Mgr. et Mgr. Blanka Chocová 2013/14

Prezentace na téma: "Mgr. et Mgr. Blanka Chocová 2013/14"— Transkript prezentace:

1 Mgr. et Mgr. Blanka Chocová 2013/14
Mezinárodní ekonomie

2 Obsah Mezinárodní ekonomie
Mezinárodní obchod a mezinárodní měnový systém Světová ekonomika

3 Mezinárodní ekonomie

4 Mezinárodní ekonomie studium světového hospodářství a jeho základních vývojových tendencí jedna z nejstarších disciplín ekonomie – Adam Smith, David Ricardo soustřeďuje se na analýzu světového hospodářství, mezinárodní obchod a mezinárodní finance

5 základní otázky proč mezi sebou země obchodují?
jaké jim to přináší výhody? země jsou rozdílně vybaveny přírodními zdroji a leží v odlišných klimatických a geografických podmínkách; dále odlišnost kvalifikace a schopnosti ekonomicky aktivního obyvatelstva  kombinace přírodních a lidských zdrojů v každé zemi jsou různé statky vyráběny s odlišnými náklady – vyrábí statky s nízkými náklady a statky s vysokými náklady dováží  ABSOLUTNÍ A KOMPARATIVNÍ VÝHODA

6 absolutní a komparativní výhoda
ekonomické důvody pro obchod mezi zeměmi existují i tehdy, má-li jedna z nich absolutní výhodu při výrobě obou (všech) statků, když se každá z nich specializuje na výrobu toho statku, který je pro ni ve výrobě relativně levnější – to je statek, u něhož má země komparativní výhodu budou-li spolu tyto země obchodovat, budou mít celkově k dispozici větší množství statků, než bude-li je vyrábět každá samostatně

7 Negativní důsledky mezinárodního obchodu
v situaci, kdy spolu obchodují země na výrazně odlišném stupni hospodářského vývoje a odvětví, zaostalejší země nejsou s to obstát konkurenci vyspělejšího partnera může docházet i ke krátkodobému nárůstu nezaměstnanosti a úpadku celých odvětví, což vyvolává nutnost přizpůsobovacích procesů to má zejména na počátku negativní sociální důsledky z tohoto důvodu se v mezinárodním obchodě setkáváme s množstvím překážek, které brání svobodnému obchodu

8 Mezinárodní obchod a mezinárodní měnový systém

9 Vliv Mezinárodního obchodu
vývoj jednotlivých ekonomik je ovlivňován změnami, které probíhají v jiných zemích čím menší je země, tím větší vliv na její vývoj mají změny vnějších podmínek v ČR v 90. letech přechod od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice

10 Otevřenost A UZAVŘENOST ekonomiky
míru zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu označujeme jako OTEVŘENOST EKONOMIKY v případě, že jde o velmi malé zapojení, označujeme ji jako UZAVŘENOST EKONOMIKY

11 MÍRA OTEVŘENOSTI EKONOMIKY
míru otevřenosti ekonomiky je možné nejlépe vyjádřit jako podíl vývozu či dovozu na HDP, případně obratu zahraničního obchodu na HDP

12 Překážky v mezinárodním obchodu
cla dovozní kvóty mimocelní překážky (hygienické, zdravotní či jiné požadavky na kvalitu statků, technické normy,....)

13 cla cla jsou stanovena na dovoz různých druhů statků
mohou být stanovena na jednotku statku, nebo „ad valorem“ = jako přirážka k hodnotě statku stanovená v procentech v některých případech se můžeme setkat s prohibitivním clem – na dovoz statku bylo uvaleno tak vysoké clo, že činí dovoz statku zcela neefektivním (výhodnější je domácí výroba)

14 Dovozní kvóty dovozní kvóty mají povahu kvantitativních omezení dovozu určitého statku na určité období stanovují se v počtu jednotek nebo hmotností,... jejich důsledky pro mezinárodní obchod jsou obdobné jako u cla odlišnost je však v tom, že na rozdíl od cel z nich státu neplyne žádný rozpočtový příjem u kvót vznikají určitá rizika podplácení vládních úředníků, protože pro dovoz určitého statku je třeba získat povolení vydávané určitým vládním orgánem

