Autor: Mgr. Vladimír Drápal

Prezentace na téma: "Autor: Mgr. Vladimír Drápal"— Transkript prezentace:

1 Autor: Mgr. Vladimír Drápal
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Tělní tekutiny Autor: Mgr. Vladimír Drápal Př_173_Biologiečlověka_Tělnítekutiny Škola: Základní a mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

2 Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s tělními tekutinami. Materiál vysvětluje složení a funkci tkáňového moku, mízy a krve. Je určen pro předmět přírodopis, 8.ročník. Tento materiál vznikl ze zápisů autora, který vycházel z učebnice: Černík,V., Bičík,V, Martinec,Z., Přírodopis 3: Biologie člověka se základy etologie a genetiky pro žáky základní školy (8. ročník) a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1.vyd. Praha:SPN, 1998, ISBN

3 Tělní tekutiny Tělní tekutiny se nacházejí uvnitř buněk mimo buňky
Obsahují vodu rozpuštěné látky Patří sem tkáňový mok míza (lymfa) krev

4 Tkáňový mok Tkáňový mok vyplňuje mezibuněčné prostory
zajišťuje výměnu látek mezi buňkami a tekutinami kolujících v cévách - krví a mízou od krve je oddělen stěnami cév, ale obě tekutiny se mohou doplňovat – stěny vlásečnic umožňují prostupování vody i dalších látek z tkáňového moku a naopak nepropouštějí však větší molekuly bílkovin, proto je tkáňový mok neobsahuje. Tím se liší od krevní plazmy, ze které vzniká.

5 Míza (lymfa) Míza nažloutlá kapalina
vzniká z tkáňového moku ( za 24 hodin se v těle vytvoří 2,5 litru mízy) Mízní soustava odvádí mízními vlásečnicemi přebytky tkáňového moku jako mízu zpět do krve porucha v této soustavě – vznik otoků důležitá funkce mízní soustavy – obranné mechanismy těla Mízní uzliny – drobné uzliny uložené v mízních cévách bílé krvinky (lymfocity) – hromadí se v mízních uzlinách a vytvářejí důležité obranné látky – protilátky Slezina – největší mízní orgán v těle dochází v ní k odstraňování (odbourávání) zanikajících červených krvinek vnímáme ji např. při delším běhu – píchání v levém boku Lymfatická soustava

6 Složení krve Krev se skládá: krevní plazma
červené krvinky (erytrocyty) bílé krvinky (leukocyty) krevní destičky (trombocyty) Krevní plazma nažloutlá tekutina, obsahuje vodu (90%) a rozpuštěné látky (bílkoviny, živiny, hormony, vitaminy a soli) 2) Červené krvinky (erytrocyty) vznikají v kostní dřeni mají kruhovitý tvar, nemají jádro počet - muži okolo 5 milionů v 1 mm krychlovém krve, ženy okolo 4,5 milionů v 1 mm krychlovém krve žijí 120 dnů a zanikají v játrech a slezině obsahují hemoglobin – krevní barvivo – váže se na něj v plících kyslík Skladba krve Červené krvinky

7 Bílé krvinky (leukocyty)
Charakteristika bílých krvinek (leukocytů) jejich buňky mají jádro, jsou průsvitné vznikají v kostní dřeni hlavní funkce – obrana lidského těla proti infekci (vykonávají funkci tzv. zdravotní policie v lidském těle) počet – 6-10 tisíc v jednom mm krychlovém krve (zvyšuje se při infekci a zánětech) Fagocytóza – schopnost pohlcovat a zneškodňovat cizorodé částečky a bakterie Leukémie – rakovinné onemocnění krve dochází k nadprodukci bílých krvinek neschopných vykonávat normální funkci postižení nedokáží odolávat infekcím – někdy pomůže transplantace kostní dřeně Červená krvinka, krevní destička a bílá krvinka

8 Krevní destičky(trombocyty)
Charakteristika krevních destiček bezbarvé úlomky velkých buněk, nemají jádro počet – 200 – 300 tisíc destiček v 1 mm krychlovém krve životnost – v krvi žijí jen několik dnů jejich hlavní význam – srážení krve a zastavení krvácení Proces srážení krve – v ráně se změní rozpustná bílkovina fibrinogen na nerozpustný síťový útvar fibrin. Vzniká krevní koláč, který uzavře poraněné místo. Hemofilie – dědičné onemocnění – chorobná krvácivost – nemá schopnost se srážet

9 Vliv krevní skupiny na kompatibilitu krve
Rozlišujeme čtyři základní krevní skupiny: A B AB O Jan Jánský – podílel se na počátku 20. století na jejich objevení Aglutinogeny A, B – jsou přítomny na povrchu červených krvinek. Mohou reagovat s protilátkami v krevní plazmě – aglutiny ,anti A a anti B (tyto mohou shlukovat červené krvinky). V krvi není nikdy přítomen stejný aglutinogen a aglutin (např. A a anti-A) neboť by došlo ke shlukování(aglutinaci) krvinek Rh-faktor - další aglutinogen na červených krvinkách přítomen asi u 85% populace – odtud Rh pozitivní tam, kde chybí – Rh-negativní krev (Rh-) 15% populace Vliv krevní skupiny na kompatibilitu krve při transfúzi.

10 Použité zdroje Illu capillary microcirculation.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, , 06:07 [cit – 01-25]. Dostupné z: Illu lymphatic system.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, , 13:50 [cit – 01-25]. Dostupné z: Redbloodcells.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, , 09:21 [cit – 01-25]. Dostupné z: Red White Blood cells.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, , 20:44 [cit – 01-25]. Dostupné z: Trombocyty (PLT) - krevní destičky, Medicina Ronnie Cz, cit – Dostupné z Blood Compatibility.svg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, , 01:53 [cit – 01-25]. Dostupné