starší – halštat 750 – 400 př.n.l. mladší – latén 400 – 0 př.n.l.

Prezentace na téma: "starší – halštat 750 – 400 př.n.l. mladší – latén 400 – 0 př.n.l."— Transkript prezentace:

1

2 starší – halštat 750 – 400 př.n.l. mladší – latén 400 – 0 př.n.l.
Doba železná starší – halštat 750 – 400 př.n.l. mladší – latén 400 – 0 př.n.l.

3 přechod od bronzu k železu
nejstarší zpracování železa v Anatolii (Turecko, naleziště Catal Huyk) ve 2.tis. př.n.l. železo je v přírodě hojnější tepané železo, tedy ne ocel (Fe+0,02- 1,7%C), je měkčí než bronz, ale na druhou stranu lze brousit, kdežto bronz vyžaduje přetavení vyšší teplota tání než měď

4 kovové nástroje z tepaného železa

5 Důsledky užívání železa
poprvé v historii se dostaly zbraně do rukou masám lidí, což mělo za následek ohromné přesuny obyvatel a dobývání území železo se vyskytuje hojněji než např. měď nebo cín, proto se vytvořila v okolí jeho nalezišt větší a dlouhodobější, moderněji vybavená sídliště používání železa naprosto změnilo tvář tehdejší Evropy a Asie

6 Železo a rozvoj společnosti
dostupnější železné nástroje vedly k jejich masovému užití při obdělávání půdy, což zvýšilo celkovou efektivitu zemědělství a tím růst bohatství společnosti roste moc kmenových náčelníků také jako důsledek častých válek a ovládání větších území a podmaňování obyvatelstva na dobytých územích dvoukolové vozy tažené koňmi

7 Doba halštatská 750 – 400 př.n.l. U nás je toto období určitě spojeno s nálezem bronzové sošky býčka, podle které je nazvána i jeskyně - Býčí skála. Archeolog Jindřich Wankel zde objevil a popsal obětiště z doby halštatské.

8 doba halštatská název období podle naleziště v Hallstattu v Rakousku, k bohatství tamních obyvatel přispíval solný důl – sůl byla vyhledávaným obchodním artiklem etnika: Keltové nebo Illyrové honosné hroby kmenových náčelníků válečné vozy, zlaté a bronzové šperky náboženské obřady, sošky býčků

9

10 laténské období podle naleziště La Téne na břehu Neuchatelského jezera ve Švýcarsku, vojenská základna kmene Keltů nejvýznamnější kultura mladší doby železné kultura je charakteristická svým vyspělým zdobným kovotepectvím a stavbou opevněných sídlech zvaných „oppida“

11 Keltové kultura se začala rozvíjet v oblastech ovládaných Kelty a oni byli také jejími šiřiteli při svých výbojích (Španělsko, Balkán, Británie ad.) živý obchod se Středozemím (vyváželi cín, měď, zlato, jantar, kožešiny a naopak dováželi víno a luxusní zboží) železné radlice a kosy

12 opevněná sídliště – ‘oppida’

13 oppidum z lat. ob pedes – obydlené místo
jedná se o protourbální sídliště keltského obyvatelstva, název oppidum je římské označení, vlastní keltské slovo se nezachovalo sídliště má složitý půdorys, odděluje akropoli od předhradí, dále má ulice, shromažďovací prostor u nás Závist u Zbraslavi, Hrazany, Stradonice u Berouna

14 opevnění – hradba, příkop
oppidum Mont Vully ve Švýcarsku rekonstrukce

15 první mincovníci - duhovky
ve středním laténu se u nás začaly razit první mince. Z počátku šlo o napodobeniny mincí Alexandra Velikého, které přivezli Keltové z dobyvačných tažení na Balkán a do Malé Asie. Později se začínají objevovat mince s vlastními, mnohdy abstraktními motivy. Mince se vyráběly v takzvaných mincovních destičkách (např. nález ze Závisti). Byla to hliněná destička, v níž byli vyraženy důlky, do kterých se vkládalo přesně navážené množství zlata, které se posléze dalo do pece a roztavilo.

16 Po vyjmutí z pece se nechalo zlato utuhnout a potom se vkládalo do razidel zhotovených ze železa nebo bronzu. Razidla bývala oboustranná a proto se současně razilo na revers i avers mince. Tyto mince se u nás vyráběly v druhém a prvním století př. n. l., podle některých autorů již ve třetím století. Ražba mincí byla prováděna většinou na oppidech nebo ve větších průmyslových aglomeracích, jako například na Kladensku. V době římské vlivem kulturního úpadku u nás téměř přestala těžba zlata nebo o ní neexistuje moc dokladů, nejspíš byla pouze lokálního charakteru.

17 ukázka hliněné formy k výrobě zlatých mincí