Hudba českého raného baroka (1620 – 1670). Společenská situace násilná katolizace Čech po Bílé hoře znamenala konec veřejného provozování nejrozvinutější.

Prezentace na téma: "Hudba českého raného baroka (1620 – 1670). Společenská situace násilná katolizace Čech po Bílé hoře znamenala konec veřejného provozování nejrozvinutější."— Transkript prezentace:

1 Hudba českého raného baroka (1620 – 1670)

2 Společenská situace násilná katolizace Čech po Bílé hoře znamenala konec veřejného provozování nejrozvinutější české písňové kultury – protestantské duchovní písně, českobratrský chorál Rekatolizátoři potřebovali duchovní zpěv v národním jazyce – neměli talentované skladatele Proto měnili jen texty a přejímali nápěvy starších českobratrských i jiných chorálů – získali dostatek písní

3 Adam Michna z Otradovic 1600-1676 Působil v Jindřichově Hradci V rodině již předchozí generace hudebníků Dobře ovládal benátský sloh, dokázal ho v českém prostředí rozvinout Jako básník idealizuje náboženské představy – střídají se líbezné obrazy ráje, plné barvité přírodokresby Dílo: Svatováclavská mše – bohatá nejen melodicky a polyfonně, ale i zvukově Česká mariánská muzika – soubor písní k různým bohoslužebným příležitostem

4 Ranně barokní skladby Svatoroční muzika aneb Sváteční kancionál – sbírka,sborové zpěvy Loutna česká – sbírka, jednohlasé a dvojhlasé písně s doprovodem 2 až 3 viol Písně získaly značnou popularitu a byly přejímány i do dalších zpěvníků, některé zlidověly Chtíc, aby spal – vánoční koleda, otištěna v České mariánské muzice

5 Použitá literatura Mazurek,J.: Stručné dějiny české hudby. Ostrava, Ostravská univerzita, 1997. ISBN 80- 7042-116-9