Bc. Mariana Hájková Bc. Kateřina Hošková

Prezentace na téma: "Bc. Mariana Hájková Bc. Kateřina Hošková"— Transkript prezentace:

1 Bc. Mariana Hájková Bc. Kateřina Hošková
Válka v Iráku Bc. Mariana Hájková Bc. Kateřina Hošková

2 Příčiny Hlavní příčina: reakce na 11. září =) snaha svrhnout nejdříve vládu Talibanu v Afgánistánu a posléze sesadit Sadáma Husajna z čela Iráku (demonstrace síly) Hrozba Sadáma Husajna pro svět Bushova zahraniční politika demokratizace a stabilizace Středního východu

3 Historický kontext Íracko-Íránská válka ( ): ztráty na životech, zadluženost, Írák podporován USA (menší zlo) Válka v Perském zálivu ( ):Irák potřeboval splácet, Kuvajt snížil cenu ropy =) obsazení Kuvajtu=)strach, aby nechtěl obsadit více zemí=)reakce OSN a operace Pouštní bouře Sadám Husajn nesesazen: nebyl mandát od OSN (v roce 2003 taky ne), strach z reakce arabských států, možný následný rozpad Iráku

4 Před válkou 1991–2003: Bezletové zóny: na J a S Íráku, opakované zaměření amerických a britských letek Po 11. záři: zvýšení počtu hlídkových letů a útoky na cíle v bezletových zónách (0,3 t =) 54,6t) 2002: zbraně hromadného ničení: dle rezoluce OSN bylo dovoleno inspektorům zkontrolovat podezření Podzim 2002: Jednání o Írácké ropě: představiteli ropných společností např.: British Petroleum, British Gas, Shell a americké a britské vlády Začátek roku 2003: poslední pokusy o diplomatické řešení : Francie, Německo a Rusko byli odpůrci vojenského řešení(na rozdíl od ŠP,VB a USA) Projev Colina Powella o jaderných zbraních v Íráku, podpora Al-Kaidy, která na území operuje(informátor se později přiznal že lhal) Březen 2003: USA se rozhodlo, že demokracie selhala, poslední možnost pokud Saddam Husajn opustí zemi do 48 hodin

5 Invaze březen 2003 20.březen: Operace Irácká svoboda: útok veden ze základen Kuvajtu a výsadkáři na S země Útok veden přes ropná pole Rumajle (část do Basry)=)přístav Nasirija=) Bagdát 14.dubna padlo poslední město odporu Tikrít

6 Po invazi Duben 2003: ustanovena prozatímní koaliční správa, dále byla ustanovena skupina hledající zbraně hromadného ničení (chemické zbraně nalezeny polskou jednotkou 2004) Květen 2003: prezident Bush vyhlásil vítězství a ukončení hlavních bojových operaci, i když stále existovala ohniska odporu-sunnitský trojúhelník (Bagdát)-guerillová taktika Ramadánová ofenziva: nutnost použít i letectvo pro stabilizaci situace Nespokojenost s prozatímní správou, nepovedlo se obnovit základní služby na stav před válkou Prosinec 2003: Zajat Saddam Husajn, pokles povstaleckých útoků, spory ve vládě=) zase nárůst

7 Leden 2004 byl relativně klidný, připravovali se na obnovení ofenzívy.
Na konci roku 2004 se ale v zemi objevili zahraniční bojovníci a výrazně zvýšili intenzitu bojových aktivit. Nejznámějším velitelem těchto skupin byl Abú Músá Zarkáví. Koalice a CPA se rozhodly čelit vzrůstající síle povstalců ráznými útoky: jedním na město Fallúdža, které bylo centrem odporu a druhým na město Nadžáf, kde byla významná mešita, která byla klíčovým místem Mahdího armády a jejích aktivit. Dne 31. března 2004 přepadli bojovníci ve Fallúdži konvoj soukromých společností zajišťujících dodávky potravin společnosti ESS. Čtyři američtí pracovníci byli na místě upáleni a jejich těla pověšena na místním mostě přes Eufrat. Znamenalo to oznámení, že dojde k odplatě, „pacifikaci“ města.

8 Duben 2004 : došlo k první bitvě o Fallúdžu - Dne 4
Duben 2004 : došlo k první bitvě o Fallúdžu - Dne  4. dubna zahájila armáda útoky na město. Dne 9. dubna bylo povoleno ženám, dětem a starcům opustit obležené město. Dne 10. dubna vyhlásila armáda jednostranné příměří, kvůli humanitární pomoc. Vojáci USA se stáhli na předměstí a povstalci přistoupili na klid zbraní a boje probíhaly jen s malou intenzitou. Při první bitvě přišlo o život 40 Američanů, 600 povstalců a neskutečné množství jich bylo zraněno. Mariňákům bylo rozkázáno ustoupit a uzavřít město. Byl nastolen kompromis ohledně bezpečnosti vytvořením místní „Brigády z Fallúdži“. Dohoda ale dlouho nevydržela, útoky byly obnoveny a Američané se začali připravovat na další útok, ke kterému došlo v listopadu.

