Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilJakub Ovčačík
1
Mgr. Vlastislav Kučera přednáška č. 7
2
Úvod do kaskádových stylů Připojení stylů k (X)HTML Syntaxe Selektory Přiřazování hodnot Dědičnost Kaskádování Pseudotřídy
3
oddělení struktury dokumentu od jeho formátování bylo cílem HTML od samých počátků v roce 1990 bohužel nedošlo ze strany autorů prohlížečů k rozvinutí této koncepce jak stoupala popularita webu, autoři stránek neměli možnost ovlivnit vzhled svých HTML dokumentů dvě reakce: ◦ listopad 1994 – 1. koncept "Cascading HTML Style Sheet" ◦ listopad 1994 – Netscape – místo implementace stylového jazyka zabudoval základní formátovací prostředky přímo do jazyka HTML
4
CSS1 ◦ prosinec 1996 CSS2 ◦ květen 1998 CSS3 ◦ zatím neuveden, stále ve stadiu příprav IE ◦ částečná podpora CSS1 – IE3 Netscape ◦ NN4 – v důsledku konkurenčního boje spíše chybová Opera ◦ od verze 3.5
5
širší formátovací možnosti ◦ několik příkladů - v HTML nastavuje tučné písmo; v CSS pomocí font-weight lze sílu písma nastavit až v devíti stupních - v HTML – čára (horizontální), lze nastavit sílu, styl (3D, plochá), barvu; v CSS pomocí border lze vytvořit až 8 stylů čar o libovolné síle a barvě, lze tvořit i vertikální čáry - v HTML – lze určit jeden ze tří možných stylů odrážky; v CSS pomocí list-style-image lze pro odrážky použít libovolný obrázek snadná tvorba a údržba stylu ◦ údržba webu, který nevyužívá CSS, je velmi složitá a zdlouhavá (nalézt a nahradit tagy, změnit atributy tabulek,...) oddělení struktury a stylu ◦ lepší "dělba" práce ◦ tentýž obsah lze prezentovat různými způsoby
6
4 metody ◦ tag používá se pro připojení ext. styl. předpisu ◦ tag používá se pro vložení interního styl. předpisu ◦ parametr style u HTML tagů používá pro přiřazení stylu konkrétnímu tagu ◦ pomocí JavaScriptu a DOM (Document Object Model)
7
vkládá se výhradně do hlavičky dokumentu (mezi tagy a ) př: ◦ parametry ◦ href – cesta k externímu souboru ◦ type – typ odkazovaného předmětu, v tomto případě hodnota – text/css ◦ rel – typ vazby dokumentu k externímu zdroji, v tomto případě hodnota – stylesheet, resp. alternate stylesheet ◦ media – určuje média, pro které je stylový předpis určen, není povinný ◦ title – textový titulek danému styl. předpisu, praktický význam – alternativní styl. předpisy
8
all ◦ styl. předpis vhodný pro všechna zařízení print ◦ styl. předpis vhodný pro tisk a pro tiskový náhled na monitoru screen ◦ styl. předpis vhodný pro monitory handheld ◦ styl. předpis vhodný pro malá přenosná zařízení a další: např. pro hlasové výstupy, pro zařízení pro nevidomé,...
9
výhody ◦ pro celý web stačí jediný soubor –> zjednodušení správy ◦ načítá se jenom jednou ◦ vyčleněním je důsledně naplněna idea oddělení formátování od struktury nevýhody ◦ ve spec. případech (odeslání el. poštou)
10
vkládá se výhradně do hlavičky dokumentu (mezi tagy a ) př.: <!-- //--> /* <![CDATA[ */ /* ]]> */ parametry ◦ type – význam a hodnoty jako u link ◦ media – význam a hodnoty jako u link ◦ title – význam a hodnoty jako u link méně praktický ◦ zvětšuje objem dokumentu (načítá se s každou stránkou) ◦ obtížně se udržují (každá změna se musí provést ve více dokumentech)
11
výhoda ◦ snadné testování nedoporučuje se používat, v XHTML 1.1 nepřípustné př: ◦
12
ID identifikátor ◦ př: ◦ smí se vyskytovat v dokumentu pouze jednou ◦ deklarace: p#uvod – vztahuje se jenom na tagy p, které mají parametr id="uvod" #uvod – vztahuje se na všechny tagy, které mají mají parametr id="uvod" třída ◦ př: ◦ může se vykytovat vícekrát v dokumentu ◦ dekalarace p.konec – vztahuje se jenom na tagy p, které mají parametr class = "konec" .konec – vztahuje se na všechny tagy, které mají třídu parametr class = "konec"
13
př: H1 {color: red; text-decoration: underline;} ◦ H1 – selektor ◦ color, text-decoration – vlastnost ◦ red, underline – hodnota povolené znaky ◦ na velikosti nezáleží (neplatí pro prvky, které nejsou součástí CSS) ◦ jména prvků, tříd a ID v selektorech – písmena anglické abecedy, číslice, pomlčku; nesmí začínat pomlčkou nebo číslicí komentář: /*.... */
14
číslo, velikost, procento, barva, URL, řetězec, identifikátor číslo ◦ zapisují se vždy v desítkové soustavě ◦ !! při použití desetinných čísel se místo desetinné čárky (,) používá tečka (.) !! velikost ◦ relativní jednotky em – velikost příslušného písma ex – střední výška příslušného písma px – pixely (obrazové body) ◦ absolutní jednotky pt – typografické body – používá se zejména ve stylech určených pro tiskárny ◦ !! mezi číslem a jednotkou nesmí být mezera !!
