Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Historie fyzikálních objevů

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Historie fyzikálních objevů"— Transkript prezentace:

1 Historie fyzikálních objevů

2 Historie fyzikálních objevů
(přednáška v rámci projektu Brána do světa) © Mgr. Josef Poul, 2011

3 Obsah 2650 př. n. l. Míry a váhy slouží obchodu – 1 2650 př. n. l. Měření času podle Slunce a Měsíce – 2 700 př. n. l. Kladkostroj ulehčil zdvihání – 3 640 př. n. l. Oheň zapálený čočkami – 4 350 př. n. l. Země známa jako koule – 5 374 př. n. l. Navigace lodí s kompasem – 6 305 př. n. l. Atomy se mohou shlukovat – 7 212 př. n. l. Římský voják zabil Archimeda – 8 900 Vynalezena „kamera obscura“ – 9 Leonardo da Vinci – 10 1510 Koperník vytváří nový obraz světa – 11 1525 Výpočet obvodu Země – 12 1590 Malé učiněno viditelným – 13 1608 Optik sestrojil dalekohled – 14 1643 Viviani objevuje atmosférický tlak – 15 1654 Žádný strach ze vzduchoprázdna – 16 1656 Měření času pomocí kyvadla – 17 1669 Newton dokázal přitažlivost hmoty – 18 1674 Rychlejší vaření s tlakovým hrncem – 19 1705 Sestrojen parní stroj – 20

4 1727 První fotografie v dějinách – 21
1738 Jak rychlý je zvuk ve vzduchu – 22 1742 Nová stupnice pro měření teploty – 23 1749 Experimenty s blesky – 24 1783 Vzlétl balon plněný horkým vzduchem – 25 1786 Pokusy se žabími stehýnky – 26 1791 Voltovy pokusy s elektrickými články – 27 1792 Metr, jednotka délkové míry – 28 1803 První parní lokomotiva – 29 1809 Elektrický telegraf – 30 1813 Polesný Drais vyvinul drezínu – 31 1820 Elektrický proud má magnetické účinky – 32 1824 Od vodního kola k turbině – 33 1825 První osobní vlak na světě v provozu – 34 1826 Ressel vynalezá lodní šroub – 35 1831 Magnetem vyroben elektrický proud – 36 1832 Stroboskop: obrázky se pohybují – 37 1834 První elektromotor v chodu – 38 1842 Éra větrných mlýnů končí – 39 1842 Proč mění zvuk svou výšku? – 40 1843 Obří bagr nahradil 180 dělníků – 41 1846 Zkonstruovány první hydraulické stroje – 42

5 1846 První pneumatiky pro kola vozů – 43
1849 Rychlost světla nově změřena – 44 1850 Foucault prokázal otáčení Země – 45 1852 Od balónu ke vzducholodi – 46 1857 Osobní výtah v newyorském domě – 47 1861 Učitel národní školy vynalezl telefon – 48 1862 Francouzský patent na čtyřtaktní motor – 49 1863 Londýn otevírá síť podzemní dráhy – 50 1867 Alfred Nobel vynalézá dynamit – 51 1868 V Londýně řídí dopravu plynové lampy – 52 1874 První, sériově vyráběný psací stroj – 53 1875 Pohyb při chůzi natahuje hodinky – 54 1877 Vynalezen fonograf – 55 1878 Nesnadná cesta k elektrické žárovce – 56 1879 Vyjela první elektrická lokomotiva – 57 1879 Vynalezen převod pro jízdní kolo – 58 1881 První elektrárny dodávají elektrický proud – 59 1885 Ulicemi projel první motocykl – 60 1886 První auta na benzín – 61 1895 Pařížská premiéra kina – 62 1894 Marconi vyslal první radiové signály – 63 1895 Röntgenovo neviditelné záření – 64

6 1896 Becquerelův objev radioaktivity – 65
1901 Lidé se poprvé vznesli silou motoru – 66 1905 Teorie relativity – 67 1911 První televizní obraz – 68 1918 Letadlové lodě vyplouvají na moře – 69 1926 Robert Goddart odpálil raketu poháněnou kapalinou – 70 1929 Elektrické přístroje v domácnosti – 71 1937 Helikoptéra Heinricha Focka – 72 1938 Podařilo se štěpení atomových jader – 73 1939 Objevení polovodičů – 74 1939 Začíná věk jaderné energie – 75 1942 První raketa letí do Vesmíru – 76 1945 První elektronický velkopočítač – 77 1946 Vynalezeny atomové hodiny – 78 1947 Letadlo prolomilo zvukovou bariéru – 79 1954 Elektrický proud ze slunečního světla – 80 1954 Nukleární pohon ponorek – 81 1957 Sputnik – umělá družice Země – 82 1958 První integrovaný obvod – 83 1959 Závody o dosažení Měsíce – 84 1961 Lidé poprvé opustili Zemi – 85 1962 Družice přenáší první televizní obraz – 86

7 1969 Astronauti přistávají na Měsíci – 87
1971 Zkoušky jízd na magnetickém polštáři – 88 1972 Sonda s pohlednicí pro mimozemšťany – 89 1976 Nastupují osobní počítače – 90 1978 Do světa lidí vstoupily mobilní telefony – 91 1979 Cesta k ploché obrazovce – 92 1981 Digitální záznam zvuku pomocí laseru – 93 1981 Start raketoplánu Columbia – 94 1983 Startuje „neviditelný“ letoun – 95 1987 Vyvinutý navigační systém GPS – 96 1990 Vypuštěn Hubbleův vesmírný teleskop – 97 1991 Nastává nový věk – Doba internetu – 98 2004 Vesmír dobyla první soukromá loď – 99 2008 Spuštěn obří urychlovač částic – 100

8 2650 př. n. l. Míry a váhy slouží obchodu
Obchod ve starověkých civilizacích Orientu se rozvíjel velkým tempem. Ve městech vznikala skladiště zboží a zásobárny potravin. Při směně zboží vznikla nutnost srovnatelných měr a vah. Základní jednotkou hmotnosti byl 1 šekel (180 zrnek obilí) a vážil celkem přesně 8,4g Zrnko obilí bylo tedy nejmenší váhovou jednotkou, přesné dvouramenné váhy dokázaly zvážit dokonce „půl zrnka“ obilí, tedy váhy 0,1-0,2 g. K měření délek se v Egyptě a v Mezopotámii používalo tyčí a šňůr. „Kontrolní míry“ byly vymezeny do země zatlučenými kolíky na veřejně přístupných místech. Délkové míry byly odvozeny od částí lidského těla (palec, dlaň, loket, krok, atd.). obsah

9 2650 př. n. l. Měření času podle Slunce a Měsíce
Král města Uru (Mezopotámie) zavedl pro měření času šedesátkový systém, který se potom stal vzorem pro měření času v celém starověku. Tento systém vycházel z měsíčního kalendáře. Rok byl rozdělen na 12 měsíců po 30 dnech. Každý den měl 12 „dvouhodin“. Nový měsíc začínal, když se na obloze po novu poprvé objevil srpek Měsíce. Egypťané sestavili první sluneční kalendář v lidských dějinách. Kalendář byl v Egyptě životní nutností, aby lidé mohli včas očekávat každoroční záplavy na Nilu. Rok měl 12 měsíců po 30 dnech, k nimž bylo přidáno 5 dní přestupných (celkem 365 dnů). Den měl 24 hodiny. Egyptský rok trval od jedné záplavy k počátku záplavy následující. obsah

10 700 př. n. l. Kladkostroj ulehčil zdvihání
Řečtí mechanikové objevili způsob znásobení síly pomocí jednoduchého kladkostroje. Skládal se ze dvou dřevěných válců, jednoho pevného a druhého pohyblivého spojeného se zvedaným předmětem. Při tahu za konec lana se zvedaný předmět posunuje směrem vzhůru o polovinu dráhy, o kterou bylo lano taženo. Síla zdvihu je oproti síle vynaložené k tahu dvojnásobná. obsah

11 640 př. n. l. Oheň zapálený čočkami
V asyrském městě Ninive se začalo k rozdělávání ohně používat broušených čoček z horského krystalu (valouny polodrahokamu). Exemplář nalezený v ruinách královského paláce, měl rozměry 3,5 x 4 cm a tloušťku 0,5 cm. Asyřané déle používali dutých zrcadel vyrobených z bronzu a pokovených stříbrem. Znalost čoček a dutých zrcadel se z  Mezopotámie rozšířila do Řecka, kde dosud rozdělávali oheň tradičně ocilkou nebo hubkou. Při vzájemném otloukání jiskřily i valounky z křídových skalisek na pobřeží. obsah

12 350 př. n. l. Země známa jako koule
Už počátkem 4. stol. př. n. l. učili pythagorejci, že Země je kulatá a že se otáčí kolem své osy. Kolem roku 350 př. n. l. pak Hérakleides Pontský prohlásil, že Země se za den otočí jednou kolem své osy a že nebe stálic (hvězd) je neměnné. V souvislosti s tím mluví i o Slunci jako o stálici. Vysvětluje pomocí rotace Země den a noc a považuje také za možné, že se Země během roku pohybuje kolem Slunce, což je známo už u planet Merkuru a Venuše. obsah

13 374 př. n. l. Navigace lodí s kompasem
O magnetických vahách se zmiňují ve staré Číně už kolem roku 1160 př. n. l. Byla to vlastně volně otočná magnetická jehlice, která představovala pohyblivé paže a ruce malé figurky a která ukazovala severojižní směr. Číňané ještě neuměli zmagnetovat železo a tak pro výrobu těchto jehlic používali magnetit. V roce 374 př. n. l. se prosadily „plovoucí“ magnety jako plnohodnotná navigační pomůcka. Přitom však tyto magnety ukazovaly pouze směr sever-jih, protože ještě nebyly spojeny se směrovou růžicí. obsah

14 450 př. n. l. Látky se skládají z atomů
Řečtí filozofové Leukippos a jeho žák Demokritos zformulovali svoji představu podstaty látek. Podle nich se prostor skládá z nevyčíslitelného množství pouhým okem neviditelných atomů, tedy z nedělitelného. Atomy mají být nezničitelné a neměnné a všechny se skládají ze stejné látky. Jsou různě velké a různě těžké. Všechny předměty vznikají díky vzájemnému spojení atomů a zanikají jejich rozpadem. Všechny vlastnosti věcí se podle těchto filozofů dají vysvětlit rozmanitým složením atomů, jejich rozdílnou velikostí, podobou a polohou. obsah

