Škůdci obilnin I. Třásnokřídlí – Thysanoptera Ploštice – Heteroptera

Prezentace na téma: "Škůdci obilnin I. Třásnokřídlí – Thysanoptera Ploštice – Heteroptera"— Transkript prezentace:

1 Škůdci obilnin I. Třásnokřídlí – Thysanoptera Ploštice – Heteroptera
Křísi – Fulguromorpha: Ostruhovník, Křísci, Pidikřísci Mšice – Aphidomorpha Blanokřídlí – Hymenoptera: Bodruška obilná Pilatka travní Brouci – Coleoptera Motýli – Lepidoptera Dvoukřídlí – Diptera Háďátka - Tylenchida Měkkýši - Molusca viz Škůdci obilnin II

2 řád Třásnokřídlí – Thysanoptera
Třásněnka ostnitá - Limothrips denticornis čeleď Třásněnkovití - Thripidae Třásněnka obilná - Frankliniella tenuicornis Třásněnka ovesná - Stenothrips graminum Truběnka travní - Haplothrips aculeatus čeleď Truběnkovití - Phlaeothripidae Truběnka pšeničná - Haplothrips tritici Škodlivost, signalizace, prognóza výskytu a ochrana

3 Třásněnka ostnitá – Limothrips denticornis
- velikost 1,3-1,5 mm - přezimuje: imago - v porostu na jaře od 2. poloviny dubna - maximum výskytu v polovině července - larvy bělavé až sytě žluté od konce května - v době dozrávání obilnin migruje na louky a meze, kde přezimuje - má 2 generace ročně - škodí larvy i dospělci sáním na rostlinách Živné rostliny: pšenice, ječmen, žito, oves Třásněnka obilná – Frankliniella tenuicornis - velikost dospělců 1,0-1,4 mm - bionomie jako u předchozího druhu Živné rostliny: pšenice, ječmen a oves

4 Třásněnka ovesná – Stenothrips graminum
- velikost dospělců 0,8 – 1,0 mm - přezimují dospělci v půdě pod rostlinami ovsa - výskyt larev od počátku června - ročně má 1 generaci - saje na kláscích, ty bělají a jsou hluché - monofágní na ovsu Truběnka travní - Haplothrips aculeatus - velikost dospělců 1,5-2 mm - přezimuje dospělec - larvy oranžově žluté, červený konec zadečku Živné rostliny: pšenice, ječmen, žito, oves

5 Truběnka pšeničná – Haplothrips tritici
- dospělci 1,5 - 5 mm velcí, hnědočerní - larvy žlutooranžové, později karmínově červené - přezimuje dospělec v půdě - výskyt v porostu od května, maximum v červnu - má 1 generaci - saje na květech a obilkách, nejčastěji na pšenici Příznaky poškození třásněnkami - část klásků má během metání a těsně po něm pokroucené pluchy, ječmen a oves i pokroucené osiny - klásky pšenice žloutnou a nepravidelně hnědnou - napadené klásky se nevyvíjejí, zasychají a jsou hluché

6 Třásněnky Larva třásněnky Poškození klasu sáním

7 Škodlivost, signalizace a ochrana proti třásněnkám
- snižují výnos zrna i jeho klíčivost - škodlivost jednotlivých druhů třásněnek je obtížné stanovit - vyskytují se společně s různým druhovým zastoupením - teplé počasí zvyšuje pravděpodobnost škodlivých výskytů PRÁH ŠKODLIVOSTI: oves: 10 larev či dospělců třásněnky ovesné na 1 latu ve fázi metání pšenice: larev nebo dospělců truběnky pšeničné na 1 klas ve fázi sloupkování ostatní porosty obilnin 10 – 25 larev či dospělců třásněnek na 1 klas ve fázi metání až nalévání zrna OCHRANA: - ošetření registrovanými insekticidy - po migraci do obilovin, před vykladením vajíček - proti larvám či dospělcům žijícím skrytě nejsou chemické přípravky dostatečně účinné

8 řád Ploštice – Heteroptera
Kněžice velká - Eurygaster austriaca Kněžice obilná - Eurygaster maura Kněžice kuželovitá - Aelia acuminata Kněžice nosatá - Aelia rostrata Klopuška chlupatá – Lygus rugulipennis Klopuška červená – Lygus pratensis Klopuška dvoutečná - Calocoris norvegicus Klopuška hnědožlutá – Leptopterna dolobrata čeleď Scutelleridae čeleď kněžicovití - Pentatomidae čeleď klopuškovití - Miridae

