Suroviny pro výrobu glazur

Prezentace na téma: "Suroviny pro výrobu glazur"— Transkript prezentace:

1 Suroviny pro výrobu glazur
Název školy Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Autor Bc. Magda Sudková Název šablony III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu VY_32_INOVACE_TECHKE_0802 Stupeň a typ vzdělání Střední odborné vzdělávání Vzdělávací obor Design a tvorba keramiky Tematický okruh Technologie keramiky Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žáci 1. ročníku Anotace Hlavní a vedlejší suroviny, charakteristika surovin (křemen, živec, kaolín, vápenec, dolomit, magnezit, soda, zinečnaté, borité, olovnaté sloučeniny, galenit, klejt, minium) Klíčová slova Suroviny, glazury, výroba, charakteristika Datum

2 Suroviny pro výrobu glazur
Dělíme na suroviny: HLAVNÍ to jsou suroviny, které jsou k tvorbě skloviny nezbytně nutné křemen, živec, kaolín, sloučeniny vápenaté, zinečnaté borité, olovnaté, sodné a draselné VEDLEJŠÍ sloučeniny barnaté, cíničité, zirkoničité, titaničité a skupina sloučenin zabarvující sklovinu ovlivňují glazuru v dalších vlastnostech

3 Charakteristika jednotlivých surovin
KŘEMEN: je základní surovina, kterou se do glazury vnáší oxid křemičitý (SiO2) nahradit jej můžeme jen v omezené míře čím více jej glazura obsahuje, tím hůře se roztéká a taví, ale její sklon k trhlinkám je menší. Křemen má být, co možná nejčistší používá se čistý kalcinovaný a předem mletý žilný křemen nebo zvlášť čistý křemičitý písek(sklářský). oxid křemičitý se nedodává do glazury jen prostřednictvím křemene, ale také použitím živců, jílů, kaolínů obr.1 zdroj:

4 Charakteristika jednotlivých surovin
ŽIVEC: jedna u výchozích surovin zastoupená ve většině glazur v tvrdých glazurách působí živec jako tavidlo, v glazurách na nižší teplotu působí jako prostředek na zvyšování bodu tání jeho tavitelnost je závislá na chemickém složení živce, jemnosti mletí a době působení žáru nejčastěji se do glazury používá živec draselný obr.2 zdroj:

5 Charakteristika jednotlivých surovin
KAOLÍN: je nejvhodnější surovina pro vnášení oxidu hlinitého Al2O3 do glazury dodává glazuře tvrdost a pružnost, zvyšuje lesk a snižuje rozpustnost olova v olovnatých glazurách k výrobě glazur se používá nejlepších plavených karlovarských kaolínů kaolín extra A a kaolín A Imperiál obr.3 zdroj

6 Charakteristika jednotlivých surovin
VÁPENEC: vápenec se do glazury vnáší oxid vápenatý CaO, který je důležité tavidlo pro glazury, které se pálí nad 1100°C dodává glazuře lesk, chemickou a mechanickou odolnost v glazurách vypalovaných pod 1100°C se obtížně rozpouští, takže glazury matuje v alkalických glazurách zabraňuje trhlinkování obr.4 zdroj:

7 Charakteristika jednotlivých surovin
DOLOMIT: je to uhličitan vápenatohořečnatý dolomitem vnášíme do glazury oxid vápenatý a oxid hořečnatý, který na rozdíl od oxidu vápenatého dává tvrdší sklovinu s horší tavitelností dolomit zvyšuje bělost a lesk glazury obr.5 zdrojhttp://

8 Charakteristika jednotlivých surovin
MAGNEZIT: SODA : má podobné použití jako dolomit zvyšuje lesk a bělost glazury, dává tvrdší sklovinu s horší tavitelností často se používá pálená magnezie (MgO) uhličitan sodný (NaCO3) dělá glazury snadno tavitelné, průhledné, mající sklon k trhlinkování (tento efekt se používá u kraklových glazur, docílíme ho zvýšením oxidu sodnéhona úkor oxidu křemičitého) používá se soda kalcinovaná, protože soda krystalická větrá a mění se její obsah vody soda taje při teplotě 850°C obr.6 zdroj:

9 Charakteristika jednotlivých surovin
ZINEČNATÉ SLOUČENINY: působí v glazuře nejen jako tavidlo, ale jako kalivo a krystaliční prostředek, což závisí na použitém množství a celkovém složení glazury kromě toho zinek odstiňuje a výtečně rozptyluje barvy, proto je vhodný pro přípravu barevných glazur nejčastěji se do glazury vnáší jako běloba zinková obr.7 zdroj:

10 Charakteristika jednotlivých surovin
BORITÉ SLOUČENINY: při výrobě glazur se používá kyselina borax jsou dobře rozpustné ve vodě proto se zpracovávají v glazurách jako borokřemičitany, tzn. že jsou nejdříve fritovány oxid boritý částečně nahrazuje oxid křemičitý, proto bývá zastoupen v měkkých a středně tvrdých glazurách dává glazurám lesk, odolnost proti vrypům a trhlinkování, vyšší pružnost a usnadňuje rozpouštění barev obr.8 zdroj:

11 Charakteristika jednotlivých surovin
OLOVNATÉ SLOUČENINY: jsou nejdůležitějším tavidlem pro měkké glazury dodává glazuře lesk a výborně rozpouští barvící oxidy, ale jsou jedovaté proto se raději používají olovnaté frity, které jsou v glazuře méně rozpustné a tedy méně jedovaté obr.9 zdroj:

12 OLOVNATÉ SLOUČENINY (frity)
Leštěnec olovnatý (PbS – sirník olovnatý) Je to surovina používaná již několik let Obsahuje množství stříbra a jiných kovů, proto glazury obsahující galenit dosahují měňavých kovových efektů (listry) PbO, žlutý prášek, který dává glazuře lesk a výborně rozpouští barvící oxidy Pb2O – oxid olovnato olovičitý Je to těžký červenooranžový prášek, který vzniká pražením oxidu olovnatého v proudu vzduchu Ve směsi s křemenem dává průhlednou lehce nažloutlou glazuru GALENIT: KLEJT: MINIUM: obr.10 zdroj: obr.11 zdroj:

13 Kaolín Živec Křemen Přiřaď správný název suroviny k obrázkům:

14 Vápenec Dolomit Magnezit

15 DĚKUJI ZA POZORNOST