15 ekonomické důsledky omezení
zvyšují ceny statků v dovážející zemi snižují množství spotřebovávaných statků podněcují výrobu domácích výrobců v případě celních omezení má stát dodatečné příjmy do státního rozpočtu Krátkodobě efektivní, dlouhodobě ne

16 argumenty pro omezení mezinárodního obchodu
argument nezletilých odvětví bezpečnostní důvody ochrana mezd ochrana zaměstnanosti

17 argument nezletilých odvětví
při příliš velkých rozdílech, kdy zaostalejší země není dostatečně konkurenceschopná, hrozí prakticky likvidace částí jejího výrobního potenciálu vychází se tedy z představy, že když se silným konkurentům postaví do cesty určité zábrany, které by měly mít dočasnou povahu (dokud se odvětví dostatečně nerozvine a nestane konkurenceschopným), získá se tím šance pro rozvoj národní ekonomiky v některých případech zavádění cel z tohoto důvodu sehrálo vyznanou úlohu v rozvoji a umožnilo vytvořit konkurenceschopná odvětví jsou však i příklady, kdy v důsledku „skleníkového prostředí“ vznikají odvětvové struktury, které je nutné chránit clem neustále, jinak je konkurence automaticky zničí

18 bezpečnostní argument
omezení obchodu kvůli bezpečnosti země má mimoekonomické základy a je odvislé od celkové mezinárodní situace tento argument však bývá často zneužíván i určitými zájmovými skupinami, aniž by šlo o nejlepší řešení

19 argument ochrany mezd a zaměstnanosti
tato argumentace je založena na určitých krátkodobých výhodách, které takové řešení poskytuje je však nutné velice dobře zvážit dlouhodobé důsledky takových opatření, aby se jimi nevytvářely „skleníkové efekty“, kdy se bude konkurenční schopnost chráněných odvětví spíše zhoršovat pravděpodobně by bylo lepší hledat v oblasti strukturální politiky cestu, jak odvětví ohrožená mezinárodní konkurencí a nemající perspektivy utlumovat, a poté stimulovat přechod pracovníků do odvětví perspektivních

20 snaha o omezení překážek
po druhé světové válce snaha o omezení překážek mezinárodního obchodu 1947 – Všeobecná dohoda o clech a obchodu  GATT 1994 – GATT přejmenována na Světovou obchodní organizaci  WTO na omezování překážek mezinárodního obchodu významně působí i některá integrační uskupení, zejména pásma volného obchodu – Evropské pásmo volného obchodu (EFTA), vznik celní unie - mezi členskými zeměmi bariéry obchodu mizí, ale vytváří se společná celní politika vůči nečlenským zemím

21 platební bilance platební bilance země vyjadřuje peněžní hodnotu všech ekonomických transakcí mezi ní a ostatními zeměmi v průběhu daného období, zpravidla za kalendářní rok tyto transakce se skládají z vývozu a dovozu statků a služeb, pohybu investičních zdrojů, darů a přesunu peněžních prostředků, případně zlata tyto transakce je možné rozdělit do určitých kategorií, z nichž nejznámější jsou tzv. běžný účet a kapitálový účet

22 podoba platební bilance
platební bilance má podobu účtu, ve kterém jsou zaznamenávány kreditní a debetní položky z hlediska platební bilance je položka debetní, je-li výsledkem transakce tok peněžních prostředků ze země do okolního světa naopak za kreditní položku považujeme takovou transakci, která vede k přísunu finančních prostředků do země z tohoto hlediska typicky debetní položkou jsou např. dovozy, zatímco vývozy mají povahu kreditní položky

23 Běžný účet rozhodující položkou běžného účtu je obchodní bilance
tato položka odráží pohyb statků a služeb ze země a do země rozdílem mezi vývozy a dovozy statků a služeb je položka označovaná jako ČISTÉ VÝVOZY nebo SALDO OBCHODNÍ BILANCE další důležitou součástí běžného účtu jsou jednostranné transferové položky, jako jsou dary apod.

