Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0052Číslo sady 41 Číslo.

Prezentace na téma: "Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0052Číslo sady 41 Číslo."— Transkript prezentace:

1 Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0052Číslo sady 41 Číslo DUM 3.2_41_02 Předmět zeměpis Tematický okruh Geografie Název materiálu hlavní města Evropy - Stockholm Autor Jakub Hnátek Datum tvorby 22.4.2013Ročník 3. Anotace Prezentace pojednává o informacích tykajících se hlavního města Stockholm. Jsou zde zahrnuty památky, doprava, vývoj obyvatel… Metodický pokyn Sledování a vypisování informací. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jakub Hnátek Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Stockholm Stockholm [stokholm] (latinsky Holmia) je hlavní a zároveň i největší město Švédska a kraje Stockholm (Stockholms Län). Leží na východním pobřeží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem. Počet obyvatel se pohybuje okolo 670 000 (1990) a 761 721 (2004). Stockholm je důležitým obchodním a průmyslovým centrem Švédska. Ve Stockholmu sídlí švédská vláda a parlament, je také sídlem hlavy státu – krále. č.1 - Znak Stockholmu

3 Pohledy na Stockholm č.2 - Stockholm

4 Historie První písemná zmínka pochází z roku 1252, kdy byl Stockholm důležitým tržním místem se železem, pocházejícím z dolů v Bergslagenu. Byl údajně založeno jarlem Birgerem za účelem obrany města Sigtuna na jezeře Mälaren před útoky z moře a před pleněním. První stavbou proto byla pevnost strážící cestu mezi Baltským mořem a jezerem Mälaren. V tomto místě, kde byla vybudována obranná zařízení z kmenů (švédsky stock) stromů, se nachází řada menších ostrovů (švédsky holme) – z toho pravděpodobně pochází jeho název. Od roku 1523 je Stockholm hlavním městem Švédska. č.3 – Jezero Mälaren

5 Doprava Stockholm je důležitým přístavem, silničním a železničním uzlem. Pro vnitrostátní leteckou dopravu se využívá také letiště nedaleko centra Stockholmu Bromma, 42 km severně leží mezinárodní letiště Arlanda (ARN, ESSA) a 70 km jižně zase letiště Stockholm-Skavsta. č.4 – Letiště Arlanda

6 Ericsson Globe Ericsson Globe, švédsky krátce Globen (do roku 2009 Stockholm Globe Arena či Globenarena) je multifunkční aréna v hlavním městě Švédska, ve Stockholmu. Aréna byla otevřena v roce 1989 a je největší stavbou půlkulového tvaru na světě. Má průměr 110 metrů a vnitřní výšku 85 metrů. Objem haly je neuvěřitelných 605 000 metrů kubických. Globen Arena disponuje 13 850 místy k sezení na hokej a 16 000 místy při koncertech a výstavách. č.5 – Globen arena

7 Nízkoemisní zona Země patří mezi průkopníky zavádění zón. Jako první město ve Švédsku zavedl zónu Göteborg v roce 1996 a v zóně se mu podařilo emise prachových částic z nákladní dopravy snížit zhruba 40 procent.[13] V současnosti existují nízkoemisní zóny také Lundu, Malmö a Stockholmu. č.6 – Emisní značka

8 Metro ve Stockholmu Metro ve Stockholmu (švédsky Stockholms tunnelbana) je systém podzemní dráhy pod hlavním městem Švédska Stockholmem. Systém se skládá ze tří tras, na kterých je v provozu pět linek (zelená, modrá a červená) Některé části stockholmského metra jsou postaveny v tak neporušeném podloží, že po vytěžení prostoru pro podzemní dílo nebylo třeba obezdívky a skalní stěny mohly zůstat bez ochrany. č.7 – Interiér metra

9 Stockholmská radnice Budova Stockholmské radnice (Švédsky: Stockholms stadshus or Stadshuset - místní název) je budova Městské rady Stockholmu, hlavního města Švédska. Stojí na ostrově Kungsholmen, byla postavena v místě, kde původně stál Velký mlýn Eldkvarn. Stavbu navrhl architekt Ragnar Östberg, a byla postavena v letech od 1911 do 1923. Na stavbu bylo použito osm milionů červených cihel. Má dvě velká obdélníková nádvoří se společným středem, vnější nádvoří a vnitřní dvůr. Vnitřní dvůr byl původně zamýšlený v modré barvě a je také nazýván „Modré nádvoří“ (Švédsky: Blå hallen) a to i přes to, že Östberg změnil názor a rozhodl se zůstat u červených cihel. Jejich barvu považoval za krásnější. Modré nádvoří je pravděpodobně nejznámější jako jídelní sál užívaný k banketům po každoročním slavnostním předávání Nobelových cen. Varhany v Modrém nádvoří jsou s 10,270 píšťalami největší ve Skandinávii. Na vrcholku 106 metrů (348 stop) vysoké věže je vidět Tři koruny, starý národní symbol Švédska.

10 Stockholmská radnice (obrázek) č.8 – Stockholmská radnice

11 Velká synagoga (Stockholm) Stockholmská Velká synagoga (švédsky Stockholms stora synagoga, hebrejsky בית הכנסת הגדול של שטוקהולם‎‎) stojí v malé ulici Wahrendorffsgatan blíže parku Kungsträdgården v Norrmalmu ve Stockholmu. Postavena byla mezi lety 1867 a 1870 podle plánů z r. 1862 od architekta Frederika Wilhelma Scholandera. Budově se také někdy přezdívá "parafráze orientálních motivů" (Nordisk familjebok 26, col. 1470) a je zanesena v Registru švédských národních památek. Je to jediná aktivní synagoga ve městě. č.9 – Stockholmská synagoga

12 Zajímavosti Ve Stockholmu (přesněji v sále radnice – Stadshuset) jsou každoročně vyhlašovány některé z Nobelových cen. V roce 1912 se zde konaly letní olympijské hry. Systém zásobování teplem využívá z 80% obnovitelné zdroje, přičemž do roku 2050 chce být město na fosilních palivech zcela nezávislé.

13 Zdroje č.1 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Stockholm [online]. c2013 [citováno 14. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stockholm&oldid=10331696 č.2 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Stockholm [online]. c2013 [citováno 14. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stockholm&oldid=10331696 č.3 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Mälaren [online]. c2013 [citováno 14. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C3%A4laren&oldid=10293904 č.4 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Stockholm-Arlanda [online]. c2013 [citováno 14. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stockholm-Arlanda&oldid=9914219 č.5 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Ericsson Globe [online]. c2013 [citováno 14. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ericsson_Globe&oldid=10342273 č.6 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Nízkoemisní zóny [online]. c2013 [citováno 14. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=N%C3%ADzkoemisn%C3%AD_z%C3%B3ny&oldid=10264244 č.7 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Metro ve Stockholmu [online]. c2013 [citováno 14. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Metro_ve_Stockholmu&oldid=9858002 č.8 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Stockholmská radnice [online]. c2013 [citováno 14. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stockholmsk%C3%A1_radnice&oldid=9914182 č.9 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Velká synagoga (Stockholm) [online]. c2013 [citováno 14. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Velk%C3%A1_synagoga_(Stockholm)&oldid=9992666