V neděli 28. září se uskutečnila druhá letošní národní pouť na místa spojená s prvním československým odbojem. Cílem cesty se stal Kyjev, hlavní město.

Prezentace na téma: "V neděli 28. září se uskutečnila druhá letošní národní pouť na místa spojená s prvním československým odbojem. Cílem cesty se stal Kyjev, hlavní město."— Transkript prezentace:

1

2 V neděli 28. září se uskutečnila druhá letošní národní pouť na místa spojená s prvním československým odbojem. Cílem cesty se stal Kyjev, hlavní město Ukrajinské republiky.

3 Po sto letech se nedělní slavnostní událost uskutečnila krátce po poledni na místě, kde v roce 1914 k přísaze došlo – na kyjevském Sofijském náměstí. Česká družina. První vzniklá vojenská formace krajanů, která bojovala za první světové války na straně Dohody.

4 Nástup českých dobrovolníků na Sofijském náměstí v Kyjevě Nadšenci v uniformách starodružiníků s kopií jejich praporu

5 Zatloukání hřebů do žerdi…

6 Svěcení praporu České družiny…

7 Přísaha na právě vysvěcený prapor

8 Česká družina, která položila základ budování československých vojenských jednotek v Rusku, vznikla 12. srpna 1914 jako národní dobrovolnická formace v rámci carské armády. K slavnostnímu vysvěcení praporu České družiny došlo podle Juliánského kalendáře 28. září 1914, tedy v den svátku sv. Václava, na Sofijském náměstí v Kyjevě. Svěcení praporu předcházelo v té době tradiční zatloukání hřebů do jeho žerdě. Následovala přísaha na vysvěcený prapor, slavnostní přehlídka a odchod přímo na frontu.

9 Uprostřed Kyjeva byla odhalena deska na její památku. A přítomni byli i zástupci naší Jednoty ČsOL MSK… Kyjev (ukrajinsky Київ, Kyjiv [ˈkɪjiw]; rusky Киев, Kijev)

10 Dobrovolníci České družiny byly v převážné většině formálně stále rakousko- uherskými občany, nerespektující mobilizační pokyny, které jim rozeslalo rakousko-uherské velvyslanectví. Situace se řešila hromadným podáním žádostí o ruské občanství. Po počátečních nejasnostech, k jakým účelům bude Česká družina používána, bylo rozhodnuto, aby byly čety České družiny rozděleny mezi divize a pluky ruské armády a plnily průzkumné úkoly. Při této činnosti se České družině dařilo a brzy si její vojáci získali pověst výtečných vojáků. V roce 1916 byla na základech České družiny vytvořena Československá brigáda, ovšem její jednotky stále sloužily rozptýleně především jako oddíly průzkumníků. K soustředění brigády došlo až před bitvou u Zborova, ve které se 2. 7. 1917 jejich 3 200 příslušníků vyznamenalo drtivým útokem na rakousko-uherské a německé pozice. V bitvě padlo 197 čs. legionářů, na druhé straně bylo zajato více než tři tisíce nepřátelských vojáků.

11

12 "Touha po svobodě a vlastenectví dnes prakticky ztratily význam. Co by nám asi tehdejší legionáři dnes řekli? Asi by nebyli moc spokojení. Česko není kvetoucí zahrádkou. Země je v krizi hospodářské, ale hlavně morální. Za posledních pětadvacet let jsme se mohli svobodně vrátit k myšlenkám legionářů a Masaryka, což se nestalo," postěžoval si místopředseda Československé obce legionářské Jindřich Sitta. Ze vzdáleného Michajlovského chrámu začaly znít zvony.

13

14 Památník Matka Vlast nad Dněprem

15

16

17

18 Čs. legie vznikly především jako prostředek v boji za osamostatnění Čechů a Slováků z pod rakousko-uherské nadvlády. Tento úkol legie splnily a jejich bojová činnost se stala hlavním argumentem při jednáních Masarykovy politické reprezentace o československé samostatnosti. Legionáři jako vojáci neexistujícího státu si nakonec na ruské, francouzské a italské frontě vybojovali jeho vznik a posléze ubránili jeho existenci v bojích na Těšínsku a Slovensku. V samostatné republice se československé legie staly základem Československé armády a daly ji řadu významných generálů a důstojníků. Výročí bitvy u Zborova bylo slaveno jako Den Československé armády.