24 Kapitálový účet součástí kapitálového účtu je vývoj aktiv země v zahraničí a pohyby aktiv patřících cizím státním příslušníkům v dané zemi tady je třeba vzít v úvahu skutečnost, že příliv kapitálu do země je rozšířením kapitálu v zemi, ale současně má povahu kreditní položky, protože je spojen s přítokem finančních prostředků země naopak zvýšení aktiv země v zahraničí se na kapitálovém účtu projevuje jako debetní položka

25 účetní podoba platební bilance
účetně je platební bilance vždy vyrovnaná, což vyplývá ze zásad podvojného účetnictví pokud se dostáváme v obchodní bilanci do pasiva, musí toto pasivum být vyrovnáno v dalších položkách platební bilance a obráceně po rozboru jednotlivých finančních toků však můžeme určit, zda vznikl přebytek či deficit běžného účtu platební bilance deficit bývá průvodním jevem zhoršování ekonomického postavení země ve vztahu k zahraničí

26 mezinárodní měnový systém
při vzájemném obchodu mezi zeměmi při přesunech kapitálu není většinou možné, nejsou-li členy měnové unie, používat jedné měnové jednotky  Kč = Euro vzájemný poměr mezi hodnotami různých peněžních jednotek označujeme jako MĚNOVÝ KURS

27 měnový kurs A JEHO VÝVOJ
měnový kurs je vzájemný poměr, v jakém se dvě měny navzájem směňují měnové kursy se vyvinuly v období, kdy bylo základem kupní síly peněz vyspělých zemí zlato (období zlatého standardu) v této době byl měnový kurs dán zlatými obsahy jednotlivých měn a kursy vykazovaly značnou stabilitu v různých modifikovaných podobách existoval SYSTÉM ZLATÉHO STANDARDU do 30. let 20. století po druhé světové válce byl nahrazen tzv. BRETTONWOODSKÝM SYSTÉMEM, jehož základem se stal americký dolar omezeně směnitelný za zlato v kursu 35 USD za trojskou unci takto byl však směnitelný pouze pro zahraniční měnové instituce v roce 1971 byla i tato omezená směnitelnost amerického dolaru zrušena zlato ztratilo svůj původní význam pro mezinárodní měnovou systém ten hledá cesty, jak se od zlata, ale i od měn jednotlivých zemí, jako je americký dolar, odpoutat vytvořením NADNÁRODNÍCH PENĚŽNÍCH JEDNOTEK

28 NADNÁRODNÍ PENĚŽNÍ JEDNOTKY
v současnosti známe dvě takové jednotky: zvláštní práva čerpání, používaná Mezinárodním měnovým fondem, a evropskou měnovou jednotku (ECU), užívanou v letech 1978 – 1999 v Evropských společenstvích obě jednotky mají hodnotu odvozenou od hodnoty skutečných měn u zvláštních práv čerpání je to 5 měn nejvýznamnějších tržních ekonomik, u ECU to bylo 12 měn členských zemí Evropských společenství zatímco ECU se postupně stávala skutečnou peněžní jednotkou a od byla nahrazena společnou měnou Evropské unie euro, využívají se zvláštní práva čerpání velmi málo a původní záměr nahradit jimi americký dolar v mezinárodních transakcích se nezdařil

29 současné měnové kursy současné měnové kursy jsou určovány v rozhodující míře vztahem poptávky a nabídky na devizových trzích, avšak vlády většinou přijímají opatření k předcházení přílišným výkyvům tento systém se označuje jako ŘÍZENÝ SYSTÉM PLOVOUCÍCH KURSŮ a je dnes častější než systém volných plovoucích kursů, kdy je vývoj ponechán pouze působení poptávky a nabídky

30 Zhodnocení a znehodnocení měny
jestliže dochází k poklesu kursu určité měny, mluvíme o jejím znehodnocení jestliže kurs stoupá, mluvíme o zhodnocení zhodnocení a znehodnocení je třeba odlišovat od revalvace a devalvace, což jsou změny úředně stanovených poměrů dvou měn v systému pevných měnových kursů (revalvace ve směru nahoru, devalvace směrem dolů)

31 mezinárodní měnový fond a světová banka
vedle devizového trhu a finančních toků mezi jednotlivými zeměmi jsou důležitou složkou mezinárodního finančního systému Mezinárodní měnový fond a Světová banka obě tyto instituce vznikly v roce 1944 v Bretton Woods v USA