15 212 př. n. l. Římský voják zabil Archiméda
Při dobytí Syrakus zabil jeden římských vojáků Archiméda, významného řeckého matematika (výpočet objemu koule, kužele, válce), fyzika (objevy fyzikálních zákonů – rovnováha na páce, vztlaková síla v kapalinách) a vynálezce (šroub sloužící k čerpání vody, vrhací praky, jeřáby, kladkostroje, zápalné zrcadlo). Archimédes působil jako vědec a technik na dvoře krále Hieróna v Syrakusách. Znám byl mj. řešením úlohy, kterou mu král Hierón zadal: Měl zjistit, jestli je nově vyrobená královská koruna z čistého zlata. Archimédes porovnal váhu vody vytlačené korunou s váhou vody vytlačené stejným množstvím zlata a dokázal, že koruna z čistého zlata není. obsah

16 Kolem 900 Vynalezena „kamera obscura“
Islámští učenci objevili zobrazovací systém „camera obscura“ a tím přišli i na optický princip užívaný ve fotografování dodnes. Camera obscura sloužila arabským astronomům při pozorování nebeské dráhy Slunce (Slunce nelze pozorovat přímo, došlo by k vážnému poškození zraku), slunečních skvrn, ale i povrchu Měsíce. Tvořila ji uzavřená schránka uvnitř s černým povrchem. V přední stěně byl malý otvor, kudy světlo vstupovalo dovnitř, na zadní průsvitné stěně (matnici) se vytvářel převrácený a zmenšený obraz pozorovaného předmětu. V 16. století byla pak do vstupního otvoru vsazována skleněná čočka, obraz na matnici byl pak jasnější a zřetelnější. obsah

17 1452-1519 Leonardo da Vinci – univerzální génius
Leonardo da Vinci - malíř, sochař, hráč na loutnu, inženýr, válečný stavitel, konstruktér, architekt, plánovač měst, přírodovědec, anatom, byl ve své době znám pouze jako výtvarný umělec. Většinou svých vynálezů předběhl dobu o několik století. Navrhl konstrukci vrtulníku, lopatkového kola, plovoucího bagru, potápěčské výstroje, nepotopitelné lodi, obrněného vozu, ponorky, vymyslel neprůstřelnou vestu, plynovou masku, šnekový šroub, kuličková a válečková ložiska, a další. V jeho deníku, který měl kolem 7000 stran, se našli např. také podrobné plány vodní kanalizace a dvoupodlažního města, kde byli chodci odděleni od vozidel. obsah

18 1510 Koperník vytváří nový obraz světa
Astronom, lékař a právník Mikuláš Koperník vyvrátil obecně uznávanou představu o Zemi jako klidném středu Vesmíru. „Střed Země není středem pohybu světa. Planety a hvězdy obíhají kolem Slunce. Země pak koná trojí pohyb: „Ve 24 hodinách se otočí jednou kolem své osy, v průběhu jednoho roku obkrouží stejně jako ostatní planety Slunce a zemská osa nestojí bez pohybu, ale vykonává dlouhodobý krouživý pohyb“. Své hlavní dílo Šest knih o obězích sfér nebeských vydal Koperník v roce 1543, papež knihu okamžitě zakázal. obsah

19 Výpočet obvodu Země Francouz Jean Fernet vypočítal délku obvodu Země na 56 746 toisenů. To odpovídá skoro přesně správnému obvodu Země – 40 000 km. Fernel došel ke svému výsledku tak, že zjistil astronomicky rozdíly zeměpisné šířky mezi Paříží a Amiensem a současně změřil vzdálenost mezi oběma místy měřidlem. Jeho měření bylo daleko přesnější než všechna dosavadní. Podobná měření prováděl už Řek Eratosthenes ve 3. století př. n. l. Změřil poledníky mezi Alexandrií a Syenou, celý obvod mu vyšel 44 250 km. obsah

20 1590 Malé učiněno viditelným
Holandský výrobce brýlí Hans Janssen a jeho syn Zacharias vynalezli mikroskop (řecky „mikro“ – malý, „skopein“ – vidět), který byl sestaven ze dvou čoček. Z rozptylky, která sloužila jako objektiv a ze spojky, která byla okulárem. První mikroskopy zabudované do lepenkového válce byly však značně nedokonalé. Janssenové ještě neuměli vypočítat čočky podle optických zákonů, také kvalita skla nebyla nejlepší. Sklo bylo nečisté a vykazovalo optické vady. První systematická pozorování pomocí mikroskopu uskutečnil vlámský kreslíř Joris Hoefnagel. Publikoval 50 mědirytinových tabulí zobrazujících zvětšeniny hmyzu. obsah

21 1608 Optik sestrojil dalekohled
Holandský optik Hans Lipperhey zjistil při pozorování korouhvičky na střeše, že tato je větší, dívá-li se na ni přes kombinaci vypuklé a duté čočky. 2. října 1608 podal žádost o patentování dvoučočkového dalekohledu. Když se o tomto vynálezu dozvěděl italský fyzik a astronom Galileo Galilei, sestrojil podobný přístroj. Zakrátko s ním spatřil hory a krátery na Měsíci, Saturnovy prstence, objevil čtyři Jupiterovy měsíce, fáze Venuše a potvrdil, že Mléčná dráha se skládá z obrovského množství hvězd. obsah

22 1643 Viviani objevuje atmosférický tlak
Italský fyzik Vincenzo Viviani si při sledování práce horníků všiml, že s pomocí sacích pump lze vypumpovat vodu pouze do výšky necelých 10 m. Galileo Galilei předpověděl, že rtuť, která má asi 13,5 krát větší hustotu než voda, vystoupí do 13,5 krát menší výšky. Viviani a jeho kolega Evangelista Torricelli tuto předpověď potvrdili pokusem. Naplnili rtutí skleněnou trubici uzavřenou z jedné strany, uzavřeli ji i z druhé strany, obrátili, ponořili do nádoby s rtutí a na spodním konci otevřeli. Rtuť vytekla jen částečně, hladina v trubici se ustálila ve výšce 76 cm. Z toho usoudili, že musí existovat nějaká protilehlá síla držící kapalinu v otevřené trubici. Viviani ji nazval atmosférický tlak. Torricelli na základě tohoto pokusu sestrojil roku 1644 rtuťový barometr. obsah

23 1654 Žádný strach ze vzduchoprázdna
V tomto roce předvedl magdeburský purkmistr Otto Guericke pokus dokazující existenci vakua, které bylo do té doby pokládáno za neexistující a fyzikálně nerealizovatelné. Přesně přiléhající železné polokoule spojil pomocí kohoutu s pumpou. Když byl vzduch z vnitřku polokoulí vypumpován, spojily se obě polokoule takovou silou, že je nedokázalo roztrhnout ani 16 párů koní – po osmi z každé strany. Tímto pokusem Guerick dokázal nejen existenci vzduchoprázdna, ale potvrdil jednoznačně i existenci atmosférického tlaku. obsah

24 1656 Měření času pomocí kyvadla
Nizozemský přírodovědec Christian Huygens vynalezl kyvadlové hodiny. Díky kyvadlovému principu se mechanické hodiny staly právě tak přesné jako dosud používané hodiny sluneční. Myšlenku využít kyvadla v hodinách při měření času vyjádřil již v roce 1636 Galileo Galilei, který poznal, že doba trvání jednoho kmitu záleží pouze na délce kyvadla, zatímco ani jeho váha, ani výkyv přitom nehrají roli. obsah

25 1669 Newton dokázal přitažlivost hmoty
S pomocí dalekohledu s nitkovým křížem dokázal Isaac Newton gravitační zákon, který formuloval roku 1666. Tento zákon říká, že ta samá gravitační síla drží planety na oběžných drahách a na druhé straně způsobuje, že jablko ze stromu spadne vždycky na zem. Newton učil, že se všechna tělesa navzájem přitahují a že přitažlivost se zvětšuje úměrně s hmotností obou těles a naopak se zmenšuje s druhou mocninou vzdálenosti mezi oběma tělesy. obsah

26 1674 Rychlejší vaření s tlakovým hrncem
Francouzský fyzik Denis Papin zjistil, že teplota varu vody a dalších kapalin závisí na tlaku. Při vyšším tlaku než je tlak atmosférický vaří voda (kapaliny) při vyšší teplotě. Papin svůj objev zužitkoval: vyvinul tlakový hrnec, se kterým v roce 1681 začal obchodovat. V hermeticky uzavřeném kovovém hrnci, který je opatřen přetlakovým ventilem, který Papin vynalezl, se při vaření zvyšuje tlak páry. Voda v hrnci tak začne vařit při vyšší teplotě než 100 ºC, což nejen zrychluje přípravu jídla, ale vede také k uchování biologicky cenných látek. Proto se Papinova hrnce užívá dodnes. obsah

27 Sestrojen parní stroj Již v roce 1689 francouzský přírodovědec Denis Papin a Angličan Thomas Savery prováděli málo úspěšné experimenty s parním strojem, při kterých praskaly roury, odvádějící páru nebo parní kotle. Avšak v roce 1705 se podařilo Angličanovi Thomasi Newcomenovi a Johnu Cawleyovi na základě předchozích pokusů poprvé sestavit hospodárný a spolehlivě pracující parní stroj, jehož základní princip přetrval více než půl druhého století. O dva roky později postavil Papin vysokotlaký parní stroj, čímž podtrhl význam nového vynálezu. obsah

28 1727 První fotografie v dějinách
Filolog Johann Heinrich Schulze zhotovil první fotografie pomocí černidla z chloridu stříbrného na rovné podložce z bílé křídy. Schulze přitom použil objevu Georga Fabricia, který již roku 1559 zpozoroval, že chlorid stříbrný na slunci zčerná. Schulze smíchal chlorid stříbrný s bílou křídou a natřel jím rovnoměrně rovnou bílou plochu. Jako předlohu použil neprůhledný papír, ze kterého vystřihl obrysy písmen. Přes tuto šablonu pak osvětlil stříbrný křídový podklad na slunci. Získal tak první fotografie; ty se však dnešním fotografiím příliš nepodobaly. Nejenže byly matné a neostré, ale především měly jen velmi krátkou životnost. obsah

