ELEKTŘINA VERSUS PÁRA PÁRA ELEKTŘINA ROZDÍLY MEZI ELEKTŘINOU A PÁROU

Prezentace na téma: "ELEKTŘINA VERSUS PÁRA PÁRA ELEKTŘINA ROZDÍLY MEZI ELEKTŘINOU A PÁROU"— Transkript prezentace:

1 ELEKTŘINA VERSUS PÁRA PÁRA ELEKTŘINA ROZDÍLY MEZI ELEKTŘINOU A PÁROU
ELEKTROMOTOR JAMES WATT PRINCIP PARNÍHO STROJE WILLIAM GILBERT

2 ROZDÍLY MEZI ELEKTŘINOU A PÁROU
- Elektřinu je víc způsobů jak jí získat(jaderná,větrná,vodní,tepelná,sluneční a.t.d.) -A páru získáte jen když zahřejete vodu -Elektřina se lépe přenáší na vzdálenosti než pára např:elektrické kabely A u páry pouze parovod

3 PÁRA Pára není nic jiného než voda v jiném skupenství ale z hlediska využívání energie hrála a hraje přece jen podstatnější roli. Topná:pára je vyráběna v klasických parních kotlích,rozvádí se železným potrubím ke spotřebičům Čistá:je vyráběna z demineralizované vody v odporkách a vyvíječích vyrobených z ušlechtilých nerezových materiálů Čistá apyrogenní:jedná se o nejčistější druh páry používá se na pracovištích zde jsou použity steliziátory zdravotních produktů a léčiv Páru objevil slavný vynálezce James Watt a objevil parní stroj Pára byla vynalezena v 17 století Ještě před perním strojem byl Papinův hrnec

4 ELEKTŘINA Elektřina Pojmenování jí dal anglický lékař William Gilbert okolo roku 1600, který jako první popsal některé poznatky o této síle a nazval ji podle řeckého slova elektron – jantar. Jantar (zkamenělá pryskyřice pravěkých stromů) třený kožešinou se zelektrovává a přitahuje k sobě lehké částečky prachu, popela, papíru atd. Pokusy s ním se prováděly již ve starém Řecku, ale teprve William Gilbert se jim vědecky věnoval a jejich výsledky zaznamenával.

5 PRINCIP PARNÍHO STROJE
V kotli se vaří voda. Když dosáhne sto stupňů, mění se v plyn, a ten se vede pod tlakem do takzvaného válce. Ve válci je píst, který musí těsnit, a lítá pokud jedeme dopředu sem a tam, pokud jedeme zpátky lítá obráceně, to je tam a sem.Pokud se podíváme na lokomotivu, vidíme ještě mnoho pák, ventilů, měřáků a jiných příbastlů.To jsou detaily pro nás nepotřebné. V podstatě stačí vzít nahoře za páku, a hodit ji buď doleva nebo doprava, a ono to vyrazí dopředu a nebo dozadu. A nebo to jen silně houká. To když si spleteme páku. V tom případě je nutno dávat pozor, abysme neohluchli. Oblaky páry se po vyfouknutí z válce mění zase na vodu, která padá na zem. Proto je kolem tak mokro.

6 ELEKTROMOTOR Tento elektromotor vám v technickém smyslu moc neposlouží, ale může být uži tečný pro pochopení činnosti elektromotorů používaných v praxi. A rozhodně pro vás bude zajímavou hračkou. Každý elektromotor má dvě části - stator (nepohyblivá ) a rotor (pohyblivá). Stator tohoto elektromotoru je tvořen samotnými dvěma plochými bateriemi, postavenými vedle sebe ve vzdálenosti asi 10 cm. Jsou zapojeny do série. Jejich dvě elektrody vytvarujte tak, aby vytvořily "lůžka" pro osu rotoru. Tyto elektrody současně slouží jako přívody proudu pro rotor. Když zaměníte póly magnetu (magnet otočíte), bude se rotor točit na opačnou stranu. V době chodu elektromotoru přibližte k rotoru shora další magnet. Co pozorujete? Otáčky rotoru se budou zvyšovat nebo snižovat podle toho, jestli se magnetické pole zesiluje nebo zeslabuje.

7 WILLIAM GILBERT Téměř před 400 lety, , zemřel anglický lékař a přírodovědec William Gilbert, průkopník vědy o magnetismu. William Gilbert ( ), lékař a vědec období vrcholné renesance, je velkou postavou západní vědy, i když neprávem poněkud opomíjenou. Byl to on, kdo zavedl pojmy elektrická přitažlivost, elektrická síla a magnetické pole. A kdo jako první dokázal, že Země se chová jako magnet. Narodil se v Colchesteru, v městečku poblíž Londýna. Ve 14 letech byl poslán na studia, na proslulou univerzitu v Cambridge, kde se seznámil s učením Aristotela, Galéna, Ptolemaia a dalších autorit tehdejšího vědění. Poté, co vystudoval medicínu, začal v pětadvaceti provozovat lékařskou praxi v hlavním městě anglického království. Záhy získal pro své léčebné umění proslulost a na sklonku života se dokonce stal osobním lékařem královny Alžběty I.

8 JAMES WATT Skotský vynálezce James Watt se narodil 19. ledna 1736 ve skotském městě Greenock. Watt mechanik V Londýně, kam odešel v 19 letech, a Glasgowě se James Watt vyučil jemným mechanikem. Ve svých 21 letech se stal Watt na univerzitě v Glasgow univerzitním mechanikem. Parní stroj V roce 1763 byl Watt požádán, aby opravil parní stroj (jednalo se o jeden z prvních parních strojů, nazývaný Newcomen engine). Tehdejší parní stroje byly nevýkonné a tak se James Watt rozhodl a sestrojil parní stroj - vlastní vylepšený model. Od roku 1769 se James Watt věnoval stavbě a zlepšování svých parních strojů a také dalším vynálezům. Těsně před smrtí odmítl James Watt povýšení do šlechtického stavu. James Watt zemřel 19. srpna 1819 v Heathfieldu jako velmi vážený občan.