Neželezné kovy a jejich slitiny II (doplnění a rozšíření přednášky

Prezentace na téma: "Neželezné kovy a jejich slitiny II (doplnění a rozšíření přednášky"— Transkript prezentace:

1 Neželezné kovy a jejich slitiny II (doplnění a rozšíření přednášky
“Strojírenské materiály“ z předmětu BUM) Prof. Ing. Tomáš Podrábský, CSc., Ing. Karel Němec, Ph.D., Ing. Martin Juliš

2 Relativní atomová hmotnost: 63,546
Měď a její slitiny Atomové číslo: 29 Relativní atomová hmotnost: 63,546 Měrná hmotnost: 8,96 g/cm3 Teplota tání: 1085 °C, tj K Teplota varu: 2562°C, tj K FCC mřížka měď (Cu) je kov načervenalé barvy v přírodě se nejčastěji vyskytuje vázána na síru, k níž má velkou afinitu (chalkopyrit – CuFeS2, bornit – Cu3FeS3), případně na kyslík (např. kuprit Cu2O). Rudy obsahující měď jsou poměrně chudé, obsahují 1 až 6 % Cu. Ryzí měď se ve větší míře nachází na Aljašce, ojediněle v Číně a Chile. má výbornou tepelnou i elektrickou vodivost, velmi dobrou tvárností za tepla i za studena (a zachovává si ji i při záporných teplotách) vyznačuje se velmi dobrou korozní odolností jak vůči atmosférickým vlivům tak i vůči řadě chemikálií k přednostem Cu patří též dobrá obrobitelnost a svařitelnost, naopak horší je slévatelnost Cu je po Fe a Al třetí nejpoužívanější kov. Asi polovina vyrobené Cu se používá v čisté formě (hlavně elektrotechnika), druhá polovina k výrobě slitin mědi (buď mosazí nebo bronzů) nebo jako přísadový prvek do slitin jiných kovů.

3 Technicky čistá měď využívá se v elektrotechnice (pro svou vynikající vodivost) jako elektrovodný materiál je vhodná pro zařízení vystavená nízkým teplotám (pro kapalný N, H, O) velmi se osvědčila jako střešní krytina, okapové žlaby a svody z Cu se vyrábějí i nádoby v potravinářském průmyslu používá se též k plátování ocelových plechů výrobky z čisté mědi mikrostruktura čisté mědi

4 Slitiny mědi Slitiny mědi se dělí do dvou základních skupin:
©2003 Brooks/Cole, a division of Thomson Learning, Inc. Thomson Learning™ is a trademark used herein under license. Mosaz (Cu-Zn) Cínový bronz (Cu-Sn) Hliníkový bronz (Cu-Al) Beriliový bronz (Cu-Be) Slitiny mědi se dělí do dvou základních skupin: Mosazi – slitiny mědi a zinku Bronzy – veškeré slitiny mědi s výjimkou soustavy Cu-Zn (tzn. kromě mosazí) Ukázky rovnovážných diagramů slitin mědi:

5 Mosazi Základem mosazí je binární soustava Cu-Zn Mosazi k tváření
tvoří převážnou část výroby mosazí mívají obsah Zn od 5 do 42 % rozdělují se na: tombaky (nad 80 % Cu) vysokotažné mosazi ( % Cu) mosazi s vyšším obsahem Zn (63% Cu) kujné mosazi ( % Cu) šroubová mosaz (58 % Cu) s přísadou Sn výborné akustické vlastnosti s Ni vysoká pevnost a odolnost vůči korozi používají se na strojní součásti, nábojnice, armatury, hudební nástroje, bižuterii atd… Slévárenské mosazi heterogenní slitiny s obsahem Cu % často s přísadou Pb ke zlepšení obrobitelnosti používají se na armatury, ventily, atd…