9 Kněžice velká-Eurygaster austriaca Kněžice obilná - Eurygaster maura
- velká mm, červenohnědá Kněžice obilná - Eurygaster maura - je velká 8 – 11 mm, hnědavá - přezimují dospělci, migrují na trávy a obiloviny, kde sají a kladou vajíčka - larvy i dospělci sají na listech, klasech a obilkách - způsobují běloklasost, snižují hmotnost a kvalitu obilek - výskyt na sušších a teplejších stanovištích kněžice obilná

10 Kněžice kuželovitá - Aelia acuminata Kněžice nosatá - A. rostrata
- velikost 8-10 mm - žlutavě zbarvené kněžice s kuželovitým tvarem těla - mají podobnou bionomii i škodlivost - poškozují obilky v mléčné zralosti - způsobují běloklasost kněžice kuželovitá

11 Kněžice – poškození klasů sáním

12 Klopuška dvoutečná - Calocoris norvegicus
- velká 6 – 8 mm - zelenavá - polyfágní - přezimují vajíčka - na obilninách sají nymfy i dospělci - škodí jen nevýznamně - ochrana se neprovádí

13 Klopuška chlupatá – Lygus rugulipennis
velká 4,7-5,7 mm zbarvení šedavé, zelenavé, hnědavé -hřbetní strana světle pýřitá -přezimují dospělci na okrajích lesů -má 2 generace ročně

14 Klopuška hnědožlutá – Leptopterna dolobrata
velká 6,5 – 8,5 mm tělo je protáhlé šedozelené až červenavé přezimují vajíčka žije na travách a obilí saje hlavně na klasech u semenných porostů trav způsobují nymfy běloklasost

15 Klopuška červená – Lygus pratensis
velikost 5,8 – 7 mm načervenalá, polokrovky červené s černou kresbou -samičky šedohnědé -přezimují dospělci na okrajích lesů

16 Ostruhovník průsvitný – Javesella pellucida řád Křísi - Fulgoromorpha, čeleď Ostruhovníkovití - Delphacidae - velikost 2-4 mm - polyfágní, bionomie není přesně známa - škodí sáním a přenosem virů: sterilní zakrslosti ovsa, drsné zakrslosti kukuřice, proužkovitosti pšenice; mladé listy jsou povadlé s bělavými skvrnami, rostliny bývají někdy načervenalé nebo tmavozelené OCHRANA: - proti larvám: podsevy jetele na jaře při obrůstání, pokud v krycí plodině bylo v minulém roce napadeno více než 10 % rostlin sterilní zakrslostí ovsa - proti dospělcům: v době max. migrace ze zimovišť, když zjistíme více jak 5 imag na 10 smyků

17 Křísek žlutohnědý - Macrosteles laevis řád Křísi - Fulgoromorpha, čeleď Křískovití - Cicadellidae
Křísek polní - Psammotettix alienus - velikost 5-7 mm - polyfágní - na jaře a na podzim sají na osení - některé druhy přenášejí virózy

18 Pidikřísci rodu Empoasca
-velikost 3-4 mm zbarvení: Pidikřísek polní žlutozelený s černou kresbou Pidikřísek zemákový žlutozelený sají na rostlinách mohou přenášet viry pidikřísek zemákový pidikřísek polní

19 podřád Mšice - Aphidomorpha
Mšice střemchová Kyjatka osenní Kyjatka travní kyjatka osenní

20 Mšice střemchová – Rhopalosiphum padi
- 1,7 – 2,2 mm velká, široce oválná - tmavě zelená až olivově hnědá, - konec zadečku bývá červenohnědý - okřídlené mšice jsou téměř černé - dicyklická, primární hostitel střemcha - sekundární obilniny, zde saje mezi listovými pochvami, na bázi čepelí listů, klasech a latách - způsobuje bělání klasů líhnoucí se larvy na jaře OCHRANA

21 Mšice střemchová

22 Kyjatka osenní - Sitobion avenae
2,2 – 3,3 mm velká, štíhle vřetenovitá zelená, někdy hnědá, sifunkuli černé - 90 % populace je na klasech - „nejškodlivější“ mšice - dicyklická, primárně na Rubus a Rosa sekundárními hostiteli jsou trávy a obilniny

23 Kyjatka travní - Metopolophium dirhodium
- velikost 2,2 – 3,6 mm - světle zelená, včetně sifunkuli dicyklická primární hostitel je růže - sekundární obiloviny - saje na listech

