Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Jitka Prokšová KOF FPE ZČU Plzeň
Základy meteorologie Jitka Prokšová KOF FPE ZČU Plzeň
2
Obsah rozdělení atmosféra Země meteorologické prvky meteory
tlakové útvary oblaka atmosférické fronty
3
Meteorologie: meteoros (vznášející se ve výši) logia (nauka)
Praha – Klementinum 1775 (buditelé: oparozpyt, povětroznalství, vzduchosloví) ve světě od 6. st. př. n. l. historie meteorologie
4
1. Rozdělení Podobory meteorologie:
dynamická meteorologie (dynamika, termodynamika, fyzikálně podložená předpověď počasí) synoptická meteorologie (analýza, modely) fyzikální meteorologie (fyzika záření, optické, akustické a elektrické jevy v atmosféře) klimatologie (dlouhodobé pozorování na daném místě, průměrné hodnoty) hydrometeorologie (oběh vody v přírodě s ohledem na meteorologii) biometeorologie (vliv počasí na živé organismy) aplikovaná meteorologie (specializované předpovědi pro letectví)
5
2. Atmosféra Země dělení podle: I. chemického složení
II. fyzikálních a chemických procesů III. průběh T s výškou IV. kinematických procesů
6
ad I. chemické složení homosféra
(90 až 100 km, vzduch, oxid uhličitý, ozón) homopauza heterosféra (až 1000 km, proměnlivé koncentrace argonu a dusíku)
7
ad II. fyz. a chem. procesy dělení z hlediska elektrických vlastností
neutrosféra (do 80 km) (ozonové vrstvy: 10 až 40 km) ionosféra (80 až 400 km) (polární záře) polární záře
8
ad III. průběh T s výškou troposféra
(8 až 18 km, pokles 0,6 K na 100 m, nad rovníkem 18 km, nad póly 8 km) tropopauza stratosféra (do 50 km, spodní část - izotermie) stratopauza
9
ad III. průběh T s výškou mezosféra
(do 85 km, pokles 0,3 K na 100 m, vlastnosti ionosféry) mezopauza termosféra (do 600 km, až 1700 K)
10
průběh T s výškou
11
ad IV. kinematické procesy
exosféra (700 až 2000 km, únik částic do meziplanetárního prostoru, heliosféra) zemská korona (až km, ionty vodíku, 1000 iontů/ 1 cm3)
12
3. Meteorologické prvky teplota vlhkost atmosférický tlak
atmosférické srážky sluneční svit oblačnost dohlednost Meteorologické prvky
13
4. Meteory obecně: jev, pozorovaný v atmosféře (s výjimkou oblaků)
a) hydrometeory (soustava vodních částeček v kapalném nebo pevném skupenství) b) elektrometeory (viditelné nebo slyšitelné projevy atmosférické elektřiny)
14
c) fotometeory (světelné jevy v atmosféře, vyvolané odrazem, lomem, rozptylem, interferencí atd.) d) litometeory (soustava částeček v kapalném nebo pevném skupenství, jiné než vodní, např. kouř, prach, písečná bouře)
15
ad 4a) Hydrometeory 1. srážky padající (vertikální)
(déšť, mrznoucí déšť a mrholení, sníh, sníh s deštěm, déšť se sněhem, přeháňka, kroupy, ledová tříšť a kusy ledu) 2. srážky usazené (horizontální) (ledovka, rosa, jíní, jinovatka) 3. ostatní (mlha)
16
ad 4b) Elektrometeory 1. blesky
(čárový blesk, rozvětvený blesk, kulový blesk, plošný blesk, růžencový blesk) 2. ostatní (oheň sv. Eliáše, polární záře) kulový blesk
17
4. Tlakové útvary Tlaková níže (cyklóna)
oblast s nižším tlakem vzduchu, alespoň uzavřená 1 izobara, tlak ke středu cyklóny klesá Tlaková výše (anticyklóna) směrem ke středu tlak stoupá Tlakové útvary, fronty
18
5. Oblaka Kategorie podle: vzniku a vývoje
(frontální, kupovité, turbulentní) složení (vodní, ledové, smíšené) výšky (nízké, střední, vysoké, s vert. vývojem) vzhledu – mezinárodní dělení
19
Mezinárodní rozdělení oblaků:
1. Cirrus (Ci) řasy, krystalky ledu, vysoká oblaka 2. Cirrocumulus (Cc) řasové kupy, krystalky ledu, 3. Cirrostratus (Cs) řasové slohy, krystalky ledu,
20
Mezinárodní rozdělení oblaků:
4. Altocumulus (Ac) vyvýšené kupy, vodní kapky, střední oblaka 5. Altostratus (As) vyvýšené slohy, vodní kapky+ledové krystalky,
21
Mezinárodní rozdělení oblaků:
6. Nimbostratus (Ns) dešťové slohy, vodní kapky (někdy i sněhové srážky), nízká oblaka (typický oblak teplé fronty) 7. Stratocumulus (Sc) slohové kupy, vodní kapky, nízká oblaka
22
Mezinárodní rozdělení oblaků:
8. Stratus (St) slohy, vodní kapky (mrholení), nízká oblaka 9. Cumulus (Cu) kupy, smíšené složení, nízká oblaka s vertikálním vývojem (stř.)
23
Mezinárodní rozdělení oblaků:
10. Cumulonimbus (Cb) bouřkové kupy, smíšené složení, největší v tropech (značný vertikální rozsah: výška až 20 km) – podoba hor, věží na velikosti závisí intenzita bouřkových projevů, silné vertikální výstupní proudy – kroupy, kusy ledu, přední strana: rotující kužele vzdušných vírů, někdy až vznik tornád zařazení: nízká oblaka s vertikálním vývojem (stř. až vys.) Atlas oblaků
24
6. Atmosférické fronty fronty: dvě vzduchové oblasti různých fyzikálních vlastností, přechodové pásmo podmínky pro vznik front – cirkulace v atmosféře při přechodu fronty – změny MP AF spjaty s cyklónami
25
Atmosférické fronty - dělení:
teplá fronta (první příznak: vysoká oblaka, na přední straně tlakové níže, teplý vzduch klouzá směrem vzhůru po studeném vzduchu, dochází ke kondenzaci vodní páry, vrstevnatá oblačnost) studená fronta (první příznak: hradba nízkých oblak, postupuje za teplou frontou, studený vzduch proniká při zemi ve tvaru klínu, podsouvá se pod teplý, výskyt kup, v zimě přechod kapalných srážek v tuhé) okluzní fronty (studená f. dožene teplou, dojde k jejich spojení, slabší projevy změn MP než při typických frontách) stacionární, zvlněné, výškové fronty
26
Odkazy: Kopáček, Jaroslav - Bednář, Jan: Jak vzniká počasí Praha, Karolinum 2005, brož., 268 str., 1. vydání, cena 290 Kč. info
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.