Endokrinní systém Morfologie a embryologie Kurz: Endokrinní systém

Prezentace na téma: "Endokrinní systém Morfologie a embryologie Kurz: Endokrinní systém"— Transkript prezentace:

1 Endokrinní systém Morfologie a embryologie Kurz: Endokrinní systém
Martin Čepelík – Štěpán Jelínek

2 Endokrinní systém jeden z regulačních systémů
hormon (ř. horman – probouzet, pobízet) chemický posel produkovaný endokrinní žlázou a transportovaný krví k cílovým orgánům proteiny (polypeptid) - insulin biogenní aminy - adrenalin steroidy - estrogeny

3 Endokrinní systém endokrinní žlázy diseminované endokrinní buňky
neuroendokrinní buňky

4 Endokrinní žlázy Hypofýza (gl. pituitaria)
Štítná žláza (glandula thyroidea) Příštítná tělíska (gll. parathyroideales) Nadledviny (gll. suprarenales) Slinivka břišní (insulae pancreaticae) Šišinka (gl. pinealis - epiphysis)

5 Hypothalamus a hypofýza
Martin Čepelík Štěpán Jelínek

6 Hypofýza – historie Galén – produkce hlenu pro nosní sliznici
Schneider – 1655 odmítá Galénovu teorii Minkowski, Hutchinson – souvislost poruch růstu a hypertrofie hypofýzy Cusching – vysvětlil funkci hypofýzy dirigent endokrinního systému, ministerský předseda

7 Hypothalamus Bazální část mezimozku (Diencephalon), bazálně od III. komory Funkce Sběrné centrum informací z těla i okolí Nadřazené centrum vegetativního NS Součást limbického systému Nadřazené endokrinní centrum Corpora mamillaria, tuber cinereum, infundibulum, hypofýza

8 Hypothalamus Přední hypothalamus
Ncl.paraventricularis a ncl. supraopticus – oxytocin a vazopresin (ADH) Střední hypothalamus (tuber cinereum) – řízení adenohypofýzy Zadní hypothalamus

9 Hypofýza - anatomie tvoří ji dva laloky
přední - adenohypofýza zadní – neurohypofýza Uložena v Sella turcica kosti klínové Kryta tvrdou plenou – Diaphragma sellae

10 Hypofýza - anatomie Přední lalok – adenohypofýza
Pars distalis (pars principalis) – největší část Pars intermedia – mezi adeno- a neurohypofýzou Pars tuberalis – čast u stopky Zadní lalok – neurohypofýza Lobus nervosus – vlastní zadní lalok Infundibulum – stopka vedoucí k hypothalamu

11 Cévní zásobení hypofýzy
Hypofyzární portální systém A. hypophysialis inferior A. hypophysialis superior Vv. hypophysiales do sinus cavernosus

12 Hypofýza - vývoj Ratkeho výchlipka výchlipka baze diencephala
3. týden - ve stropě ústní dutiny výchlipka směrem k diencephalu oddělení výchlipky, proliferace přední stěny výchlipka baze diencephala vytvoří zadní lalok diferenciace v pituicyty

13 Hypofýza - vývoj

14 Hypofýza - vývoj

15 Adenohypofýza pars distalis pars tuberalis pars intermedia
největší (75%) pars tuberalis kraniálně pars intermedia mezi adeno- a neurohypofýzou

16 Pars distalis provazce buněk, mezi nimi kapiláry na HE 3 typy buněk
acidofilní bazofilní PAS-pozitivní chromofóbní bez granul, nediferencované elementy

17 Acidofilní bb. pars distalis
α - buňky hrubá granula, GER okolo jádra zóna bez granul - GA růstový hormon (somatotropin, GH) ε-buňky obvykle malé, nepočetné (x gravidita, laktace) drobná granula (grav. - zvětšení) prolaktin (PRL)

18 Bazofilní bb. pars distalis
β1 - buňky velká granula při buněčné membráně ACTH, β-MSH, Met-enkefalin, endorfin β2 - buňky velké buňky, malá granula u BM TSH δ - buňky velké buňky, středně velká granula FSH, LH

19 Adenohypofýza elektronový mikroskop imunoperoxidázová reakce na LH
modifikovaný Azan HE

20 Pars tuberalis obklopuje infundibulum četné kapiláry
většina je δ - buněk

21 Pars intermedia rudimentární buňky tvoří trámce bazofilní bb
může být vytvořen váček

22 Neurohypofýza eminentia medialis infundibulum pars nervosa
dno III. mozkové komory četná nemyelinizovaná nerv. vlákna infundibulum nemyelinizovaná nervová vlákna některá končí u kapilár pars nervosa

23 Pars nervosa nervová vlákna pituicyty kapiláry
axony neuronů hypotalamu Herringova tělíska - nahromadění granul sekrece oxytocinu a vazopresinu pituicyty gliové buňky kapiláry