32 mezinárodní měnový fond
instituce, která má podporovat stabilitu mezinárodního měnového systému jeho úkolem je zejména napomáhat překonání pasiv platebních bilancí jednotlivých členských zemí MMF poskytuje zemím, které se dostávají do obtížné platební situace, úvěry k pokrytí pasiv platební bilance, případně k tvorbě potřebných devizových rezerv poskytování úvěru je podmíněno stanovením přísných podmínek, případně přijetím programů ekonomického ozdravení, vypracovaných za pomoci odborníků MMF ČR je členem MMF od roku 1993

33 světová banka je financována členskými zeměmi MMF
zaměřuje se na poskytování dlouhodobých úvěrů na financování rozvojových programů její činnost napomáhá rozvoji světového obchodu i rozvoji méně vyspělých zemí ČR je členem rovněž od roku 1993

34 světová ekonomika

35 charakteristika světové ekonomiky
ekonomiky jednotlivých zemí jsou spolu navzájem spojeny mezinárodním obchodem a mezinárodními finančními toky a jsou na sobě navzájem stále více závislé světová ekonomika tvoří jednotný celek, byť zdaleka ne homogenní světová ekonomika ovšem není pouhým součtem ekonomik jednotlivých zemí, ale je určitým jednotným organismem, do něhož vedle jednotlivých národních hospodářství patří ještě jejich vzájemné vztahy a různé nadnárodní instituce, jako je MMF a SB

36 charakteristika světové ekonomiky
postavení jednotlivých ekonomik ve světové ekonomice není stejné je ovlivněno jejich velikostí, vybaveností přírodními zdroji, stupněm dosaženého hospodářského rozvoje a dalšími činiteli velmi důležitým faktorem, ovlivňujícím rozvoj ekonomiky a její místo ve světovém hospodářství, je míra jejího zapojení do mezinárodního obchodu země, které se určitým způsobem izolují, jsou příliš uzavřené, nemohou využívat výhod specializace v rámci mezinárodní dělby práce a zaostávají za ostatními

37 charakteristika světové ekonomiky
světové hospodářství prochází výraznými změnami dochází k závažným proměnám v jeho struktuře v postavení jednotlivých zemí či skupin zemí v něm ve světové ekonomice můžeme nalézt dvě skupiny zemí jsou to jednak země ROZVINUTÉ – země sdružené v Organizaci pro hospodářský rozvoj a spolupráce OECD a dále země ROZVOJOVÉ zvláštní podskupiny vytvářejí NOVĚ INDUSTRIALIZOVANÉ země a bývalé centrálně plánované ekonomiky, které procházejí procesem transformace od centrálně palované ekonomiky k tržní ekonomice

38 stupeň rozvoje zemí stupeň rozvoje země je možné charakterizovat pomocí různých ukazatelů: hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele míra zapojení do světového trhu vybavenost kapitálovými zdroji ekonomická struktura, technická vyspělost aj zařazení do skupiny rozvinutých nebo rozvojových zemí samozřejmě není jednou provždy dáno z historie známe mnoho případů výrazného urychlení ekonomického a sociálního rozvoje dříve zaostalých zemí a oblastí pro zrychlení hospodářského rozvoje je však nutné vytvořit určité předpoklady, což je v rozvojových zemích velmi obtížné

39 CENTRA SVĚTOVÉ EKONOMIKY
mezi vyspělými zeměmi dnes ve světové ekonomice hrají rozhodující úlohu tři centra: Severní Amerika (USA) Evropskou unie země jihovýchodní Asie (Japonsko)

40 mezinárodní ekonomická integrace
ve světovém hospodářství existují určité oblasti, v nichž jsou země propojeny daleko intenzivnějším obchodními, finančními a dalšími toky než v oblastech jiných v těchto oblastech probíhají procesy postupného propojování jednotlivých národních hospodářství a vytvářejí se NADNÁRODNÍ INTEGRAČNÍ USKUPENÍ nejdále integrační procesy tohoto typu dospěly v západní Evropě, kde se po druhé světové válce vytvořila dvě integrační uskupení – Evropské sdružení volného obchodu a Evropské hospodářské společenství