9 Na jaře byly vydány tzv. fragmentární rozkazy – Frago 242- nemusely koaliční jednotky hlásit a vyšetřovat jakákoliv násilí páchané proamerickými iráckými jednotkami na civilních osobách. Toto násilí zahrnovalo i znásilňování a extrémně ohavná mučení s výsledkem zohavení i zabití mučených obětí. Červen 2004: Dočasná irácká vláda a bitva o Nadžáf - dne 28.června předala CPA suverenitu Iráku do rukou dočasné vlády, jejíž prvním rozhodnutím bylo započetí soudu se Saddámem Husajnem. Boje s iráckými povstalci ale stále pokračovaly. Nová vláda začala připravovat vypsání voleb, ale povstalecké útoky a nedostatek soudržnosti samotné vlády vedlo ke zdržením. Vyvrcholila obléháním mešity imáma Alího. Boje skončily, když ajatolláh Sístání vyjednal mír.

10 Listopad 2004: Druhá bitva o Fallúdžu - První bitva o Fallúdžu vytvořila oblast značné nestability a v druhé bitvě jednotky USA úspěšně ovládly město. Při operaci použili dobyvatelé i bílý fosfor, za což byli později kritizováni. 2005: Volby a Přechodná irácká vláda - Dne 31. ledna 2005 se uskutečnily volby, ze kterých vzešla vláda, která měla vypracovat ústavu. Ačkoliv volby poznamenalo násilí a nezájem sunnitů, zúčastnila se voleb většina Kurdů a šíitů.  Naděje na konec povstání a stažení amerických sil vzaly za své na začátku května, který se stal nejkrvavějším měsícem od invaze. Sebevražední útočníci, především iráčtí sunnité, Syřané a Saúdové útočili především na šíitská shromáždění a na místa s velkou koncentrací civilistů, především šíitů. 

11 Operace Matador – zahájili v květnu 2005 Američané -  Cílem bylo uzavřít podezřelé cesty, kterými byli povstalci zásobováni materiálem a dalšími bojovníky ze Sýrie.  Operace pokračovala až k syrské hranici, kde skončila. Naprostá většina povstalců se rozptýlila předtím, než proti nim mohli Američané použít plnou palebnou sílu, stejně jako ve Fallúdži. Srpen 2005: Vzrůstající nestabilita a obnovení bojů - Dne 14. srpna  citoval The Washington Post anonymního vysokého amerického úředníka, který řekl: „Spojené státy již neočekávají novou modelovou demokracii, soběstačný ropný průmysl, nebo společnost, ve které je většina lidí osvobozena od vážných bezpečnostních a ekonomických problémů…

12 2006: Stálá irácká vláda a rozmach občanské války – Začátek roku 2006 probíhal ve znamení rozhovorů o vytvoření vlády, rostoucího sektářského násilí a pokračujících útoků na koaliční síly. Únor 2006: Útok na mešitu al-Askarí a boje mezi sunnity a šiíty - Dne 22. února 2006 v 6:55 místního času bylo teroristy převlečenými za příslušníky iráckých speciálních sil odpáleno pět až sedm bomb v mešitě al-Askarí. Exploze mešitu silně poškodila a zničila její zlatou kupoli. Šíité po celém Iráku vyjadřovali svůj hněv ničením sunnitských mešit a zabíjením desítek sunnitů. Náboženští vůdci na obou stranách vyzývali ke klidu a vyjadřovali své obavy, že by mohlo dojít k obávané občanské válce mezi šíity a sunnity.

13 Květen 2006: Stálá irácká vláda se ujímá moci - Současná irácká vláda se ujala moci 20. května 2006 poté, co ji schválilo Irácké národní shromáždění. Tímto bylo navázáno na volby v prosinci Vláda nahradila přechodnou iráckou vládu, která spravovala zemi do doby než byla schválena regulérní vláda. Listopad 2006: Změny v Pentagonu, útoky v Sadr City - Dne 7. listopadu ztratila Republikánská strana většinu v obou komorách Kongresu. Válka v Iráku byla uváděna jako jeden z hlavních důvodů prohry republikánů. Dne 8.listopadu 2006 nabídl Donald Rumsfeld svou rezignaci na úřad ministra obrany. Prezident Bush na jeho místo jmenoval bývalého šéfa CIA,Robeta Gatese. Dne 23. listopadu  došlo k největšímu útoku od začátku války. Podle Associated Press zaútočili sunnitští bojovníci v bagdádském slumu Sadr City obývaném převážně šíity pěti auty naloženými výbušninami a dvěma sériemi minomentné palby. 

