopenhauerem Akceptuje tragičnost lidského údělu Rozdílný pohled na vůli Skutečná vůle je výrazem snahy udržet se a jako taková je „vůlí k moci“. Život usiluje o „maximální pocit moci“. Nemá smysl volit cestu „pokání a sebebičování“ pro naprosté umrtvování vůle, vůli je naopak potřeba potvrdit jako vůli k životu. Tím de facto odmítá, popírá Schopenhauerův pesimismus.

20 Nietzscheho filosofie
II formulace kritických výhrad (ke křesťanství a vědě) Antická kultura je pro něj axiom, paradigma Uměním se vyrovnáváme s tragičností světa (jasný vliv Schopenhauerův) Uměním se člověk odpoutává od tragické reality Elitářský charakter každé kultury považuje za přirozený rys Rozlišuje dva druhy umění: Apolinské Dionýzské.

21 Nietzscheho filosofie
Rozlišuje dva druhy umění: Apolinské Dionýzské. Apolinské: Reflexe vnější podoby reality Sochařství, malířství, architektura Dionýzovské: Vychází ze samé podstaty jsoucna Slovesné, hudební

22 Nietzscheho filosofie
III metafyzické období (úvahy o nadčlověku). Velmi kritický k racionalismu Prazákladem veškerého bytí je iracionálně pochopená „vůle k moci“ Nikde tento pojem přesně nedefinuje Běžně ho vnímáme jako vůli k věčné plodnosti, de facto instinktivní sílu Tato vůle se objektivuje různě, cílem je však jediné – zrození „nadčlověka“.

23 Nietzscheho filosofie
Nadčlověk (Der Übermensch) „nejvyšší člověk“, „budoucí vládce Země“ vlastnosti nadčlověka: síla udatnost sebejistota cílevědomost vznešenost .

24 Nietzscheho filosofie
Nadčlověkem rozumí příslušníka skutečné aristokracie, nadčlověk nevzniká spontánně, ale je výsledkem pěstování určitých vlastností. Prototypem nadčlověka byl pro Nietzscheho lord Gordon Byron.

25 Nietzscheho filosofie
George Gordon Byron (1788 – 1824) romantický básník cestovatel šestý lord z Byronů V Čechách oblíben u Karla Hynka Máchy

26 Nietzscheho filosofie
Zájem o umění a kulturu doprovází Nietzsche psychologickými analýzami, což dodává jeho projevu mimořádnou čtenářskou atraktivitu dodnes. Nedílnou součástí jeho úvah o umění je i zjevná skepse vůči vědě. Považuje ji za iluzi, která nabízí řešení každého problému, jehož de facto není schopna.

27 Nietzscheho filosofie
Nietszcheho vztah k německému státu: „… němečtí historikové jsou vesměs šasky politiky. Deutschland, Deutschland über alles …, tvrzení, že Germáni jsou nositeli svobody v poměru k římskému impériu, jsou obnovením kategorického imperativu … při takových větách mi dojde trpělivost a cítím chuť, ba povinnost, abych Němcům řekl, co všechno už mají na svědomí. Všechny velké kulturní zločiny posledních čtyř staletí mají na svědomí! A vždycky z téhož důvodu …, z idealismu!“ F.Nietzsche, Ecce Homo, Praha, 1929, str

28 Nejvěrnější „Hitlerovi muži“
Martin Borman, Hitlerův pobočník Elisabeth Förster – Nietzsche, sestra Nietzscheho Hans Frank, Hitlerův právník Joseph Goebbels, ministr propagandy Hermann Göring, říšský maršál, zakladatel gestapa Rudolf Hess, Hitlerův blízký spolupracovník (podílel se na psaní knihy Mein Kampf)

29 Nejvěrnější „Hitlerovi muži“
Heinrich Hoffmann, oficiální fotograf Adolfa Hitlera (1920 – 1945) August Kubizek, Hitlerův přítel z mládí Theo Morell, Hitlerův osobní lékař Leopold Pötsch, Hitlerův antisemitský učitel dějepisu Leni Reifenstahl, filmařka (oslavné dokumenty o NSDAP a Hitlerovi) Erwin Rommel, německý polní maršál