41 Evropské sdružení volného obchodu
ESVO je typem tzv. funkcionalistické integrace, která usilovala zejména o odstraňování bariér volného obchodu tato forma integrace se ukázala jako nedostatečná a postupem času ztratilo ESVO na významu v současné době je již většina jeho bývalých členských zemí členy Evropské unie

42 Evropské hospodářské společenství
EHS šlo ve svých integračních záměrech mnohem dále než jen k pásmu volného obchodu vytvořilo celní unii s jednotnou celní politikou vůči nečlenským zemím celní unie je však pouze prvním stupněm rozvoje integrace, přináší zejména dynamické výhody spojené s úsporami z velkovýroby, rozvoje specializace, podněcování konkurence a investic EHS postupně směřovalo ke společnému trhu a hospodářské a měnové integraci formovalo jednotnou politiku v oblasti dopravy, zemědělství i v dalších oblastech a vybudovalo nadnárodní orgány EHS bylo založeno Římskou smlouvou v roce 1957, v níž byly stanoveny základní cíle tohoto integračního uskupení v podobě postupného vytváření celní unie, společného trhu, hospodářské a měnové unie až po závěrečnou politickou unii první fáze budování celní unie trvala až do roku 1969 v jejím průběhu byla zrušena cla mezi členskými zeměmi EHS a byla harmonizována cla vůči nečlenským zemím v roce 1967 došlo v Haagu k sjednocení ESUO, EHS a EURATOMU pod společné nadnárodní orgány a vznikla Evropská společenství, která se stala základem budoucí Evropské unie

43 Evropská unie EU byla vytvořena k na základě Maastrichtské smlouvy, která stanovila pro EU nové cíle v podobě hospodářské a měnové unie ekonomická integrace v Evropě prošla za padesát let impozantním vývojem v historii ojedinělým v roce 1957 podepsalo Římskou smlouvu pouhých šest států – Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko do roku 1968 se jim podařilo zrušit vzájemné celní bariéry a vytvořit společný trh zboží; další úsilí směřovalo ke sjednocení trhu kapitálu a pracovních sil roku 1973 se k nim připojily Velká Británie, Irsko a Dánsko a poté Řecko (1981), Španělsko a Portugalsko (1986) a roku 1990 se EHS rozšířilo a východní část Německa, sloučením obou německých států

44 Evropská unie přelomovou událostí byl podpis Maastrichtské smlouvy v roce 1991, podle níž dvanáct států původní EHS od listopadu 1993 vytvořilo Evropskou unii rozšiřování unie pokračovalo v roce 1995 přijetím Rakouska, Švédska a Finska z vyspělých evropských zemí tak zůstaly stranou jen Švýcarsko a Norsko společná měna – euro – byla vytvořena v roce 1999, dočasně bez bankovek a mincí, pro bezhotovostní platební styk mezi firmami, přičemž současně obíhaly původní národní bankovky a mince, s pevně stanoveným směnným poměrem vůči euru roku 2002 pak byly zavedeny do oběhu i eurové bankovky a mince a byly staženy národní měny této první fáze tzv. měnové unie se však zúčastnilo jen 12 z 15 členských zemí EU (VB, Dánsko a Švédsko) pro nás je významný rok 2004 – v květnu se členem EU stala ČR, spolu s další devíti zeměmi (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Malta) proces přijímání dalších zemí do EU pokračuje – Chorvatsko (2013) rovněž používání společné měny se rozšiřuje na další státy

45 Rozvojové země převážná většina světové populace, více než tři čtvrtiny žije v zemích, které označujeme jako hospodářsky méně rozvinuté hospodářská nerovnost přináší velké problémy obyvatelé těchto zemí jsou špatně živeni a mnohdy trpí podvýživou, žijí v nevyhovujících obydlích a jsou často negramotní i když se o těchto zemích mluví jako o rozvojových, u značné části rozvojového světa o skutečném rozvoji nelze mluvit v některých oblastech dokonce dochází k absolutnímu úpadku, jak je tomu v mnoha zemích černé Afriky

46 základní charakteristiky
základní charakteristiky méně rozvinuté země jsou nízká úroveň HDP na jednoho obyvatele důchody převážné většiny domácností na úrovni chudoby, což umožňuje pouze velmi nízké nebo žádné úspory vysoká míra populačního růstu vysoká podíl zaměstnaných v zemědělské výrobě a skryté nezaměstnanosti negramotnost závislost na jednom či dvou statcích ve vývozu

