III/2 XV. 1. 6.A 19. 09. 2012.

Prezentace na téma: "III/2 XV. 1. 6.A 19. 09. 2012."— Transkript prezentace:

1 III/2 XV. 1. 6.A

2 Darwin Dějepis VI. ročník Darwin, evoluce, přírodní výběr
Mgr. Ladislav Hrdina

3 DARWIN

4 1 2 Charles Darwin ( )

5 Plavba lodi Beagle 3 4

6 5 6

7 7

8 „Tenhle pán tvrdí, že jsem jeho předkem!“
9 „Tenhle pán tvrdí, že jsem jeho předkem!“ 8

9 Text k obrázkům: 1 – úvod 2 – úvod 3 – Titul – Darwin
4 – Charles Darwin patří mezi nejvýznamnější vědce lidské historie. Je autorem tzv. evoluční teorie. 5 – Podklady k této teorii, kterou Darwin publikoval ve své zásadní knize „O vzniku druhů přírodním výběrem“ v roce 1859, načerpal zejména v letech 1831 – 1836, kdy se zúčastnil plavby na lodi Beagle. Během celé plavby Darwin získával poznatky o geologii, sbíral přírodniny (např. fosílie), pozoroval živočichy. 6 – Jednou z nejdůležitějších částí plavby se stala návštěva souostroví Galapágy. Na jednotlivých ostrovech tam totiž pozoroval rozdíly např. mezi sloními želvami, které měly různě tvarované krunýře podle toho, čím se živily (na obr. 5 je forma želvy sloní, která se specializovala na vysoké rostliny – krunýř je tvarován tak, že želvě umožňuje zvednout hlavu poměrně vysoko). 7 – Další ukázkou specializace z důvodu dostupnosti různé potravy jsou galapážské pěnkavy. I když měly zřejmě stejného předka, postupně se jednotlivé formy specializovali např. na semena, plody či hmyz a tomu se přizpůsobila i anatomie jejich zobáků. 8 – Darwin po svém návratu dlouhá léta zpracovával poznatky, které na své cestě načerpal. Své zásadní vědecké dílo „O vzniku druhů přírodním výběrem“ vydal až poté, co obdržel poštou práci Alfreda Russela Wallace, který došel během vlastního zkoumání k podobným závěrům jako Darwin. Po dohodě nakonec Darwin své závěry publikoval jako první. Jak ale očekával, jeho teorie vzbudila odpor mezi tou částí veřejnosti, která jen těžko přijímala zřejmou příbuznost člověka s ostatními zvířaty. Darwin byl proto v tisku často karikován a jeho teorie byla hrubě zjednodušována na tvrzení, že člověk se vyvinul z opice. O tom ostatně svědčí i karikatury na obrázcích 8 a 9.

10 Použité zdroje: FEJFAR, Oldřich. Zkamenělá minulost. 2. vydání. Praha: Albatros, str. ISBN Obrázky 2, 3, 9 GAMLIN, Linda. Evoluce. 1. vydání. Praha: Nakladatelský dům OP, str. ISBN Obrázek 1 Rostliny a bezobratlí. 1. vydání. Praha: Albatros, str. ISBN Obrázky 4, 6, 7 National Geographic: Česká republika. Praha: National Geographic ČR, 2004, roč. 2004, č str. ISSN Obrázek 8 Zvířata: Ottova obrazová encyklopedie. 1. vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, str. ISBN Obrázek 5