V OLEBNÍ SYSTÉMY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045.

Prezentace na téma: "V OLEBNÍ SYSTÉMY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045."— Transkript prezentace:

1 V OLEBNÍ SYSTÉMY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045

2 V OLEBNÍ SYSTÉMY soubor pravidel, která určují způsob obsazování funkcí na základě získaných hlasů ve volbách Záleží na: a) způsobu, jakým volič volí b) způsobu přidělování mandátů c) počtu a velikosti volebních obvodů

3 P OMĚRNÉ ( PROPORČNÍ ) VOLEBNÍ SYSTÉMY procento odevzdaných hlasů odpovídá procentu reprezentantů hodnoceny jako spravedlivé - umožňují i zastoupení menších stran vláda bývá méně stabilní – vznik koalicí podporují systémy více stran často stanovena tzv. volební klauzule - podmínka pro vstup do parlamentu (např. 5%) volby v několika větších volebních obvodech

4 P OMĚRNÉ ( PROPORČNÍ ) VOLEBNÍ SYSTÉMY volby do PS PČR, dále Polsko, Švýcarsko, Izrael aj.

5 V ĚTŠINOVÉ ( MAJORITNÍ ) VOLEBNÍ SYSTÉMY princip „vítěz bere všechno“ zvolen pouze jediný kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů většinou jednomandátové volební obvody systém vede ke snížení počtu politických stran vláda obvykle tvořena pouze jedinou stranou jednokolový (vítězí kandidát s největším počtem hlasů) dvoukolový (pokud v 1. kole nikdo nezíská většinu hlasů, postupují do 2. kola kandidáti s největším počtem hlasů)

6 V ĚTŠINOVÉ ( MAJORITNÍ ) VOLEBNÍ SYSTÉMY Většinovým systémem se volí Senát PČR, dále se používá např. ve Velké Británii nebo Austrálii

7 V OLEBNÍ CHOVÁNÍ Čím je motivováno rozhodování voličů? nerozhodnutí voliči (váhající) nevoliči (nechodí k volbám, nemají koho volit nebo se nezajímají o politiku) Co rozhoduje? a) sociální faktory (soc. status) b) ekonomické faktory (výše příjmů) c) žebříček hodnot (svoboda vs. sociální jistoty) taktická volba (volit menší zlo) předvolební preference (průzkumy veřejného mínění)

8 V OLEBNÍ ÚČAST podíl z celkového počtu oprávněných voličů, kteří přišli volit nízká volební účast – nedostatečný zájem o politiku nebo spokojenost s politickou situací nižší legitimita pro politické strany vyšší volební účast např. v Rakousku, Nizozemí nižší volební účast např. v Polsku, na Slovensku v ČR nižší volební účast u voleb do senátu povinná volební účast (např. Austrálie či Belgie)

9 V OLEBNÍ ÚČAST VE VOLBÁCH DO P OSLANECKÉ SNĚMOVNY P ARLAMENTU ČR 2010 – 62,60% 2006 – 64.47% 2002 – 58.00% 1998 – 74.03% 1996 – 76.41% Volby do České národní rady 1992 – 85,08 %

10 V OLEBNÍ ÚČAST VE VOLBÁCH DO S ENÁTU P ARLAMENTU ČR 2010 – 44,59% v 1. kole, 24,64% ve 2. kole 2008 – 39,52% v 1. kole, 29,85% ve 2. kole 2006 – 42,09% v 1. kole, 20,73 % ve 2. kole 2004 – 28,97% v 1. kole, 18,41 % ve 2. kole 2002 – 24,10% v 1. kole, 32,55 % ve 2. kole 2000 – 33,72% v 1. kole, 21,56% ve 2. kole 1998 – 42,37% v 1. kole, 20,36% ve 2. kole 1996 – 35,03% v 1. kole, 30,63% ve 2. kole

11 R EFERENDUM O PŘISTOUPENÍ Č ESKÉ REPUBLIKY K E VROPSKÉ UNII 2003 Volební účast – 55,21% Výsledky: ANO – 77.33% NE – 22.67%

12 Z DROJE DAVID, R. Politologie. Základy společenských věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000. ISBN 80-7182-162-4. KOL. AUT. Společenské vědy pro střední školy. 2. díl. Brno: Didaktis, 2010. ISBN 978-80-7358-152-7.