29 1738 Jak rychlý je zvuk ve vzduchu
Na podnět Francouzské akademie věd zahájili Cassini de Thury, Maraldi a Lacaille pokusy k určení rychlosti zvuku. Zvolili si tři vyvýšená, od sebe dostatečně vzdálená místa v Paříži – pozorovací stanice. Na čtvrtém místě pak bylo každých deset minut vystřeleno z děla, přičemž na pozorovacích stanovištích pozorovatelé měřili časový rozdíl mezi zábleskem světla a zvukem. Z těchto měření pak vypočítali rychlost zvuku 332 m/s. Přestože při těchto praktických pokusech nevzali v úvahu, že rychlost zvuku závisí také na tlaku a teplotě okolního vzduchu, byla vypočítaná hodnota poměrně přesná. Dnes víme, že zvuk se vzduchem o teplotě 20 ºC šíří rychlostí 340 m/s. obsah

30 1742 Nová stupnice pro měření teploty
Švédský astronom Anders Celsius navrhl nahradit Fahrenheitovu stupnici lépe použitelnou stostupňovou stupnicí. Bod varu vody označil Celsius jako 0º, teplotu přeměny vody v led jako 100º. Takováto stupnice vyhovovala prosazující se desítkové soustavě, proto se nakonec ujala ve většině zemí s výjimkou USA. Celsiův krajan Carl von Linné tuto stupnici o tři roky později obrátil do současné podoby. obsah

31 Experimenty s blesky Americký přírodovědec a politik Benjamin Franklin konal pokusy s elektrickými výboji v mracích s pomocí draka uvázaného na železném drátě, jehož konec byl u země spojen s leidenskou láhví. Domníval se, že elektrická jiskra a blesk jsou stejného původu a že je možné je oba zachytit a zneškodnit pomocí tohoto draka. Podnikal v tomto smyslu různé experimenty, které vedly v roce 1749 k vynálezu hromosvodu. Je jen s podivem, že se mu při jeho pokusech nic nestalo. obsah

32 1783 Vzlétl balon plněný horkým vzduchem
K myšlence zkonstruovat balón nesený teplým vzduchem dospěli bratři Michel Joseph a Étienne Jacques Montgolfierové při pozorování útržků papíru unášených teplým vzduchem z komínů. Rozhodli se zachytit tento „lehký“ vzduch do vhodného obalu a sestrojili papírový balón. 15. října 1783, po obdržení královského souhlasu, došlo k největší události v historii vzduchoplavby. Šestadvacetiletý fyzik Jean-François Pilâtre vstoupil jako první člověk do balonového koše, aby v něm vzlétl. Let trval 4,5 minuty a upoutaný balón vystoupil do výšky 26 m. obsah

33 1786 Pokusy se žabími stehýnky
Objev elektrického proudu byl snad nejšťastnější a nejužitečnější náhodou v dějinách lidského poznání. Vše se odehrálo na pitevním stole boloňského profesora anatomie Luigi Galvaniho při pitvě žabích stehýnek. Galvani si všiml, že stehýnka sebou pokaždé při dotyku kovového skalpelu škubla. Veden neuvěřitelnou horlivostí a touhou po poznání prováděl pokusy s živočišným materiálem jedenáct let. Marně. Nikdy se mu správné vysvětlení najít nepodařilo. Galvani dělal už dřív pokusy s mechanickým drážděním nervů, znal účinek elektřiny na svaly a věděl o existenci rejnoků elektrických. Přičteme-li k tomu, že byl lékař a ne fyzik, nepřekvapí nás, že záškuby stehýnek vysvětloval „živočišnou elektřinou“, která působí v každém těle. obsah

34 1791 Voltovy pokusy s elektrickými články
V roce 1791 se o výsledcích Galvaniho práce dozvěděl italský profesor fyziky Allessandro Volta a okamžitě se pustil do výzkumu. Všechny teorie o živočišné elektřině zavrhl a nabídl správnější řešení. Pochopil, že příčinou proudu jsou kovy samy. Dva různé kovy umístěné ve vlhkém prostředí, tedy kovový stůl a skalpel dotýkající se vlhkého žabího svalu, jsou schopny vytvářet elektrický proud. Aby své tvrzení dokázal, sestavil elektrický obvod bez jakýchkoliv živočišných tkání. Mezi stříbrnou minci a zinkový kotouček vložil vlhké plstěné kolečko a vyvolal stejný jev jako Galvani. Složením většího počtu těchto článků pak kromě stálého proudu dosáhl i vyššího napětí. Voltův sloup, první akumulátor vyrobený člověkem, byl na světě. obsah

35 1792 Metr, jednotka délkové míry
Už v roce 1670 navrhoval francouzský teolog Gabriel Mouton zavést jako jednotku délkové míry délku, která by odpovídala vzdálenosti jedné minuty zemského poledníku a tuto jednotku nazvat „mille“. V roce 1792 se komise složená z členů Francouzské akademie věd rozhodla zvolit za jednotku délky jednu desetimilióntinu čtvrtiny délky zemského poledníku prochá- zejícího Paříží. Měření se protáhlo až do roku 1800 a z naměřených hodnot byl stanoven metr jako jednotka délkové míry. obsah

36 1803 První parní lokomotiva
Anglický inženýr Richard Trevithick postavil první provozuschopnou parní lokomotivu poháněnou vysokotlakým parním strojem. Proti jiným parním strojům zvýšil výkon tím, že výfukové páry vyvedl do komína a tím zvýšil jeho tah. V únoru 1804 uvedl v jižním Walesu tuto lokomotivu do provozu. Vážila 8 tun a utáhla 10 tun nákladu rychlostí 8 km/h. 14,5 km dlouhá dráha však neunesla tak velkou váhu. Protože koleje nebyly položeny na pevné podloží, bořily se pod tíhou vlaku do země. obsah

37 Elektrický telegraf Samuel Thomas von Sömmering sestrojil v Mnichově elektrický telegraf, s nímž se mu podařilo přenášet zprávy na větší vzdálenosti. Pro své velmi složité technické provedení neměl však tento přístroj nejmenší naději na praktické uplatnění. K přenosu jednotlivých znaků potřeboval totiž 35 drátů. Telegraf zdokonalil až v roce 1840 americký malíř Samuel Morse. Pro vysílání zpráv použil klíč, který byl po něm pojmenován a kódoval jednotlivá písmena a číslice pomocí sledu teček a čárek. V přijímači zapisovala tužka, připevněná na kotvě elektromagnetu, signály na papírový pásek, který se pohyboval poháněn hodinovým strojkem. obsah

38 1817 Polesný Drais vyvinul drezínu
Bádenský polesný Karl Friedrich Drais vyvinul vozidlo, které jezdilo bez koní, poháněné jen lidskou silou. Tento vynález byl však vinou bídného stavu silnic odsouzen k neúspěchu. Drais se však myšlenky pohybu na kolech s využitím síly vlastních svalů nevzdal. Na cesty s pískem a štěrkem, plných výmolů a bahna vyzrál tím, že místo dvoustopého vozidla navrhl vozidlo jednostopé – řiditelnou drezínu neboli velocipéd. Dřevěnou konstrukci poháněl jezdec vpřed dlouhými běhovými kroky, stroj dosahoval rychlosti 10 až 15 km/h. V létě roku 1817 s ním Drais urazil vzdálenost 50 km za pouhé 4 hodiny. Poštovní dostavník s koňmi potřeboval na tuto cestu čtyřnásobný čas. obsah

39 1820 Elektrický proud má magnetické účinky
15. února roku 1820 si dánský fyzik Hans Christian Oersted při jedné ze svých vysokoškolských přednášek všiml, že vodivá smyčka, kterou prochází el. proud, vychyluje magnetickou střelku. Salomon Schweigger při opakování Oerstedových pokusů zjistil, že výchylka magnetické střelky se zvětší, když se jednoduchá smyčka drátu nahradí velkým počtem závitů. V Oerstedových pokusech pokračoval i André Maria Ampére, který zjistil, že vodiče, kterými prochází elektrický proud je možné uvést do pohybu přiblížením magnetů. Ampére uvažoval i o možnosti vychylovat pomocí el. proudu magnetku a na tomto principu zkonstruovat telegraf. obsah

40 1824 Od vodního kola k turbině
Francouzský inženýr Claudie Burdin vyvinul nový princip vodního kola. V této souvislosti poprvé mluvil o vodní turbině (z lat. turbo = vír). Soutěž o vodní kolo, které by bylo schopné nasazení v průmyslu za účelem získávání elektrické energie však vyhrál jeho žák Bendit Fourneyron. Jeho konstrukce se skládala ze dvou soustředných lopatkových kol. Pevné vnitřní kolo mělo zahnuté rozváděcí lopatky, které směřovaly vodu proti oběžným lopatkám vnějšího kola. Stroj měl obdivuhodně vysokou účinnost asi 85 % a turbína se brzy rozšířila po celé Evropě. obsah

41 1825 První osobní vlak na světě v provozu
27. září 1825 – Robert Stephenson, syn průkopníka parních lokomotiv Georgie Stephensona, otevřel první veřejnou železniční trať pro osobní dopravu. Spojovala město Stockton s 39 km vzdáleným Darlingtonem. Za lokomotivou byl zařazen tendr, 6 nákladních vozů plně naložených uhlím a osobní vagón pro čestné hosty. Následovalo 21 nákladních vozů vybavených lavicemi na sezení a 6 dalších vozů s uhlím. Hmotnost této vlakové soupravy dosahovala 70 tun. Lokomotiva zvládla jízdu rychlostí 10 km/h bez větších obtíží, ovšem kvůli množství lidí kolem trati a na kolejích musela během cesty několikrát zastavit. obsah

