F i n s k o Suomen Tasavalta Martin ”gaSpy” Novák Playing : Loituma–Ievan Polkka.

Prezentace na téma: "F i n s k o Suomen Tasavalta Martin ”gaSpy” Novák Playing : Loituma–Ievan Polkka."— Transkript prezentace:

1 F i n s k o Suomen Tasavalta Martin ”gaSpy” Novák Playing : Loituma–Ievan Polkka

2 Základní informace Hlavní město : Helsinky Hlavní město : Helsinky Počet obyvatel : 5 238 460 (109. na světě) Počet obyvatel : 5 238 460 (109. na světě) Rozloha : 388 145 km² (63. na světě) Rozloha : 388 145 km² (63. na světě) Hustota zalidnění : 17,1 ob. / km² (162. na světě) Hustota zalidnění : 17,1 ob. / km² (162. na světě) Jazyk : finština, švédština Jazyk : finština, švédština Státní zřízení : republika Státní zřízení : republika Vznik : 6. prosince 1917 (nezávislost na Rusku) Vznik : 6. prosince 1917 (nezávislost na Rusku) Prezidentka : Tarja Halonen Prezidentka : Tarja Halonen Měna : euro Měna : euro Časové pásmo : UTC +2 Časové pásmo : UTC +2 Členem : EU, OECD, WHO, G-9 ………… Členem : EU, OECD, WHO, G-9 …………

3 Geografie Země tisíců jezer a ostrovů – 10% plochy pokrývají jezera Země tisíců jezer a ostrovů – 10% plochy pokrývají jezera 187 888 jezer ( Saimaa - 4. největší v evropě ) 187 888 jezer ( Saimaa - 4. největší v evropě ) 179 584 ostrovů 179 584 ostrovů Nejvyšší bod : Haltitunturi ( 1328 m n.m. ) Nejvyšší bod : Haltitunturi ( 1328 m n.m. ) Podnebí : Jižní finsko - severské mírné Podnebí : Jižní finsko - severské mírné Severní finsko - subarktické podnebí Severní finsko - subarktické podnebí ovlivňuje : Golfský proud, vnitrozemské podnebí západní Sibiře ovlivňuje : Golfský proud, vnitrozemské podnebí západní Sibiře ¼ finského území leží za polárním kruhem ¼ finského území leží za polárním kruhem Půlnoční Slunce – v S. Finsku v létě Slunce nezapadá po 73 dnů a v zimě nevyjde 51 dnů. V J. Finsku pak v létě sice Slunce zapadá, ale nesetmí se. V době okolo letního slunovratu jsou noci takzvaně bílé. Okolo zimního slunovratu pak zde jsou nejkratší dny asi pět až šest hodin dlouhé. Půlnoční Slunce – v S. Finsku v létě Slunce nezapadá po 73 dnů a v zimě nevyjde 51 dnů. V J. Finsku pak v létě sice Slunce zapadá, ale nesetmí se. V době okolo letního slunovratu jsou noci takzvaně bílé. Okolo zimního slunovratu pak zde jsou nejkratší dny asi pět až šest hodin dlouhé.

4 Geografie dominují rozsáhlé severské lesy -76 % souše a stále se zvětšují dominují rozsáhlé severské lesy -76 % souše a stále se zvětšují jedna z mála zemí na světě, která se stále zvětšuje jedna z mála zemí na světě, která se stále zvětšuje - Od konce poslední doby ledové se země izostaticky zvedá každý rok až o 8 mm a zvětšuje se tak zhruba o 7 km2 - Od konce poslední doby ledové se země izostaticky zvedá každý rok až o 8 mm a zvětšuje se tak zhruba o 7 km2

5 Ekonomika vysoce industrializovaná ekonomika s volným trhem vysoce industrializovaná ekonomika s volným trhem HDP na 1 obyvatele : $35 500 HDP na 1 obyvatele : $35 500 Průmyslová výroba : zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví telekomunikací ( Nokia ) Průmyslová výroba : zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví telekomunikací ( Nokia ) Až na dřevo a několik nerostů závisí hospodářství Finska na dovozu surovin, energie a také některých součástí vyráběného zboží Až na dřevo a několik nerostů závisí hospodářství Finska na dovozu surovin, energie a také některých součástí vyráběného zboží Zemědělství : soběstačné v základních produktech Zemědělství : soběstačné v základních produktech - velká část venkovského obyvatelstva pracuje v lesnictví (důležitý exportní příjem) - velká část venkovského obyvatelstva pracuje v lesnictví (důležitý exportní příjem) V posledních letech velký růst ekonomiky Finska V posledních letech velký růst ekonomiky Finska