30 Nejvěrnější „Hitlerovi muži“
Albert Speer, architekt a ministr zbrojního průmyslu Christa Schröder, Hitlerova osobní sekretářka ( ) Paul Troost, architekt před Speerem Winifred Wagner, hlava rodiny Wagnerů a blízká Hitlerova přítelkyně

31 Nietzsche-Wagner-Hitler
Elisabeth Förster – Nietzsche Winifred Wagner

32 E. F. Nietzsche - Adolf Hitler
Sestra Elisabeth pečovala o F.Nietzscheho před smrtí (1893 – 1900). Obdivovatelka kultu Adolfa Hitlera. Založila Novou Germánii v Paraguaji. Pozvala Hitlera do Nietzscheho archivu. Darovala Hitlerovi bratrovu hůl ( ). Propagovala antisemitismus. Hitler se zúčastnil jejího pohřbu.

33 Eugenika Eugenika je sociálně-filosofický směr zaměřený na studium metod, které povedou k dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Pojem eugenika byl poprvé použit v 19. století britským matematikem a vědcem, Sirem Francisem Galtonem.

34 Eugenika Téma eugeniky (věcně) zaznívá už u Platóna v jeho Ústavě. Nicméně jedná se o tzv. pozitivní pojetí eugeniky. Snaha o zdokonalení polis. Pozitivní eugenika znamená posílení kvality populace „křížením“ nejkvalitnějších jedinců na základě vnějších rysů (fenotyp).

35 Eugenika Vrcholem snah o eugeniku, respektive negativní eugeniku bylo nacistické Německo za vlády Adolfa Hitlera. Negativní eugenika znamená selekci kvalitativně nedostatečných jedinců i celých etnik. K tomu se používalo hromadné selekce formou vyhlazování například v koncentračních táborech.

36 Eugenika Negativní eugenika se neprováděla jen historicky v období Třetí říše, ale můžeme ji dosledovat v mírnější formě i po konci Druhé světové války. Ve Spojených státech amerických bylo sterilizováno od začátku 20. století do šedesátých let zhruba lidí. Důvody sterilizace: epilepsie, mentální retardace, kriminální chování aj.

37 Eugenika V Československu byly sterilizovány romské ženy bez zjevné medicínské indikace. Dodnes se vlečou soudní spory v této věci. I toto lze charakterizovat coby moderní formu eugeniky. Nutno dodat pozitivní eugeniky.

38 Eugenika Genotyp versus fenotyp.
Genotypem rozumíme soubor veškeré genetické informace organismu, respektive veškeré genetické informace, týkající se zkoumaného znaku či znaků. Genotyp je pro eugeniky vrozenou vlastností.

39 Eugenika Fenotyp je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu. Představuje výsledek spolupůsobení genotypu a prostředí, čili to, jak organismus v daném znaku (znacích) skutečně vypadá. Fenotyp je tedy získanou kvalitou. Fenotyp = genotyp + prostředí

40 Eugenika Avšak dnes víme, že:
vztah mezi genotypem a fenotypem není vždy tak přímočarý a jasný variace genomu uvnitř jednotlivých lidských skupin a ras je větší než rozdíly mezi nimi je nejasné, kdo by měl určovat, jaké lidské vlastnosti jsou ty nejlepší.

41 Eugenika V současnosti se o eugenice často hovoří v souvislosti s lékařskou genetikou. Toto přirovnání a etické zpochybnění zaznívá zejména ze strany křesťanských skupin. Etické otázky v souvislosti s eugenikou se v současnosti objevují především ve vztahu k in vitro fertilizaci a preimplantačnímu genetickému testování embryí.

42 Eugenika Historicky se eugenika vyvinula v 19.století coby „relevantní vědecká metoda“ k zlegitimizování tehdy v Evropě oblíbeného rasismu a antisemitismu. V roce 1855 hrabě Arthur de Gobineau (1816 – 1882) napsal Esej o nerovnosti lidských ras, v níž popisuje nadřazenost bílé rasy k ostatním a už se v ní objevují zmínky o „árijské rase“.

43 Eugenika Joseph Arthur Comte de Gobineau (1816 – 1882)

44 Eugenika Gobineauovy myšlenky výrazně ovlivnily anglického spisovatele Houstona Stewarta Chamberlaina (1855 – 1927). Chamberlain byl zetěm Richarda Wagnera (manžel dcery Evy). Napsal knihu Základy devatenáctého století (1899). Tato kniha výrazně ovlivnila H. Himmlera i A. Hitlera.