24 Mšice na obilninách - škodlivost a ochrana
- napadají všechny obilniny, zejména pšenici, oves a žito - posátá místa žloutnou, listy se kroutí, usychají - snižuje se hmotnost a jakost zrna, vyšší škody jsou při časném napadení a na ranějších odrůdách - přenášejí virózy (BYMV) - medovice snižuje intenzitu fotosyntézy - k přemnožení dochází za suchého a teplého počasí ochrana klasů – při výskytu 3 – 5 a více mšic na 1 klas - ošetření od konce květu do začátky tvorby obilky ochrana proti tzv. listovým mšicím - ozimá pšenice: při výskytu 25 a více mšic na 1 odnož v době květu - ošetření na konci květu - jarní ječmen: při výskytu 25 – 50 mšic na 30 % odnoží - ošetření proti mšici střemchové v období sloupkování

25 Bodruška obilná - Cephus pygmaeus řád Blanokřídlí - Hymenoptera, čeleď Bodruškovití - Cephidae
- dospělec je velký mm - černý, se žlutou kresbou na zadečku - larvy žlutavé, beznohé, velké mm - dospělci se líhnou koncem V a začátkem VI - samičky kladou vajíčka na stéblo metající pšenice či žita, larvy ho vyžírají směrem dolů - u paty vyžere kruhovou rýhu, stéblo se láme - přezimuje ve stéble v jemném kokonu - kuklí se zjara, má 1 generaci ročně - stébla předčasně žloutnou a usychají - běloklasost se zadinovými zrny - škodlivé výskyty jsou lokální a sporadické Škodlivý výskyt pro příští rok lze předpokládat při zjištění jedné larvy na 100 stébel OCHRANA -agrotechnika -dostačuje hluboká orba

26 Pilatka travní – Dolerus gonager řád Blanokřídlí - Hymenoptera, čeleď Pilatkovití - Tenthredinidae
- imago je černé, s kouřovými křídly - od konce dubna kladou samičky vajíčka do parenchymu listů - housenice ( s 8 páry panožek) jsou šedozelené se podélnými světlými pruhy na hřbetě - housenice přezimují v půdě, kuklí se na jaře - má 1 generaci ročně - housenice ožírají listy od špičky ke stéblu - na travách, z obilnin hlavně na ozimé pšenici - ztrátami působí jen při silných výskytech OCHRANA se neprovádí housenice pilatky travní

27 Řád Brouci - Coleoptera
Kohoutek černý – Oulema melanopus Kohoutek modrý – Oulema lichenis Kovaříci – Agriotes sp. Dřepčík stébelný – Chaetocnema aridula Dřepčík obilní – Phyllotreta vittula Hrbáč osenní – Zabrus tenebrioides Bázlivec kukuřičný – Diabrotica virgifera virgifera

28 Kohoutek modrý – Oulema lichenis
- velký 5-6 mm, celý modrozelený Kohoutek černý – Oulema melanopus - velký 5-6 mm, štít, hruď, břicho a nohy má žlutohnědé , krovky, hlavu a tykadla černé, s kovovým modrozeleným leskem Bionomie obou druhů je podobná: - přezimují brouci, v květnu a začátkem června samičky kladou vajíčka na líc listů podél středního nervu - larvy se líhnou cca za 7 dní, dospívají po 14 dnech - larvy k. černého se pokrývají slizem s výkaly, kuklí se v půdě - larvy k. modrého se kuklí v bílém pěnovitém kokonu na rostlině - brouci se líhnou v červenci – k. černý přezimuje v kokonech v půdě, k. modrý po vylíhnutí migruje na louky, zde se živí na listech a přezimuje - oba druhy mají jednu generaci

29 Kohoutci – škodlivost larvy i brouci okénkují na listech – vyžírají
podélné úzké pruhy mezi listovou žilnatinou, larvy neporuší spodní pokožku listů larvy jsou škodlivější než brouci napadené rostliny špatně metají a předčasně dozrávají k přemnožení přispívá suché a teplé počasí v době kladení vajíček ztráta na výnosu ozimé pšenice může dosáhnout % při výskytu 4 – 10 larev na stéblo kohoutek černý

30 Kohoutci – ochrana - pšenice, ječmen a žito se ošetřují
při výskytu 0,6 a více vajíček a larev na stéblo - oves s více než 0,7 vajíček - ošetřuje se registrovanými přípravky v době, kdy poměr počtu vajíček a vylíhlých larev je 1 : 2 a vyšší kohoutek modrý

