PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA Autor: David Hainall.

Prezentace na téma: "PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA Autor: David Hainall."— Transkript prezentace:

1 PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA Autor: David Hainall

2 O čem bude řeč? Antropogeneze – vývoj člověka. Předchůdci člověka:
Ramapithecus Australopithecus Homo habilis – člověk zručný Homo erectus – člověk vzpřímený Homo neanderthalensis - člověk neandertálský Homo sapiens – člověk moudrý Hominizace a sapientizace – vývoj kostry, lebky, myšlení, kultury apod. vedoucí k dnešnímu člověku.

3 Vývoj člověka = antropogeneze
Proces začal na začátku třetihor s vývojem primátů a vyvrcholil ve čtvrtohorách asi před lety vznikem moderního člověka – Homo sapines.

4 Antropogeneze Zdroj: ( )

5 Homo neanderthalensis
Ramapithecus Homo sapiens Homo habilis Australopithecus Homo erectus Homo neanderthalensis Další druhy rodu Australopithecus

6 Ramapithecus Zřejmě první přímý opičí předchůdce lidí.
Živil se sběrem bobulí, plodů. Současné poznatky svědčí o jeho „vegetariánství“. Doklady po něm byly objeveny v Indii a Africe. Předpokládá se, že se Ramapithekové uměli pohybovat po zadních končetinách a přední končetiny se začaly přizpůsobovat i jiné činnosti.

7 Australopithecus Zdroj: ( ) Zdroj: ( )

8 Rod vymřelých lidoopů patřící k linii vedoucí k člověku.
Žil na jihu Afriky pravděpodobně na rozhraní třetihor a čtvrtohor před asi 2 až 3 miliony lety př. n. l. Měl výrazné nadočnicové oblouky. Žil v oblastech stepí a lesostepí. Chodil vzpřímeně. Lebka připomíná spíš lebku opice s objemem 500 cm3.

9 Měřil asi 120 cm a vážil asi 35 kg (přibližně jako dnešní osmileté nebo desetileté dítě).
Živil se převážně rostlinou potravou – sběr plodin, ale lovil i drobné živočichy. Žil v tlupách pod převisy skal nebo pod jednoduchými přístřešky z větví a křoví. Zdroj: ( )

10 Používal jednoduché nástroje z kostí, klacků a kamenů.
Největším nalezištěm australopitéka je Tanzanie.

11 Homo habilis – člověk zručný
Zdroj: ( )

12 Žil před 2,7 – 1,5 miliony lety na území dnešní východní Afriky.
Ze všech předchůdců člověka rodu Homo byl nejméně podobný dnešnímu člověku. Pohyboval se vzpřímeně po dvou končetinách. Měřil asi 120 – 140 cm a vážil 30 – 40 kg. Zdroj: ( )

13 V poměru k velikosti těla měl velmi dlouhé ruce
V poměru k velikosti těla měl velmi dlouhé ruce. Charakteristickým znakem je palec v opozici ostatním prstům – umožnění práce s různými nástroji. Pro lebku je typické ploché čelo, výrazné nadočnicové oblouky a masivní dolní čelist bez brady. Zdroj: ( )

14 Kapacita lebky byla 590 - 690 cm³.
Původně byl považován za lovce a predátora. Novější výzkumy tuto domněnku zpochybňují a popisují člověka zručného jako tvora, který se živil spíše zbytky úlovků velkých šelem té doby. Patřil do jídelníčku velkých šelem. Uměl používat jednoduché nástroje.

15 Homo erectus – člověk vzpřímený
Zdroj: ( ) Zdroj: ( )

16 Žil před 1,8 milionů let na území dnešní Afriky, Evropy i Asie.
Vyvinul se z člověka zručného a dal základ druhu Homo sapiens. Systematicky vyráběl kamenné nástroje (pěstní klíny apod.). Užíval oheň. Zdroj: ( )

17 Byl poměrně robustní (asi 170 – 180 cm vysoký, hmotnost 60 – 80 kg).
Došlo k nárůstu objemu mozkovny ( cm³) a zvětšení mozku. Stále však masívní, dozadu ubíhající nízké a zploštělé čelo s výraznými nadočnicovými valy; velké lícní kosti, dopředu vystupující obličej, široký nos, silné čelisti. Zdroj: ( ) Živil se lovem zvěře, lov doplňoval sběrem rostlinné potravy. Komunikoval převážně pomocí mimiky a gest.

18 Homo neanderthalensis člověk neandertálský
Zdroj: ( )

19 Člověk neandertálský byl dlouhou dobu považován za přímého předchůdce dnešního člověka.
Současné vědecké poznatky vypovídají spíše o tom, že byl samostatnou a slepou vývojovou linií, která neměla pokračování. Neandertálci byli spíše podsadití s krátkými končetinami přibližně 165 cm vysocí a vynikali mohutnou muskulaturou. Měli nízké, téměř ploché čelo s nadočnicovými oblouky, nevýraznou bradu.

20 Uměl opracovat dřevo i kámen.
Živil se jako lovec a sběrač. Stavěl si první obydlí. Byly nalezeny doklady o pohřbívání mrtvých.

21 Homo sapiens – člověk moudrý
Zdroj: ( )

22 Objevil se již před 200 000 lety.
Je pro něj charakteristické vzpřímené držení těla, rozumové uvažování a schopnost mluvit. Dokonalé opracování kamene, každý nástroj pro jinou činnost (hroty, škrabadla, vrtáky, rydla, pěstní klín, nože, kamenný hrot + oštěp). Postupně zvládl opracování kovů. Naučil se pěstovat různé plodiny a začal chovat domácí zvířata. Začíná budovat sídla a vytváří první umělecká díla.

23 Hominizace Cesta od prvních živočišných předchůdců člověka k modernímu člověku byla velmi dlouhá a postupný vývoj charakteristických znaků druhu Homo sapiens nazýváme hominizace. Člověk vzpřímený australopithecus člověk zručný člověk neanderthalský člověk moudrý ramapithecus Zdroj: ( )

24 Hominizace = vývojové změny prokazatelné na kostře, které směřují k moderním formám druhu Homo sapiens.

25 Tyto změny zahrnují Rozšíření a zploštění hrudníku. Změny v oblasti pletence horní končetiny umožňující rotaci paže. Změny v oblasti pletence dolní končetiny umožňující chůzi po dvou končetinách ve vzpřímeném postavení těla. Změny na ruce a lebce. Závěrečnou fázi vývoje nazýváme sapientizace .

26 čelo nadočnicové oblouky nos vysunutí čelistí velikost špičáků brada

27 Sapientizace zahrnuje
další změny na ruce a lebce vznik artikulované řeči

28 Shrnutí Proces antropogeneze začal na začátku třetihor s vývojem primátů a vyvrcholil ve čtvrtohorách asi před lety vznikem moderního člověka – Homo sapines. Mezi přímé předchůdce člověka řadíme australopitéka, člověka zručného (Homo habilis), člověka vzpřímeného (Homo erectus) Člověk neandertálský pravděpodobně nepatří do přímé vývojové linie vedoucí k člověku.

29 Hominizace = vývojové změny prokazatelné na kostře, které směřují k moderním formám druhu Homo sapiens (rozšíření a zploštění hrudníku, změny v oblasti pletence horní končetiny umožňující rotaci paže, změny v oblasti pletence dolní končetiny umožňující chůzi po dvou končetinách ve vzpřímeném postavení těla, změny na ruce a lebce) Sapientizace = závěrečná fáze vývoje (vznik artikulované řeči, další změny na lebce a kostře)