42 1826 Ressel vynalezá lodní šroub
Lisovací válcový stroj, šroubový lis na víno a olej, válcový mlýn, přístroj k vyluhování barev, kuličkové ložisko bez tření a mazání, ale i mechanismus divadelního jeviště - to jsou jen některé z desítek vynálezů Josefa Ressela. Jeho jméno je však spojováno především s vynálezem lodního šroubu, který znamenal zásadní obrat v rozvoji námořní paroplavby 1. poloviny 19. století. V roce 1826 si dal v Terstu zhotovit podle svých plánků šroub o průměru 18 palců pro člun, který mu zapůjčili terstští obchodníci. Šroub byl poháněn dvěma muži. Roku 1829 byl postaven parník Civetta, poháněný pomocí Resselova šroubu parním strojem. Když však při jedné z plaveb praskla trubka kotle, policie další plavby zakázala. obsah

43 1831 Magnetem vyroben elektrický proud
André Marie Ampère objevil, jak pomocí elektromagnetu přeměnit elektřinu v magnetismus. Fyziky však čekal pro praxi mnohem důležitější úkol - přeměnit magnetismus na elektrický proud. Muž, který se tohoto úkolu ujal, nebyl nikdo jiný, než člen Královské společnosti, ředitel laboratoře Královského ústavu, profesor chemie a jeden z největších experimentálních fyziků všech dob Michael Faraday. 29. srpna 1831 po sedmileté usilovné práci a stovkách nezdařených pokusů objevil Faraday princip elektromagnetické indukce. Pomocí tyčového magnetu, kterým pohyboval v cívce, vyvolat měřitelný elektrický proud. obsah

44 1832 Stroboskop: obrázky se pohybují
Nezávisle na sobě vynalezli Joseph Plateau a Simon Stampfer stroboskopický kotouč. Pravidelně uspořádanými štěrbinami na rotujícím kotouči nebo válci bylo možné pozorovat řadu obrázků, přičemž vznikl dojem souvislého plynulého pohybu. obsah

45 1834 První elektromotor v chodu
Na základě Faradayova objevu elektromagnetické indukce (1831) sestrojil německý inženýr Moritz Hermann Jakobi v Peterburku první elektromotor schopný provozu. obsah

46 1842 Éra větrných mlýnů končí
S rostoucím využíváním parní energie začal úpadek větrných mlýnů. V Nizozemí sice ještě pracovalo kolem 8 000 větrných kol, ale jejich význam byl stále menší. První větrné mlýny (větrná kola s plachtami) vznikly kolem roku 900 v Persii. V Evropě se rozšířily ve 13. století. Byly umístěny na otočných ložiskách na dřevěném podstavci a otáčely se celé proti větru. V 15. století se prosadily tzv. „holandské mlýny“, u nichž se ručně otáčela jen vrchní střecha s křídly. Aby nedocházelo k poškození křídel při vichřici, bylo možné jejich plochu měnit. Roku 1722 připevnil skotský stavitel mlýnů Andrew Meikle listy žaluzií na péra, která udržovala žaluzie uzavřené. Když pak silná vichřice přemohla sílu per, mohla část větru protékat křídly bez využití. obsah

47 1842 Proč mění zvuk výšku tónu?
Rakouský fyzik Christian Doppler objevil po něm pojmenovaný „Dopplerův efekt“, který objasňuje, proč je výška tónu závislá na rychlosti a směru pohybu zdroje zvuku. Člověk, který se nehýbe vnímá zvuk přicházející z nepohyblivého zdroje s určitou frekvencí (té odpovídá určitá výška tónu). Když se zdroj zvuku začne k pozorovateli přibližovat, vnímá pozorovatel zvuk o vyšší frekvenci (vyšší tón), když se od něho zdroj vzdaluje, vnímá zvuk o nižší frekvenci (nižší tón). Pomocí Dopplerova efektu se dají vypočítat rychlosti vzdálených zdrojů zvuku nebo i světla (např. souhvězdí). Tento princip se velmi osvědčil zejména v astronomii. obsah

48 1843 Obří bagr nahradil 180 dělníků
Při stavbě pacifické železniční trati v USA byl poprvé nasazen bagr – tehdy se hovořilo o „parním exkavátoru“ – který byl zkonstruován v roce Za dvanáctihodinovou pracovní dobu vybagroval a naložil 1 100 m3 zeminy, což odpovídalo práci 180 silných dělníků. K obsluze bagru bylo třeba jen 2 pracovníků. Jiný stroj pro zemní práce vyvinul Robert Stephenson. Zkonstruoval parní kladivo pro zatloukání železných pilotů pro základy mostů. S tímto beranidlem se podařilo zatlouci do země 10 m dlouhý železný pilot za pouhé 4 minuty. obsah

49 1846 Zkonstruovány první hydraulické stroje
Anglický inženýr William G. Armstrong vynalezl hydraulický akumulátor, zkonstruoval první hydraulické výtahy a postavil první hydraulický jeřáb, který sloužil k nakládání a vykládání lodí. Jeřáb byl vybaven dvěma hydraulickými válci. Jeden zvedal a spouštěl břemeno, druhý otáčel ramenem jeřábu. Válce byly poháněny parním strojem. obsah

50 1846 První pneumatiky pro kola vozů
Skotský továrník Robert W. Thomson přišel na nápad použít pro kola vozů vzduchem naplněnou gumovou hadici. Tato vzduchová „pneumatika“ se skládala z jedné uzavřené, silně nafouknuté hadice z gumy, která byla z vnější strany chráněna těsně ji obepínající plachtovinou. Tyto pneumatiky tlumily nárazy na nerovných silnicích daleko lépe než běžné železné nebo gumové obruče z plné gumy. Thomsonův vynález se však neujal a zapadl v zapomnění. Teprve v roce 1888 použil irský zvěrolékař John Boyd Dunlop znovu vzduchem plněné pneumatiky, když chtěl poskytnout malému synovi pohodlnou tříkolku. Pro dodatečné napumpování také vyvinul hustící ventil. obsah

51 1849 Rychlost světla nově změřena
Už v letech se podařilo dánskému astronomovi Ole Romeovi změřit rychlost světla pečlivým změřením doby, po kterou byl nejvnitřnější měsíc Jupiteru ve stínu mateřské planety. Rychlost světla mu vyšla 300 000 km/s. Francouz Armand Fizeau provedl v roce 1849 první změření rychlosti světla přímo na Zemi. Nechal dopadat paprsek světla mezerami mezi zuby ozubeného kola na 9 km vzdálené zrcadlo. Pak nastavil oběžnou rychlost druhého ozubeného kola tak, že paprsek odražený od zrcadla dopadal přesně na jeden zub tak, aby ho pozorovatel stojící za tímto kolem neviděl. Stanovil rychlost světla na 313 000 km/s. Rychlost světla je důležitou přírodní konstantou. Přesná hodnota je 299 792,456 2 km/s. obsah

52 1850 Foucault prokázal otáčení Země
Na pokusu s kyvadlem v Poledníkovém sále pařížské hvězdárny prokázal francouzský fyzik Léon Faucault, že Země se otáčí kolem své osy. Stalo se tak 217 let poté, co Galileo Galilei musel před Svatým oficiem odvolat své učení. Pokus byl velmi jednoduchý. Na velmi dlouhý drát připevnil Faucault železnou kouli naplněnou olovem a kyvadlo uvedl do pohybu podél přímky vyznačené na zemi pod ním. Kyvadlo se kývalo po mnoho hodin a přitom bylo vidět, že se dráha kyvadla vychýlila od roviny, v níž se původně pohybovala. Kyvadlo se odchýlilo díky tzv. Coriolisově síle, která na severní polokouli vychyluje kývající se tělesa doprava a na jižní polokouli doleva. obsah

53 1852 Od balónu ke vzducholodi
24. září 1852 odstartoval francouzský průkopník letectví Henri Giffard ve vzducholodi pro jednu osobu, kterou sám postavil v Paříže do Trappes (27 km). Dosáhl přitom průměrné cestovní rychlosti 8 km/h. Základ Gofferdovy vzducholodi tvořil 44 m dlouhý, doutníkový, plynem naplněný balón o objemu 2500 m3, který byl poháněn vrtulí, uváděnou do rotace parním strojem. Let z Paříže do Trappes proběhl za bezvětří. I velmi slabý závan větru mohl totiž vzducholoď vychýlit z určené trasy. Vzducholoď měla velmi špatnou manévrovací schopnost, neboť měla malou cestovní rychlost a málo účinnou, nevelkou trojúhel- níkovou plachtu jako kormidlo. obsah

54 1857 Osobní výtah v newyorském domě
Společnost Otis Steam Elevátor Copany, založená v New Yorku Elishou Gravesem Otisem, instalovala v pětipatrovém obchodním domě firmy E. V. Haughwout & Co. Na Brodwayi první osobní výtah na světě. Výtah byl poháněn parním strojem a mohl dopravit najednou 6 osob rychlostí 10m/min. Podobné výtahy byly postupně instalovány i v dalších výškových domech. Otis vynalezl také pojistný systém, který zabraňoval možnému neštěstí v případě přetržení lana. obsah

55 1861 Učitel národní školy vynalezl telefon
Německý učitel národní školy Philips Reis předvedl na zasedání fyzikální společnosti jím vynalezený magnetický telefon. Přístroj se skládal z vysílače a přijímače, které byly spolu spojeny dvěma vodiči. Vysílač měl tvar připomínající lidské ucho, jako membrána sloužil zvířecí měchýř. Raisovi se podařilo tímto telefonem přenést lidskou řeč, která byla částečně srozumitelná. Konstrukci telefonu podstatně zdokonalil skotský fyziolog Alexandr Graham Bell. V mikrofonu i ve sluchátku požil membránu, která kmitala v blízkosti cívky navinuté na ocelovém magnetu. 14. února 1876 si nechal svůj telefon patentovat. obsah

56 1862 Francouzský patent na čtyřtaktní motor
Francouzský inženýr Alphonse Beau de Rochas vynalezl čtyřtaktní motor, ale nepostavil ho. Protože si ho však nechal patentovat, došlo později k patentovým sporům s Němce Nikolausem A. Ottou. Roku 1876 přišel Otto na technické řešení při pozorování továrních komínů. Rozhodl se, že nechá působit plyn vzniklý explozí předtím nasáté směsi paliva se vzduchem do válce. Motor zkonstruoval. Ten naskočil a běžel bez poruchy. obsah

