prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc.

Prezentace na téma: "prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc."— Transkript prezentace:

1 prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc.
SOUČASNÁ SITUACE A MOŽNÉ VÝVOJOVÉ SCÉNÁŘE „EUROZÓNY“ A JEJÍ DOPADY NA SVĚTOVOU EKONOMIKU prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc.

2 Jaká jsou specifika soudobé světové krize?
Jak se řeší soudobá krize ve světě? Jaká je současná situace v „Eurozóně“? Je ohrožena existence Evropské unie, resp. „Eurozóna“? Čím přispívá Evropská unie světové ekonomice?

3 RIZIKOVÉ FAKTORY SOUDOBÉHO VÝVOJE SVĚTOVÉ EKONOMIKY
Narůstající zadluženost států, podniků a domácností Likvidace tržního prostředí

4 Zadluženost členských zemí OECD a EU
Japonsko 218,90 Finsko 53,50 Řecko 161,30 Slovinsko 53,20 Itálie 126,10 Švýcarsko 52,40 Portugalsko 119,70 Slovensko 48,60 Island 118,90 Dánsko 45,30 Irsko 118,00 Lotyšsko 44,00 Belgie 101,10 Česká republika 43,90 Francie 89,10 Nový Zéland 41,80 Velká Británie 88,70 Turecko 40,40 Kanada 84,10 Švédsko 38,60 Španělsko 83,20 Litva 36,50 Maďarsko 81,30 Mexiko 35,40 Kypr 80,90 Rumunsko 34,60 Německo 80,50 Korea 33,70 Malta 77,00 Norsko 30,30 Izrael 74,40 Austrálie 26,90 Rakousko 74,30 Lucembursko 18,40 USA 73,60 Bulharsko 17,90 Nizozemí 68,70 Chile 10,10 Polsko 53,80 Estonsko 8,00 Pramen: CIA, The World Factbook zadluženost je uvedena [v % HDP]

5 VÝVOJ BILANCÍ CENTRÁLNÍCH BANK Eurozóny, USA, Japonska a Velké Británie /2007-2012/

6 Vývoj cen komodit / /

7 Podle odhadu bývalého hlavního ekonoma společnosti Mc
Podle odhadu bývalého hlavního ekonoma společnosti Mc.Kinsey mohou mít bohatí lidé v daňových rájích uloženo až 32 bilionů dolarů (asi 644 bilionů Kč). Zdroj: The Guardian

8 VZNIK A VÝVOJ EVROPSKÉ UNIE
Rok 1992 Podpis „Smlouvy o EU“ (Maastrichtské smlouvy) (platnost od 1. listopadu 1993) Belgie • Francie • Itálie • Lucembursko • Německo • Nizozemsko Rok 2013 Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Irsko • Itálie • Kypr • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Německo • Nizozemsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Velká Británie • Španělsko • Švédsko • Chorvatsko • Turecko • Makedonie

9 Události v „Eurozóně“ (1)
1992: Podepsání Maastrichtské smlouvy 1997: Přijetí „Paktu stability a růstu“ 1999: 1.ledna začalo platit bezhotovostní € 2002: 1.ledna začaly platit eurobankovky a mince 2002: Německo a Francie neplní „Pakt stability…“ 2005: Zmírnění „Paktu stability a růstu“ 2008: Propuknutí „finanční krize“ 2009: Zjištěny podvody Řecka 2010: První balíček Řecku: 110 mld. € 2010: Vznik termínu PIIGS

10 Události v „Eurozóně“ (2)
2010: Zhroucení Irska, pomoc EU: 90 mld. € 2010: Založení Evropského fondu finanční stability EFSF ve výši 440 mld. € 2011: Kolaps Portugalska, pomoc EU: 78 mld. € 2011: Navýšení EFSF na 780 mld. € 2011: Spuštění LTRO: 1 bil. € 2012: Kolaps bankovního systému Španělska, přislíbení pomoci EU: až do 100 mld. € 2012: Kolabuje Kypr - žádá o pomoc 2012: 2. balíček Řecku: 130 mld. €

11 Události v „Eurozóně“ (3)
2012: Začínají problémy Slovinska 2012: Rozšíření použitelnosti EFSF 2012: Spuštění OMT /Outright Monetary Transaction/ 2012: Zavádění Evropského stabilizačního mechanismu /ESM/. 2012: Prosazování „Evropské bankovní unie“ 2013: Problematické řešení „Kyperské krize“ …

12 Nezapomenutelná slova předsedy Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema
Dotyčný „ekonom“ prohlásil bez ohledu na platnou legislativu Evropské Unie, že: „Kypr představuje novou předlohu pro řešení problémů bank v „Eurozóně“. „Bude-li potřeba zapojit nepojištěné vkladatele, stane se“. 

