Autor: Mgr. Dana Vicherková Datum: Název: VY_32_INOVACE_2.1.12

Prezentace na téma: "Autor: Mgr. Dana Vicherková Datum: Název: VY_32_INOVACE_2.1.12"— Transkript prezentace:

1 Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace
Autor: Mgr. Dana Vicherková Datum: Název: VY_32_INOVACE_2.1.12 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Téma: Hlasová výchova 1. část - prezentace Anotace: Prezentace slouží k zopakování probraného učiva : Hlasová výchova 1. část. Žáci si interaktivně, ústně i písemně opakují učivo, pracují analyticky s vlastními čtenářskými dovednostmi a znalostmi.

2 Komunikační a slohová výchova v učivu 3. ročníku
Hlasová výchova 1. část - prezentace Autor: Mgr. Dana Vicherková

3 Hláskosloví Zkoumá hlásky, slabiky a zvukovou stránku jazyka jako celek.

4 Fonetika Věda, která zjišťuje, jak vzniká zvuk řeči,
jak zní a jak ho vnímáme.

5 Čím se fonetika zabývá? hláskami zvukovými prostředky:
přízvukem, tempem, intonací

6 Fonologie Nauka o využití zvuků v jazyce.

7 fonetika x fonologie Fonetika
popisuje všechny zvuky, které při řeči vznikají Fonologie zkoumá jen zvukové prostředky, které mají komunikační funkci a mohou rozlišit význam slova, jde o fonémy

8 Foném Je nejmenší zvuková jednotka, která je schopna rozlišit význam slova.

9 Ortofonie Nauka o správném tvoření a správném znění hlásek spisovné češtiny.

10 Ortoepie Nauka o správném spisovném užití české hlásky.

11 Hláska Je nejmenší zvuková jednotka lidské řeči.
Úkol: Vyjmenovat české - samohlásky - dvojhlásky - souhlásky

12 Samohláska Je hláska s tónovou strukturou.
Vzniká průchodem hlasu hrdelní a ústní dutinou.

13 10 českých samohlásek přední střední zadní vysoké i,í u,ú
středové e,é o,ó nízké a,á

14 Postavení jazyka v ústech
vychází z jeho pohybu nahoru a dopředu, dozadu při vyslovení hlásky „i“ se zvedá vysoko přední část jazyka = hláska vysoká, přední „u“ = hláska vysoká, zadní

15 Postavení rtů u hlásek „o“,“ó“, „u“,“ú“
rty jsou při vyslovení hlásek sešpulené jde o hlásky zaokrouhlené

16 Délka znělosti u českých samohlásek
může změnit význam slova (laská x láska) podle délky rozlišujeme samohlásky krátké a dlouhé

17 Dvojhláska je složitý samohláskový zvuk, během nějž se mění postavení jazyka v ústech původní je jen česká dvojhláska „ou“ Vývojem zdomácněly dvojhlásky: „au“, „eu“

18 Souhláska je šum vzniká tak, že výdechový proud překoná překážku vytvořenou artikulačními orgány každou souhlásku popíšeme pomocí místa, způsobu tvoření a podle zapojení hlasivek

19 Místo tvoření hlásky = pasivní artikulační orgány
„p“, „m“ = obouretné hlásky „h“ = hrtanová hláska, vzniká na hlasivkách Dělení souhlásek podle místa tvoření: retné: p, b, m retozubné: f, v předopatrové: ť, ď, ň, j zadopatrové: k, g, ch hrtanové: h

20 Způsob tvoření hlásek výdechový proud jde přes překážky
„p“,“k“,“b“, „t“, „d“, „ť“, „ď“, „g“= úplná překážka = hlásky závěrové nosové: „m“, „n“, „ň“ „ch“,“h“, „v“, „f“, „s“, „z“, „š“, „ž“, „j“, „l“, „r“, „ř“ = neúplná překážka = hlásky úžinové polozávěrové (výdechový proud překoná překážku, prochází úžinou): „dz“, „dž“, „c“, „č“

21 Zapojení hlasivek souhlásky, při jejichž tvoření hlasivky kmitají = znělé „b“,“d“ neznělé souhlásky (hlasivky v klidu) „p“, „t“