45 Eugenika Árijskou rasu tvoří podle Chamberlaina:
Keltové – výsledek manipulace Germáni Slované - výsledek manipulace Řekové Římané Vedoucí úlohu mají národy nordické – germánské.

46 Eugenika Podle Chamberlaina Ježíš mohl být sice židem svou vírou, ale nebyl Židem svým původem. Ježíš byl podle této teorie Árijec. Poznámka: Podle Berďajeva Bůh spasí svět tím, že nechá vzniknout nové kultuře kdesi v Rusku a tím vznikne nový lepší svět, ergo Rusové jsou vyvoleným národem, a tudíž se lze domnívat, že Bůh je Rus nebo alespoň rusofil. To už tu bylo, není-liž pravda? (Židé, Němci, …)

47 Eugenika Dílo Nikolaje Berďajeva v českém překladu:
N. Berďajev, Dostojevského pojetí světa. Praha : OIKOYMENH, ISBN N. Berďajev, Duch a skutečnost. CDK: Brno 2008 N. Berďajev, Duše Ruska. Brno : Petrov, ISBN N. Berďajev, Filosofie lidského osudu: (fragmenty z knihy Smysl dějin). Brno : "Zvláštní vydání...", ISBN N. Berďajev, Filosofie svobody. 1. Díl., Filosofie náboženství. Olomouc : Votobia, ISBN N. Berďajev, Filosofie svobody. 2. Díl., Původ zla a smysl dějin. Olomouc : Votobia, ISBN

48 Eugenika Dílo Nikolaje Berďajeva v českém překladu:
N. Berďajev, Nový středověk : úvaha o osudu Ruska a Evropy. Červený Kostelec : Mervart, ISBN N. Berďajev, O hodnotě křesťanství. Brno : Větrné Mlýny, 1998 N. Berďajev, O otroctví a svobodě člověka : pokus o personalistickou filosofii. Praha : OIKOYMENH, ISBN X N. Berďajev, Ruská idea : základní otázky ruského myšlení 19. a počátku 20. století. Praha : OIKOYMENH, ISBN N. Berďajev, Smysl dějin : pokus o filosofii člověka a jeho osudu. Praha : I.S.E. (později OIKOYMENH), ISBN N. Berďajev, Vlastní životopis. Refugium: Praha 2005.

49 Eugenika Houston Stewart Chamberlain (1855 – 1927)
O: kontraadmirál William Charles Chamberlain M: Eliza Jane Hall Údajně byl bratrancem Arthura Neville Chamberlaina (britský premiér – Mnichovská konference) – NEOVĚŘENO!!!

50 Eugenika Výrazným odrazovým můstkem k existenci teorií eugeniky bylo vydání Darwinovy knihy O původu druhů (1859). Část evropských intelektuálů se chopila části Darwinovy teorie po svém a účelově na ní vystavěla moderní eugenické teorie. Těmto intelektuálům dnes říkáme sociální darwinisté.

51 Eugenika (1809 – 1882) britský přírodovědec
Charles Robert Darwin (1809 – 1882) britský přírodovědec zakladatel evoluční biologie vystudovaný teolog v Cambridgi

52 Eugenika Sir Francis Galton (1822 – 1911)
anglický antropolog a psycholog zakladatel eugeniky Galtonova píšťala bratranec Darwinův

53 Eugenika V roce 1904 Galton založil ve Velké B.
Národní eugenickou laboratoř Společnost pro eugenickou osvětu (cílem byla sterilizace duševně nemocných a neduživých jedinců) Následně došlo v USA k založení: Dokumentační kanceláře pro eugeniku (financováno z Rockefellerovy a Carnegieho nadace)

54 Eugenika Milníkem v eugenice byl rok 1912, kdy se na Londýnské univerzitě pořádal první Mezinárodní eugenický kongres. Účastníky kongresu byli mimo jiné: Alexander Graham Bell rektoři Harvardu i Stanfordu Winston Churchill