47 hospodářský rozvoj hospodářský rozvoj je proces, který má vytvořit podmínky pro zvýšení HDP na jednoho obyvatele v průběhu času, a je úzce spojený s hospodářským růstem hospodářský rozvoj vyžaduje transformaci celého sociálně-ekonomického systému je podmíněn zlepšením kvality využívaných zdrojů, zejména pracovní síly, pozitivními změnami v postojích obyvatelstva a v sociálních hodnotách, změnami institucí a předpokládá vytvoření odpovídající sociální struktury tento proces je zpravidla velmi dlouhodobý, ale to neznamená, že nemůže docházet k určitému urychlení a že všechny země musí projít obdobným vývojem jako současné hospodářsky vyspělé země

48 strategie hospodářského rozvoje
hospodářský rozvoj lze urychlit přijetím vhodné strategie hospodářského rozvoje, která umožňuje řešit problémy nedostatku kapitálu nadměrného populačního růstu, vysoké závislosti na jednom či dvou statcích v zahraničním obchodě aj strategie hospodářského zdroje by měla zahrnovat následující principy: zajištění rozvoje zemědělské výroby osvobození se z populačního tlaku zajištění investic do lidského kapitálu a kapitálových statků odpovídající diverzifikace výroby

49 Strategie hospodářského rozvoje
rozvojové země potřebují pro urychlení svého vývoje získat zdroje kapitálu ze zahraničí prostřednictvím přímých soukromých zahraničních investic, půjček nebo zahraniční pomoci při vytváření vhodných podmínek pro vstup zahraničního kapitálu do země sehrává důležitou úlohu vládní hospodářská politika zaměřená na budování infrastruktury, vytvoření legislativních podmínek pro zahraniční kapitálové investice, zajištění možnosti transferu zisku a kapitálu a daňová zvýhodnění celkově jde o vytvoření vhodného klimatu pro investování, jehož rozhodující složkou je zajištění vlastnických práv, umožnění mobility kapitálu a repatriace zisků

50 Zadluženost rozvojových zemí
s využíváním zahraničním půjček souvisí vážný problém zadluženosti rozvojových zemí vznikl zejména na přelomu 70. a 80. let 20. století v souvislosti s ropnými šoky, petrodolarovými půjčkami a politikou vlády USA na počátku 80. let, která vedla k zhodnocení amerického dolaru, zvýšení úrokových sazeb, a tím ke ztrátě schopnosti rozvojových zemí splácet zahraniční dluhy vysoce jsou zadlužené zejména rozvojové země Latinské Ameriky a Afriky mnoho nejméně rozvinutých zemí má vážné obtíže jak s přilákáním soukromého kapitálu, tak vzhledem ke své zadluženosti a nízkým výnosům zahraničního obchodu se získáváním dalších půjček tyto země jsou pak výrazně závislé na zahraniční pomoci v podobě vládních půjček a darů

51 Nově industrializované země
zvláštní skupinou zemí, které dnes v podstatě pouštějí rozvojový svět a přecházejí mezi vyspělé země, jsou nově industrializované země jihovýchodní Asie je to zejména Jižní Korea, Hongkong, Singapur, Tchaj-wan tyto země bývají často označovány jako čtyři východní asijští tygři v posledních desetiletích prošly rychlým hospodářským rozvojem a jsou příkladem velmi úspěšného překonání zaostalosti k jejich úspěchu vedla zejména hospodářská růstová strategie zaměřená na vývoz a také využívání nejmodernějších technologií za pomoci licencí, společného podnikání se zahraničními firmami a využitím kvalifikované pracovní síly a relativně nízkými platy podobným směrem si vyvíjí i řada dalších zemí oblasti, jako je Malajsie, Filipíny, ale i Čínská lidová republika a Vietnam

52 Rozevírání ekonomických nůžek
rozdíly mezi vyspělými a nejzaostalejšími rozvojovými zeměmi mají tendenci se zvyšovat rozevírání ekonomických nůžek mezi těmito dvěma skupinami zemí vytváří dnes jeden z nejzávažnějších globálních problému lidské civilizace