57 1863 Londýn otevírá síť podzemní dráhy
10. ledna 1863 uvedla londýnská společnost Metropolitan Railway do provozu první podzemní dráhu na světě. Chtěla tak omezit co možná nejvíce městskou dopravu a provoz na ulicích a odstranit z nich hlučné a kouřící vlaky. Londýnská podzemní dráha byla koncipována velkoryse. Široké tunely měly stěny z hrubého zdiva a souběžně jimi probíhaly dvoje koleje. Každá kolej byla použitelná jak pro normální, tak pro široký rozchod. Tunely byly raženy pomocí razícího štítu a opatřeny rozsáhlým zařízením na výměnu vzduchu a větracími rourami, protože se pro provoz metra počítalo s použitím parních lokomotiv. Roku 1884 byl dokončen vnitřní okruh kolem středu města. Měl délku 21 km a bylo na něm 27 vkusně, leckdy až přepychově zařízených stanic. obsah

58 1867 Alfred Nobel vynalézá dynamit
Alfred Nobel nejprve experimentoval s nitroglycerinem. Jeho výbušná síla byla využívána poté, co se přišlo na to, že přidáním 10% nitroglycerinu se zvýší účinek střelného prachu na dvojnásobek. Nobel začal v malé otcově dílně s výrobou nitroglycerinu, brzy však došlo při zacházení s třaskavým olejem k několika úrazům. Zkoušel proto nebezpečnou tekutinu spojit s dalšími přísadami. Podařilo se mu vyrobit dynamit, který byl mnohem bezpečnější při manipulaci a měl stejnou trhací schopnost. Nobel umírá v roce Znechucen tím, že jeho myšlenky nebyly využity výhradně k mírovým účelům, rozhodl se věnovat celé své jmění do služeb svobodné vědy. Toto jmění se stalo základem nadace, z jejichž úroků se každoročně udělují známé Nobelovy ceny. obsah

59 1868 V Londýně řídí dopravu plynové lampy
V londýnském vnitřním městě byly poprvé použity na křižovatkách plynové lampy s červeným a zeleným světlem pro řízení dopravy. Po krátké době zkoušek zařízení explodovalo a jeden policista přitom přišel o život. Další zkoušky se uskutečnily až v roce 1914 v USA v Clevelandu ve státě Ohio. Tato novinka v pouliční dopravě byla odvozena ze signalizace na železnici. Už v roce 1841 se dohodlo shromáždění železničních techniků v Birminghamu na červeném, zeleném a bílém dopravním signálu pro zastavení, varování a volnou jízdu. obsah

60 1874 První, sériově vyráběný psací stroj
V 17. století se řada mechaniků pokoušela sestrojit strojky, které by vytiskly na papír písmena jednodušším způsobem, než byl složitý způsob tiskařů. První patent na „stroj kladoucí písmena na papír vedle sebe“ byl uznán v roce 1717 v Anglii. První z řady použitelných strojů zkonstruoval v roce 1829 Američan William Brut. V roce 1874 dala v USA firma Remington Small Arms Co. na trh první, sériově vyráběné psací stroje. Na papír se písmena otiskovala zespodu, takže na ně při psaní nebylo vidět. První elektrický psací stroj byl zkonstruován v roce I když konstrukční řešení ještě nebylo zdaleka ideální, ukázalo cestu při vývoji nových strojů s lehkým úderem. obsah

61 1875 Pohyb při chůzi natahuje hodinky
Vídeňský hodinář De Löhr vynalezl automatické kapesní hodinky. Jejich pero se natahovalo při pohybu toho, kdo je nosil. V hodinkách bylo otočně uložené závaží, které se při pohybu otáčelo, nebo kývalo. Převodem se pohyb přenášel na pérovník přes rohatku a pero se postupně natahovalo. Při plném natažení se natahování zastavilo. Když se po nějaké době pero znovu uvolnilo, začalo se při pohybu majitele hodinek znovu natahovat. Při nošení tak byly hodinky stále plně natažené a majitel se nemusel start o to, aby hodinky pravidelně natahoval. Vydržely jít bez natažení jeden den. obsah

62 Vynalezen fonograf Americký obchodník a vynálezce Thomas Alva Edison zkonstruoval fonograf, kterým mohl zaznamenávat a reprodukovat lidský hlas a hudbu. Velký trychtýř před membránou koncentroval zvuk. Kovová membrána telefonního mikrofonu byla spojena s ocelovou jehlou, jejíž hrot ryl drážku do parafínové vrstvy na pásu papíru, zatímco se válec s papírem otáčel. Válec byl poháněn klikou a současně se šroubovitě pomalu posouval podél své osy. Když se totéž uspořádání použilo znovu a válcem se pohybovalo, sledovala jehla vyrytou drážku, chvěla se a rozkmitávala membránu. Vzniklý zvuk se zesiloval trychtýřem. Protože parafínová vrstva byla příliš měkká, nahradil ji Edison staniolem. Záznam tak bylo možné přehrát třikrát nebo čtyřikrát. obsah

63 1878 Nesnadná cesta k elektrické žárovce
1840 – britský inženýr William R. Grove vyrobil první vakuovou žárovku s platinovým drátem. 1845 – obdržel Američan J. W. Starr patent na vakuovou žárovku, v níž svítilo rozžhavené uhlíkové vlákno. 1854 – Německý mechanik Heinrich Goebel vyrobil zdokonalenou žárovku a osvětloval s ní svoji hodinářskou dílnu. Jako svítící těleso použil zuhelnatělou bambusovou štěpinu. Tyto konstrukce se však neprosadily, neboť měly jen velmi malou životnost a navíc chyběl laciný zdroj proudu. Elektrickému světlu se podařilo prorazit cestu teprve v roce 1879 zásluhou amerického vynálezce a obchodníka Thomase Alvy Edisona, který se dokázal postarat i o spolehlivý zdroj proudu. obsah

64 1879 Vyjela první elektrická lokomotiva
Werner Siemens předvedl na berlínské průmyslové výstavě v provozu první elektrickou lokomotivu, odebírající proud sběračem – drátěným kartáčkem – ze samostatné proudové kolejnice a ne z vlastní baterie, vezené s sebou. Elektrické lokomotivy postavili dříve už i jiní konstruktéři, všichni však ztroskotali na neexistenci vhodného proudového zdroje i vyhovující pohonné jednotky. Teprve dynamo, sestrojené právě Siemensem v roce 1867 se stalo vhodnou elektrickou pohonnou jednotkou. Lokomotiva utáhla tři vozíčky rychlostí chodce, na každém mohlo sedět 6 osob. obsah

65 1879 Vynalezen převod pro jízdní kolo
1855 – Firma Michaux dodává na trh kola se šlapacím klikovým pohonem na předním kole. 1878 – Thomas Shergold postavil tzv. „bezpečné“ jízdní kolo s předním i zadním kolem stejného průměru a s řetězovým pohonem zadního kola. Začaly narůstat požadavky na stále vyšší rychlost jízdy. S přímým pohonem bez převodu toho však bylo možné docílit jen zvětšováním průměru poháněného kola. Vyráběly se tak stále větší kola (v průměru až 2,5 m), která byla příčinou velmi krkolomných pádů. Vyřešit tento problém se podařilo Henry J. Lawsonovi v roce 1879 , který vynalezl řetězový převod. Velociped dostal od roku 1887 tvar moderního jízdního kola. obsah

66 1881 První elektrárny dodávají elektrický proud
V Godalmingu v anglickém hrabství Surrey uvedla Pullmanova továrna na kůže do provozu první vodní elektrárnu na světě. Přetlaková turbína poháněla přímo dynamo vyrábějící stejnosměrný elektrický proud. Ten napájel především pouliční osvětlení. Pro domácnosti bylo elektrické světlo zatím nehospodárné a nespolehlivé. Proud byl daleko dražší než plyn a žárovky měly krátkou životnost. V roce 1882 začaly dodávat proud dvě nové elektrárny. Obě zřídila společnost Edison Copany. Jednu v Londýně a druhou v New Yorku. Obě dodávaly stejnosměrné napětí 110 V a poskytovaly dostatečný výkon pro napájení 1000 Edisonových žárovek v Londýně a až 6000 stejných žárovek v New Yorku. obsah

67 1885 Ulicemi projel první motocykl
První jednostopé vozidlo vybavené benzinovým spalovacím motorem, vyjelo na svou první 3 km dlouhou jízdu. Tím dokázali němečtí inženýři Wilhelm Maybach a Gottlieb Wilhelm Daimler, že lze jimi vyvinutý motor sestrojit tak malý a přitom s postačujícím výkonem, aby mohl být zabudován do lehkého vozidla. Jeden současník podal o tomto motoru následující zprávu: “Má-li být motor uveden do chodu, musí se pod jeho žhavenou trubičkou zapálit plamen a motor je nutno jednou protočit pomocí kliky. Jezdec pak uchopí řídítka a přenese energii motoru na kola vozidla. To se provede pomocí páky, šňůry a napínací kladky…“. obsah

68 První auta na benzín Auto s benzínovým motorem sestrojené Carlem Friedrichem Benzem. Benzovi šlo o vývoj a konstrukci zcela nového dopravního prostředku. Šasi, řazení, uchycení motoru, převody, vše přizpůsobil novému určení v provozu. Auto zkonstruované Wilhelmem Maybachem a Gottliebem W. Daimlerem. Na rozdíl od Benze šlo těmto konstruktérům o vývoj univerzálně použitého motoru. Z tohoto důvodu vestavěl Maybach svůj motor do kočáru koupeného Daimlerem, aniž by vozidlo nějak zásadně přestavoval. obsah

69 1895 Pařížská premiéra kina
Prvními průkopníky filmu byli francouzští průmyslníci Louis a Auguste Lumiérové. Ti zdokonalili filmový projektor, který sestrojil v roce 1891 Thomas Alva Edison. Jeho „kinetoskop“ ještě nebyl skutečný promítací stroj, pouze zařízení pro pozorování pohyblivých obrázků, obraz navíc mohla pozorovat jen jedna osoba. Lumiérové sestavili kinematograf, který mohl být použit jako kamera, jako kopírka i jako promítací stroj. Stačilo přístroj otevřít a postavit za něj silný zdroj světla. První veřejné promítání se konalo v Grand café na pařížském bulváru des Capucines a vzbudilo ohromný zájem. „Filmem“ přitom byly běžné výjevy ze života, dlouhé necelou minutu, které Lumiérové promítali rychlostí 16 obrázků/s. obsah

