Dopady jaderné energetiky na životní prostředí

Prezentace na téma: "Dopady jaderné energetiky na životní prostředí"— Transkript prezentace:

1 Dopady jaderné energetiky na životní prostředí
Ing. Eduard Hanslík, CSc. a kol. Dopady jaderné energetiky na životní prostředí Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 2582/30, Praha 6 | | Pobočka Brno | Mojmírovo náměstí 16, Brno-Královo Pole | | Pobočka Ostrava | Macharova 5, Ostrava | |

2

3 Státní program základního výzkumu E 04 Šíření radionuklidů z jaderně energetických provozů v povrchových vodách ( ) Státní úkol N Výzkum vlivu jaderné elektrárny Temelín na hydrosféru a další složky životního prostředí (1989–1995) VaV/510/1/96 Výzkum vlivu jaderně energetických zařízení na životní prostředí (1996–1998) VaV/640/8/03 Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí Jaderné elektrárny Temelín (2003–2006)

4 Program sledování a hodnocení vlivu jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí (1999)
Sledování a hodnocení jakosti povrchových a podzemních vod a jejich změn v souvislosti s vlivem výstavby a provozu JE Temelín na její okolí, ČEZ a.s. (2000-trvá) SP/2e7/229/07 Antropogenní tlaky na stav půd, vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe (2007–2011) MZP Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů (2006–2010)

5 Cíle řešení Vývoj koncentrace cesia 137 a stroncia 90
v povrchových vodách v sedimentech v rybách ve vodních rostlinách Hodnocení bilance aktivity cesia 137, stroncia 90 a tritia a porovnání s výpustmi JETE

6 Základní charakteristiky cesia 137, stroncia 90 a tritia
Cesium 137 T1/2 = 30,2 r Stroncium 90 T1/2 = 28,8 r Hlavní zdroje v životním prostředí - testy jaderných zbraní v 50. a 60. letech 20. st - jaderná havárie v Černobylu (1986) Tritium T1/2 = 12,3 r přirozené procesy (jaderné reakce vyvolané kosmickým zářením v horních vrstvách atmosféry) testy jaderných zbraní v 50. a 60. letech 20. století jaderná zařízení

7

8

9

10 Vývoj objemové aktivity cesia 137 v profilech na přítoku a odtoku VN Orlík za období 1990 – 1994 a (Vltava Hněvkovice Tef, = 1,5 r a 6,6 r, Lužnice Koloděje Tef, = 2,2 r a 12,9 r, Otava Topělec Tef, = 1,1 r a 7,9 r , Solenice Tef, = 1,5 r a 7,0 r)

11 Vývoj objemové aktivity cesia 137 v profilech na přítoku a odtoku VN Orlík za období 1990 – 1994 a (vážený průměr hlavních přítoků VN Orlík a Vltava Solenice Tef, = 1,3 r a 8,5 r)

12 Vývoj objemové aktivity stroncia 90 v profilech na přítoku a odtoku VN Orlík za období (Vltava Hněvkovice Tef = 11,2 r, Lužnice Koloděje Tef = 9,7 r, Otava Topělec Tef = 14,1 r , Solenice Tef = 10,6 r)

13 Vývoj objemové aktivity stroncia 90 v profilech na přítoku a odtoku VN Orlík za období (vážený průměr hlavních přítoků VN Orlík Tef, = 11,3 r, Vltava Solenice Tef, = 10,6 r )

14 Vývoj objemové aktivity stroncia 90 v povrchové vodě za období a , A – Vltava Praha-Podolí, B – průměrná hodnota Expedice Dunaj 1978, C – okolí JE Temelín, přítoky nádrže Orlík

15 Vývoj bilance aktivity cesia 137 v profilu Vltava Kořensko za období 1996 – 2011 a příčinek JETE AAŠP bez tritia

16 Vývoj bilance aktivity stroncia 90 v profilu Vltava Kořensko (součet Hněvkovice a Koloděje) za období 1996 – 2011 a příčinek JETE AAŠP bez tritia

17 Vývoj koncentrace cesia 137, cesia 134 a stroncia 90 v sedimentech (sušině) v období , resp a

18 Časová závislost ročních průměrných hmotnostních aktivit cesia 137 (A1) a cesia 134 (A2) ve dnových sedimentech nádrže Orlík a v přítocích a hodnoty podílů hmotnostních aktivit radioizotopů cesia (A1/A2) podle měření v terénu a na základě výpočtu dle jejich zastoupení ve směsi při havárii v Černobylu

19 Vývoj hmotnostní aktivity cesia 137 a stroncia 90 v rybách (čerstvá hmotnost)

20 Vývoj koncentrace cesia 137 a stroncia 90 v rostlinách (sušina) v období , resp

21 Vývoj ročních průměrných objemových aktivit tritia v povrchových vodách neovlivněných výpustmi odpadních vod z JETE za období 1977 – 2011 (A) a 1990 – 2011 (B)

22 Vývoj objemové aktivity tritia v povrchových vodách neovlivněných výpustmi odpadních vod z JETE (B) a po opravě o přirozenou složku a odhad příspěvku jaderných zařízení (C) za období 1990 – 2011

23 Vývoj tritia v povrchové vodě v podélném profilu řeky Vltavy a Labe za období 2001-2011

24 Vývoj tritia v povrchové vodě v podélném profilu řeky Vltavy a Labe za období , včetně porovnání s prognózou pro Qa a Q355

25 Roční bilance tritia vypočtené na základě sledování v profilu Vltava Solenice a podle údajů ČEZ, a.s., JE Temelín za období 2001 – 2011

26 Porovnání ročních bilancí aktivit tritia podle výsledků terénních měření v profilu Vltava Solenice a podle údajů ČEZ, a.s., JE Temelín za období

27 Roční bilance tritia vypočtené na základě sledování v profilu Labe a Hřensko a podle údajů ČEZ, a.s., JE Temelín za období 2001 – 2009

28 Závěr Ve všech sledovaných složkách životního prostředí, povrchové vodě, říčních sedimentech, biomase vodních rostlin a ryb byl pozorován pokles koncentrací cesia 137 a stroncia 90, a to v předprovozním i provozním období JETE. Vliv vypouštěného cesia 137 a stroncia 90 s odpadními vodami JETE je zcela překrýván reziduální kontaminací po atmosférických testech jaderných zbraní a havárii jaderného reaktoru v Černobylu v minulém století. V případě tritia byl pozorován velmi pomalý pokles jeho objemové aktivity na neovlivněných profilech. Na profilech pod JETE byly zaznamenány zvýšené hodnoty objemové aktivity tritia odpovídající výpustem podle údajů ČEZ, a.s., JE Temelín.

29 Výsledky sledování radioaktivních látek představují referenční úroveň pro hodnocení vlivu NJZ a je proto třeba v tomto sledování pokračovat.

30 Průměrné ovlivnění vybraných meteorologických parametrů z hodnocené plochy 10x10 km, s výjimkou úhrnu srážek na ploše 2,1x2,1 km v okolí JETE