Občanská válka v Rusku, totalitní ideologie

Prezentace na téma: "Občanská válka v Rusku, totalitní ideologie"— Transkript prezentace:

1 Občanská válka v Rusku, totalitní ideologie
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Rusko Občanská válka (1918-1921):
bělogvardějci („bílí“, Dobrovolnická armáda) – odpůrci komunistů – trpěli nejednotným vedením Admirál Kolčak Propagandistický leták bělogvardějců

3 Rudá armáda – ruští komunisté – ovládali centrální Rusko s jeho průmyslovými podniky, válku vyhráli
Vlajka Rudé armády

4 Československé legie zasáhly do bojů na straně bílých
Vagón vlaku čs. legií

5 Transsibiřská magistrála, zakroužkovaná města – hraniční body části ovládané Čechoslováky

6

7 „Lepší bojovat s čertem nežli s Čechem“ – glosa hojně užívaná mezi bolševiky

8 Nalodění ve vladivostockém přístavu

9 Legionáři doma

10 Zahraniční intervence – velmoci chtěly zabránit šíření vlivu ruské revoluce, většinou se státy Dohody + Japonsko omezily pouze na podporu domácích protisovětských armád

11 Válečný komunismus - zavedli komunisté znárodnili průmysl, zabírali půdu velkostatkářům, násilím brali potraviny rolníkům, výrobu a obchod řídily bolševické úřady výsledkem byly nepokoje odpovědí byla diktatura, zrušení všech politických stran kromě komunistické

12 Politika bolševického Ruska
1919 – Třetí internacionála (Kominterna) = sdružení komunistických stran; měla připravit cestu k celosvětové revoluci (vznikla z Leninova popudu, řízena z Moskvy) 1921 – NEP (po skončení válečného komunismu) = nová ekonomická politika v Rusku – částečně povolovala soukromé vlastnictví (zejména v zemědělství) 1922 – SSSR – Svaz sovětských socialistických republik; formálně federativní stát, moc převzala jediná strana (KS) v čele s Leninem (1991- zánik SSSR) 1924 – smrt Lenina

13 Josif Vissarionovič Stalin
osobní diktatura – stalinismus ( ) = nejtemnější období komunismu; Stalin se zbavoval odpůrců (zodpovídá za smrt několika milionů lidí)

14 Vězni gulagu budují Bělomořský kanál
Gulag (Glavnoje upravlenije lagerej) - Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) - gulagy – koncentrační pracovní tábory (během celé existence SSSR vzniklo nejméně 476 táborových komplexů, v nichž byly sdruženy tisíce táborů) Vězni gulagu budují Bělomořský kanál

15 - zrod fašismu (lat. fasces = svazek):
Itálie - zklamání z výsledků války – Itálie = vítězný stát nedostala po válce to, co slíbily dohodové mocnosti - hospodářské potíže – životní úroveň Italů upadá roste vliv socialistů X pravice - zrod fašismu (lat. fasces = svazek): 1919 založena organizace Fasci di Combattimento (bojové svazky) (ve starém Římě: svazky prutů = odznak moci) Benito Mussolini („duce“= vůdce) byl Mussolini zvolen do parlamentu z části jeho příznivců se zformovala skupina zvaná squadristi (Černé košile)

16 Fašisté směřují do Říma
1922 – pochod na Řím - převrat, pomocí kterého se Mussolini dostal v Itálii k moci tisíc Mussoliniho stoupenců obsadilo město, dožadovali se vlády král (Viktor Emanuel III.) kapituloval Mussolini se stává ministerským předsedou: 1926 ruší nefašistické strany a organizace 1928 ruší parlament k moci se dostává Velká fašistická rada (svoji moc opírá o fašistické milice) - hlásá válku, cílem je ovládnout Středomoří a obnovit říši římskou Fašisté směřují do Říma

17 - revoluční vlna – sílí vliv německé KS
Německo - těžce postiženo válkou – přišlo o hospodářsky významné oblasti, splácí válečné náhrady - revoluční vlna – sílí vliv německé KS - Výmarská republika ( ) = název Německa podle ústavy přijaté ve Výmaru - poměrně demokratický stát - v čele stál říšský prezident s poměrně velkými pravomocemi Paul von Hindenburg Friedrich Ebert

18 Nacionálně socialistická německá dělnická strana (NSDAP)
Výmarská republika měla odpůrce jak mezi komunisty, tak i mezi pravicovými nacionalisty a budoucími fašisty, kteří odmítali versailleskou smlouvu, žádali její revizi a vinili vládu z národní zrady. Nacionálně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) - organizace nacistů, v čele Adolf Hitler 1923 byl potlačen pokus o fašistický puč Adolfa Hitlera (mnichovský pivní puč – Hitler nechal obklíčit měšťanský pivovar, kde se konala schůze představitelů bavorských elit) - jeho strana NSDAP byla načas rozpuštěna

19 Adolf Hitler uvězněn (odsouzen na 5 let, odseděl si 9 měsíců) Mein Kampf (Můj boj) = kniha napsaná ve vězení (odsouzen na 5 let, odseděl si 9 měsíců); program nacionálních socialistů, který se Hitler snažil naplnit (včetně pronásledování Židů a tažení na Východ)

20 Politické aktivity ve 20. letech
- stálým problémem byla neschopnost Německa platit vysoké reparace Janovská konference (1922) – zabývala se hospodářskými problémy, přizváni zástupci Německa a Ruska (Němci – snaha zmírnit podmínky mírové smlouvy, Rusové – snaha prolomit mezinárodní izolaci; Francie nehodlala ustoupit) Smlouva z Rapalla (1922) - Německo a SSSR uzavřely smlouvu, v níž se zřekly vzájemných pohledávek a začaly hospodářsky spolupracovat

21 Dawesův plán (1924) - plán hospodářské pomoci Německu – nové technologie, stroje, potraviny, USA poskytly úvěr 800 milionů zlatých marek Locarnská konference (1925) - měla zahladit rozdíly mezi vítěznými a poraženými státy, dohodnuta nedotknutelnost stávajících hranic Německa s Francií a Belgií ( nedotknutelnost německých hranic na západě, ne na východě, což se chápalo jako možnost ponechání volnosti v případě agrese proti SSSR, ČSR i Polsko se cítí ohroženy, s Německem podepsaly smlouvy, Francie hájí jejich zájmy a nesouhlasí, proto Francie uzavřela spojenecké smlouvy s ČSR a Polskem) Vstup Německa do Společnosti národů (1926)

22 Briand-Kellogův pakt (1928) – vyzval všechny země, aby se zřekly války jako prostředku řešení sporů (do konce r podepsalo 54 států) Youngův plán (1930) – řešil hospodářský dozor nad Německem; prodloužil splatnost reparací na 59 let Shrnutí: 20. léta = léta slibného mezinárodního vývoje, snaha zajistit světu trvalý mír, sbližování Německa a Ruska s ostatními státy

23 Občanská válka v Rusku, totalitní ideologie
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Kuklíkovi, Jan a Jan: Dějiny 20. století. SPL – PRÁCE, Praha 1999 Sochrová, Marie: Dějepis v kostce II. FRAGMENT, Praha 1998