70 1894 Marconi vyslal první radiové signály
Italský vynálezce Gugliemo Marconi vyslal jako první jiskrové signály. Dvacetiletý samouk Marconi experimentoval s elektromagnetickými vlnami, objevenými v roce 1888 Heinrichem Hertzem. Postavil jiskrový generátor (vysílač) a přijímač, který využíval jevu, kdy dopadající elektromagnetické vlnění spojuje železné piliny navzájem tak, že se stanou vodivými. Uzavře se elektrický obvod, ve kterém se rozezvučí signální zvonek. Marconi takto přenesl signál na vzdálenost 3 km. V roce 1906 pak Kanaďan Reginald Fessenden poprvé přenesl rozhlasové vlny modulované lidskou řečí. obsah

71 1895 Röntgenovo neviditelné záření
8. listopadu 1895 se profesor fyziky Wilhelm Conrad Rentgen zabýval katodovým zářením vylétajícím ze skleněných trubic, z nichž byl téměř vyčerpaný vzduch. Trubici obalil černým papírem a zatemnil laboratoř. Všiml si přitom pozoruhodného jevu: poblíž umístěné stínítko s nanesenou vrstvou kyanidu platnatobarnatého začalo zelenavě zářit. Protože katodové paprsky nemohly proniknout černým papírem, muselo z trubice vycházet ještě další, dosud neznámé záření. Rentgen vzal stínítko do ruky a posunul ho blíž k trubici. Jas stínítka se zvýšil a vědec náhle na stínítku spatřil kůstky svých prstů. Tak objevil záření (nazval ho X-paprsky), které mělo schopnost pronikat pevnými látkami. obsah

72 1896 Becquerelův objev radioaktivity
Rentgenův objev X-paprsků přivedl francouzského fyzika Antoine Henri Becquerela na myšlenku zjistit, zda takové paprsky nevycházejí i z fluoreskujících materiálů, jakými jsou uranové soli. Položil proto vzorek uranové soli na fotografickou desku zabalenou do černého papíru. Na vyvolané desce zjistil, že pod vzorkem zčernala. Tím dokázal, že zkoumaný minerál vyzařoval neviditelné záření, které proniklo i papírem. Roku 1898 nazvala Marie Curie tento jev radioaktivitou. Spolu s manželem Pierem Curie zkoumala záření vycházející z uranové rudy smolince. Zjistili přitom, že obsahuje daleko intenzivnější zdroj záření, než je uran. Nechali si dovést několik tun smolince a po čtyřleté práci z něj izolovali desetinu gramu čistého radia. obsah

73 1901 Lidé se poprvé vznesli silou motoru
Roku 1895 sestrojil bývalý americký námořník Gustave Whitehead svůj první kluzák. Správně však předpokládal, že nebe bude jednou patřit letadlům poháněným motorem. V roce 1900 postavil Whitehead v Pittsburgu první létající stroj poháněný parou. První let skončil pádem a velkými škodami. Vynálezce byl pak spolu s manželkou vykázán z města. Whiteheadovi se přestěhovali do Bridgeportu, kde vznikl model Nr. 20 s benzinovým motorem. Whitehead ho sám navrhl a postavil. 14. srpna 1901 se mu před více než 20 svědky podařil první, i když neřízený, motorový let v dějinách. O rok později už se svým modelem Nr. 22 uletěl více než 7 mil. obsah

74 Teorie relativity Albert Einstein formuloval speciální teorii relativity. Tento fyzik, který pracoval v Bernu jako patentový úředník tím přivodil revoluci v dosavadních zákla- dech fyziky. Klasická fyzika, která se vyvíjela od dob Galilea Galileiho a Isaaca Newtona neuměla vysvětlit výsledky některých pokusů se světlem. Klasická fyzika totiž vnímá odděleně čas a prostor. Hmotnost tělesa, ani jeho délka se podle ní při pohybu nemění, čas plyne stále stejně rychle. Einstein ukázal, že tomu tak není. Konstantní, neměnná, je pouze rychlost světla. Vše ostatní se mění, je relativní. Např. pozorovatel, který se pohybuje velkou rychlostí zjistí, že oproti jinému pozorovateli, který se nepohybuje, mu čas plyne pomaleji. Einsteinova „bláznivá“ teorie je dnes díky mnoha pokusům, jednou z nejověřenějších.. obsah

75 První televizní obraz Ruskému fyzikovi Vladimíru Zvorykinovi se roku 1911 v Petrohradě poprvé podařil přenos televizního obrazu výlučně elektronickou cestou. Obraz ukazoval čtyři bílé pruhy na černém pokladě. V roce 1919 emigroval do USA, kde roku 1923 postavil první elektronický snímací systém (ikonoskop). V Evropě se o rozvoj televizní techniky nejvíce zasloužil Skot John Baird. V roce 1925 se mu poprvé podařilo uskutečnit televizní přenos. Obraz zachycoval obličej majitele obchodního domu a byl velmi nedokonalý. Pro svá první vysílání potřeboval Baird velmi ostré světlo, které člověk nemohl vydržet. Baird však pokračoval ve vývoji dál (financován společností BBC) a už v roce 1931 pokusně vysílal slavné dostihy v Epsomu. obsah

76 1918 Letadlové lodě vyplouvají na moře
Potom, co v roce 1910 Eugene B. Ely odstartoval se svým dvojplošníkem Curtiss poprvé z paluby lodě a v lednu 1911 naopak úspěšně přistál pomocí lanového záchytného systému na křižníku Pennsylvánia, začalo stavět britské námořnictvo a německé císařské námořnictvo první letadlové lodě. Jednalo se však nejprve o lodě k tomuto účelu přestavěné. První loď stavěná s letadlovou palubou byla italská loď Arus z roku Měla přistávací palubu o velikosti 168 x 20 m pro 20 letadel, spodní krytou palubu a hydraulická zvedací zařízení, kterými se letadla zvedala na rozjezdovou dráhu. obsah

77 1926 Robert Goddart odpálil raketu poháněnou kapalinou
Roku 1919 publikuje americký fyzik Robert H. Goddard vědeckou práci pod názvem „Metoda dosahování extrémních výšek“. I když byl vystaven výsměchu ze strany tisku pro svůj názor, že by rakety jednou mohly být použity pro lety na Měsíc, nenechal se od svých experimentů odradit 16. března 1926 vypustil první raketu poháněnou směsí benzínu a kapalného kyslíku. Byla 3 m dlouhá a s palivem vážila 4,72 kg. Letěla 2,5 s, dosáhla výšky 12 m a rychlosti 97 km/h. Goddard své motory dále vylepšoval, např. gyroskopy pro stabilizaci letu rakety. Roku 1930 jeho raketa dosáhla už výšky 609 m a rychlosti 800 km/h. obsah

78 1929 Elektrické přístroje v domácnosti
Kolem roku 1929 se v domácnostech začala používat řada nových elektrických přístrojů jako myčka na nádobí, kuchyňský mixér, zlepšený vysavač prachu, či poloautomatická pračka. První sériové malé motory pro pohon domácích přístrojů vznikly kolem roku 1924. První elektrická myčka nádobí Pračka s bubnem vytápěná dodávaná do kaváren uhlím nebo plynem a restaurací pro malé prádelny obsah

79 1937 Helikoptéra Heinricha Focka
Na obrázku helikoptéra vybavená dvěma navzájem opačně se otáčejícími rotory, kterou zkonstruoval brémský konstruktér Heinrich Focke. Byla prvním letadlem s otáčejícími se křídly na světě, které bylo schopno nasazení v praxi. Její nejdelší let trval 93 minut. Dva rotory zabraňují otáčení trupu kolem vlastní osy. obsah

80 1938 Podařilo se štěpení atomových jader
V roce 1934 začal Enrico Fermi bombardovat atomová jádra nejtěžšího známého prvku uranu (92 p+, 146 n0). Přitom objevil, že pomalé neutrony v jádrech atomů zůstávají. Vznikl tak izotop uranu (92 p+, 147 n0). Takovýto atom je však nestabilní. Jeden n0 se rozpadne na p+ a e-. Vznikne tak prvek neptunium s 93 p+, který se v přírodě nevyskytuje. Byl to první člověkem vyrobený umělý prvek. Stejným způsobem se podařilo vyrobit také plutonium. V Německu pokračoval ve Fermiho experimentech Otto Hahn. Tomu se podařilo pomocí bombardování neutrony poprvé rozštěpit jádra uranu na lehčí prvky. Zjistil, že jádro uranu, které přijme neutron je extrémně nestabilní a rozpadá se štěpením, přičemž se uvolňuje velké množství energie. obsah

81 Objevení polovodičů Německý fyzik Walter Schottky popsal efekt PN přechodu v polovodičích a položil tím teoretický základ pro rozvoj výroby elektronických prvků, jako jsou např. diody, tranzistory nebo integrované obvody. Polovodiče (např. křemík, germanium, selen) jsou krystalické látky, které kladou el. proudu větší el. odpor než vodiče, ale menší než izolanty. Přidáním velmi malého množství příměsí se však jejich vodivost o několik řádů zvýší. Na vedení el. proudu se pak podílejí záporně nabité elektrony (polovodič typu N) a díry, které se chovají jako částice s kladným nábojem (polovodič typu P). Výhodné je však hlavně to, že výměnu nábojů přes přechod PN lze jednoduše řídit. V následujících letech tak polovodiče nahradily nespolehlivé elektronky a vedly k miniaturizaci elektroniky. obsah

82 1939 Začíná věk jaderné energie
2. srpna 1939 informoval Albert Einstein prezidenta USA Delano Roosevelta o tom, že na základě nejnovějších výzkumů bude brzy možno spustit jadernou řetězovou reakci, při níž se uvolní ohromné množství energie a vyrobit tak bombu nového typu. Poukázal také na malé zásoby uranu v USA i na fakt, že na výzkumu atomové bomby pracují také vědci v nacistickém Německu. 2. prosince 1942 byla v jaderném reaktoru Chicagu spuštěna první řetězová štěpná reakce. 6./9. srpna 1942 byla na japonská města Hirošima a Nagasaki svržena atomová bomba. Ta uvolnila energii o hodnotě 23 mil. kWh (35% teplo, 50% tlaková vlna, 15% jaderné záření), přičemž vznikla teplota 14 mil. ºC. obsah