6 Příklady výrobků z mosazi

7 Bronzy cínové bronzy (Cu–Sn) tvářené cínové bronzy
nejstarší používaný druh bronzů s obsahem Sn vzrůstá pevnost i tažnost maximum pevnosti je asi při 20 % Sn tažnost má maximum při 5 % Sn, pak prudce klesá lepší odolnost vůči korozi než u mosazí tvářené cínové bronzy homogenní slitiny s obsahem Sn do 9% s malým obsahem Sn se používají v elektrotechnice 6-9% Sn → na namáhaná kluzná ložiska, pružiny … slévárenské cínové bronzy heterogenní slitiny s 10-12% Sn dobrá pevnost, houževnatost, odolnost proti korozi a kluzné vlastnosti přísadou (5 až 10) % Pb se ještě zlepšují již tak dobré kluzné vlastnosti používají se na velmi namáhaná kluzná ložiska, namáhané armatury… speciální cínové bronzy zvonovina (20-22% Sn) – pružný a velmi tvrdý bronz pro výrobu zvonů zrcadlovina (30-33% Sn) – vysoce leštitelný bronz pro optická zrcadla červené bronzy (Cu–Sn–Zn) jsou méně ušlechtilé a levnější slitiny, ve kterých je část Sn nahrazena Zn používají se na méně namáhané odlitky armatur nebo jako umělecké (sochy) Znamenitým materiálem pro výrobu děl v 17. století byl dělový bronz, tzv. dělovina. Měl vynikající zatékavost, takže umožňoval odlévat děla se všemi barokními ozdůbkami. Dělovina byla navíc pružná a houževnatá, takže hlavně mohly mít slabší stěny, proto byla bronzová děla lehká a "štíhlejší" oproti dělům litinovým, která nastoupila v 18. století. Dělový bronz měl i svoje nevýhody. Značný hluk, když dělo po výstřelu "zvonilo", by ještě tak nevadil, ale rozpálení po delší palbě, vedoucí i k vyboulení hlavně, bylo na pováženou v pozdějších dobách mnohahodinových námořních bitev. Především ale bylo bronzové dělo 4x až 9x dražší než litinové.

8 Bronzy hliníkové bronzy (Cu-Al) křemíkové bronzy (Cu-Si)
obsahují až 12% Al mají velmi dobrou odolnost proti korozi, únavovému namáhání (i v korozním prostředí), proti otěru i dobré kluzné vlastnosti slitiny s přísadou Fe, Ni, Mn dosahují po vytvrzení pevnosti až 800 MP při tažnosti 12% jsou vhodné pro výrobu součástí silně namáhaných na otěr (šneková kola, ložiska pro velké tlaky a malé rychlosti), slouží též k výrobě plaket a mincí křemíkové bronzy (Cu-Si) jsou dobře tvárné za studena i za tepla, dobře odolávají korozi a mají příznivé kluzné vlastnosti teplotní rozsah použití je od -180°C do +200 °C nevýhodou je poměrně špatná obrobitelnost, kterou lze ale zlepšit přísadou asi 0,5 % Pb tvářené mají do 3,5% Si, slévárenské až 5% Si častěji než binární se používají komplexní slitiny s přísadami Mn, Zn, Ni (zvyšují pevnost), a Pb slouží jako náhrada za drahé cínové bronzy

9 Bronzy beryliové bronzy (Cu-Be) olověné bronzy (Cu-Pb)
mají výborné mechanické vlastnosti, jsou to nejpevnější slitiny na bázi Cu nejlepších hodnot mechanických vlastností dosahují při obsahu 2 % Be kromě binárních slitin (které mají do obsahu 0,7 % Be dobrou elektrickou vodivost) se častěji používají komplexní slitiny s Ni, Co, Mn, Ti, které mají vynikající mechanické vlastnosti a dobrou odolnost proti korozi vytvrzené slitiny mívají pevnost v tahu až 1400 MPa a tvrdost až 400 HV používají se na pružiny, nejiskřící nástroje, zápustky pro tváření, ložiska, lodní šrouby sportovních člunů, … olověné bronzy (Cu-Pb) slitiny se skládají ze směsi krystalů Cu a Pb, protože soustava Cu-Pb se vyznačuje částečnou rozpustností v kapalném stavu a téměř úplnou nerozpustností ve stavu tuhém jsou-li obě fáze rovnoměrně a jemně rozptýleny (rychlým ochlazením), mají slitiny velmi dobré kluzné vlastnosti předností olověných bronzů je také dobrá tepelná vodivost používají se na kluzná ložiska pro vysoké tlaky a značné obvodové rychlosti niklové a manganové bronzy mají nejčastěji ternární bázi Cu-Ni-Mn s menším množstvím dalších přísad, zejména Si, Al a Fe. velmi dobře odolávají korozi, dosahují pevnost až 600 MPa Používají se v chemickém průmyslu, na lékařské nástroje, mince, termočlánky