13 Eurozóna není schopna racionálně řešit své problémy
Eurozóna není schopna racionálně řešit své problémy. V současnosti vidíme nejhorší ukázku neschopnosti jejích orgánů, což podtrhuje zoufalost situace, v níž se nachází 17 zemí platících eurem. Situace je již tak vypjatá, že žádné opatření k záchraně neblahého projektu není příliš extrémní. Politici se ovšem za žádnou cenu nehodlají vzdát politického kapitálu investovaného do tohoto monumentálního průšvihu. Fakt, že jsme již dospěli do fáze, kdy se neostýchají konfiskovat úspory nevinných a slabých občanů, je ovšem nečekaný a je špatným znamením do budoucna, kdy se krize ještě prohloubí. Lars Seier Christensen, generální ředitel, Saxo Bank

14 Kypr se bude opakovat. Při pohledu na Kypr je jasné, že movitější klienti finančních institucí o své peníze přijdou buď skrze přímé vyvlastnění, či přes vyšší zdanění. „Budete mít štěstí, když nepřijdete o život,“ sdělil Faber mírně zaraženým moderátorům CNBC. Zdroje: CNBC, YahooFinnace, Bloomberg

15 Podstata problémů Evropské unie /Benjamin Kuras/
Příčiny právní Příčiny politické Příčiny ekonomické Příčiny demografické a etnické

16

17

18 Veřejné dluhy zemí EU v poměru k HDP [2012]
/Zdroj: Česká spořitelna/

19 SOUDOBÉ „ŘEŠENÍ“ KRIZE „EUROZÓNY“
Zavádění „Evropského stabilizačního mechanismu“ /ESM/ včetně „Evropské bankovní unie“

20 MOŽNÉ ZPŮSOBY ROZPADU „EUROZÓNY“
Vystoupí nejsilnější státy (především Německo) Bankrot jedné země (z PIIGS) spustí lavinu bankrotů dalších zemí Rozpadne se „Záchranný fond Eurozóny“ Vystoupí (bankrotující) periferní země

21 GUVERNÉR ČNB MIROSLAV SINGER
Projekt eura dosud nesplnil svůj cíl, kterým bylo výrazně urychlit ekonomický růst Evropské unie a zajistit globální konkurenceschopnost Evropy. Sílí však hrozba kolapsu „eurozóny“ s potenciálně katastrofálními důsledky pro všechny kolem, včetně Česka. 2012: Žofínské fórum

22 NOURIEL ROUBINI Konec eurozóny je na dohled. Nesystematický přístup evropských politiků nevyřeší její hlavní problémy, jimiž jsou konkurenceschopnost a rozdílná ekonomická výkonnost členských zemí. Bankrot některého z méně ekonomicky silných členů „Eurozóny“ povede k jejímu konci.

23 PAVEL KOHOUT „ESM je v podstatě evropský autodestruktivní mechanismus. Nejen že ty země, které jsou v problémech, nezachrání, ale dokonce přinese problémy do zemí, kde zatím nejsou. Jedná se produkt šílených a dosti neodborných představ o tom, jak fungují finanční a především kapitálové trhy. Bohužel díky tomu, že evropští politici vůbec nevědí, jak trhy fungují, byla koncipována tato naprostá zvrácenost.“

24 Blížíme se k zániku demokracie a národního státu
VÁCLAV KLAUS Euro je ve slepé uličce, ale bude přežívat léta. Politici Evropské unie jsou ve slepé uličce a zkoušejí jít touto slepou uličkou stále dál. Blížíme se k zániku demokracie a národního státu

25 Soudobé problémy a politika ECB
Enhanced Credit Support /ECS/ Snižování kvality požadovaných záruk Emergency Liquidity Assistance /ELA/ Nákup dluhopisů států „Eurozóny“ Asset Backed Securities /ABS/ Podnikatelské úvěry jako záruky Long Term Refinancing Operation /LTRO/

26 Soudobé problémy a politika ECB
Krytí dlouhodobých úvěrů krátkodobými vklady Snížení povinných minimálních rezerv Snižování refinanční sazby TARGET – zneužívání systému Outright Monetary Transaction /OMT/ Úvahy o záporných úrokových sazbách ECB Úvahy o odkupu ABS

27 Disproporce v systému TARGET

28 Vývoj průmyslové výroby v EU

29 UNIKÁTNÍ NÁVRHY EVROPSKÉ UNIE
Předpisově zakroucené okurky Jednotné rozměry cirkusových stanů Zákaz žárovek a rtuťových teploměrů Minimální počet žen v managementech oceláren Zákaz vysokých podpadků kadeřnic Povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot Sjednocení sazeb pojistného pro muže a ženy Aj…

30 DŮKAZY ZOUFALSTVÍ VLÁD JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE
Polsko: Znárodnění penzijních fondů Maďarsko: Snaha podřídit centrální banku vládě Španělsko: Vytunelování sociálního fondu Francie: Zavedení sankcí za omezení výroby a propouštění zaměstnanců velkých firem Atd…

31 „PŘÍNOS“ SOUDOBÉHO CHOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE PRO SVĚTOVOU EKONOMIKU
Evropská unie postupně stále více likviduje tržní ekonomiku, čímž výrazně napomáhá iniciovat vznik budoucího totálního kolapsu světové ekonomiky.

32 Musíme si odvyknout ztotožňovat Evropskou unii s Evropou
Musíme si odvyknout ztotožňovat Evropskou unii s Evropou. EVROPA ZDE BYLA V MINULOSTI, JE V SOUČASNOSTI A BUDE URČITĚ EXISTOVAT I V BUDOUCNOSTI

33 Hlavním viníkem soudobé krize je ovšem chování samotného člověka: JDE TUDÍŽ O KRIZI ZAPŘIČINĚNOU ÚPADKEM MORÁLKY LIDSKÉ SPOLEČNOSTI

34 HROZBY PRO SVĚTOVOU EKONOMIKU A LIDSKOU SPOLEČNOST
Měnová válka, boj o suroviny Bankroty bank, korporací i ostatních podnikatelských subjektů Nedůvěra v právní (listinné) instrumenty Konec tržní ekonomiky Rozpad existujícího právního řádu (anarchie) Rozpad jednotlivých států Občanská válka Nová totalita

35 Použité internetové odkazy:

36 Kontakt: