Ochrana ochranných známek v ČR a současný vývoj v této oblasti

Prezentace na téma: "Ochrana ochranných známek v ČR a současný vývoj v této oblasti"— Transkript prezentace:

1 Ochrana ochranných známek v ČR a současný vývoj v této oblasti
Ochrana ochranných známek v ČR a současný vývoj v této oblasti ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ JUDr. Dana Neprašová

2 1) Zápisná způsobilost OZ
POZ O „ASTRID Jelení lůj“ vs. OZ č „Jelení lůj“ § 6 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen ZOZ): „Do rejstříku se nezapíše označení, pokud je shodné se starší ochrannou známkou, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné výrobky či služby; to neplatí, pokud vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky udělí písemný souhlas k zápisu pozdější ochranné známky do rejstříku.„ § 22 odst. 2 ZOZ: „Úřad přihlášku zamítne, obsahuje-li přihlašované označení prvky starší ochranné známky, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka, jestliže by tyto prvky mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou; Úřad přihlášku nezamítne, pokud vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky udělí písemný souhlas k zápisu po zdejší ochranné známky do rejstříku."

3 Barevné kombinované označení zn. sp. O-463825 vs
Barevné kombinované označení zn. sp. O vs. slovní ochranná známka č ve znění „Vaňkovka“

4 POZ O-473680 ve znění „Parfém roku“
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) článek 15 odst. 1, věta třetí (cit.): „Tam, kde označení nejsou schopna podstatně rozlišit příslušné výrobky nebo služby, mohou Členové podmínit zápisnou způsobilost rozlišovací schopností získanou užíváním“ (konec cit.).

5 Klamavost Podle ust. § 4 písm
Klamavost Podle ust. § 4 písm. g) zákona o ochranných známkách se do rejstříku se nezapíše označení, které by mohlo klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby. Kombinovaná POZ zn. sp. O

6 Rozsudek NSS č.j. 3 As 13/2009 „Klamavost není předmětem dokazování, neboť se zde nemusí jednat o reálně existující stav, který by bylo možné zjistit a prokázat. Otázka klamavosti je otázkou právní nikoli skutkovou. Její posouzení je tedy pouze věcí úvahy správního orgánu. Tyto závěry Nejvyššího správního soudu jsou pak zcela v souladu i s názorem Evropského soudního dvora v rozsudku ze dne 16. července 1998, Gut Springenheide a Tusky, C-210/96, Recueil. sousloví „rozhodčí soud" může vyvolat dojem, že se jedná o stálý rozhodčí soud zřízený zákonem. Název státu obsažený v označení nepochybně může u průměrného spotřebitele asociovat představu, že se jedná o státní orgán či subjekt, jehož činnost je garantována státem. Slovní prvky „ars aequi et boni" tento klamavý dojem nikterak nevyvracejí, potvrzují pouze, že subjekt je činný v oblasti práva. Grafický prvek, tj. alegorické vyobrazení spravedlnosti, žalovaný sám o sobě jako klamavý nehodnotil, v kombinaci se slovním označením však připustil jeho klamavost, když konstatoval, že celkově vyobrazení navozuje dojem loga státní instituce, která se zabývá rozhodčí činností.“

7 „Na základě výše uvedeného lze dospět k závěru, že přihlašované označení by nepochybně mohlo u průměrného spotřebitele vzbudit důvěru v kvalitu takto označených služeb právě na základě jeho mylné představy, že tyto služby jsou garantovány či přímo poskytovány státem a že se jedná o stálou kontinuálně působící instituci. Nelze připustit, aby byli spotřebitelé nalákáni ke službám stěžovatele na základě takového prvotního mylného dojmu, který by jim byl vyvrácen teprve následně po bližším seznámení s charakterem poskytovaných služeb. Tento prvotní mylný dojem pak podle Nejvyššího správního soudu nelze vyloučit ani při zachování vyšší pozornosti průměrného spotřebitele, neboť je nutné vycházet z předpokladu, že spotřebitel nemá právní znalosti a nelze po něm tedy požadovat, aby například věděl, že stálý rozhodčí soud není orgánem veřejné moci.“

8 2) Námitky Rozlišovací způsobilost namítané OZ
Přihlašované prostorové označení zn. sp. O

9 vs. namítané mezinárodní barevné prostorové ochranné známky č
vs. namítané mezinárodní barevné prostorové ochranné známky č , č , č , č , č , č , č , č a namítaná mezinárodní prostorová ochranná známka č

10 Rozsudek MS v Praze č.j.: 7 Ca 2252008 (cit.):
„Skutečnosti rozhodné pro posouzení námitek podle ust. § 7 odst. 1 písm. a) zákona spočívají ve zjištění, zda napadená ochranná známka je namítaným ochranným známkám podobná, popř. s nimi shodná, a zda existuje pravděpodobnost záměny. Zásadní je zodpovězení otázky, zda z hlediska shodnosti či podobnosti přihlašovaná ochranná známka obstojí vůči starší ochranné známce, které svědčí ochrana vyplývající z jejího zápisu v rejstříku ochranných známek. Není na místě starší ochrannou známku z hlediska její rozlišovací způsobilosti relativizovat a tím oslabovat, a důsledky zápisu namítané ochranné známky do rejstříku a z toho vyplývající práva popírat ve prospěch známky přihlašované“.

11 3). Zrušení OZ pro neužívání, liberační důvody ) Zrušení OZ pro neužívání, liberační důvody § 31 odst. 1 písm. a) ZOZ: Úřad zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby, jestliže ochranná známka nebyla po nepřetržitou dobu 5 let řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, a pro neužívání neexistují řádné důvody; k užívání, které bylo zahájeno, popřípadě v němž bylo pokračováno po pětiletém neužívání ochranné známky ve lhůtě 3 měsíců před podáním návrhu, se nepřihlíží, pokud přípravy pro započetí užívání nebo pokračování v užívání nastaly až poté, co se vlastník dozvěděl o tom, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky.

12 OZ č. 195914 ve znění „MAMINKA 96“ , zn. sp. O-107763
Rozsudek MS v Praze č.j. 6 Ca 25 7/ „K námitce žalobce musí správní soud řešit otázku, zda určitý jev reálného života byl správním orgánem správně podřazen pod neurčitý právní pojem, v posuzovaném případě zda nemoc a následné úmrtí původního majitele napadené ochranné známky a navazující dědické řízení je možno podřadit pod pojem „řádné důvody pro neužívání ochranné známky. Není dostatečně zřejmé, jaké úvahy vedly správní orgán ke konstatování závěru, že nemoc a následné úmrtí původního majitele namítané ochranné známky a navazující dědické řízení lze považovat za řádné důvody pro neužívání ochranné známky. Co se týče posuzování řádných důvodů pro neužívání ochranné známky, je třeba v dalším řízení zohlednit Nejvyšším správním soudem zmíněný rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 14. června 2007, Armin Háupl (C - 246/05, Sb. rozh. s. I ), ve kterém Soud zdůraznil mimo jiné požadavek jednotné aplikace a interpretace práva Evropských společenství tak, aby úroveň známkoprávní ochrany nebyla odvislá od úrovně známkoprávní ochrany jednotlivých členských států.„

13 Kombinovaná ochranné známky č
Kombinovaná ochranné známky č.  ve znění „Skarby Króla Augusta III Nelewka Babuni dla Marii Józefy z czarnego bzu z Królewskego dworu“, zn. sp. O

14 § 2 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání:
cílem konkurzu a vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkurzní podstatu. Podle § 18a citovaného zákona prohlášením konkursu nekončí provozování podniku. Prohlášení konkurzu neznamená, že by daná společnost v zásadě nemohla dále vyvíjet svou podnikatelskou činnost. Je totiž třeba odlišit omezení dispozičního práva k ochranné známce, tedy např. nemožnost známku převést na jiný subjekt, s právem řádně ochrannou známku užívat např. jejím umisťováním na zapsané výrobky. Konkurz tudíž není okolností nezávislou na vůli vlastníka a nelze jej uznat jako řádný důvod neužívání ochranné známky jak ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 písm. a) ZOZ, tak ani evropské judikatury.

15 Vlastník napadené ochranné známky neprokázal užívání předmětné ochranné známky ani během dvou let do vyhlášení konkurzu na jeho společnost, z čehož vyplývá, že ochrannou známku vůbec neužíval. Jedná se o hospodářskou nemožnost užívání ochranné známky, tedy nikoliv o skutečnost nezávislou na vůli vlastníka. V konstantní judikatuře ESD, z níž odvolací orgán při svých závěrech vychází, jsou však jako liberační důvody uznávány pouze takové okolnosti, které vznikly nezávisle na vůli vlastníka, zejména nezaviněná nemožnost vyrábět výrobky či poskytovat služby, pro něž byla ochranná známka zapsána, např. z důvodu vyšší moci, tj. působením přírodních sil bez lidského přičinění, kterým se nedalo zabránit při vynaložení požadované péče a opatrnosti. Řádné důvody neužívání ochranné známky se musí zásadně vztahovat na okolnosti, které nejsou spojeny s vlastníkem ochranné známky, a které mu brání tuto známku užívat, spíše než na okolnosti související s obchodními problémy, jež je potkaly, jak je uvedeno v rozhodnutí Soudu prvého stupně T-156/01.

16 Mezinárodní slovní ochranná známka č. 791720 ve znění „monari“
4) Neplatnost OZ § 32 odst. 3 ZOZ: Úřad prohlásí ochrannou známku za neplatnou rovněž v řízení zahájeném na návrh osoby uvedené v § 7 a z důvodů v tomto ustanovení uvedených. Mezinárodní slovní ochranná známka č.  ve znění „monari“

17 Nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má
Nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Právo držitele nezapsaného označení není právem, které by vzniklo výrokem o udělení ochrany. Nejedná se o absolutní majetkové právo, nýbrž o právo relativní, které se uplatňuje vždy ve vztahu k ochranné známce či jinému průmyslovému právu. Jako takové není samostatně převoditelné, ale lpí na předmětu činnosti, jak ostatně vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky č.j. 32 Odo 697/2002, na který se navrhovatel odvolával. Právo držitele nezapsaného označení se odvíjí od toho, že nemá jen místní dosah.  

18 K úspěšnému uplatnění návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou na základě ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 441/2003 Sb. je nutné prokázat nejen prosté užívání, ale užívání určité intenzity a kvality, neboť prohlášení ochranné známky za neplatnou představuje zásah do právní jistoty vlastníka ochranné známky i třetích osob spoléhajících se na informace obsažené v rejstříku ochranných známek. Získat postavení uživatele nezapsaného označení nelze, pokud je zřejmé, že osoba, která nezapsané označení užívá, nejedná v souladu s právními předpisy a užíváním porušuje práva třetích osob.  

19 5) Přezkumné řízení § 97 odst. 2 z. č. 500/2004 Sb
5) Přezkumné řízení § 97 odst. 2 z.č. 500/2004 Sb.: Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci. Probíhá-li přezkumné řízení, správní orgán je usnesením zastaví. Usnesení se pouze poznamená do spisu. Rozsudek NSS č.j. 7 As 21/2010 OZ č ve znění „ORBITREK“

20 Děkuji za pozornost a přeji hezký den…
Jméno a příjmení Děkuji za pozornost a přeji hezký den…