10 Tepelné zpracování slitin mědí
Rekrystalizační žíhání ke změkčení polotovaru nebo mezi operacemi tváření teplota závisí na druhu slitiny a stupni deformace, bývá v rozmezí °C Žíhání ke snížení vnitřních pnutí provádí se zejména u mosazí (za teploty 250 – 300 °C), kde tato pnutí bývají příčinou korozního praskání Vytvrzování používá se zejména pro hliníkové, beryliové a niklové bronzy sestává se z rozpouštěcího ohřevu (700 – 900 °C), rychlého ochlazení (do vody) a umělého stárnutí (270 – 450 °C) CuAl6Fe6Ni6 (žíháno): Dendrity tuhého roztoku alfa (světlá barva), na hranicích zrn fáze AlFeNi (tmavá barva) CuBe2 (vytvrzeno): Zrna tuhého roztoku alfa (světlá barva), na hranicích zrn precipitáty fáze gama (tmavá fáze) CuAl6Fe6Ni6 - žíháno CuBe2 - vytvrzeno

11 Příklady výrobků z bronzů

12 Relativní atomová hmotnost: 58,71
Nikl a jeho slitiny Atomové číslo: 28 Relativní atomová hmotnost: 58,71 Měrná hmotnost: 8,908 g/cm3 Teplota tání: 1453 °C, tj K Teplota varu: 2730 °C, tj K FCC mřížka nikl (Ni) je drahý feromagnetický kov (do teploty 357°C) byl objeven na sklonku 18.století a již začátkem následujícího století se hojně používal ve slitině s mědí v mincovnictví má velmi dobrou korozní odolnost (kromě prostředí obsahujících síru), stálost na vzduchu, dobré mechanické vlastnosti (za normální i zvýšené teploty) významnou vlastností Ni je vysoká houževnatost i při nízkých teplotách nikl je rovněž dobře leštitelný mechanické, fyzikální a chemické vlastnosti činí z niklu důležitý a mnohostranně užívaný konstrukční materiál asi 60% Ni se spotřebuje jako přísada do slitinových ocelí, kde zvyšuje zejména vrubovou houževnatost při nízkých teplotách, 25% spotřeby tvoří slitiny niklu a zbylých 15% polotovary z čistého niklu čistý nikl se používá k povrchové ochraně (na povlaky), v elektrotechnice nebo v raketové technice

13 Konstrukční slitiny niklu
slitiny Ni-Cu (monely) vyznačují se výbornou odolností proti korozi po vytvrzení mají vysokou pevnost (až 1200 MPa, s přísadou Al až 1400 MPa) za normální i zvýšené teploty zpravidla se používají komplexní monely s přísadami Si, Mn, Fe, Al slévárenské se od tvářených liší zvýšeným obsahem Si slitiny Ni-Be obsah berilia bývá do 2% (obdoba beriliových bronzů) po vytvrzení dosahují pevnosti až 1800 MPa jsou použitelné do 500 °C, např. na pružiny, membrány, trysky, … slitiny Ni-Mn výborně odolávají korozi i za vyšších teplot i v prostředí obsahujících síru používají se na elektrody zapalovacích svíček slitiny Ni-Mo vhodné pro odlitky odolávající koroznímu působení kyseliny solné a chloridů

14 Slitiny niklu se zvláštními fyzikálními vlastnostmi
termočlánkové slitiny Ni-Cr (9-12% Cr) jsou známé jako chromel spolu se slitinou alumel tvoří termočlánek pro teplotní rozsah °C odporové slitiny Ni-Cr (cca 20% Cr) zvané nichrom, chromnikl, pyrochrom používají se pro topné odpory do 1150 °C část Ni je někdy nahrazována železem (do 25%) magneticky měkké slitiny označované názvem permalloy kromě niklu obsahují Fe, příp. Mo, Cu, Cr a Si používají se jako materiály pro jádra transformátorů měřících zařízení slitiny s malou tepelnou roztažností jsou známé pod názvem invar, elinvar, kovar slitiny na bázi Fe-Ni, proto bývají řazeny ke slitinám Fe