6 Administrativní dělení Jižní Finsko Jižní Finsko Západní Finsko Západní Finsko Východní Finsko Východní Finsko Oulu Oulu Laponsko Laponsko Ålandy Ålandy V. Finsko J. Finsko Z. Finsko Oulu Laponsko Ålandy

7 Administrativní členění Ålandy : rozsáhlá autonomie, mnohé výjímky ze zákonodárství Evropské Unie - nevztahuje se Evropská Ústava Ålandy : rozsáhlá autonomie, mnohé výjímky ze zákonodárství Evropské Unie - nevztahuje se Evropská Ústava Stále patrné dělení na regiony vzniklé postupnou kolonizací Finska - Dialekty, folklór, zvyky Stále patrné dělení na regiony vzniklé postupnou kolonizací Finska - Dialekty, folklór, zvyky Od roku 1977 není žádného rozdílu mezi městy a ostatními obcemi. Obce spolupracují ve dvaceti regionech. Mají poměrně rozsáhlou samosprávu, mohou si například určit, jak vysoké daně se budou na jejich území vybírat Od roku 1977 není žádného rozdílu mezi městy a ostatními obcemi. Obce spolupracují ve dvaceti regionech. Mají poměrně rozsáhlou samosprávu, mohou si například určit, jak vysoké daně se budou na jejich území vybírat

8 Obyvatelstvo dva úřední jazyky : finština (92%) dva úřední jazyky : finština (92%) švédština (5,5%) švédština (5,5%) Finští švédové žijí především v pobřežních oblastech Finští švédové žijí především v pobřežních oblastech Po Zimní válce muselo být 12 % populace Finska přesídleno (Karélie) Po Zimní válce muselo být 12 % populace Finska přesídleno (Karélie) -Velká vlna emigrací ( 500 000 obyvatel) – Švédsko –polovina se jich poté vrátila zpět -Velká vlna emigrací ( 500 000 obyvatel) – Švédsko –polovina se jich poté vrátila zpět

9 Náboženství Finská evangelická luteránská církev – 84% Finská evangelická luteránská církev – 84% Finská pravoslavná církev – 1% Finská pravoslavná církev – 1% bez vyznání – 14% bez vyznání – 14% Zbytek malé skupiny protestantů, římských katolíků, muslimů a židů Zbytek malé skupiny protestantů, římských katolíků, muslimů a židů ! Mezi aktivně věřící se řadí pouze malá část obyvatelstva ! ! Mezi aktivně věřící se řadí pouze malá část obyvatelstva ! Církevní daň Církevní daň

10 Historie První osídlení : 8. tisíciletí BC během doby kamenné,když se stáhl ledovec po poslední době ledové,první obyvatelé byli lovci- sběrači První osídlení : 8. tisíciletí BC během doby kamenné,když se stáhl ledovec po poslední době ledové,první obyvatelé byli lovci- sběrači Mluvčí ugrofinského jazyka přišli do Finska během doby kamenné, pravděpodobně již mezi prvními mezolitickými osadníky Mluvčí ugrofinského jazyka přišli do Finska během doby kamenné, pravděpodobně již mezi prvními mezolitickými osadníky 1154 : počátek 700 leté příslušnosti Finska k Švédskému království 1154 : počátek 700 leté příslušnosti Finska k Švédskému království - příchod křesťanství - příchod křesťanství - Švédština se stala dominantním jazykem administrativy a výuky, Finština zůstala jazykem obyčejných lidí - Švédština se stala dominantním jazykem administrativy a výuky, Finština zůstala jazykem obyčejných lidí

11 Historie 1808-1809 : Finsko dobyly armády ruského cara Alexandra I 1808-1809 : Finsko dobyly armády ruského cara Alexandra I -ustanovil Finsko velkoknížectvím v personální unii s carským Ruskem -ustanovil Finsko velkoknížectvím v personální unii s carským Ruskem - snahy o nahrazení švédštiny ruštinou, zpřetrhání vazeb se švédskem - snahy o nahrazení švédštiny ruštinou, zpřetrhání vazeb se švédskem nacionalistické obrozenecké hnutí : získání rovnoprávnosti finštiny se švédštinou - 1892 nacionalistické obrozenecké hnutí : získání rovnoprávnosti finštiny se švédštinou - 1892

12 Historie Krátce po VŘSR, 6. prosince 1917 : Finsko vyhlašuje nezávislost Krátce po VŘSR, 6. prosince 1917 : Finsko vyhlašuje nezávislost - Rusko uznává během měsíce - Rusko uznává během měsíce Velké rozdíly mezi vládnoucí a pracující třídou – občanská válka Velké rozdíly mezi vládnoucí a pracující třídou – občanská válka Vzdělaní X farmáři,venkované Vzdělaní X farmáři,venkované 1920 : Tartská dohoda – stvrzení hranice mezi Ruskem a Finskem 1920 : Tartská dohoda – stvrzení hranice mezi Ruskem a Finskem Během 2. sv. války : Finsko dvakrát bojovalo se Sovětským svazem, který jej napadl Během 2. sv. války : Finsko dvakrát bojovalo se Sovětským svazem, který jej napadl 1. : Zimní válka : 1939 - 1940 2. : Pokračovací válka : 1941 – 1944 : podpora Německa Laponská válka : Proti Německu - donucení opustit Finské území Laponská válka : Proti Německu - donucení opustit Finské území

13 Historie Po druhé světové válce se Finsko ocitlo v šedé zóně mezi Západem a Sovětským svazem. „YYA dohoda“ (Finsko-sovětský pakt přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci) dávala Sovětskému svazu možnost vlivu na finskou domácí politiku Po druhé světové válce se Finsko ocitlo v šedé zóně mezi Západem a Sovětským svazem. „YYA dohoda“ (Finsko-sovětský pakt přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci) dávala Sovětskému svazu možnost vlivu na finskou domácí politiku Rozpad Sovětského svazu roku 1991 Finsko překvapil a způsobil ekonomickou krizi Rozpad Sovětského svazu roku 1991 Finsko překvapil a způsobil ekonomickou krizi 1995 : vstoupilo do Evropské Unie 1995 : vstoupilo do Evropské Unie

14 Zimní válka 30. listopad 1939 - 13. března 1940 30. listopad 1939 - 13. března 1940 Důvod : expanze Ruska Důvod : expanze Ruska -záminka : Mainilský incident ( SSSR předstíral ostřelování své vesnice Mainila a tvrdil že za útoky stojí Finská armáda) -záminka : Mainilský incident ( SSSR předstíral ostřelování své vesnice Mainila a tvrdil že za útoky stojí Finská armáda) Rudá armáda se dopustila mnoha závažných chyb ve svém plánu Rudá armáda se dopustila mnoha závažných chyb ve svém plánu - zásadní podcenění Finského odporu a přecenění vlastních sil - zásadní podcenění Finského odporu a přecenění vlastních sil Výsledek války: Rusko ustoupilo od dobytí Finska Výsledek války: Rusko ustoupilo od dobytí Finska Moskevský mír 13. března 1940, v jehož podmínkách Finsko muselo odstoupit velkou část svého území a přistoupit na většinu ruských podmínek Moskevský mír 13. března 1940, v jehož podmínkách Finsko muselo odstoupit velkou část svého území a přistoupit na většinu ruských podmínek

15 Pokračovací válka Navazující konflikt na Zimní válku v letech 1941-1944 Navazující konflikt na Zimní válku v letech 1941-1944 Finsko zčásti podporované nacistickým Německem Finsko zčásti podporované nacistickým Německem Zahájení války : Německý útok z Finského území na SSSR Zahájení války : Německý útok z Finského území na SSSR Primární cíl Finska : získat nezávislost a svobodu vůči SSSR Primární cíl Finska : získat nezávislost a svobodu vůči SSSR Sekundární cíl : získat zpět ztracená území během Zimní války Sekundární cíl : získat zpět ztracená území během Zimní války Výsledek války : nezávislost Finska se podařilo vybojovat avšak ztracená území zůstala SSSR Výsledek války : nezávislost Finska se podařilo vybojovat avšak ztracená území zůstala SSSR příměří : 5. září 1944 příměří : 5. září 1944 definitivní příměří mezi Finskem a SSSR : Pařížská smlouva 1947 definitivní příměří mezi Finskem a SSSR : Pařížská smlouva 1947

16 Lopettaa (konec) Zdroje : Zdroje : www.wikipedia.cz www.cia.gov Písnička :D : - www.takzejtra.cz Písnička :D : Loituma–Ievan Polkka - www.takzejtra.czwww.takzejtra.cz