Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Autor Mgr. Eva Hronová Číslo materiálu 6_3_ZMP_12 Datum vytvoření Druh učebního materiálu Prezentace k výkladu Ročník 3. ročník Anotace Geologický vývoj České republiky Klíčová slova Hercynské vrásnění,prvohory,sopečná činnost Vzdělávací oblast Člověk a příroda- zeměpis Očekávaný výstup Žáci se seznámí s geolog.procesy a změnami na území ČR v časové posloupnosti Zdroje a citace Chlupáč, I. & Brzobohatý, R. & Kovanda, J. & Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia. Praha, 4356s, ISBN: Zeměpis České republiky: učebnice pro střední školy. 1. vyd., dotisk. Praha: Česká geografická společnost, ISBN
2
Geologický vývoj České republiky
na území ČR- 2 hlavní geomorfologické celky: Český masív a Karpaty
3
Český masív vznik: hercynské vrásnění v prvohorách/karbon/
na Z-staré pahorkatiny,vrcholy a hornatiny vznik: hercynské vrásnění v prvohorách/karbon/ v Evropě - od Bretaně po stř. Německo /Harz/, Česko a jih Polska až k Donu konec prvohor – Česká vysočina bez moře
4
1. Prvohory - hercynské vrásnění
– zdvih okrajových pohoří České vysočiny do velehorských výšek + přeměna původních hornin ze sedimentů - přeměněné horniny (ruly, svory, fylity) 2. Uvnitř České vysočiny – nepřeměněné sedimentované horniny (slepence, jílovité břidlice, vápence….) Barrandien – pruh mezi Domažlicemi a Prahou (kaledonským vrásněním v prvohorách) Brdská vrchovina – ordovik – ložiska železné rudy (Ejpovice, Mníšek pod Brdy) Prvohory – devon – vápence - mezi Berounem a Prahou stejný původ : Moravský kras, Hranice, Štramberk
5
Obr.č.1 – Býčí skála Moravský kras
6
Během hercynského vrásnění – magma z hlubin
– vznik masivu vyvřelých hornin – žula V blízkosti žuly – žíly barevných kovů : polymetalické rudy u Příbrami, Krušné hory – Měděnec, Cínovec zlato – Hrubý Jeseník, Šumava, střední Povltaví uran – Příbram 3. Po vyzdvižení České vysočiny herc. vrásněním – jezerní pánve - v karbonu a permu – zanášeny materiálem splaveným z hor - vznik ložisek kamenného uhlí - 5 černouhelných pánví (ostravsko karvinská, rosicko oslavanská, žacléřsko svatoňovická, kladensko rakovnická, plzeňská)
7
4. Druhohory - povrch zarovnáván (denudace)
- tropické klima – chemické zvětrávání – kaolín (Karlovarsko, Plzeňsko) konec druhohor – křída – podél Labe ze severu mělký mořský záliv s pískovcovými a jílovými sedimenty v České tabuli později vznik skalních měst: - Děčínská a Broumovská vrchovina, Kokořínsko, Český ráj /mořský záliv pokrýval část území Českého ráje po 13 milionů let / dalším zvětráváním - sklářské písky
8
Obr.č.2 Adršpašské skály
9
Karpaty až do konce prvohor stejný vývoj jako Česká vysočina
počátek druhohor – pokles karpatské oblasti, zaplavení mořem křída – vyvrásnění karpatského oblouku na Slovensku moře – ústup do J Polska a do vnější části tohoto oblouku později – zdvih Vnějších Karpat (příkrovová pohoří) (usazené horniny – slepence, jílovce, pískovce, vápence) alpinské vrásnění – vyvrásnění centrálních Karpat
10
Třetihory tektonický neklid v České vysočině nové zlomy a výzdvih ker – kerná pohoří pokles ker v Podkrušnohoří – 3 jezerní pánve: (chomutovská, mostecko teplická, sokolovská), hnědé uhlí v místech křížení zlomů – sopečná činnost: (Doupovské hory, České středohoří, Chebská pánev – Komorní hůrka, Tepelská vrchovina, Nízký Jeseník (Velký a Malý Roudný) sopečné horniny - čedič
11
Obr.č.3 České středohoří
12
Závěr třetihor ústup moře – předpolí Vnějších Karpat
– ložiska lignitu, ropy a zemního plynu lignit – také v Hrádku nad Nisou (výběžek třetihorní jezerní pánve z Německa a Polska) Čechy – vývoj dnešní hydrografické sítě
13
poslední vulkanická činnost v Čechách a na Moravě
Čtvrtohory poslední vulkanická činnost v Čechách a na Moravě horské zalednění Krkonoš a Šumavy pevninský ledovec v Moravské bráně, Šluknovsko, Frýdlantsko bludné balvany před pevninským ledovcem – váté písky (Třeboňsko, jižní Morava) většina našeho území v periglaciální zóně – tundra – mrazové procesy vznik kamenných moří
14
Obr.č.4 Bludné balvany Frýdek-Místek
15
Obr.č.1 WIKIMEDIA [online]. [cit. 2013-09-20]. Dostupné z WWW:
Obr.č.2 WIKIMEDIA [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr.č.3 WIKIMEDIA [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr.č.4 WIKIMEDIA [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.