Základní a střední školství – stav a rizika aktuálního vývoje Jana Straková

Prezentace na téma: "Základní a střední školství – stav a rizika aktuálního vývoje Jana Straková"— Transkript prezentace:

1 Základní a střední školství – stav a rizika aktuálního vývoje Jana Straková jana.strakova@isea.cz

2 Český systém základního a středního školství ve světle mezinárodních ukazatelů

3 Typické charakteristiky Časná diferenciace Vysoká míra ukončování středního vzdělání Vysoký podíl odborného vzdělávání Průměrný podíl maturitního vzdělávání Průměrná míra vstupu do terciálního vzdělání Nízké výdaje na vzdělávání, nízké platy učitelů

4 Diferenciace (PISA 2006)

5 Podíl populace s minimálně středoškolským vzděláním (2009)

6 Podíl středoškoláků ve všeobecném vzdělávání (2008)

7 Podíl populace s terciárním vzděláním (2009)

8 Míra vstupu do terciárního vzdělávání (1995 a 2009)

9 Aktuální problémy Zhoršující se výsledky Zvyšující se nerovnosti

10 Zhoršující se výsledky

11 Umístění českých žáků na konci povinného vzdělávání v mezinárodních výzkumech vědomostí (srovnání se zeměmi OECD: pořadí ČR/počet zúčastněných zemí OECD)

12 Čtenářská gramotnost Průměrné výsledky zemí OECD

13 Změny ve výsledcích zemí OECD mezi roky 2000 a 2009, čtenářská gramotnost

14 Matematická gramotnost (průměrné výsledky zemí OECD) je nad průměrem zemí OECD není statisticky významně rozdílný od průměru OECD je pod průměrem zemí OECD ▲ je statisticky významně lepší než výsledek ČR ○ není statisticky významně rozdílný od výsledku ČR ▼ je statisticky významně horší než výsledek ČR Korejská republika 546▲ Finsko 541▲ Švýcarsko 534▲ Japonsko 529▲ Kanada 527▲ Nizozemsko 526▲ Nový Zéland 519▲ Belgie 515▲ Austrálie 514▲ Německo 513▲ Estonsko 512▲ Island 507▲ Dánsko 503▲ Slovinsko 501▲ Norsko498 ○ Francie497 ○ Slovensko497 ○ Rakousko496 ○ Polsko495 ○ Švédsko494 ○ Česká republika493 Velká Británie492 ○ Maďarsko490 ○ Lucembursko 489○ USA 487○ Irsko 487○ Portugalsko 487○ Španělsko 483▼ Itálie 483▼ Řecko 466▼ Izrael 447▼ Turecko 445▼ Chile 421▼ Mexiko 419▼

15 Změny ve výsledcích zemí OECD mezi roky 2003 a 2009, matematická gramotnost

16 Přírodovědná gramotnost (průměrné výsledky zemí OECD) je nad průměrem zemí OECD není statisticky významně rozdílný od průměru OECD je pod průměrem zemí OECD ▲ je statisticky významně lepší než výsledek ČR ○ není statisticky významně rozdílný od výsledku ČR ▼ je statisticky významně horší než výsledek ČR Finsko 554▲ Japonsko 539▲ Korejská republika 538▲ Nový Zéland 532▲ Kanada 529▲ Estonsko 528▲ Austrálie 527▲ Nizozemsko 522▲ Německo 520▲ Švýcarsko 517▲ Velká Británie 514▲ Slovinsko 512▲ Polsko 508▲ Irsko 508○ Belgie 507○ Maďarsko503 ○ USA502 ○ Česká republika500 Norsko500 ○ Dánsko499 ○ Francie498 ○ Island 496○ Švédsko 495○ Rakousko 494○ Portugalsko 493○ Slovensko 490▼ Itálie 489▼ Španělsko 488▼ Lucembursko 484▼ Řecko 470▼ Izrael 455▼ Turecko 454▼ Chile 447▼ Mexiko 416▼

17 Zvyšující se nerovnosti

18 V mezinárodním srovnání nadprůměrně silná souvislost mezi výsledky žáků a rodinným zázemím (Přírůstek skóru ve čtenářském testu s jednotkovým nárůstem indexu rodinného zázemí – PISA 2009)

19 V mezinárodním srovnání jedna z nejsilnějších souvislostí mezi výsledky žáků a rodinným zázemím na úrovni školy (Přírůstek skóru ve čtenářském testu s jednotkovým nárůstem indexu rodinného zázemí na úrovni žáka a na úrovni školy – PISA 2009)

20 Podíl žáků nedosahujících základní úrovně způsobilosti nezbytné pro řešení běžných životních situací, PISA, 9. ročník

21 Situace ohrožených skupin: značné znevýhodnění romské menšiny (horší výsledky ve školách hlavního vzdělávacího proudu i ve školách vyučujících dle RVP LMP) výsledky cizinců srovnatelné s výsledky českých žáků absence jakýchkoli dokladů o výsledcích žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním

22 Vzdělávací politika

23 Typické znaky porevoluční vzdělávací politiky Nedostatek informací Rozhodování na základě osobních přesvědčení Absence vize a koncepce Absence kontinuity Orientace do minulosti

24 Kurikulární reforma Založena na přemýšlení v mezinárodní komunitě Předběhla českou realitu Nepřijetí, nepochopení Absence metodické a finanční podpory Formální realizace

25 Aktuální trendy vzdělávací politiky – návrat ke „starým dobrým časům“ Omezování přístupu k maturitnímu a vysokoškolskému vzdělávání – nucené nevýhodné volby Posilování selektivity systému – další zvyšování vzdělanostních nerovností

26 Podíl dospělých, kteří jsou spokojeni se svým životem, podle úrovně vzdělání (2008)

27 Rozdíly mezi školami se zvyšují (Vývoj rozdílů ve složení žáků jednotlivých škol a ve výsledku testu čtenářské gramotnosti, koeficient mezitřídní korelace, PISA 9. ročník)

28 Výběr školy podle finančního zajištění rodičů (Zdroj: STEM 2009)

29 PISA 2009

30 Platy učitelů (2009)

31 Výdaje na vzdělávání jako podíl HDP (2000 a 2008)

32 Vzdělanostní šance na ZŠ 1

33 Vzdělanostní šance na ZŠ 2

34 Vzdělanostní šance na ZŠ 3

35 Množství výběrových tříd pro nadanější žáky z pohledu učitelů Factum Invenio, 2009

36 Množství výběrových tříd pro méně nadané žáky z pohledu učitelů Factum Invenio, 2009

37 Profily škol v ČR (PISA 2003)