15 Žáruvzdorné a žáropevné slitiny
slitiny Ni-Cr jsou známé pod označením Nimonic, Inconel, Udiment, Hastelloy, … jde o komplexní slitiny na bázi Ni-Cr s přísadou precipitačně zpevňujících prvků (Ti, Al) a dalších prvků jako W, Mo, Co, Nb, Ta, Zr, … precipitátem je intermetalická uspořádaná sloučenina Ni3(TiAl) označovaná ´, která je koherentní s matricí  (obě fáze mají mřížku FCC) používají se na nejnamáhanější součásti parních a spalovacích turbín, … ← FCC mřížka fáze ´ (Ni3Al) částice zpevňující fáze g´ matrice - fáze g mikrostruktura Ni superslitin

16 Provozní podmínky turbíny leteckých motorů
LPC – nízkotlaký kompresor HPC – vysokotlaký kompresor HPT – vysokotlaká turbína IPT – střednětlaká turbína LPT – nízkotlaká turbína

17 Použití Ni slitin aplikace superslitin
elektrody zapalovacích svíček (Ni-Mn) kulový uzávěr (Monel)

18 Relativní atomová hmotnost: 58,933
Kobalt a jeho slitiny 449°C Atomové číslo: 27 Relativní atomová hmotnost: 58,933 Měrná hmotnost: 8,80 g/cm3 Teplota tavení: 1493 °C, tj K kobalt je namodralý polymorfní kov, velmi pevný a tvrdý, do 1121 °C feromagnetický jeho cena je díky jeho poměrně nízkému výskytu i obtížnosti výroby dosti vysoká používá se zejména v metalurgii pro zlepšování vlastností slitin s kovy blízkými v periodické tabulce (Cr, Ni, Mo, W) tvoří žáropevné slitiny slitiny na bázi kobaltu se obecně vyznačují též dobrou odolností proti opotřebení a jsou korozivzdorné a žáruvzdorné kobalt je též důležitým kovem při výrobě slinutých karbidů (je pojivem karbidů W, Ti, Nb), práškového kobaltu se používá jako pojiva při výrobě cermetů často se používá i při barvení skla a keramiky (sloučeniny kobaltu byly známé již ve starověku a sklo a keramické výrobky se jimi barvilo již ve starém Egyptě)

19 Slitiny kobaltu Žáropevné slitiny (superslitiny)
zpevnění kobaltových slitin probíhá mechanismem substitučního zpevnění tuhého roztoku (hlavně atomy Cr, W, Mo) a dále disperzním zpevněním karbidy používají se při výrobě součástí tryskových motorů a turbín Stellity netvárné slitiny na bázi kobaltu, které obsahující 40 – 55 % Co, 20 – 35% Cr, 10 – 15% W, 1,5 – 3 % C, popřípadě další přísady mají výbornou odolnost vůči opotřebení a vysokou řezivost → využití např. jako nástrojové materiály mechanicky je nelze obrábět, proto se na funkční povrch součástí navařují Pro výrobu velmi silných permanentních magnetů se používají slitiny železa a kobaltu s obchodními názvy FeCo (35-40% Co + Fe jako základ) a Alnico (až 24% Co + Ni, Al, Cu, Ti + Fe jako základ). Jsou to velmi silné permanetní magnety (až 25krát výkonnější než ocelové magnety) K dentálním a lékařským účelům slouží slitiny typu Co-Cr-Mo s obchodním názvem Vitalium (typické složení Co + 30% Cr, 6% Mo, 0,35% C)

20 Použití kobaltových slitin
kloubní náhrady součásti leteckých motorů Chrommolybdenová slitina kobaltu se používá v materiálové základně umělých kloubů. Součásti z kobaltových slitin se používají zejména pro vysokoteplotní aplikace (např. součásti leteckých motorů a plynových turbín) funkční plochy nástrojů permanentní magnety

21 Porovnání superslitin niklu a kobaltu

22

23

24 Kovy s vysokou teplotou tání
Zirkonium (Ttav 1855 °C) je tvárný polymorfní kov bílé barvy podobný titanu ( - HCP,  - BCC) používá se zejména jako přísada ve slitinách Al a Mg (kde zjemňuje zrno) ze slitin Zr zasluhuje pozornost slitina s Sn (tzv. Zircaloy), případně s dalšími prvky (Nb, Cr, Fe, Ni), která má dobré mechanické vlastnosti a odolnost proti korozi a využívá se v jaderné energetice např. k povlakování palivových článků Chróm (Ttav 1863 °C) vyniká dobrou odolností proti korozi → používá se pro galvanické pochromování je důležitý při výrobě korozivzdorných, žáruvzdorných a žárupevných ocelí a slitin Ni Niob (Ttav 2477 °C) šedý kov, chemicky stálý, s mřížkou BCC používá se jako přísada do speciálních ocelí a sltin niklu slitiny Nb (hlavně s W, Zr a Ti) mají vynikající žáropevnost a žárovzdornost i za velmi vysokých teplot → použití v energetice důležité postavení má Nb mezi supravodiči (jako čistý kov nebo slitiny s Sn, Ti, Ge) Molybden (Ttav 2610 °C) je stříbřitě bílý kov s mřížkou BCC a s velmi malým součinitelem tepelné roztažnosti má dobré mechanické vlastnosti i za vysokých teplot, avšak bez účinné povrchové ochrany jej nelze jako žáropevný materiál použít (silně oxiduje za zvýšených teplot) nejvíce Mo se spotřebuje při výrobě ocelí a slitin niklu, při výrobě slinutých karbidů, v elektrotechnice na kontakty, magneticky měkké slitiny (permaloy), .atd. Slitina NbW10Zr5 má za teploty 1200 °C pevnost 310 MPa, slitina NbW28Ti7 má pevnost 190 MPa za teploty 1370 °C při vysoké odolnosti proti korozi.

25 Kovy s vysokou teplotou tání
Tantal (Ttav 2996 °C) je nepolymorfní tvárný kov s mřížkou BCC o velmi dobré chemické stálosti uplatňuje se v konstrukci chemických zařízení, na výrobu trysek pro umělá vlákna, ve farmaceutickém průmyslu, v lékařství (implantáty) a také jako elektroodporový materiál pro vysoké teploty používá se rovněž jako přísada ocelí a slitin a při výrobě slinutých karbidů Wolfram (Ttav 3410 °C) je ocelově šedý kov s nejvyšší teplotou tání, krystalizuje v soustavě BCC na vzduchu je stálý, s kyselinami většinou nereaguje ppoužívá se na vlákna žárovek, v rentgenkách (anody), v obloukových lampách (elektrody), topné odpory pro nejvyšší teploty, atd. značná část W se v podobě karbidů spotřebuje na výrobu řezných materiálů nejvíc se však uplatňuje jako přísada při výrobě legovaných nástrojových ocelí a jiných slitin, pro tyto účely se používá ferowolframu (s 60 až 80% W) Vanad (1929 °C) slouží hlavně jako přísada do ocelí, většinou jako ferovanad (60 až 80% V) nebo ferovanadsilicium (35 % V;12 % Si; 3,5 % C), příp. do dalších slitin Rhenium (3186 °C) polymorfní kov, stálý na vzduchu, s dobrou korozní odolností i v některých kyselinách a s dobrými mechanickými vlastnostmi používá se pro povrchovou ochranu různých kovů a jako katalyzátor žáropevné slitiny Re s W, Mo, Ni, Cr lze používat až do 1150 °C