14 Prosinec 2006: Iraq Study Group a poprava Saddáma Husajna - Dne 6
Prosinec 2006: Iraq Study Group a poprava Saddáma Husajna - Dne 6. prosince  byla vydána zpráva, kterou vypracovala Iraq Study Group. Ve zprávě se píše, že „situace v Iráku je vážná a zhoršuje se“ a také, že „Spojené státy se zdají být chyceny v misi, která nemá žádný předvídatelný konec“. Zpráva obsahuje 79 doporučení; například zvýšit diplomatickou spolupráci s Íránem a Sýrií nebo zintenzivnit výcvik iráckých vojáků.] V prosinci také předaly koaliční síly správu nad první provincií irácké vládě, poprvé od začátku války. Saddám Husajn, zajatý v prosinci 2003, byl 30. prosince 2006 popraven pro zločiny proti lidskosti.

15 2007: Vzestup počtu amerických vojáků - 10
2007: Vzestup počtu amerických vojáků ledna  v televizním projevu americké veřejnosti navrhl Bush, aby do Iráku odletělo dalších 21 500 vojáků, program pracovních příležitostí pro Iráčany, více nabídek pro přestavbu a 1,2 miliard dolarů pro tyto programy. V projevu kongresu z 23. ledna oznámil Bush „rozmístění posil dalších více než vojáků a námořníků do Iráku“. Rok 2007 též znamenal ostré zvýšení bombových útoků povstalců, ve kterých byl použit chlór. 2008: Zlepšení bezpečnostní situace - Americké posily a změny strategie a předání moci Irácké vládě. Počet násilností a obětí začal klesat. Větší počet vojáků si vynutil dvě změny ve vojenské strategii. Byly zvýšeny průzkumné pochody a bylo povoleno najímání dobrovolníků se záznamem v trestním rejstříku. Do října 2008 předali spojenci vládním složkám kontrolu nad více než dvěma třetinami provincií, včetně Anbáru.

16 2009: Změna v Bílém domě - G. Bush v roce 2009 odcházel z úřadu jako nejméně oblíbený prezident USA a svému nástupci předával nejvyšší dluh v dějinách země. Nový prezident Barack Obama před příchodem do úřadu sliboval, že američtí vojáci budou doma do 16 měsíců od jeho nástupu. Koncem února bylo jasné, že slib nesplní. Sdělil však, že většina ze 142 tisíc amerických vojáků z Iráku odejde do srpna 2010, zbytek pak do konce roku následujícího. 2011: Konec války - Zbývající američtí vojáci se stáhli z Iráku do konce roku V projevu oznámil prezident USA Barack Obama, že válka v Iráku po devíti letech končí. Washington se s iráckou vládou nedohodl na dalším působení svých vojáků v zemi.

17 Cena války Podle Výzkumné služby Kongresu (Congressional Research Service) stála válka v Iráku od 11. září 2001 do července 2007: 450 miliard dolarů.  Podle publikací Josepha Stiglitza, který započítal i dílčí útraty a další „opomíjená fakta“ stála válka Spojené státy měsíčně 16 mld dolarů a celkově bude stát 3 bilióny dolarů. Další bilión dolarů budou činit úroky z půjček, které USA zaplatí do roku 2017. Měsíční příspěvek jedné americké domácnosti na vedení války pak stanovil na 138 dolarů.

18 Podle studií zabývajících se průzkumy úmrtí, tj
Podle studií zabývajících se průzkumy úmrtí, tj. využívajících odhady při stanovování ceny války, existuje projekt Iraq Body Count. Ten si vytyčil za úkol zmapovat pouze násilná civilní úmrtí, přičemž nejde o odhady, ale o zdokumentovaná úmrtí. Své údaje čerpá z množství zdrojů, a to mediálních, oficiálních, zdravotnických a různých nevládních. V současnosti eviduje přes 101 tisíc mrtvých. Existuje též nezávislý projekt Iraq Coalition Casualty Count jenž vede separátní statistiku úmrtí koaličních vojáků a iráckých členů bezpečnostních složek. Tento projekt byl již citován médii jako je BBC, Washington Post, Associated Press či Voice of America. V současnosti dle tohoto počtu zemřelo 4804 členů ozbrojených sil. Vojáci Spojených států amerických tvoří asi 85 % koaličních sil, spolu s britskými vojáky pak asi 98 %.

19

20 zdroje