Veřejné podniky a státní monopoly

Prezentace na téma: "Veřejné podniky a státní monopoly"— Transkript prezentace:

1 Veřejné podniky a státní monopoly
Evropské soutěžní právo Michal Částek

2 Veřejné podniky Čl. 86 – veřejný podnikem je subjekt, na jehož řízení se podílí veřejná, státní moc a to přímo či nepřímo Nejčastěji – veřejné podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu (doprava, pošta, televize) Komise dohlíží na vztah státu a veřejného podniku – veřejný a soukromý podnik musejí mít stejné podmínky pro podnikání EU uznává legitimitu těchto podniků – při regulaci citlivých komodit (tabák, alkohol) – ve veřejném zájmu Nediskriminační jednání

3 Státní monopoly Nejsou explicitně zakázány – členské státy musí zajistit, aby byla vyloučena diskriminace – u nákupu a prodeje zboží veřejná instituce má vliv na monopol (prostřednictví ministerstva) ESD – veřejný podnik „v podnicích, kde veřejná moc může přímo nebo nepřímo vykonávat dominantní vliv, na základě vlastnictví, finanční účasti nebo příslušných právních pravidel“ Členské státy mají povinnost nepřijmout ani nezachovat opatření odporující pravidlům Smlouvy (dohody, zneužití dominantního postavení, státní subvence).

4 Podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu
Čl. 86/2 _podniky, jimž je svěřeno poskytování služeb obecného hospodářského zájmu nebo které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají ustanovením této smlouvy a zejména pravidlům soutěže…“ Fiskální monopol – jsou mu udělena výlučná práva na vybírání fiskálních poplatků (alkohol) Služby obecného hospodářského zájmu – stát udělí výlučná oprávnění podnikům nebo jiným subjektům v oblasti služeb – poštovní monopol, telefonní monopol, železniční monopol, ČEZ, RWE Transgas. Státní monopol v oblasti služeb je povolen, pokud je objektivně odůvodněn (ekonomické důvody – efektivita, produktivita) zásada přiměřenosti

5 Veřejné podpory Čl. 87/1 „podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak“.

6 Definice veřejné podpory
Za podpory se považují veškerá plnění ze strany státní či veřejné instituce (kraje), která za toto zvýhodnění neposkytuje proti plnění Formy podpor: subvence (finanční dávka), osvobození z daňových povinností, úroková bonifikace, úvěrové záruky, dodávky služeb, cenová podpora… Komise prošetřuje dopad podpor na vnitřní trh a na obchod mezi členskými státy – neaplikuje se SES, pokud mají podpory pouze lokální dopad. Podpory mohou zvýhodňovat určité podniky či vybrané sektory ekonomiky.

7 Výjimky z veřejných podpor
Čl. 87/2 SES povoluje podpory: Sociální povahy určené individuálním spotřebitelům poskytované bez diskriminace (spotřebitelé v regionech s nižšími příjmy – dotace regionům) Podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními katastrofami nebo mimořádnými událostmi (musí se kompenzovat rozsah, zajištění původního stavu) Podpory poskytované hospodářství určitých oblasti SRN postižřených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnávání hosp. nevýhod způsobených tímto rozdělením – subvence rozvoje nových spolkových zemí SRN – toto ustanovení se však nevztahuje na jednání podniků.

8 Fakultativní výjimky Čl. 87/3 SES – za slučitelné mohou být považovány podpory, které: Mají napomoci hosp. rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní či vysokou nezaměstnaností Mají napomoci uskutečnění projektu společného evropského zájmu (EUREKA, GALILEO) či mají napravit poruchu v hospodářství některého členského státu Podpořit rozvoj určitých hosp. aktivit, nebo oblastí – v oblastech, kde došlo k vysokému útlumu investic a produkce Podpořit kulturní projekty a oblasti zachování kulturního dědictví – města kultury, podpora kinematografie, Další podpory, které schválí Rada na návrh Komise

9 Veřejná podpora a úloha EK
Evropská komise musí být včas informována o poskytnutí podpory – Komise rozhoduje do 18 měsíců, zda je podpora slučitelná s vnitřním trhem členský stát musí v případě neslučitelnosti podporu odstranit a podporu refundovat (navrátit) včetně úroků – je možné žádat i konkurz dotčeného podniku