26 Ušlechtilé kovy Stříbro a jeho slitiny Zlato a jeho slitiny
slitiny Ag (s Cu, Zn, Cd, Sn, Pd, Pt) se používají v klenotnictví i v průmyslu pro výrobu elektrokontaktů jsou vhodné slitiny s 5 až 20% Cr s přísadou Cd stříbrné pájky mají dobrou vodivost, nízkou teplotu tání a dávají pevný, houževnatý i chemicky odolný spoj s dobrou vodivostí Zlato a jeho slitiny zlato je velmi tvárný kov, po platině je chemicky nejodolnějším kovem používá se při výrobě elektronických součástek, integrovaných obvodů, pro pozlacování kontaktů a pro klenotnické účely technicky nejvýznammější jsou slitiny Au-Ag-Cu, které se využívají v elektro-technice a také v klenotnictví dále se používají slitiny Au-Ni (elektrotechnika), Au-Cu-Zn (špičky psacích per) a Au-Pt (trysky k výrobě syntetických vláken) Platina a její slitiny platina je významná především svou vynikající chemickou stálostí a odolností proti oxidaci i za vysokých teplot platina se používá na výrobu termočlánků, speciálních kontaktů, elektrod zapalovacích svíček, laboratorní kelímky, šperky, špičky psacích per atd. Paladium nejvíce Pd se spotřebuje v elektrotechnice (elektronice) a na výrobu kataly-zátorů pro chemický průmysl a pro automobily Rhodium, Iridium, Osmium

27 Ušlechtilé kovy (použití)
platina a její aplikace stříbro a jeho aplikace zlato

28 Číselné označování neželezných kovů a jejich slitin dle ČSN
X X X X . X X Třída norem hutnictví 3 – těžké kovy 4 – lehké kovy 0, 2, 4, 6, 8 – kovy tvářené 1, 3, 5, 7, 9 – kovy slévárenské Pořadové číslo Dvojčíslí ze 4. a 5. číslice určuje též skupinu kovů Pro slévárenské materiály způsob odlévání Způsob tepelného zpracování: 0 – bez TZ 1 – žíhání 2 – neobsazeno 3 – rozpouštěcí žíhání 4 – umělé stárnutí 5 – vytvrzení za studena 6 – rozpouštěcí žíhání + stab. 7 – vytvrzení za tepla 8 – kalení a popouštění Pro tvářené materiály jakost a technologické zpracování Pozn.: Číselné označení lze doplnit také označením podle chemického složení.

29 Označování Al a jeho slitin dle ČSN EN
Značka je tvořena následujícími znaky: E N A X – X X X X(X) Značení čistého hliníku (min. 99% Al) E N A X – 1 X X X(X) Evropské označení Hliník a jeho slitiny W – tvářené výrobky B – ingoty C – odlitky M – předslitiny specifikace chemického složení – u tvářených materiálů 4 číslice – u netvářených materiálů 5 číslic (viz. dále) W → mezní obsah doprovodných prvků B, C, M → vždy nula min. obsah Al v % (99,XX) 0 (kromě letectví a kosmonautiky) Pozn.: Číselné označení hliníku a jeho slitin podle EN lze doplnit rovněž označením podle chemického složení.

30 Označování Al a jeho slitin dle ČSN EN
Značení tvářených materiálů E N A W – X X X X Značení netvářených materiálů E N A X – X X X X(X) řada – hlavní slitinové prvky: 2 – Cu 3 – Mn 4 – Si 5 – Mg 6 – Mg-Si 7 – Zn 8 – ostatní prvky 9 – neobsazená řada 0 (kromě letectví a kosmonautiky) vyjadřuje modifikace slitiny: 0 - základní slitina 1 až 9 udávají modifikace základní slitiny nemají zvláštní význam, rozlišují různé hliníkové slitiny ve skupině B – ingoty C – odlitky M – předslitiny (9 – předslitiny) určuje skupinu slitin: 21 – Cu 41 – AlSiMgTi – AlMg – AlZnMg 42 – AlSi7Mg 43 – AlSi10Mg 44 – AlSi 45 – AlSi5Cu 46 – AlSi9Cu 47 – AlSi(Cu) 48 – AlSiCuNiMg 3. číslice je doplňující (1 až 9) 4. číslice je nula Předslitiny (M) První z pěti číslic číslo 9. Druhá a třetí číslice určuje atomové číslo hlavního prvku ( atomové číslo mědi je 29, křemíku 14) Příklad:. 929XX označuje předslitinu s mědí, 914XX označuje předslitinu s křemíkem. Čtvrtá a pátá číslice jsou pořadové Pátá číslice - lichá - předslitina s nízkým obsahem doprovodných prvků Pátá číslice – sudá - předslitina s vysokým obsahem doprovodných prvků V případě netvářených výrobků (B, C, M) je možno použít též označení na základě chemických značek

31 Příklady označování slitin hliníku
řada slitiny označení dle ČSN EN 573 dle ČSN číselné podle chemickéhosložení podle chem.složení tvářené materiály 2000 Al-Cu AW-2024 AW-AlCu4Mg1 424201 AlCu4Mg 3000 Al-Mn AW-3103 AW-AlMn1 424432 AlMn1 4000 Al-Si AW-4032 AW-AlSi12,5MgCuNi 424237 AlSi12Ni1Mg 5000 Al-Mg AW-5754 AW-AlMg3 424413 AlMg3 6000 Al-Mg-Si AW-6082 AW-AlMgSiMn 424400 AlMg1Si1Mn 7000 Al-Zn AW-7020 AW-AlZn4,5Mg1 424441 AlZn4,5Mg1 8000 různé AW-8016 AW-AlFe1Mn netvářené materiály 20000 AC-21000 AC-AlCu4MgTi 40000 AC-42100 AC-AlSi7Mg0,3 424334 AlSi7Mg AC-43000 AC-AlSi10Mg 424331 AlSi10MgMn AC-44100 AC-AlSi12 424330 AlSi12Mn 50000 AC-51200 AC-AlMg9 424519 AlMg10SiCa AC-51300 AC-AlMg5 70000 AC-71000 AC-AlZn5Mg

32 Označování Mg a jeho slitin dle ČSN EN
Značka je tvořena následujícími znaky: E N – M X X X X X X Evropské označení Hořčík a jeho slitiny A – anody B – ingoty C – odlitky 1 – čistý Mg 2 – Al 3 – Zn 4 – Mn 5 – Si 6 – RE (prvky vzácných zemin) 7 – Zr 8 – Ag 9 – Y 00 – čistý Mg 11 – MgAlZn 12 – MgAlMn 13 – MgAlSi 21 – MgZnCu 51 – MgZnREZr 52 – MgREAgZr 53 – MgREZr Určení podskupiny a rozlišení slitin v jednotlivých pod-skupinách Pozn.: Místo číslic na 6. až 10. místě lze použít kódové označení slitiny chem. značkami.

33 Označování Cu a jejích slitin dle ČSN EN
Číselná značka je tvořena následujícími znaky: C X X X X X Měď a její slitiny A,B – čistá měď C,D – nízkolegované slitiny E,F – speciální slitiny G – Cu-Al H – Cu-Ni J – Cu-Ni-Zn K – Cu-Sn L,M – Cu-Zn (binární) N,P – Cu-Zn-Pb R,S – Cu-Zn-(komplexní) B – ingoty C – odlitky M – předslitiny R – rafinovaná měď S – přídavné materiály W – tvářená X – nenormalizované mat. pořadové číslo ( )

34 Označování tepelného zpracování neželezných kovů dle EN
Výběr stavů nejčastěji užívaných v evropských normách Označení stavu Definice T1 Po ochlazení ze zvýšené teploty tváření a přirozeném stárnutí T2 Po ochlazení ze zvýšené teploty tváření, tváření za studena a přirozeném stárnutí T3 Po rozpouštěcím žíhání, tváření za studena a přirozeném stárnutí T4 Po rozpouštěcím žíhání a přirozeném stárnutí T5 Po ochlazení ze zvýšené teploty tváření a umělém stárnutí T6 Po rozpouštěcím žíhání a umělém stárnutí T7 Po rozpouštěcím žíhání a umělém přestárnutí

35 Doporučená literatura
Ptáček, L. a kol.: Nauka o materiálu II. Akademické nakladatelství CERM, Brno, 1999, (2. opravené a doplněné vydání 2002) Pluhař, J. a kol.: Nauka o materiálech. SNTL, Praha,1989 Askeland, D.R., Phulé, P.P.: The Science and Engineering of Materials. Thomson-Brooks/Cool, 4th ed (5th ed. 2005) Callister, W.D., Jr.: Materials Science and Engineering. An Introduction. John Wiley & Sons, Inc., 6th ed., 2003