22 Párové souhlásky se shodují v místě a způsobu tvoření, ale liší se znělostí „b“, „d“

23 Nepárové souhlásky = znělé
m, n, ň, j, l, r „ř“= jako foném je nepárově znělé, ale vedle neznělé souhlásky či na konci slova se vyslovuje nezněle (např. tři)

24 Znělé a neznělé souhlásky
při jejich vzniku kmitají hlasivky = znělé při jejich vzniku jsou hlasivky v klidu = neznělé Neznělé: p, f, t, ť, s, š, k, ch, c, č Znělé: b, v, d, ď,z, ž, g, h, dz, dž

25 Pouze znělé souhlásky m, n, ň, j, l, r

26 Pouze neznělé souhlásky
c, č

27 Slabika Je nejmenší existující jednotka lidské řeči, složená z jedné či více hlásek. Její jádro tvoří: samohláska, dvojhláska, slabikotvorná souhláska

28 Slabikotvorná souhláska
může být: r, l, m např. Br-no, sl-za, bra-tr, se-dm Základem každé slabiky je slabičné jádro.

29 Český jazyk Má dvě základní formy: psanou a mluvenou.

30 Tvorba řeči Je proces složený z dýchání, tvorby hlasu a článkování.
Proud vzduchu při něm vyjde z plic a projde mezi hlasivkami, které z něj vytvoří základní tón, a poté artikulačními orgány.

31 Výslovnostní norma Je ustálená podoba znění spisovné výslovnosti.
Není stálá v čase, ale podléhá změnám v závislosti na vývoji jazyka.

32 Tři fáze tvorby řeči dýchání – při výdechu v češtině vzniká řeč
tvorba hlasu – je výsledkem práce hlasivek článkování = artikulace

33 Práce hlasivek hlasivky se nachází v krku
sbližování a oddalování hlasivek ve střední části vede z výdechového proudu k tvorbě základního hlasu čím kratší hlasivky jsou, kmitají rychleji, máme vyšší hlas

34 Barva hlasu Se tvoří až při průchodu nadhrtanovými dutinami při článkování.

35 Aktivní artikulační orgány
se při artikulaci pohybují rty, jazyk, měkké patro, hlasivky, dolní čelist při volném průchodu hlasu vznikají samohlásky při pohybu hlasivek vznikají překážky – tím vznikají souhlásky

36 Pasivní artikulační orgány
Jsou místem, kde k artikulaci dochází: rty, dásně, tvrdé a měkké patro

37 Vady řeči – odchylky od správné artikulace
koktavost – postihuje rytmus řeči huhňavost – postihuje m, n, ň rotacismus – postihuje r, ř sigmatismus – postihuje s, z, c, š, ž, č

38 Sluchové ústrojí zevní (vnější) ucho: boltec a zevní zvukovod
střední ucho: kladívko, třmínek, kovadlinka = přenáší zvukové vlny z pružné blány (bubínku) do vnitřního ucha) vnitřní ucho: blanitý labyrint v kosti skalní (dvě části: sluchovou (hlemýžď) a statickou

39 Proces vnímání řeči na procesu vnímání řeči se podílí sluchové ústrojí, mozek mechanismy mozku dešifrují, přidělují jednotlivým zvukovým signálům konkrétní význam

40 Konec prezentace Název: Hlasová výchova 1. část - prezentace
Autor: Mgr. Dana Vicherková Zdroje: Zeman, M., Forst, V.: Literatura III. Přehled vývoje a směrů. SPN Praha, 1986 Bernard, J., Frýdlová, P.: Malý labyrint filmu. Albatros Praha, 1988 Dolejší, P.: Maturujeme z českého jazyka. Nakladatelství JAS Humpolec, 2003 Mašková, D.: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Nakladatelství Petra Velanová, Třebíč, 2005 Adámková, P. a kol.: Český jazyk a komunikace pro střední školy – 1. díl – učebnice. DIDAKTIS, Brno, 2010 Wieke,T.: Prezentace – Jak překonat obvyklé problémy a působit přesvědčivě. GRADA Praha 2006 Švankmajer,J.: Síla imaginace. Praha: Dauphin,Mladá fronta, 2001 Jirák, J., Mičienka, M.: Rozumět médiím. Praha: Partners Czech, 2006