Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Umělá fotosyntéza, modulace fotosyntézy
2
Zvyšování účinnosti/produkce fotosyntézy u C3 rostlin – CCM
Zvýšení účinnosti Calvinova cyklu Změny ve fotorespiraci Změny v elektrontransportním řetězci CO2 koncentrující mechanismy – na úrovni jednotlivých mesofylových buněk C4 fotosyntéza – strukturně funkční komplex změn
3
Zvýšení účinnosti Calvinova cyklu – manipulace rubisco
termofilní ruduchy (až 57°C) - rubisco s vysokým specificitním faktorem komplikované skládání a sestavování (8+8)
4
Zvýšení účinnosti Calvinova cyklu – manipulace rubisco
aktivnější rubisco! pozice 309 ve velké podjednotce přepíná C3: 309Met – pomalejší, specifičtější! C4: 309Ile – rychlejší karboxylace, - nižší affinita k CO2 !!! má smysl jen v kombinaci s CCM
5
Zvýšení účinnosti Calvinova cyklu – zvýšení účinnosti regenerace RuBP
zvýšení exprese FBP/SBPase (sedoheptulose-1,7-bisphosphatase) biomasa, fixace CO2 zvýšena o 20-50% zvýšení výchozí aktivity rubisco
6
Manipulace fotorespirační dráhy
zavedení dráhy pro plnou (alternativní) oxidaci glykolátu na CO2 v chloroplastu zvýšení koncentrace CO2 v blízkosti rubisco obejití transaminačních reakcí a energetické spotřeby při reassimilaci NH4+
7
Změny v elektrontransportním řetězci
exprese cytochromu c6 z řasy v Arabidopsis thaliana až 30% nárůst biomasy a fixace CO2 cytochrom C6 – v roli plastocyaninu
8
Zvyšování účinnosti/produkce fotosyntézy u C3 rostlin – CCM
9
CO2 concentrating mechanisms - v jednotlivých buňkách
zabudování transportérů HCO3- do membrány plastidů samostatně – snížení kompenzační koncentrace CO2, zvýšení aktivity rubisco a zlepšený růst v prostředí se suchým vzduchem (u Arabidopsis) v kombinaci s dalšími modifikacemi (analogicky pyrenoidu řas či karboxyzómu sinic)
10
Pyrenoid Karboxyzóm kompartment ve stromatu plastidů řas
obsahuje hlavně rubisco a jeho aktivázu protkán sítí tylakoidních trubiček obklopen škrobovým obalem (proti úniku CO2?) Karboxyzóm mikrokompartment sinic rubisco, obalové proteiny, CA
11
CCM sinic
12
Postupné zavedení CCM sinic do rostlin
13
Postupné zavedení CCM sinic do rostlin
14
Postupné zavedení CCM sinic do rostlin
15
Změny ve vnitřní koncentraci CO2
16
CCM doprovázené strukturními změnami
dva buněčné typy s odlišnými vnitřními strukturami snížená prostupnost stěny BS plasmodesmy vzdálenost mezi žilkami (poměr mezofylových a BS buněk) – C3: 9–10 mesofylových b. mezi žilkami C4: 2–3 buňky
17
Vzájemná provázanost strukturní a funkční je velmi komplexní
18
Navození strukturní CCM
změny struktury (morfogeneze listů) změny exprese proteinů (enzymů, transportérů, …) změny enzymatických vlastností (rubisco, PEPc, …) Analýzy podmíněnosti změn: řada genetických změn (křížení – min. 4 lokusy) oves s kukuřičnými chromosómy (částečné znaky C4 dle vloženého chromozómu) ale u Bahničky jednoduché přepínání: C3: pod vodou C4: vzduch, popř. voda + ABA predispozice samotných genů (NADPH-ME) ke specifické expresi
19
Navození strukturní CCM
Vnesení genů pro jednotlivé složky C4 (PEPc, PPDK - pyruvate orthophosphate dikinas, PCK – phospho-enolpyruvate carboxykinase, NADP-ME) bez efektu či s negativním účinkem (zpravidla prostá OE bez lokalizace) I v případě pozitivního efektu (obecně u CCM) může být tento jen fakultativní (za daných podmínek) – nižší stabilita produkce
20
Předpokládaná postupná evoluce C4 u rodu Flaveria
22
Základní schéma oxygenní fotosyntézy a možných strategií umělé fotosyntézy
23
Energetická náročnost procesů
štěpení vody štěpení vody + depozice H2
24
Solární a palivový článek
25
Základní princip polovodičového solárního článku
26
Štěpení vody na OEC – klíčová reakce oxygenní fotosyntézy
TiO2 – štěpení vody zpravidla Pt – redukce protonů
27
Štěpení vody na OEC – klíčová reakce oxygenní fotosyntézy
Co-OEC – analogické přirozenému OEC (PSII)
28
„Cockův cyklus“ na Co-OEC
účast fosfátové skupiny a oxidace v roztoku
29
Co-OEC je samoreparační!
Zpětná inkorporace samovolně uvolněných Co iontů ( ): - při aplikaci vnějšího napětí ( ) - při prosté aktivaci světlem???
30
Co-OEC funguje za běžných podmínek
aktivní v jakékoli vodě bez významné změny aktivity (říční, mořské) katoda nemusí být tak inertní (Pt), lze použít NiMoZn
31
Vhodně substituované vrstvy křemíkových polovodičů zajistí účinnou absorpci FAR
32
Jak uskladnit vodík? zabudováním do organických l. mikrobiální aktivitou teoreticky může být účinnější než biopaliva z rostlin
33
Mikrobiální inkorporace vodíku
energeticky nejúčinnější: redukční dráha Acetyl KoA (W–L pathway) redukční TCA dráha CBB = Calvin (Benson, Bassham)-cyklus 3HP/4HP = 3-hydroxypropionát/4-hydroxybutyrátový cyklus
34
Přehled metabolických drah fixace CO2
35
Přehled metabolických drah fixace CO2 (pokračování)
36
Redukční dráha Acetyl KoA
37
Biopaliva – řasy nadějným kandidátem (i bez umělé fotosyntézy)
38
Biopaliva z řas a vyšších rostlin
39
Produkce biopaliv řasami různé typy
40
Produkce biopaliv řasami různé typy
41
Schéma řasové biorafinérie
42
Transesterifikace
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.