83 1942 První raketa letí do Vesmíru
Raketa A 4, známá spíše pod označením V 2, vyvinutá v německém Armádním zkušebním ústavu pod vedením Wernhera von Brauna, vyletěla do výšky 90 km a tím i do vesmíru. Hitler chtěl s těmito raketami dobýt celý svět raket V 2 dopadlo na Londýn. Tento převratný vynález však přišel příliš pozdě na to, aby mohl vývoj války změnit. Raketa byla poháněna kapalným palivem, které měla ve dvou oddělených nádržích, jež si nesla s sebou. V jedné byl ethyl- alkohol a ve druhé kapalný kyslík. Pro vesmírné lety jsou rakety s kapalným palivem daleko výhodnější, protože během letu toto palivo usnadňuje řízení. Tím, že si rakety nesou kapalný kyslík, jsou nezávislé na atmosféře a jako jediné létající stroje tak mohou letět do vesmíru. obsah

84 1945 První elektronický velkopočítač
Na pensylvánské univerzitě byl uveden do provozu první elektronický velkopočítač ENIAC. Obsahoval více než 18 000 elektronek a relé, zabíral plochu 140 m2, měl spotřebu 150 kW a vážil 30 tun. Aby byla snížena jeho poruchovost, byly elektronky zatíženy jen na 25% jejich normálního výkonu žhavení, čímž se počet poruch zredukoval na 2 až 3 případy za týden. Programy byly velmi jednoduché, programování však bylo velmi komplikované. Program musel být sestaven na spínací tabuli s četnými vedeními a dráty. Vstup dat se prováděl děrnými štítky nebo pomocí 300 otočných spínačů. Pro srovnání: ENIACu, který zabíral celou místnost trvalo 70 hodin, než vypočítal číslo pi na 2 000 desetinných míst. Moderní PC s procesorem velikosti 2x2 cm vypočítá pi na 1 000 000 desetinných míst za 1 s. obsah

85 1946 Vynalezeny atomové hodiny
Americký fyzik Willard Frank Libby vynalezl atomové hodiny. První časoměřič tohoto druhu byl vyroben o dva roky později. Atomové hodiny pracují na základě počítání vlastních kmitů atomů cesia. Frekvence těchto kmitů je přesně 9 192 631 770 Hz. Přesnost chodu atomových hodin má odchylku menší než 1 s za 300 000 let. V roce 1967 byla sekunda, určená pomocí kmitů atomů cesia, stanovena mezinárodně jednotkou času. obsah

86 1947 Letadlo prolomilo zvukovou bariéru
S bojovým letadlem typu Bell X-1 dosáhl 14. října americký pilot Charles Yeager poprvé nadzvukové rychlosti. Stroj byl vybaven raketovým pohonem; nemohl však sám odstartovat, takže musel být vynesen pod nosnými plochami bombardovacího letadla do výšky a pak vypuštěn. Pohybuje-li se těleso podzvukovou rychlostí, může se zvuk z tělesa šířit do všech směrů. Pohybuje-li se těleso nadzvukovou rychlostí, může se zvuk šířit jen do kuželovité oblasti vytvořené za ním. Na obrázku je vidět kuželová rázová vlna díky kondenzaci vodních par. V místech, kde se tato oblast dotýká země, slyšíme silný třesk. Aby byla rázová vlna co nejslabší, mají letadla špičatý, štíhlý, kuželovitý trup a ostré hrany křídel. obsah

87 1954 Elektrický proud ze slunečního světla
V Bell Telephone Laboratory v USA byla vyvinuta křemíková sluneční baterie. Přeměňovala paprsky slunečního světla přímo na elektrickou energii s účinností 11%. Tyto články se skládaly z krystalů křemíku, obohaceného o cizí atomy. V nich se vzájemně dotýkaly dvě polovodičové vrstvy. Při světelném ozařování vznikaly v polovodičích volné elektrony, v místě dotyku vrstev vznikalo fotoelektrické napětí. Velmi výkonné fotoelektrické články se uplatnily hlavně v kosmickém výzkumu. obsah

88 1954 Nukleární pohon ponorek
V USA byl na vodu spuštěn „Nautilus“, první ponorka s jaderným pohonem na světě. Loď byla dlouhá 98 m a široká 8,5 m, posádku tvořilo 109 mužů. Byla poháněná dvěma lodními šrouby, pod hladinou dosahovala maximální rychlosti 120 uzlů. V letech urazil Nautilus kolem Země 100 000 km, spotřeboval přitom jaderné palivo o velikosti baseballového míčku (ponorka s konvenčním pohonem by spotřebovala 7 570 000 litrů nafty). V roce 1958 podeplul jako první ponorka ledový příkrov severního pólu. Posádka Nautila si užívala do té doby nevídaný luxus. Na lodi byly automaty na sodovku, zmrzlinu i kino. Nautilus dosloužil v roce Dnes je součástí ponorkového muzea. obsah

89 1957 Sputnik – umělá družice Země
4. října 1957 ve výšce 900 km obletěla Zemi první umělá družice Země – Sputnik 1. Družici vynesla na oběžnou dráhu Země raketa Vostok, která používala tekuté palivo a byla vyvinuta z německé rakety A 4. Sputnik měl 4 vysílací antény, průměr 58 cm a hmotnost 83,6 kg. Oblet Zeměkoule mu trval 96 min. Vysílal přitom signály (pípání), které mohli radioamatéři naladit na svých přístrojích. Miliony lidí ten den seděli u radiopřijímačů a poslouchali pípání z kosmu. obsah

90 1958 První integrovaný obvod
Jack S. Kilby zhotovil u americké firmy Texas Instruments první čip, první integrovaný polovodičový obvod. Na germaniové destičce umístil germaniové tranzistory, odpory a kondenzátory. Ve stejné době vynalezl Američan Robert Noyce postup, jak navzájem spojovat stavební prvky čipu při hromadné výrobě. Vyvinul fotolitografii, fotomasku, napařování kovových odporů i kovových spojovacích kontaktů. Deska s tištěnými spoji, osázená čipy, stavebními prvky polovodičového integrovaného obvodu, které nahradily početné tranzistory. obsah

91 1959 Závody o dosažení Měsíce
V roce 1958 se USA pokusily se sondami Pioneer 0 až 3 dosáhnout povrchu Měsíce. Všechny pokusy však skončily neúspěšně, sondám se nepodařilo opustit ani gravitační pole Země. 2. ledna 1959 startovala v SSSR sonda Lunik 1. Ani ta však povrch Měsíce nedosáhla. Velkou rychlostí ho minula ve vzdálenosti 5600 km. 12. srpna odstartoval Lunik 2. Po 34 hodinách letu dopadla tato sonda jako první pozemské těleso na povrch Měsíce. Nebyla však schopna předat na Zem žádné informace.Už 4. října následoval Lunik 3. Tomu se podařilo obletět Měsíc, vyfotografovat ho a vrátit se zpět na oběžnou dráhu Země. Tam sonda papírové fotografie automaticky vyvolala, ustálila, usušila a televizním přenosem odeslala na Zem. Lidé tak poprvé spatřili snímky odvrácené strany Měsíce. obsah

92 1961 Lidé poprvé opustili Zemi
V roce 1961 se lidé dostali do vesmíru celkem čtyřikrát Jurij A. Gagarin (SSSR), 5.5 Alan Shepard (USA), Virgil Grissom (USA) a 6.8. German S. Titov (SSSR). Už 31. ledna uskutečnili Američané pokus s raketou, která měl dopravit člověka do vesmíru. Pokusným zvířetem byl šimpanz Ham, který v kabině Merkur dosáhl výšky 253 km a poté bezpečně přistál. 12. dubna sedmadvacetiletý kosmonaut Jurij Gagarin obletěl v kosmické lodi Vostok 1 za 1 hod a 48 min Zeměkouli ve výšce 237 km. Američané A. Shepard a V. Grissom sice také vyletěli do vesmíru, obletět Zemi se jim však ještě nepodařilo. obsah

93 1962 Družice přenáší první televizní obraz
Americká komunikační a televizní družice Telstar, která byla 10 dnů na oběžné dráze kolem Země, přenášela poprvé televizní obraz mezi pozemní stanicí Andover ve Spojených státech a pozemní stanicí Pleumeur-Bodou poblíž severofrancouzského pobřeží Atlantského oceánu. Téhož roku uskutečnil rovněž Telstar první družicový přenos telefonátů přes Atlantský oceán. Telstar však ještě nebyl geostacionární televizní družicí („nevisel“ nad jedním místem na Zemi). Jeho oblet Země trval 2,5 hodiny. Souvislé televizní přenosy přes Atlantský oceán proto umožňoval jen po dobu 30 až 45 min. obsah

94 1969 Lidé přistávají na Měsíci
16. července 1969 odstartovala z Kennedyho mysu v USA mise APOLLO se kosmická loď Apollo dostala na oběžnou dráhu Měsíce. se od mateřské lodi Columbia (ve které zůstal Michael Collins) odpojil přistávací modul Eagle, který ve 21:17 SEČ přistál v Moři klidu na povrchu Měsíce ve 3:56 SEČ vstoupil americký astronaut Niel Armstrong jako první člověk na Měsíc. Společně s Edwinem Aldrinem se zde zdrželi 135 min. Vztyčili zde americkou vlajku, instalovali vědecké měřící přístroje, vyzkoušeli si pohyb v 6 krát slabší gravitaci než je na Zemi, posbírali 21 kg měsíčních hornin pro chemický rozbor a po 8 dnech, 3 hodinách a 18 minutách přistáli opět na Zemi. Tuto jedinečnou událost spoluprožívalo u televize více než 500 mil lidí na celém světě. obsah

95 1971 Zkoušky jízd na magnetickém polštáři
Firma Krauss-Maffei představila model vozidla na magnetickém polštáři Transrapid 2. Vozidlo mělo kolejové vedení a bylo neseno silným magnetickým polem. První trať pro vlaky pohybující se na magnetickém polštáři však byla uvedena do provozu až v roce 1983 v anglickém Birminghamu. Trať měřila 620 m a spojovala nádraží a letecký terminál. Několik nevelkých vagónů se na této trati pohybovalo kyvadlově. Dnes jezdí vlaky na magnetickém polštáři v Německu, Číně a Japonsku. Model Transrapid 08 (na obr.) dosahuje rychlosti až 500 km/h. obsah