24 Martin Čepelík Štěpán Jelínek
Štítná žláza Martin Čepelík Štěpán Jelínek

25 Štítná žláza – historie
Galén – zvlhčovat vnitřek hltanu Paracelsus – struma + kretenismus Wharton – zkrášlovat ženský krk 1844 Simon – žláza s vnitřní sekrecí 1891 Murray – podání extraktu ze ŠŽ 1895 Baumann – ŠŽ obsahuje slouč. I

26 Štítná žláza - anatomie
Glandula thyroidea thyroxin T4, trijodtyronin T3 kalcitonin Uložena ve výšce C6-C7 2 laloky – lobus dexter a lobus sinister Isthmus (na prstencové chrupavce) Capsula fibrosa – 2 listy

27 Štítná žláza – tepny a žíly
A. thyroidea superior (z A. carotis externa) A. thyroidea inferior (z truncus thyrocervicalis) – křížení N. laryngeus recurrens A. thyroidea ima (z Aorty) Vv. Thyroideae superiores et medii (do V. jugularis interna) Plexus thyroideus impar (do V. brachiocephalica sinistra)

28 Štítná žláza - vývoj vývoj od 24. dne
výchlipka endodermu primitivního faryngu relat. i absol. sestup - ductus thyreoglossus foramen caecum vznik laloků (příp. lobus pyramidalis)

29 Štítná žláza - vývoj

30 Štítná žláza - histogeneza
solidní endodermový útvar vrůstání okolního mesenchymu a cév vrůstání ultimobranchiálních tělísek 10. týden - rozdělení bb. do skupinek jednovrstevný epitel kolem lumen 11. týden - produkce koloidu

31 Štítná žláza - stavba pouzdro - septa folikuly (50 - 900 um)
kulovité jednovrstevný epitel folikulárních buněk obsahuje koloid - thyreoglobulin folikulární buňky parafolikulární buňky

32 Folikulární buňky kulov. jádro, hojné gER (bazálně), MIT
četné lyzosomy *thyreoglobulin, vyštěpení T4 a T3

33 Syntéza hormonů štítné žlázy
1. jodidová pumpa pomocí ATP přečerpává jód z krve do koloidu 2. a 3. syntéza thyroglobulinu a peroxidázy, uložení v jednom sekrečním váčku a jejich uvolnění do koloidu exocytózou 4. jodizace thyroglobulinu pomocí peroxidázy v kolodiu a vznik jodthyroglobulinu endocytóza jodthyroglobulinu 5. splynutí primárního lysosomu s tímto váčkem proteolýza jodthyroglobulinu na T3, T4 a další fragmenty uvolnění T3 a T4 do oběhu 6. navázání na transportní plasmatický protein

34 Parafolikulární buňky
C-buňky leží mezi folikuly (jednotlivě, skupinky) větší, světlejší hojné gER i GA, MIT granula - kulovitá, temná tvorba a střádání kalcitoninu

35 Folikuly štítné žlázy

36

37 Martin Čepelík Štěpán Jelínek
Příštítná tělíska Martin Čepelík Štěpán Jelínek

38 Příštítná tělíska - charakteristika
Gll. parathyroideae 2 páry drobných kulovitých útvarů na zadní straně laloků štítné žlázy Samostatné větve z A. thyroidea inferior!! úloha v metabolismu kostí parathormon (PTH)

39 Příštítná tělíska - vývoj
dorsální části III. a IV. žaberní výchlipky 5. týden - proliferace endodermu, ztráta lumen vrůstání cév z mesenchymu hlavní bb. - fetální metabolismus vápníku oxyfilní bb. - vznik až v cca 7. roce života

40 Příštítná tělíska - vývoj

41 Příštítná tělíska - stavba
pouzdro + septa parenchym rozčleněn na trámce hlavní buňky - poměrně velké bb. (4-8 um) světlá cytoplasma granula obsahující PTH oxyfilní bb. - zřídkavé, větší cytoplasma tmavší, bez granul, hodně MIT fce nejasná

42 Nadledviny

43 Nadledvina - charakteristika
glandula suprarenalis „dvojitá žláza“ - dvě rozdílné tkáně - kůra a dřeň kůra nadledvin mineralokortikoidy - aldosteron glukokortikoidy - kortisol, kortikosteron androgeny - testosteron dřeň nadledvin katecholaminy - adrenalin, noradrenalin

44 Nadledviny - anatomie Retroperitoneálně Th11-Th12
Hilus na facies anterior – výstup v. suprarenalis Vlastní capsula fibrosa Společná capsula adiposa a fascie s ledvinou

45 Nadledviny - cévy a. suprarenalis superior (z a. phrenica inferior)
a. suprarenalis media (z aorty abdominalis) a. suprarenalis inferior (z a. renalis) subkapsulární pleteň, kapiláry a sinusoidy skrz kůru žíly ze dřeně do v. centralis  v. suprarenalis  v. renalis sinistra\v. cava inferior

