D) Užitek a optimální rozhodnutí

Prezentace na téma: "D) Užitek a optimální rozhodnutí"— Transkript prezentace:

1 D) Užitek a optimální rozhodnutí

2 Užitek a jeho měření Cíl spotřebitele = maximalizace užitku.
Užitek - U (Utility) vyjadřuje míru uspokojení potřeb závisí na množství spotřebovaných statků, jejich kvalitě statků a subjektivním vtahu spotřebitele k danému statku (výrobku nebo službě).

3 Měřitelnost užitku Kardinalisté užitek je měřitelný (v “utilech“ nebo v peněžních jednotkách) Ordinalisté užitek není možné měřit

4 Celkový a mezní užitek Celkový užitek - TU (Total Utility) - vyjadřuje celkovou míru uspokojení potřeby Mezní užitek - MU (Marginal Utility) - o kolik se zvětší TU, když se spotřebované množství zvýši o 1 jednotku Zákon klesajícího mezního užitku: s rostoucí spotřebou daného statku mezní užitek klesá; čím větší je spotřeba, tím menší je mezní užitek

5 Křivka celkového a mezního užitku

6 Optimum spotřebitele a formování individuální poptávky
za předpokladu přímé měřitelnosti užitku tj. kardinalistická verze Hledáme optimum při spotřebě 1 statku: racionální spotřebitel při nákupu porovnává užitek a náklady podle toho nakoupí množství (Q)

7 Kardinální měření konkrétní čísla – užitek se vyjadřuje v peněžních jednotkách TU – ohodnocený v celkovém množství peněz, které je spotřebitel ochoten zaplatit za celkové množství produktu nebo služby MU – vyjádřen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dodatečnou jednotku spotřebního statku

8 Mezní užitek a cena Je možné, že
mezní užitek je větší než cena výrobku  zvýšit nákup … … MU > P mezní užitek je menší než cena výrobku  snižování nakupovaného množství .… MU < P mezní užitek je shodný s výší ceny  nakupované množství se nemění……..MU = P

9 Optimální rozhodnutí Pokud MU > P  zvýšení Q MU < P  snížení Q
MU = P  Q zůstane nezměněno, jedná se o optimální rozhodnutí spotřebitele Optimum při spotřebě více statků:

10 Odvození individuální křivky poptávky
Zjišťujeme individuální poptávku – jaké množství bude spotřebitel nakupovat při různých úrovních ceny: při určité ceně (P1) kupuje konkrétní množství (X1) zvýší-li se cena P2→ MU se vyrovná s P pouze při menším množství X2 sníží-li se cena P3 → MU se vyrovná s P pouze při větším množství X3 Individuální poptávka je určena vývojem mezního užitku spotřebitele.

11 Optimum spotřebitele a formování individuální poptávky
za předpokladu neměřitelnosti užitku tj. ordinalistická verze s použitím indiferenční analýzy: Indiferenční soubor - kombinace dvou statků, které přinášejí spotřebiteli stejný užitek Indiferenční křivka - všechny kombinace statků, které přinášejí stejný užitek Indiferenční mapa - soubor indiferentních křivek

12 Indiferenční křivka Sklon křivky ukazuje míru nahraditelnosti dvou statků = míru substituce

13 Mezní míra substituce - MRS
vyjadřuje míru nahraditelnosti dvou statků při zachování konstantního užitku vyjadřuje změnu množství jednoho statku v důsledku změny množství druhého statku při konstantním užitku:

14 Specifické preference
dokonalé substituty - takové dva statky, které se nahrazují ve spotřebě ve fixní (konstantní) proporci např. 1 hodinu squashe vyměním bez ztráty užitku za 2 hodiny tenisu dokonalé komplementy - doplňují se ve spotřebě (spotřebovává je současně), a to v přesné fixní proporci např. k jednomu páru sjezdových lyží potřebuji jeden pár sjezdových hůlek

15 Rozpočtové omezení - BL
představuje všechny maximálně dostupné kombinace statků při určité výši příjmu a při daných cenám obou statků Rovnice linie rozpočtu: I = X · Px + Y · Py Z rovnice lze odvodit sklon linie rozpočtu:

16 Rozpočtové omezení a změna ceny
Px roste - křivka BL se pootáčí na ose x směrem k počátku; Px klesá – křivka BL se pootáčí na ose x směrem od počátku.

17 Optimální rozhodnutí určuje bod dotyku rozpočtové přímky a indiferenční křivky (BL je tečnou nejvyšší dosažitelné IC) sklon BL = sklon IC v daném bodě (MRS)

18 Grafické řešení optima

19 Změna ceny a poptávané množství
Vliv změny ceny na optimum – změna relativní ceny – změna MRS - pootočení BL:

20 Vliv změny příjmu na poptávku
se změnou příjmu se rozpočtové omezení mění (Px/Py je konstantní): zvýšení příjmu – růst rozpočtového omezení - posun BL od počátku (rovnoběžně); snížení příjmu - snížení rozpočtového omezení - posun BL k počátku (rovnoběžně);