Třídění umělé selekce podle způsobů provádění;

Prezentace na téma: "Třídění umělé selekce podle způsobů provádění;"— Transkript prezentace:

1 Třídění umělé selekce podle způsobů provádění;
podle typů či forem (selekce na 1 znak); podle selekčních postupů (na více znaků); podle metod (zaměřená na aditivní nebo neaditivní složku genotypové proměnlivosti).

2 1. Způsoby selekce negativní – vyřazujeme nevhodná zvířata, tzv. minus varianty; postupujeme od nejhorších zvířat k výběrové hranici; používáme, pokud je třeba zachovat více než 50% zvířat z výběrové základny pozitivní – opak negativního výběru; vybíráme od nejlepších k výběrové hranici, která představuje minimální požadavek, které musí zvířa splnit, aby bylo vybráno. Používáme, pokud je třeba vybrat méně než 50% zvířat (selekce samců, výběr matek plemeníků atp.)

3 2. Typy (formy) selekce stabilizační – centripetální, dostředivá selekce vybíráme průměrná zvířata cílem je ustálení znaku v populaci potomci mají stejný průměr jako rodičovská generace, variabilita potomků je nižší uplatňujeme, pokud vývin vlastnosti odpovídá našim představám příkladem je selekce na tělesný rámec, tvarové vlastnosti vemene, dojitelnost apod.

4 b) disruptivní – dvousměrná selekce
vybíráme zvířata s extrémními hodnotami vlastnosti, jak v kladném tak i v záporném směru, průměrní jedinci jsou vyřazováni páření obou vybraných skupin probíhá odděleně výsledkem je rozštěpení původní populace do dvou populací potomků s odlišnými průměry tato forma selekce se uplatňuje především při experimentálních pokusech s laboratorními zvířaty praktický příklad – vznik 2 hmotnostně odlišných plemen králíků, činčila malá a velká, z původně jednotného plemene

5 c) direkcionální – jednosměrná selekce
nejdůležitější typ selekce výsledkem je plánovitý posun průměru populace v generaci potomků žádoucím směrem současně dochází ke snižování proměnlivosti při záporné direkcionální selekci se průměr neustále snižuje při kladné direkcionální selekci se průměr neustále zvyšuje

6 3. Selekční postupy postupný (tandemový) výběr
je opakováním direkcionální selekce při časové změně jednotlivých vlastností vybíráme zvířata podle jedné vlastnosti, dokud nedosáhneme její požadované úrovně, pak se zaměříme na druhou vlastnost a opět selektujeme do dosažení chovného cíle nevýhoda: při negativní vazbě mezi znaky při zlepšování jedné vlastnosti zhoršujeme druhou k dosažení chovného cíle je třeba dlouhého časového období

7 schéma tandemového selekčního postupu:

8 b) selekce dle nezávislých výběrových úrovní
pro každou selektovanou vlastnost stanovíme samostatnou výběrovou hranici zvířata vybíráme postupně podle všech vlastností zvíře, které nedosahuje v jakékoliv vlastnosti výběrovou hranici, je vyřazeno nedochází ke kompenzaci dobrých a špatných vlastností intenzita selekce musí zajistit minimálně reprodukci prostou zjistíme ji z výrazu , kde n je počet vlastností, na které selektujeme a W počet jedinců, kteří musí zbýt po provedené selekci podle všech vlastností

9 schéma selekce dle nezávislých výběrových úrovní:

10 c) simultánní selekční postup
výběr zvířat podle jejich celkového zhodnocení současně zhodnotíme všechny znaky a vlastnosti každý znak a vlastnost ohodnotíme na základě důležitosti pomocí bodů součtem bodů vyjádříme hodnotu zvířete jedním číslem vybraná zvířata mohou mít některé znaky nadprůměrné, v jiných mohou být hůře vyvinuty – dochází k vzájemné kompenzaci znaků a vlastností nejvýhodnějším selekčním postupem je ten, při kterém dochází ke sjednocení různých kritérií do tzv. selekčního modelu v současnosti jsou v praxi uplatňovány selekční modely ve formě selekčních indexů

11 4. Metody selekce metody selekce využívající aditivní složku genetické proměnlivosti hromadná selekce: výběr zvířat splňujících požadavky na exteriérové, konstituční, typové, užitkové a další znaky a vlastnosti; výběr probíhá dle fenotypu, proto je efektivní pro vlastnosti středně a vysoce dědivé selekce rodin: výběr celých skupin zvířat – rodin – do reprodukce; buď je celá rodina vybrána nebo vyřazena – rozhoduje její průměr; je efektivnější pro vlastnosti s nízkou dědivostí; zvýšení významu této metody lze dosáhnout příbuzenskou plemenitbou

12 selekce kombinovaná: kombinuje selekci rodin s hromadnou, tj. fenotypová hodnota zvířat je korigována (opravena) průměrem rodiny, k níž jedinec náleží; je možné zaměřit se na širší okruh znaků než při selekci rodin; je efektivní pro šlechtění znaků a vlastností charakterizovaných dědivostí do 0,5 rodinová selekce: výběr jedinců uvnitř rodiny; do reprodukce jsou vybíráni nadprůměrní jedinci ze všech rodin, tzn. i z podprůměrných; účinnost této metody klesá s rostoucím počtem rodin zastoupených v populaci

13 b) metody selekce využívající neaditivní složku genetické proměnlivosti
využívají účinku dominance, superdominance a interakce vyžadují specifické postupy, ve kterých se selekce prolíná s metodami plemenitby vyhledáváme takové rodičovské páry, jejichž potomstvo nám poskytne nejvyšší heterozní efekt jsou uplatňovány zejména u multiparních zvířat s kratším generačním intervalem (drůbež, prasata) do této skupiny patří rekurentní selekce, rekurentní reciproká selekce, návaznost a křížení speciálních linií