55 Eugenika Zastánci sociálního darwinismu (eugeniky) mezi dvěma válkami:
H.G. Wells (obdivoval Základy dvacátého století od Chamberlaina) Virginia Woolfová T.S. Eliot G.B. Shaw (přítel Karla Čapka) Rudyard Kipling (napsal antisemitskou báseň Gehazi)

56 Eugenika Eugenika po Druhé světové válce: Co se dnes tvrdí o eugenice:
Dokumentační kancelář pro eugeniku byla přejmenována na laboratoř Cold Spring Harbor. Londýnská Dokumentační kancelář pro eugeniku (*1904) se přejmenovala na Galtonovu laboratoř. Eugenická společnost (*1907) je dnes Galtonovým institutem.

57 Eugenika Nejvýznamnější osobnosti eugenické teorie: Francis Galton
Houston Stewart Chamberlain Ernst Haeckel Alfred Ploetz (autor pojmu „rasová hygiena) Fritz Lenz Erwin Bauer Eugen Fischer Robert Ritter Heinrich Schade

58 Eugenika

59 Nietzsche a nacismus Nietzsche je názorově rozporuplný:
někdy popírá antisemitismus a nacionalismus "Býti dobrým Němcem znamená odněmčit se" "Ne, nemilujeme lidstvo; jinak však již delší dobu nejsme dostatečně "němečtí“, abychom mluvili o nacionalismu a rasové nenávisti. Proto jsme příliš nezaujatí, zlomyslní, zhýčkaní, též příliš dobře vzdělaní, příliš "zcestovalí"."

60 Nietzsche a nacismus jindy se jich de facto dožaduje:
"Slabí a nezdaření nechť zaniknou: to je prvá věta naší člověčí lásky. A má jim k tomu být ještě dopomoženo." "Toto tak vysoce kultivované a přitom nutně matné lidstvo, které představuje dnešní Evropan, vyžaduje největší a nejstrašnější války - tudíž občas návrat k barbarství - aby prostřednictvím jeho kultury neutrpěla jeho kultura a jeho samotná existence." Lidské, příliš lidské

61 Nietzsche a nacismus Doporučené tituly:
obhajoba Nietzscheho coby antifašisty Berhnhard H. F. Taureck, "Nietzsche a fašismus„ Manfred Riedel, "Nietzsche ve Výmaru. Německé drama"

62 Nietzsche a nacismus Kurt Tucholsky (1932)
spojování Nietzscheho s fašismem a nacismem  „Řekni mi, co potřebuješ a já ti pro to obstarám citát z Nietzscheho. U Schopenhauera to není obdobně snadné. U Nietzscheho si stačí vybrat - pro Německo a proti Německu; pro mír a proti míru; pro literaturu a proti literatuře." "Nietzscheho archiv a lidé kolem něho jsou vinni tím, že Nietzscheho světonázor poskytli německým válečným štváčům, ke kteréžto interpretaci ovšem dopomohla vágnost Nietzschových textů." Kurt Tucholsky (1932)

63 Nietzsche a nacismus Nesporný je antisemitský projev sestry Nietzscheho – Elisabeth (1935). V roce 1932 (31.1.) se Hitler zúčastnil ve Výmaru premiéry Mussoliniho divadelní hry o Napoleonu Bonapartovi (Campo di Maggio) a při té příležitosti navštívil Nietzscheho archív a dostal od Elisabeth Nietzscheho oblíbenou vycházkovou hůl (špacírku).

64 Nietzsche a nacismus Kniha Vůle k moci vyšla až posmrtně a vznikla jako výbor z Nietzscheho díla na základě selekce jeho výrazně antisemitské sestry Elisabeth. To je důvod antisemitské až nacistické nálepky pro Nietzscheho. Tato kniha se stala nedílnou součástí nacistické ideologie.

65 Nietzsche - korespondence
Franzi Overbeckovi v Basileji, Sils-Maria, 5. srpna 1886 (Úryvek) Kdybych Ti jen dokázal vylíčit svůj pocit osamění! Mezi živými stejně jako mezi mrtvými nemám nikoho, s nímž bych se cítil spřízněn. To je nepopsatelně děsivé; a jen to, že se ve snášení toho pocitu cvičím a že se od dětství vyvíjí jen pozvolna, mi umožňuje pochopit, že mě ještě nezničil. – Úkol, kvůli němuž žiji, přede mnou ovšem leží jasně – jako faktum nevýslovně smutné, avšak projasněné vědomím, že je v něm velikost, pokud kdy nějaká velikost tkvěla v úkolu smrtelníka.

66 Nietzsche - korespondence
Franzi Overbeckovi v Basileji Cannobio, 14. dubna 1887 Milý příteli, od 3. dubna jsem zde u Lago Maggiore, peníze se mi do rukou dostaly ještě včas, také mi bylo milé, že jsi neposlal vše naráz: neboť ani dnes ještě nevím, kde prožiji léto. Svoje dobré Sils-Maria, jak si jen nerad přiznávám, musím uložit ad acta, stejně jako Nizzu: schází mi nyní na obou místech ona první a nejpodstatnější podmínka, samota, hluboká nerušenost, ústraní, cizota, bez níž nemohu ke svým problémům sestoupit (ježto, mezi námi, jsem přímo v hrůzostrašném smyslu člověk hloubek; a bez této podzemní práce život už nevydržím). Moje poslední zima v Nizze byla utrpením, stejně jako můj poslední pobyt v Sils: protože jsem přišel o onu tichou skrytost, která je pro mne podmínkou existence, a také jedinou cestou, jak dosáhnout zdraví. Rok od roku to opět šlo s tímto zdravím s kopce; a zdraví je pro mne spolehlivým měřítkem toho, zda se pohybuji po svých cestách - nebo po cestách druhých lidí.

67 Nietzsche - korespondence
Problémy, které na mně leží a před nimiž už neuhýbám (jak já všechny úhybné manévry odpykal! Např. tu svou filologii), od nichž nemám klid doslova ve dne v noci - tyto problémy si za každý chybný vztah (k lidem, místům, knihám) vybírají krutou daň. Říkám Ti to do ucha, neboť jak bych směl předpokládat, že podivné předpoklady mé činnosti se rozumějí samy sebou? Zdá se mi, že jsem vůči lidem příliš mírný, příliš ohleduplný, také na mne mají, kdekoli jsem žil, okamžitě takové nároky, že se již proti nim nedokážu uhájit. Tato úvaha mi např. brání, abych to někdy zkusil s Mnichovem.’ V Mnichově je pro mne nachystáno mnoho vlídnosti, ale nežije tam nikdo, kdo by měl úctu před prvními a nejpodstatnějšími podmínkami mého bytí - nebo byl dokonce ochoten mi je poskytnout. Nic lidi nedráždí tolik, jako když jim dáš najevo, že sám se sebou zacházíš s přísností, na niž se sami necítí. Neexistuje nic, co by mne ochromilo, deprimovalo víc, než kdybych se vydal na cestu do nynějšího Německa a podíval se tam zblízka na to množství hodných osob, které se domnívají, že mi jsou „nakloněny. Zatím zkrátka pro mne není zbla porozumění; a jestliže mne neklame počet pravděpodobnosti, pak tomu před rokem 1901 nebude jinak.

68 Nietzsche - korespondence
Myslím, že by mě prostě považovali za šíleného, kdybych dal na srozuměnou, co si sám o sobě myslím. Patří k mé „humanitě’, že nechávám obecnou nejasnost o mně přetrvávat: naladil bych proti sobě své nejváženější přátele a nikomu bych tím neprospěl. Mezitím mám za sebou řádný kus práce, revizi a nové vydání svých starších spisů. Dejme tomu, že to se mnou vezme brzký konec - a nezamlčuji svou stále hlubší touhu po smrti -, tak ode mne zůstane něco, kus kultury, který se prozatím nedá nahradit žádným jiným. (Této zimy jsem se rozhlížel po evropské literatuře dost intenzivně na to, abych nyní mohl říci, že moje filosofické stanovisko je zdaleka nejnezávislejší, jakkoli velice se cítím i jako dědic vícerých tisíciletí: současná Evropa ještě nemá tušení, kolem jakých strašných rozhodnutí se celá moje bytost točí a na jaké kolo problémů jsem přivázán – a že se mnou se připravuje katastrofa, jejíž jméno znám, avšak nevyslovím. (…)

69 Nietzsche - korespondence
Elisabeth Nietzschové v Naumburku, Benátky 20. května 1885 (úryvek) …píšu Ti dnes, na znamení velké srdečnosti, v čem spočívá zlo a tíže mé situace. Dosud jsem - a hledám už od dětství - nenalezl nikoho, s kým bych měl na srdci i na svědomí tutéž nouzi. Toto mne nutí, abych se ještě dnes, stejně jako ve všech dřívějších obdobích, presentoval, nakolik je to možné, a často také se spoustou špatné nálady, formou nějakého dnes povoleného a srozumitelného druhu člověka. Že prospívat lze vlastně ale pouze mezi stejně smýšlejícími, stejně usilujícími, je článek mé víry (týkající se všeho, až po výživu a pěstění těla); že nikoho nemám, je mé neštěstí. Moje universitní existence byla zdlouhavým pokusem přizpůsobit se nevhodnému prostředí; moje sblížení s Wagnerem bylo totéž, jenže v opačném směru. Téměř všechny mé vztahy k druhým vznikly v záchvatech pocitu osamění:

70 Nietzsche - korespondence
Overbeck stejně jako Rée, Malvida stejně jako Köselitz - byl jsem směšně šťastný, našel-li jsem s někým společné místečko či zákoutí, nebo se domníval, že jsem je našel. Moje paměť je přetížena tisícerou zahanbující vzpomínkou na chvíle slabostí, v nichž jsem samotu už absolutně nesnesl. Připočítejme k tomu mé choroby, které mě pokaždé strašným způsobem připraví o odvahu; ne nadarmo jsem byl tak hluboce nemocen a i nyní stále ještě jsem nemocen průměrně - jak řečeno, protože mi schází pravé prostředí a já musím stále tak trochu hrát komedii, místo abych se s lidmi zotavoval. - Nepovažuji se pro to ani trochu za pokryteckého nebo záludného nebo nedůvěřivého člověka; naopak! Kdybych takovým byl, pak bych tolik netrpěl! Není ale v mé moci, abych se sdělil, jakkoli jsem ke sdílení naladěn; nejprve bych musel nalézt toho, vůči němuž je sdílení možné. Pocit, že je ve mně něco velmi vzdáleného a cizího, že má slova mají jiné barvy než tatáž slova jiných lidí, že je u mne spousta pestrého popředí, které klame - přesně tento pocit, který mi je v poslední době z různých stran dosvědčován, je stále ještě nejjemnější odstín „porozumění”, kterého se mi kdy dostalo.

71 Nietzsche - korespondence
Vše, co jsem dosud napsal, je popředí; pro mne samého začíná všechno až za pomlčkami. Jsou to věci nejnebezpečnějšího druhu, s kterými mám co činit; že v mezidobí Němcům nabízím populárním stylem hned Schopenhauera nebo Wagnera, hned vymýšlím Zarathustru, to jsou pro mne chvíle odpočinku, ale především skrýše, v nichž opět mohu po nějakou dobu posedět.

72 Jak se znali … Síťový diagram vzájemných vazeb mezi aktéry dnešní přednášky (Nietzsche, Wagner) a hlavou nacistické Třetí říše, Adolfem Hitlerem.

73 Otázka pro auditorium Co měli společného Nietzsche, Lenin, Mozart, Beethoven, Paganini, Schubert, Schumann? Všichni byli nakaženi lues alias syfilis alias příjicí a u některých se rozvinuly paralytické symptomy (Nietzsche, Lenin).

74 Resumé Myslím si, že Nietzsche byl velkým myšlenkovým zjevem 19. století, radikální reakcí na německou klasickou filosofii (Hegel, Kant) a evropský racionalismus vůbec (Descartes). Byl psychicky alterovaný, ergo jeho dílo vykazuje rysy člověka psychicky nemocného (sinusoidní nálady a postoje v jeho díle jsou evidentní). Je morálně odpovědný za vznik a rozmach negativní eugeniky a může být spojován s ideami nacismu, lze ho označit za protofašistu, nikoli však praktikujícího.

75 Prémie pro věrné Obávám se, že skvělým argumentem pro praktikování negativní eugeniky může být i následující:

76 Konec Děkuji za pozornost a těším se na shledanou marmat