96 1972 Sonda s pohlednicí pro mimozemšťany
2. března odstartovala americká vesmírná sonda Pioneer 10, jejímž úkolem bylo provádět první přímá pozorování a detailní fotografování Jupitera. Sonda svůj úkol splnila v prosinci Jupiter sondu urychlil a ta pak dál pokračovala kolem Saturnu (1976), Uranu (1979), Neptunu (1983) a Pluta (1987) pryč ze Sluneční soustavy. Nejodvážnější odhady předpokládaly životnost sondy 5 let. Poslední spojení se sondou se však podařilo navázat ještě v roce 2002 ve vzdálenosti 12 mld km. Sonda teď pluje tiše jako loď duchů hlubokým vesmírem k samotným okrajům Sluneční soustavy. Od Slunce se vzdaluje rychlostí 12,24 km/s. Na svém plášti nese pozlacenou destičku s poselstvím mimozemským civilizacím. obsah

97 1976 Nastupují osobní počítače
Píše se rok 1976 a na scénu vstupuje Apple Computer. Apple založili Steve Jobs a Steve Wozniak v garáži s několika svými kamarády. Od úplného začátku měli jasný cíl – vyrobit počítač určený pro běžné lidi. Ještě před tím zašel Steve Wozniak se svým nápadem za svým šéfem ve firmě Hewlett Packard. Ten jej ale odmítl se slovy: „Na co by proboha obyčejným lidem byl počítač?“ Už v roce 1980 obsahoval počítač Apple III pod názvem Lisa operační systém s grafickým rozhraním a také vynález myš. obsah

98 1978 Do světa lidí vstoupily mobilní telefony
První návrh mobilní telefonní sítě byl zveřejněn v roce 1947 v USA. Patent na mobilní komunikační síť byl pak uznán v roce 1972 společnosti Bell Systém. Zřejmě první komerční síť mobilních telefonů spustila v roce 1978 společnost Batelco v Bahrajnu. Šlo o malou síť původně určenou pro královskou rodinu, ale dostupnou i obyvatelům Bahrajnu. V USA byla první síť spuštěna v červenci 1978 v testovacím provozu v okolí Chicaga. V roce 1991 byl v Evropě vydán společný standard a spuštěna mobilní síť nové generace GSM. Jen pro zajímavost; ještě v roce 1995 byla čísla mobilům pevně přidělená, neexistovaly SIM karty, nešlo posílat SMS zprávy, mobil stál v průměru Kč, vážil kolem 300 g a signál pokrýval cca 50% území ČR. obsah

99 1979 Cesta k ploché obrazovce
Japonská firma Mitsushita obdržela patent na televizní obrazovku s tekutými krystaly. U ploché obrazovky musí být jednotlivě řízeny desetitisíce nepatrných obrazovkových bodů. Mimo to musí zobrazení pohyblivých barevných obrazů probíhat velmi rychle. Výhodou televizorů s LCD obrazovkou je velmi nízká spotřeba proudu. Tyto obrazovky potřebují také jen velmi málo místa, proto se dají zabudovat do různých elektronických přístrojů. Na přelomu osmdesátých a devátých let se začaly vyrábět LCD displeje pro notebooky, ploché monitory k počítačům, digitální kamery, fotoaparáty, mobilní telefony, ploché televize a další. obsah

100 1981 Digitální záznam zvuku pomocí laseru
Na trhu se objevily první CD disky a jejich digitální přehrávače od firem Sony a Philips. Tato technologie přinesla dvě revoluční novinky: digitální záznam zvuku a čtení záznamu pomocí laserového paprsku. Zvuk se už nezapisoval na desku ve spirálové drážce jako u klasických gramofonových desek, ale jako malé podélné prohlubeniny, jejichž vzájemná poloha a délka byly nositelem informace. Laserový paprsek dopadal na povrch rotujícího disku a odrážel se pouze od míst, kde nebyly prohlubeniny. Disky CD se tak při čtení neopotřebovávaly, povrch byl chráněn průhlednou umělou hmotou, nevadily zrnka prachu, ani mělké škrábance. obsah

101 1981 Start raketoplánu Columbia
S dvoudenním zpožděním odstartoval 12. dubna 1981 americký raketoplán Columbia ke svému prvnímu letu. Raketoplán představoval novou generaci dopravních kosmických prostředků. Dal se použít několikrát po sobě a představoval tak značně levnější variantu proti drahým jednoúčelovým raketám. Raketoplány byly a stále ještě jsou velkým symbolem NASA. USA je jako jediná země dokázala postavit a více než 120 krát poslat do vesmíru. Na raketoplánech byla provedena celá řada vědeckých experimentů, byl díky nim vypuštěn a několikrát opravován Hubblův teleskop, řada družic a kosmických laboratoří, díky nim mohla být postavena a pravidelně zásobovaná Mezinárodní vesmírná stanice ISS. obsah

102 1983 Startuje „neviditelný“ letoun
Lockheed F-117 Nighthawk byl světově prvním „neviditelným“ letounem, který byl zkonstruován s využitím technologie stealth. Díky ní byl jen obtížně zjistitelný radarem. Vývoj probíhal od roku 1973, první stroje byly zařazeny do výzbroje USA v roce USA jejich existenci popíraly až do roku Celkem bylo vyrobeno jen 59 kusů (v r stál jeden 45 mil. dolarů), poslední letoun byl ze služby vyřazen v dubnu Letadla byla nasazena při válkách v Iráku, Afghánistánu a v Jugoslávii, byla využívána pro shazování přesné munice na dobře chráněné strategické cíle, např. velitelské bunkry. V Nevadě budou F-117 uloženy do speciálních ochranných kokonů, které je ochrání před nepřízní počasí pro případ, že by je bylo nutné opět nasadit do služby. obsah

103 1987 Vyvinutý navigační systém GPS
Ve Spojených státech amerických byl vyvinut nový navigační systém GPS (Global Positioning System). U jeho zrodu stály především armádní zájmy, postupně však byl uvolněn i pro civilní využití. Stal se nejmodernější metodou pro určení přesné polohy na Zemi. Celý systém se skládá ze soustavy 24 navigačních družic, obíhajících Zemi ve výšce asi 20 000 km rychlostí km/h (dva oběhy kolem Země za den) a nepřetržitě vysílajících geodetická data. GPS má opravdu široké využití: v zemědělství, v letectví, v námořní, železniční a automobilové dopravě, pro vojenské účely, záchranný systém, životní prostředí, vesmírné projekty, volný čas,... obsah

104 1990 Vypuštěn Hubbleův vesmírný teleskop
24. dubna 1990 vynesl americký raketoplán Discovery na oběžnou dráhu Země teleskop Hubble. Astronauti ho pak pomocí robotnického ramene raketoplánu vysadily ve výšce 618 km. Je to válec dlouhý 12,8 m s průměrem 4,1 m, který váží 11,5 t. Je v něm umístěno zrcadlo s průměrem 2,4 m. Korekční motory a řídící počítač jsou zásobovány proudem ze solárních panelů o ploše 66 m2. Hubbleův vesmírný teleskop má takovou rozlišovací schopnost, že vidí minci na vzdálenost 600 km. Díky němu začala pro lidstvo nová éra výzkumu kosmu. obsah

105 1991 Nastává nový věk – Doba internetu
První testovací síť byla instalována počátkem roku 1968 v Národní výzkumné laboratoři ve Velké Británii. Tato síť však neopustila hranice jedné budovy. 1984 – k internetu bylo připojeno pouhých 1000 počítačů. Většina lidí netušila, k čemu by mohl být dobrý. 1990 – Tim Berners-Lee zprovoznil první prototyp WWW serveru, na kterém 6. srpna 1991 na adrese spustil první webové stránky. 1992 – k internetu bylo připojeno již více než jeden milion počítačů. Nastává nový věk - Doba internetu. Na celém světě bylo v roce 1995 odhadem 20 miliónů uživatelů internetu, o pět let později už přes 300 miliónů. Ve vyspělém světě se internet stává nedílnou součástí běžného života. obsah

106 2004 Vesmír dobyla první soukromá loď
Soukromá vesmírná loď SpaceShipOne s pilotem a zátěží o hmotnosti dalších dvou osob překročila podruhé během týdne 4. října 2004 hranici kosmu. Team konstruktéra Burta Rutana tak splnil podmínky pro získání ceny Ansari X-Prize a tím i prémie v hodnotě 10 mil. dolarů. SpaceShipOne odstartovala zavěšena na nosném letounu, od něhož se ve výšce 15 km oddělila, zažehla raketový motor a zamířila do kosmu. Sama pak překročila výšku 100 km, která je všeobecně považována za pomyslnou hranici mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Let trval 77 s a stroj při něm dosáhl výšky 114,64 km. Poté se půlho- dinovým klouzavým letem po sestupné spirále vrátil k zemi a bezpečně přistál. obsah

107 2008 Spuštěn obří urychlovač částic
Pod švýcarsko-francouzskou hranicí, nedaleko Ženevy byl v hloubce 50 až 175 m pod zemí vybudován obří urychlovač jaderných částic (Large Hadron Collider-LHC). Jde o 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel vybavený soustavou asi 9600 obřích elektromagnetů, které řídí a urychlují tok částic téměř na rychlost světla. Při jejich srážkách vznikne teplo, které stotisíckrát překoná teplotu v jádru Slunce. Na kratičký okamžik tak vzniknou podmínky, které existovaly těsně po vzniku Vesmíru. LHC tak může přispět nejen k objasnění vzniku Vesmíru, ale také popsat povahu tajemné černé hmoty, které podle vědců tvoří 96 procent našeho Vesmíru. V budoucnu by LHC mohl přispět k získání nových zdrojů energie. obsah

108 Použitá literatura a zdroje informací:
Kronika lidstva, Fortuna Print, spol. s. r. o., Bratislava 1992 Kronika techniky, Fortuna Print, spol. s. r. o., Praha 1993 cs.wikipedia.org


Stáhnout ppt "Historie fyzikálních objevů"

Podobné prezentace


Reklamy Google