15
buď klíčovým slovem nebo tzv. číselnou RGB notací klíčovým slovem je definováno 16 základních barev a názvy určitých objektů operačního systému 16 barev: ◦ aqua, black, blue, fuchsia, gray, green, lime, maroon, navy, olive, purple, red, silver, teal, white, yellow číselné vyjádření ◦ hexadecimálně musí začínat #; př: #ffddaa (= #fda); #1a2b3c ◦ dekadicky rgb(255,0,0) rgb(100%, 50%, 25%)
16
př: * {color: red;} – univerzální selektor ◦ všechny selektory budou mít barvu nastavenou na červenou př: p {color: red;} ◦ všechny odstavce budou mít barvu textu červenou př: p b {color: red;} ◦ všechny tučné texty v odstavcích budou červené př: a:link {color: red;} ◦ všechny nenavštívené odkazy budou červené př: a:visited {color: red;} ◦ všechny navštívené odkazy budou červené př: a (p,...):active {color: red;} ◦ váže se k prvku v aktivním stavu (je-li vybrán myší) př: a(p,...) :hover {color: red;} ◦ váže se k prvku v okamžiku, kdy je nad ním kurzor myši
17
seskupování selektorů ◦ pokud stejná deklarace platí pro více selektorů, mohou být tyto selektory seskupeny do seznamu oddělenými čárkou ◦ př: H1{color: red;} H2{color: red;} H3{color: red;} = H1, H2, H3 {color: red;}
18
univerzální typový následníka potomka sousedních sourozenců třídy ID
19
univerzální ◦ * ◦ váže se k prvku libovolného typu, tj. ke všem prvkům ve stromu dokumentu typový ◦ váže se ke jménu prvku v jazyce dokumentu ◦ H2{} – pravidlo, které se váže na všechny tagy h2 následníka ◦ váže se k prvkům, které jsou následníky jiného prvku ◦ skládá se ze dvou či více selektorů oddělených mezerou ◦ p em{} – váže na všechny prvky em, které jsou obsaženy v p; pokud bude em mimo p, toto pravidlo se nepoužije
20
potomka ◦ váže se k prvku, který je potomkem jiného prvku ◦ skládá se ze dvou či více selektorů, které jsou odděleny > ◦ !! termín potomek označuje pouze bezprostředního následníka !! ◦.................. b je potomkem p, em je pouze následníkem p
21
sousedních sourozenců ◦ zápis: E1 + E2, kde E1, E2 jsou selektory ◦ pravidlo se váže k E2 jen tehdy, kdy E1a E2 mají stejného rodiče (bezprostředního předchůdce) a E1 bezprostředně předchází E2 ◦ př: ..................... b a em jsou sourozenci, kdežto b a code sourozenci nejsou př.: kaskadovani.htmlkaskadovani.html
22
je-li atribut prvku class, používá se ve styl. předpisech "." název třídy (hodnota atributu class musí následovat bezprostředně za tečkou) př: ◦.trida vztahuje se na všechny prvky, které mají hodnotu atributu class trida ◦ div.trida vztahuje se pouze na prvek/tag div, které má hodnotu atributu class nastavenou na trida
23
jazyk dokumentu může obsahovat atributy, jejichž typ je deklarován jako id jeho zvláštností je, že musí nabývat vždy unikátních hodnot (v jednom dokumentu nemůže být víc prvků, jejichž atributy id měly stejnou hodnotu) př: ◦ #blok váže se k jakémukoliv prvku, který má atribut id s hodnotou blok ◦ p#blok váže se k pouze k prvku p, který má atribut id s hodnotou blok pokud bychom jej použili, např. na div, pravidlo nebude uplatněno
24
Po analýze dokumentu musí klient všem prvkům přiřadit hodnoty všech vlastností Výsledná hodnota je výsledkem tohoto výpočtu: ◦ Vezme se určená, tj. ve styl. předpisu explicitně nastavená hodnota – tzv. určená ◦ Je-li určená hodnota relativní, převede se na absolutní – vypočítaná ◦ Vypočítaná hodnota je nakonec transformována na skutečnou hodnotu
25
Klient přiřazuje vlastnostem určené hodnoty násl. algoritmem: 1)Pokud existuje hodnota, která je výsledkem kaskádování, vezme se tato hodnota 2)Neexistuje-li hodnota, která je výsledkem kaskádování, ale daná vlastnost je dědičná, použije se hodnota rodiče 3)Nelze-li uplatnit pravidla 1) a 2), použije se výchozí hodnota vlastnosti Kořenový prvek nemá žádné rodiče => nemůže hodnoty vlastností dědit; použije se výchozí hodnota vlastnosti