31 Kohoutci larva kohoutka černého larva kohoutka modrého
kokon kohoutka modrého

32 Kovaříci – Agriotes sp. - k nejškodlivějším patří druhy rodu Agriotes (viz Nespecializovaní škůdci polních plodin) - drátovci prožírají krčky rostlin až na srdéčkový list, poškozují vegetační vrchol - kukuřici napadají ihned po výsevu (vyžírají semena), starší rostliny jsou rostliny vadnou, žloutnou a odumírají - vážné škody působí lokálně, zejména na jaře, významné škody na kukuřici - škodí zejména larvy vyšších instarů, brouci neškodí Práh škodlivosti: obilniny 20 a více drátovců /1 m2 ; 15 a více drátovců na 1 m2 /kukuřice Indikace výskytu: půdními výkopky, nebo metodou návnad OCHRANA: granulované insekticidy (plošné zapravení do ohnisek výskytu), kapénková aplikace do řádků při výsevu, moření osiva, intenzivní obdělávání půdy, po sklizni ihned podmítka a orba, pozemky zbavit výdrolu a pýru

33 Dřepčík stébelný – Chaetocnema aridula řád Brouci – Coleoptera, čeleď Mandelinkovití - Chrysomelidae
- velikost 1,9 –2,1 mm, černí, kovově lesklí - přezimují brouci v půdě, na jaře migrují na obilniny - koncem V a začátkem VI kladou samičky do pletiv spodních listů pšenice a ječmene vajíčka larvy se zavrtávají do stébla, kde vyžírají dřeň internodií brouci vykusují drobná podélná okénka do listů pšenice a ječmene - dorostlé larvy se kuklí v půdě v VII se líhnou brouci, žijí na travách a na ozimech

34 Dřepčík obilní – Phyllotreta vittula
velikost brouka cca 2 mm krovky černé se žlutými podélnými pruhy habituálně podobný d. polnímu přezimují brouci, na jaře se živí na brukvovitých, v IV přeletují na obilniny vajíčka kladou do půdy larvy ožírají kořínky rostlin, kuklí se v VI v VII se líhnou brouci, škodí na listech obilnin (okénkují mezi nervy) a brukvovitých V současnosti dřepčíci nepatří mezi vážnější škůdce obilnin OCHRANA není doporučována

35 Bázlivec kukuřičný - Diabrotica virgifera virgifera čeleď Mandelinkovití - Chrysomelidae
- brouk je velký mm - larvy jsou velké - přezimuje vajíčko na kukuřičných polích - samička klade vajíčka v VIII na pole kukuřice - má 1 generaci ročně - brouci ožírají listy, pyl, blizny a vrcholy palic - larvy ožírají kořeny, škodí zejména na kukuřici pěstované 2 a více let po sobě - rostliny poléhají, stonky ohnuté ve tvaru husích krků - sucho a silný vítr v období napadení larvami zvyšují výnosové ztráty výskyt brouků se zjišťuje žlutými lepovými, deskami, výskyt larev z půdních vzorků OCHRANA: nepěstovat kukuřici po sobě, moření osiva, aplikace granulovaných půdních insekticidů, insekticidní ošetření proti broukům

36 Bázlivec kukuřičný Dospělec Požerky na kořenech kukuřice

37 Hrbáč osenní – Zabrus tenebrioides řád Brouci – Coleoptera, čeleď Střevlíkovití - Carabidae
- brouk 14 – 17 mm dlouhý, leskle černý, s břišní stranou hnědou - larva bělavá, hnědá políčka na hřbetní straně hrudních i zadečkových článků, hlava a předohruď tmavohnědá až černá - brouci se líhnou v VI, živí se květy, později zrny v mléčné zralosti - samičky kladou vajíčka od VIII do půdy - larvy si u živných rostlin tvoří kolmé chodbičky, přezimují - rozžvýkají listy, často je vtahují do chodbiček, podzemní části nepoškozují má 1 generaci - napadá okraje pozemků nebo v ohniska - škodí larvy, brouci výjimečně - významné škody v místech výskytu po mírním suchém podzimu a mírné zimě - ozimy napadá více než jařiny, upřednostňuje pšenici, ječmen, dále žito, trávy

38 Hrbáč osenní OCHRANA signalizace půdními výkopky střídání plodin
likvidace výdrolu a pýru chemická ochrana