46 Nadledvina - vývoj kůra - z coelomového epitelu po stranách mezenteria
proliferace, vcestovávání směrem k aortě dřeň - ze základu ganglion coeliacum sympatikoblasty, vcestují do základu kůry sekundární proliferací kůry - vznik defin. kůry

47 Nadledvina - vývoj

48 Nadledvina - stavba kůry
pouzdro - septa fibroblasty, kolag. a elast. vl., hl. sval. bb. kůra nadledviny zona glomerulosa (15%) zona fascicularis - (65%) zona reticulosa - (7%)

49 Zona glomerulosa zevní vrstva ohnuté sloupce cylindr. bb.
bb. produkující steroidy mezi trámci kapiláry (sinusoidní) produkce aldosteronu

50 Zona fasciculata prostřední, nejširší vrstva dlouhé trámce bb.
v cytopl. množství tukových kapének bb. produkující steroidy mezi trámci opět sinusoidní kapiláry produkce glukokortikoidů a androgenů

51 Zona reticulosa vnitřní nejtenčí vrstva kůry
nepravidelné anastomozující trámce bb. drobné bb. s granuly lipofuscinu k nalezení i elementy s pyknotickými jádry v okách sítě - kapiláry produkce glukokortikoidů a andogenů

52 Nadledvina - stavba dřeně
anastomozující trámce polyndr. bb. velké, velké jádro gER, MIT, GA, granula adrenalin, noradrenalin, chromograniny, ATP dopamin-β-hydroxylázu, Leu- a Met- enkefalin mezi trámci - kapilární síť ojediněle - parasympatické ggl. bb.

53 Nadledviny - cévní zásobení
aa. suprarenales sup., mediae et inf. subkapsulární plexus kapsulární, korové a dřeňové tepny ve dřeni tepenná i žilní krev vena suprarenalis

54 Epifýza nad horním zadním koncem III. mozkové komory (součást epithalamu, časti diencephalon) pouzdro z pia mater, septa pinealocyty - hlavní bb. jádro s výrazným jadérkem, bazof. cytoplasma tvorba melatoninu intersticiální bb. - astrogliové tyčinkovité jádro spherolithi pineales - konkr. bílk. materiálu počet stoupá s věkem

55 Paraganglia chromafinní (dříve paraganglia sympahica)
paraganglion aorticum abdominale Zuckerkandli glomus coccygeum Luschkae glomus jugulare bez chromafinní reakce (dříve paraganglia parasympathica) baro- a chemoreceptory glomus caroticum a glomus aorticum

56 Langerhansovy ostrůvky

57 Langerhansovy ostrůvky - historie
Aretaios z Kappadokie – diabetes – protékat Avicenna – sladká moč – diabetes mellitus 1869 Langerhans – objevil ostrůvky v pankreatu 1889 Minkowski, Mering – vyvolání cukrovky Sharpey-Schäfer – objevil insulin

58 Langerhansovy ostrůvky - historie
1921 – Banting, Best – extrakt ze psích pankreatů – léčili psí diabetiky léčba pacienta 1929 – Nobelova cena (Banting, Macloed)

59 Pankreas - opakování exokrinní a endokrinní část topografie pankreatu
cévní zásobení pankreatu zásobení langerhansových ostrůvků??? (operační přístupy k pankreatu)

60 Langerhansovy ostrůvky
endokrinní část pankreatu 0,1 - 0,2 mm velké, počet 1 - 1,5 miliónu různé typy buněk - A, B, D, PP (F) produkce: insulin glukagon somatostatin pankreatický polypeptid

61 L.O. - vývoj diferencují se z indiferentních bb. pankreatu
oddělují se od tubulů nejprve A-buňky, pak B, D a PP insulární pole - všechny typy promíchány plášťové ostrůvky - B v jádru, A plášť insulin v 10. týdnu, glukagon v 15. týdnu

62 L.O. - stavba trámce epitelových bb., mezi nimi - kapiláry
tělo a ocas - 70% B, 20%A, 10 %D, 1% PP hlava - 65% PP, 25% B, 7% D, 3% A L.O. - ocas > tělo > hlava

63 L.O. - typy buněk gER, GA, granula A - buňky B - buňky
α - granula - kulovitá 300 nm glukagon - hyperglykemicko-glykogenolytický faktor B - buňky β - granula - kulov. 300 nm „druhově“ specif. insulin - hypoglykemický faktor

64 D - buňky PP - buňky (G - buňky)
δ - granula - kulov. 250nm, vyplněná zcela jeden dlouhý výběžek buněk - parakrinní sekrece somatostatin PP - buňky granula - 180nm, nejsvětlejší pankreatický polypeptid - regulace exokrinního pankreatu (G - buňky) produkce gastrinu

65 Diseminované endokrinní buňky
endokrinní buňky trávicí trubice „uzavřený“ typ vs. „otevřený“ typ obsahují četná granula velké množství typů = množství hormonů regulujících funkce GIT

66 Děkujeme za pozornost