26
určené hodnoty – absolutní (black,, 2cm, …), relativní (auto, 2em, 150%, …) absolutní hodnoty není třeba přepočítávat relativní hodnoty musí být převedeny na hodnoty vypočítané: ◦ procenta se vypočítají z referenční hodnoty ◦ hodnoty v relativních jednotkách se musí vynásobit velikostí příslušného písma, nebo rozměrem pixelu ◦ hodnota auto se musí vypočítat způsobem definovaným u každé vlastnosti ve většině případů se dědí vypočítaná hodnota
27
Vypočítaná hodnota již většinou může být použita Jsou ale případy, kdy to z různých důvodů nelze Např: klient vykreslí orámování, jehož síla je celé číslo. Pokud vyjde vypočítaná hodnota desetinné číslo, musí být převedena (zaokrouhlení, oříznutí) Skutečná hodnota je vypočítaná hodnota, která byla upravena v důsledku omezení
28
některé hodnoty vlastnosti dědí potomci prvku ve stromu dokumentu pro každou vlastnost je definováno, zda se dědí, či nikoli tento princip umožňuje, aby autor určil výchozí hodnoty pro celý dokument ◦ nastaví se hodnoty pro kořenový prvek stromu dokumentu (, )
29
stylové předpisy mohou pocházet ze tří zdrojů: ◦ autor webu ◦ uživatel ◦ klient/prohlížeč styl. předpisy z těchto zdrojů se mohou překrývat o tom, jaké styly budou použity pro formátování dokumentu rozhodují pravidla kaskádování ta přiřazují každému stylovému pravidlu určitou váhu; v případech, kdy se styl. pravidla dostanou do kolize, zvítězí to s největší váhou implicitně – pravidla autora mají vyšší váhu než pravidla uživatele autorská a uživatelská pravidla mají vyšší váhu než předpis klienta
30
klíčové slovo – píše za vlastní deklaraci, od které je odděleno mezerou v případě konfliktu mají deklarace s !important přednost před normálními, tj. neoznačenými deklaracemi
31
pravidla pro určení vlastnosti určitého prvku: 1)klient nalezne všechny deklarace, které se vztahují k danému prvku; jedná se o deklarace obsahující danou vlastnost a jejichž selektor se váže k danému prvku 2)1. třídění – dle váhy a původu zdroje; pro normální deklarace platí, že stylový předpis autora přepíše předpis uživatele a ten přepíše výchozí předpis klienta 3)2. třídění – provede se podle konkrétnosti selektorů – konkrétnější přepíší obecnější 4)3. třídění – podle pořadí, v jakém jsou pravidla uvedena; jsou-li váha, původ i konkrétnost dvou pravidel shodné, zvítězí to, které je definováno později
32
při výpočtu – určí se 3 základní hodnoty a, b, c takto: ◦ a = počet ID atributů v selektoru ◦ b = počet ostatních atributů a pseudotříd v selektoru ◦ c = počet názvů prvků v selektoru následně se získaná čísla zřetězí (zapíší se bezprostředně za sebou) v pořadí a-b-c a výsledkem je konkrétnost selektoru
33
selektorabckonkrétnost *0000 li0011 ul li0022 ul ol+li0033 ul ol li.red01313 li.red.level02121 #blok100100
34
Rozlišují prvky podle jiných charakteristik než je jejich jméno, atributy, obsah Nejsou explicitně uvedeny ve zdrojovém kódu dokumentu :first-child ◦ váže k prvku, který je 1. potomkem jiného prvku :link ◦ vztahuje se k dosud nenavštíveným odkazům :visited ◦ vztahuje se k již navštíveným odkazům
35
:hover ◦ působí na prvek v době, kdy na něj uživatel ukazuje např. kurzorem myši :active ◦ působí na prvek v době, kdy je aktivován (v době mezi stiskem a uvolněním tlačítka) :first-line ◦ aplikuje styl na 1. formátovaný řádek odstavce :first-letter ◦ váže se k 1. písmenu obsahu prvku ◦ pouze tyto vlastnosti vlastnosti písma, barvy, pozadí line-height, text-decoration, margin, padding, border
36
obarvení odkazů: ◦ musí se zachovat pořadí definice: a:link a:visited a:hover a:active
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.